Nejnovější příspěvky

Liběšický Dětský karneval a Želečský masopust před postní dobou

Poslední sobotu před Popeleční středou si děti užily karneval s plejádou zajímavých masek, soutěží a bohatou tombolou. Radostných skotačením se tak mohly naladit na nastalou duchovně vážnou dobu. V Želči si pak prožili průvod masek celou obcí. Před samotným masopustním průvodem shlédli přítomní podnětné divadelní vystoupení místního ochotnického souboru.

karneval 1karneval 2masopust Želeč 1masopust Želeč 2

Popeleční středa

Popeleční středa, postní doba

Popeleční středa, postní doba

Popeleční středou vstupujeme do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V liturgickém kalendáři katolické církve je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Datum Popeleční středy je tedy pohyblivé jako i Velikonoce. (datum Popeleční středy i Velikonoc naleznete zde – v dynamickém liturgickém kalendáři). Začátek postní doby byl v průběhu dějin přesunut ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den.

Na Popeleční středu se věřícím na čelo uděluje znamení kříže popelem (= popelec) s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se zlého jednání (hříchu). Tento symbol je převzatý z biblické tradice. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, své zlé jednání (hřích) a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí (ev. „kočiček“ – v našich krajích) posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.

Popeleční středa je v katolické církvi dnem přísného postu (půst od zdrženlivosti masa a půst „újmy“ – jen jednou za den úplné nasycení).

Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, která zaznívá na Popeleční středu, nemíří především na vnější skutky, „žíněné roucho a popel“, posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by vnější kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu. 

( www.vira.cz )

 

Zasvěcení Anglie a Walesu Neposkvrněnému srdci Panny Marie

Zasvěcení PM Londýn

Ve Westminsterské katedrále v Londýně korunoval minulou sobotu (18.2.) kardinál Vincent Nichols sošku P. Marie Fatimské a obnovil zasvěcení Anglie a Walesu Mariinu Neposkvrněnému srdci.

„Tobě a Tvému Neposkvrněnému srdci v tomto 100. výročí fatimských zjevení znovu zasvěcujeme sami sebe nejen ve spojení s církví, mystickým Tělem tvého Syna, ale také s celým světem“ – pronesl londýnský arcibiskup před shromážděním, pro které nestačila tří tisícová kapacita katedrálního chrámu (foto). Obnovil tak zasvěcení, které učinil jeho předchůdce, westminsterský arcibiskup, kardinál Bernard Griffin, v roce 1948.

Kardinál Nichols ve své homilii připomněl fatimská zjevení jako významnou pobídku, která katolíky nutí k otázce, zda ve svém každodenním životě dobře vyjadřujeme, že jsme Kristovi učedníci. „Jak se nám daří kráčet po oněch dvou cestách, totiž dávání času Pánu a druhým v oblasti modlitby a oběti?“ – ptal se londýnský arcibiskup. Doporučil rovněž růženec jako modlitbu, která pomáhá říkat Bohu „ano“, což je – jak dodal – základ úcty k Nepokvrněnému srdci P. Marie.
Korunovaná soška P. Marie Fatimské bude nyní putovat po 20 katedrálách Anglie a Walesu.

( www.radiovaticana.cz )