Pondělí velikonoční, druhý den velikonočního oktávu, je v zahraničí známý také jako Andělské pondělí. V jednom z pořadů Vatikánského rozhlasu z roku 1994 svatý papež Jan Pavel II. vysvětlil, jak toto přízvisko vzniklo. Mluvil zvláště o tom, že potřebujeme anděla, který z hlubin hrobu zavolá ono „Vstal z mrtvých.“

„Pro člověka je velmi těžké tuto událost vyjádřit,“ řekl Jan Pavel II. „Také ženy, které přišly k hrobu, viděly, že je prázdný, ale nemohly říci ‚vstal z mrtvých‘; pouze potvrdily, že je hrob prázdný. Anděl sdělil mnohem víc: „Není tu, vstal z mrtvých.“

Evangelista Matouš o andělovi píše v textech velikonočního pondělí: „Anděl řekl ženám: Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel. Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to.“ (Mt 28, 5–⁠⁠⁠⁠⁠7).

Andělé jsou Boží služebníci a poslové. Jakožto čistě duchovní bytosti mají intelekt a vůli. Jsou osobní a nesmrtelní. Kristus mluví o andělech v Matoušově evangeliu: Andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.“ (Mt 18,10).

Kristus učinil z andělů posly pro svůj plán spásy. Byl to anděl, kdo oznámil Jeho početí Matce Boží při zvěstování a byl to anděl, kdo zvěstoval Jeho zmrtvýchvstání Marii Magdaléně. Po celou dobu velikonoční, od vzkříšení do Letnic, se církev v poledne místo modlitby Anděl Páně modlí Regina Caeli (Vesel se nebes Královno). Na velikonoční pondělí v roce 2008 Benedikt XVI. řekl, že text Regina Caeli je jako nové zvěstování Marii, tentokrát však není učiněné andělem, ale námi křesťany, kteří zveme Matku, aby se radovala, protože její Syn, kterého nosila ve svém lůně, vstal z mrtvých, jak slíbil.

Zdroj: CNA, Český ekumenický překlad Bible

(www.cirkev.cz)