Nejnovější příspěvky

Ministranti, mimořádní svědkové Krista a evangelia

Ministranti, mimořádní svědkové Krista a evangelia

 

Od 29. července do 3. srpna se v Římě koná 13. pouť Mezinárodního sdružení ministrantů. Setkání se zúčastní více než 50 tisíc ministrantů a ministrantek z patnácti různých zemí včetně zástupců z ČR. V úterý 30. července odpoledne se uskuteční audience s papežem Františkem na Svatopetrském náměstí. Předprogram audience před vatikánskou bazilikou bude spolumoderovat Kristýna Šimůnková, pracovnice tiskového střediska ČBK.

image:Image 60/source/orig/59634_cq5dam-thumbnail-cropped-1500-844-55.jpeg
Setkání ministrantů v roce 2018
Vatican Media

„Neboj se, neboť já jsem s tebou“: úryvek z proroka Izaiáše (41,10) je mottem 13. pouti Mezinárodního sdružení ministrantů (Coetus internationalis ministrantium – CIM, založené v roce 1960) do Říma, která se koná od pondělí 29. července do 3. srpna. Heslo setkání bude znít „S tebou“ a bude provázet celý týden, který prožije přibližně 50 tisíc ministrantů a ministrantek v doprovodu předsedy CIM, jezuitského kardinála Jeana-Clauda Hollericha, lucemburského arcibiskupa. 

„Na pouti k Petrovu hrobu,“ napsal kardinál v poselství, kterým na setkání zval, „chceme společně zažít, že jsme církev mladá a dynamická, v níž vy jako ministranti hrajete ústřední roli, protože jste zvláštními svědky Ježíše Krista a radostné zvěsti ve svých farnostech a diecézích. Církev toto svědectví potřebuje!,“ uzavřel kardinál.

Účastníci pouti dorazí například z Rakouska, Maďarska, Belgie, Švýcarska, Chorvatska, Slovenska, Francie, Litvy, Lucemburska, Portugalska, České republiky, Rumunska nebo Srbska. Nebudou chybět ani ministranti z Ukrajiny, sužované více než dva roky válkou, zatímco nejpočetnější skupina – s přibližně 35 tisíci přívrženci – přijede z Německa, doprovázená předsedou Komise pro mládež Německé biskupské konference, pomocným biskupem z Osnabrücku Johannesem Wübbe.

Podrobný program pouti bude představen na tiskové konferenci v pondělí 29. července odpoledne, ale hlavním momentem bude bezpochyby audience u papeže, která je naplánována na 30. července v 18 hodin na Svatopetrském náměstí. Nebude to poprvé, kdy se ministranti setkají s Františkem: například 4. srpna 2015 se opět v kruhovém objetí Berniniho kolonády konala audience, na níž se pod heslem „Zde jsem, pošli mě!“ (Iz 6, 8) sešly tisíce účastníků. „Vy dnes máte větší štěstí než prorok Izaiáš,“ řekl papež ministrantům před devíti lety, “nesetkáváte se s Ježíšem umístěným na nedosažitelném vysokém a vznešeném trůnu, ale v eucharistickém chlebu a víně, a jeho slovo nerozvibruje dveřní sloupky, ale struny srdce.“

„Stejně jako Izaiáš,“ dodal František, “jsme povoláni sdílet radost z toho, že jsme vyvoleni a spaseni Božím milosrdenstvím, být svědky toho, že víra je schopna dát našim krokům nový směr, že nás činí svobodnými a silnými, abychom byli k dispozici pro misii.“ Odtud papežova výzva ministrantům a ministrantkám, aby byli „misionářskými ministranty“, tj. „schopnými vyjít k bližnímu a přinést mu dar toho, co jste přijali, a na oplátku s nadšením rozdávat radost, která byla dána vám“, a učinit ze služby u oltáře „školu výchovy k víře a lásce k bližnímu“.

O tři roky později – bylo to 31. července 2018 – papež František opět přivítal na Svatopetrském náměstí účastníky pouti CIM, která se konala již po dvanácté. Motto akce před šesti lety bylo inspirováno 14. veršem 34. žalmu: „Hledejte pokoj a usilujte o něj“. A právě mír byl středobodem dialogu, který papež vedl s přibližně 60 tisíci přítomnými. Mladí lidé položili pět otázek, které se týkaly také tématu eucharistie, víry a svatosti. Papež v odpovědi zdůraznil, že mír je „darem Pána, který nás proměňuje, abychom jako údy jeho těla prožívali stejné pocity jako Ježíš, abychom mysleli tak, jak myslí on, a milovali tak, jak miluje on“.

Na setkání v roce 2018 se také konala společná modlitba, které předsedal papež, jenž v krátké homilii řekl: „Sloužit Boží slávě ve všem, co děláme, je rozhodujícím kritériem našeho jednání, konečnou syntézou toho, co znamená žít přátelství s Ježíšem. Je to ukazatel, který nás vede, když si nejsme jisti, co je správné udělat; pomáhá nám rozpoznat hlas Boha v nás, který k nám promlouvá v našem svědomí, abychom dokázali rozeznat jeho vůli“. „Boží sláva je jehlou kompasu našeho svědomí,“ zdůraznil papež, vyzval duchovní, aby se „stali napodobiteli svatých“, a zakončil varováním: „Buďte pozorní a pamatujte: na této cestě ke svatosti není místo pro líné mladé lidi.“

František se setkal i s konkrétními skupinami ministrantů, například s německy mluvícími, které přijal 5. srpna 2014, a s těmi z francouzské církve, které přivítal v Aule Pavla VI. 26. srpna 2022. Při obou příležitostech papež vyzval mladé lidi, aby „mluvili o Ježíši“ s onou odvahou, nadšením a spontánností, díky nimž je „snazší zasáhnout mysl a srdce“ tolika mladých lidí. Zároveň je vyzval, aby se nestyděli sloužit oltáři, protože jejich postoj během slavení mše je apoštolátem pro všechny.

Zdroj: Vatican News, italská sekce

(www.cirkev.cz)

Svatí Marta, Maria a Lazar, Ježíšovi blízcí přátelé

Svatí Marta, Maria a Lazar, Ježíšovi blízcí přátelé

 

29. července si katolická církev připomíná památku Marty, její sestry Marie a jejího bratra Lazara, Ježíšových přátel a učedníků. Podle Písma se Pán nejméně třikrát zdržoval v jejich domě v Betánii, městečku vzdáleném několik kilometrů od Jeruzaléma.

image:Image 60/source/orig/59589_screenshot-2024-07-29-at-09-36-57-marta-maria-y-lazaro-amigos-fuertes-de-dios.png
 
www.estepre.com

Ještě před několika lety byl 29. červenec určen pouze pro oslavu svaté Marty. Od roku 2021 však bylo rozhodnuto, že se v tento den budou připomínat také svatá Marie a Lazar. „Papež František přijal návrh tohoto dikasteria a nařídil, aby 29. červenec byl zařazen do Všeobecného římského kalendáře jako památka svatých Marty, Marie a Lazara,“ uvedl kardinál Robert Sarah, v té době prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti.

Svatá Marta je patronkou domova, penzionů, kuchařek, hospodyň, pokojských, hotelových správců a pradlen. Naproti tomu Marie – někdy ztotožňovaná s Máří Magdalénou nebo se ženou, která Mistrovi utřela nohy vonným olejem – je patronkou těch, kteří žijí zasvěceným životem v kontemplaci nebo modlitbě, a také prodejců parfémů. Svatý Lazar z Betánie je patronem umírajících a potřebných.

Ježíš projevoval svému příteli Lazarovi velkou náklonnost. Důkazem toho je, jak říká římské martyrologium: „Byl to Lazar, bratr Marty, nad kterým Pán plakal, když uslyšel, že zemřel, a kterého vzkřísil z mrtvých“ (Jan 11). Podle evangelia Lazar vážně onemocněl a jeho sestry poslaly lidi, aby Ježíše – který nebyl v Betánii – zpravili o tom, že jeho přítel umírá. Ježíš, zaneprázdněný svým posláním, na výzvu okamžitě nereagoval a Lazar zemřel.

Věřící se obracejí na svatou Martu s prosbou o pomoc v nouzi a těžkostech proto, že svou vírou pohnula Ježíše: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by nezemřel.“ A tak se stalo. S naprostou důvěrou pak prosila Mistra, aby ho oživil: „Vím, že o cokoli budeš Boha prosit, Bůh ti dá“ (viz: Jan 11,22). Ježíš jí odpovídá: „Tvůj bratr vstane z mrtvých“ (Jan 11, 23).

Právě Martě řekl Pán, když pobýval v jejím domě: „Marto, Marto, ty se trápíš a staráš o mnoho věcí, a přitom je potřeba jen málo, nebo spíše jen jedna věc. Marie si vybrala to dobré, co jí nebude odňato“ (Lk 10,41-42). Marta, jejíž touha sloužit byla upřímná, se nechala Ježíšem poučit. Ukázal jí konečný smysl všeho, co děláme pro druhé: milovat Boha. Proto stejně jako ona je příkladem pro všechny, kdo chtějí plnit své povinnosti s pílí a zodpovědností, je i její sestra Marie vzorem modlitby a naslouchání či rozjímání o Slově. Pokud je práce vykonávána bez lásky, nemá smysl; stejně jako pokud není středem Bůh, může i to nejušlechtilejší způsobit, že člověk ztratí ze zřetele to podstatné (srov. 1 Kor 13).

V roce 1894 byla v Antigonishi v Novém Skotsku (Kanada) založena kongregace sester sv. Marty, řeholní instituce inspirovaná postavou světice z Betánie. Na počest Ježíšovy učednice je pojmenován Dům svaté Marty neboli Rezidence svaté Marty nacházející se ve Vatikánu v sousedství baziliky svatého Petra. Jedná se o budovu postavenou v roce 1996 za vlády papeže svatého Jana Pavla II. Svatý otec ji určil jako rezidenci kardinálů zasedajících během konkláve.

Zdroj: Aciprensa

(www.cirkev.cz)

Sv. Marie Magdaléna, první svědkyně Ježíšova zmrtvýchvstání.

Sv. Marie Magdaléna, první svědkyně Ježíšova zmrtvýchvstání.

 

22. července slaví katolická církev svátek svaté Marie Magdalény (lidově také Máří Magdalény), blízké učednice Páně. Pocházela z Magdaly, města na západním břehu Genezaretského jezera (Galilejského jezera), a proto dostala přízvisko „Magdaléna“.

image:Image 60/source/orig/59399_articulos-231272.jpg
 
Foto: www.diocesismalaga.es

Marie Magdaléna se řídila učením Ježíše Krista, který si ji ještě před apoštoly vybral za svědkyni svého vzkříšení. Byla pověřena vydat svědectví o Mistrově definitivním vítězství nad smrtí. Toto zvláštní povolání jejího učednictví činí Marii Magdalénu vzorem pro všechny, kdo jsou povoláni k evangelizaci. Ztělesňuje postavu té, která hlásá radostnou velikonoční zvěst: v Kristu je pro všechny nový život.

Papež Benedikt XVI. v roce 2006 shrnul význam osobností sv. Máří Magdalény pro křesťanský život: „Příběh Marie Magdalské všem připomíná základní pravdu: Kristův učedník je ten, kdo měl ze zkušenosti lidské slabosti pokoru požádat ho o pomoc, nechal se jím uzdravit a následoval ho zblízka, čímž se stal svědkem síly jeho milosrdné lásky, která je silnější než hřích a smrt.“

Evangelium je plné zmínek o Marii Magdaléně: jako o odpouštějící hříšnici (Lk 7,37-50); jako o jedné z žen, které následovaly Pána (J 20,10-18); jako o Marii z Betánie, sestře Lazarově (Lk 10,38-42). Římská liturgie ztotožňuje tyto tři ženy se jménem Marie Magdaléna podle západní tradice z doby papeže Řehoře Velikého (6. – počátek 7. století).

Magdaléna doprovázela Ježíše i na Kalvárii a stála před jeho ležícím tělem. Ráno na Velikonoční neděli byla první, kdo spatřil vzkříšeného Krista ve slavném těle. Církev proto vždy uznávala její význam v životě Spasitele a v rané, křesťanské, společenství, jak je patrné i z evangelijních vyprávění.

Kdykoli se člověk obrací k životu této světice, nevyhnutelně se setkává s tajemstvím nekonečného Božího milosrdenství. Než se setkala s Ježíšem, byl její  život ztracený a zmařený, Maria měla zraněnou duši a neznala ani svou vlastní hodnotu jako osoby.

Po setkání s Pánem se stal pravý opak. On jí zjevuje konečný smysl její existence a velikost její důstojnosti. Obrácení Máří Magdalény je tedy příkladem proměňující moci odpuštění a milosti, která je schopna přinést „nový život“, osvobozený od moci hříchu a jeho strašných následků. Božské odpuštění má moc obnovit to, co bylo porušeno, a umožňuje zrod „nového člověka“, nové osoby, která žije a hlásá Lásku.

Dne 10. června 2016 vydal kardinál Robert kardinál Sarah, tehdejší prefekt Dikasteria pro bohoslužby a svátosti, dekret, v němž z vůle papeže Františka povýšil liturgickou „památku“ svaté Máří Magdalény na „svátek“.

(www.cirkev.cz)

Papež František: Ať Letní olympijské hry 2024 v Paříži přispějí k úctě a harmonii

Papež: Ať Letní olympijské hry 2024 v Paříži přispějí k úctě a harmonii

 

Papež František zaslal vřelé pozdravy a modlitby ke mši svaté za mír sloužené dnes dopoledne 19. července v pařížském kostele Madeleine před blížícím se zahájením Letních olympijských her 2024 v Paříži ve Francii. Přeje si, aby tato sportovní událost přispěla k míru a přátelství ve světě, který to velmi potřebuje.

image:Image 60/source/orig/59390_cq5dam-thumbnail-cropped-1500-844-54.jpeg
 
 

„Prosím Pána, aby obdaroval všechny, kdo se jakýmkoli způsobem her zúčastní, svými milostmi – ať už sportovce, nebo diváky – a také aby podpořil a požehnal těm, kdo je budou hostit, zejména věřící v Paříži i jinde.“

S tímto ujištěním poslal papež František své pozdravy před blížícími se Letními olympijskými hrami, které bude hostit francouzská Paříž od 26. července do 11. srpna 2024, ke mši svaté za mír sloužené dnes 19. července v 10 hodin v pařížském kostele Madeleine.

Eucharistická slavnost byla slavena právě v den zahájení olympijského příměří pro pařížské hry, které navrhla Francouzská biskupská konference a pařížská arcidiecéze. Olympijské příměří, odhlasované Organizací spojených národů (OSN), začíná týden před slavnostním zahájením her 26. července a končí týden po skončení paralympiády 8. září.

Mši svaté předsedal arcibiskup Celestino Migliore, apoštolský nuncius ve Francii; koncelebrovali pařížský arcibiskup Laurent Ulrich a biskup z Digne Emmanuel Gobilliard, delegát Francouzské biskupské konference pro olympijské a paralympijské hry. Přítomni byli Thomas Bach, předseda Mezinárodního olympijského výboru, diplomaté a sportovní osobnosti.

V poselství zaslaném ve francouzštině pařížskému arcibiskupovi Ulrichovi se papež připojil k úmyslům mše svaté před Olympijskými hrami 2024, které mají v jeho městě brzy začít, a požádal Pána, aby požehnal všem zúčastněným a účastníkům na všech úrovních.

Papež ocenil křesťanská společenství, která se připravují „otevřít naplno“ dveře svých kostelů, škol a domovů pro tuto událost. „Kéž zvláště otevřou dveře svých srdcí, aby skrze vděčnost a velkorysost svého přijetí všem vydávaly svědectví o Kristu, který v nich přebývá a předává jim svou radost,“ povzbudil je Svatý otec a poděkoval jim také za to, že nezapomínají na nejzranitelnější lidi.

„V širším měřítku doufám, že uspořádání těchto her bude pro celý francouzský národ úžasnou příležitostí k dosažení bratrské harmonie, která umožní, aby se přes rozdíly a protiklady posílila jednota národa.“

Svatý otec také řekl, že se raduje spolu s nimi, protože pořádají prestižní mezinárodní sportovní klání. „Sport je univerzálním jazykem, který překračuje hranice, řeči, rasy, národnosti a náboženství, má schopnost sjednocovat lidi, podporovat dialog a vzájemné přijetí; podněcuje překonávání sebe sama, podporuje ducha nasazení a povzbuzuje věrnost v mezilidských vztazích; vybízí k uznání vlastních hranic a hodnoty druhých.“

„Olympijské hry, pokud zůstanou skutečně hrami, mohou být výjimečným místem setkávání národů, a to i těch nejvíce znepřátelených,“ podotkl papež.

Pět vzájemně propojených kruhů podle papeže představuje ducha bratrství, který by měl charakterizovat olympijskou událost a sportovní soutěže obecně. Proto vyjádřil přání, aby se pařížská olympiáda stala příležitostí pro všechny, kdo přicházejí z různých zemí světa, aby se navzájem poznávali a oceňovali, aby odbourávali předsudky, aby posilovali úctu tam, kde panuje pohrdání a nedůvěra, a přátelství tam, kde panuje nenávist.“

Svatý otec navrhl, aby olympijské hry podporovaly mír, a ne válku, a uznal, že právě v tomto duchu „antika moudře zavedla příměří během her a moderní doba se pravidelně pokouší tuto šťastnou tradici oživit.“

„V tomto neklidném období, kdy je světový mír vážně ohrožen, si vroucně přeji, aby všem leželo na srdci dodržování tohoto příměří v naději na vyřešení konfliktů a návrat ke smíru. Ať Bůh osvěcuje svědomí vládců ohledně vážné odpovědnosti, která na nich leží a dopřeje jim úspěch a požehnání v jejich úsilí,“ apeloval papež František.

Svatý otec svěřil úspěšný průběh nadcházejících her sv. Genevieve a sv. Denisovi, patronům Paříže, a Panně Marii Nanebevzaté, patronce Francie. 

Zdroj: Vatican News, anglická sekce

(www.cirkev.cz)