Sv. Valentina si církev připomíná každoročně 14. února. Podle tradice je patronem mladých lidí a zvláště jejich čisté a oddané lásky. K sv. Valentinu se pojí dvojí tradice, a to sice křesťanská a předkřesťanská. Za císaře Claudia II. Gothica (268-270) byl sv. Valentin knězem v Římě. Legenda uvádí, že kněz Valentin tajně sezdával budoucí římské vojáky, protože vojákům bylo v té době císařem zakázáno vstupovat do manželství. Zřejmě odtud pramení vztah k svátku zamilovaných. Rozšířené svatovalentinské oslavy zřejmě pocházejí od svátku biskupa Valentina z Terni, který ovšem není uváděn v martylogiu a žil na počátku 3. století po Kristu. Lze také říci ve společenském kontextu, že se jednalo o křesťanské nahrazení starších pohanských římských slavností. Ty se konaly v antickém Římě 14. února, a byla při nich oslavována bohyně Juno, považovaná za ochránkyni partnerských vztahů v manželství a ochránkyni rodin.
V moderním světě se svatovalentinské oslavy jako svátku zamilovaných rozšířily z anglosaských zemí do celého světa a nabyly různých forem. Pojí se k nim posílání svatovalentinských pohlednic, tzv. „valentinek“. Ty lze vystopovat již od 15. století, kdy takovou zamilovanou „valentinku“ prý manželce z londýnského vězení poslal orleánský vévoda Charles. Tradicí se „valentinky“ staly až v 19. století.
V litoměřické diecézi se nachází poutní kostel sv. Valentina v Novosedlicích, a je jedním z deseti hlavních poutních míst v diecézi s úctou ke svatým. Původní gotický kostel pochází ze 14. století a byl připomínán písemně roku 1384 jako farní kostel. V letech 1710-1711 byl kostel zbarokizován. V letošním roce však v novosedlickém kostele probíhá rozsáhlá stavební rekonstrukce a je pro bohoslužby uzavřen. I když zde tedy letos není poutní mše svatá, můžeme se těšit, že v budoucnu tento poutní kostel se opět zaskví v plné kráse.
Ke svatému Valentinu se však můžeme pomodlit kdekoliv, a těm, kteří se připravují na svátost manželství, či v manželství již žijí, vyprošovat mnoho Božího požehnání.
Zdroje:
Wikipedie
Světci k nám hovoří
Jaroslav Macek, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, 1997
Foto: M. Davídková
(www.dltm.cz)