Nejnovější příspěvky
Premonstrátský klášter v Milevsku: Den s Jarlochovou kronikou
Milevský klášter: Den s Jarlochovou kronikou
Díky štědré finanční podpoře Jihočeského kraje byla v roce 2024 vytvořena přesná kopie (faksimile) části Milevského letopisu s Jarlochovou kronikou. Tento významný kodex vznikl na počátku 13. století díky prvnímu milevskému opatu Jarlochovi a v dnešní době se jedná o nejstarší v originále dochovaný rukopis na našem území.
V neděli 2. února 2025 se v Milevském klášteře bratří premonstrátů konal Den s Jarlochovou kronikou. Během dne kromě představení faksimile za přítomnosti strahovského opata Daniela proběhly i dvě velmi zajímavé přednášky. V první z nich hovořila strahovská historička Hedvika Kuchařová o opatu Jarlochovi a jeho letopisu. Slovo pak dostal autor faksimile – restaurátor a akademický malíř David Frank, který ve své poutavé přednášce seznámil publikum s procesem vytváření faksimilí. Celý den byl zakončen slavnostním banketem v klášterní kavárně Latinská škola.
Faksimili Jarlochovy kroniky mohou návštěvníci Milevského kláštera vidět jako trvalou součást expozice druhého prohlídkového okruhu. Více informací o Milevském klášteře najdete na https://klastermilevsko.cz/
Fotografie ze slavnostního představení faksimile k nahlédnutí ZDE.
(www.cirkev.cz)
Zjevení Panny Marie Lurdské – Poselství pokání a uzdravení
Zjevení Panny Marie Lurdské – Poselství pokání a uzdravení
Dnes, 11. února, slavíme zjevení Panny Marie v Lurdech, kde se v roce 1858 osmnáctkrát zjevila čtrnáctileté dívce Bernadetě Soubirous. Toto zjevení, které se odehrálo v jeskyni Massabielle, přineslo výzvu k modlitbě a pokání za hříšníky. Panna Maria zde vystoupila jako Neposkvrněné Početí a ukázala cestu k duchovnímu uzdravení, které má přednost před uzdravením tělesným.
Panna Maria se v Lurdech objevila v době, kdy ve Francii víra oslabovala a svobodní zednáři šířili ideály liberalismu a uvolněné morálky. Hlavní poselství Matky Boží bylo jasné: „Pokání!“ Výzva k obrácení byla namířena nejen k Bernadetě, ale ke všem lidem. Panna Maria, bez poskvrny hříchu a plná lásky k hříšníkům, žádala, aby lidé bojovali proti hříchu, který je největším zlem. Pravá láska k bližnímu nemůže být vlažná vůči hříchu – naopak, vede k duchovnímu zápasu za spásu duší.
Lurdy jsou dnes známé zejména pro svůj léčivý pramen a četná zázračná uzdravení. Často se ale zapomíná, že největším zázrakem je uzdravení duše. Pramen, který vytryskl poté, co Bernadeta na pokyn Panny Marie vyhrabala hlínu a umyla se vodou smíšenou s blátem, je znamením víry – voda se stává prostředkem Božího působení, ale pravé uzdravení přichází skrze víru a svátosti, především při adoraci Nejsvětější svátosti, která je v Lurdech častým místem milosti.
Jedním z nejvýznamnějších okamžiků lurdských zjevení bylo představení Panny Marie 25. března 1858. Na opakované otázky Bernadety odpověděla slovy v místním dialektu: „Què soy l´immaculada Councepciou“ – „Jsem Neposkvrněné Početí“. Tento titul byl církví oficiálně vyhlášen jako dogma o pouhé čtyři roky dříve, v roce 1854 papežem Piem IX. Bernadeta, neznalá teologických pojmů, tímto prohlášením získala důkaz pravosti svého vidění. Lurdy tak potvrdily tuto pravdu víry a daly světu silné znamení mariánské přítomnosti.
Poslední zjevení se odehrálo 16. července, kdy se Panna Maria opět ukázala s růžencem v ruce. Tím nám dává jasný vzkaz: modlitba růžence je mocným nástrojem milostí a požehnání. Skrze tuto modlitbu můžeme vyprošovat milosti nejen pro sebe, ale i pro ty, kdo potřebují Boží blízkost a uzdravení.
Slavení památky Panny Marie Lurdské bylo oficiálně ustanoveno papežem Lvem XIII. v roce 1891 a o šestnáct let později rozšířeno na celou církev papežem sv. Piem X. Dnes Lurdy zůstávají nejen místem zázraků a poutí, ale především připomínkou výzvy k obrácení, pokání a pevné víře, která otevírá cestu k pravému uzdravení – uzdravení duše.
Zdroj: Catholica
(www.cirkev.cz)
Naděje v utrpení: Poselství papeže Františka ke Světovému dni nemocných
Naděje v utrpení: Poselství papeže Františka ke Světovému dni nemocných
V letošním Jubilejním roce 2025 slavíme 11. února již 33. světový den nemocných. Papež František ve svém poselství připomíná důležitost naděje, která nás provází v utrpení, a zdůrazňuje, že bolest může být příležitostí k setkání s Bohem a druhými lidmi.
Papež František v poselství klade důraz na tři klíčové aspekty Boží přítomnosti při utrpení: setkání, dar a sdílení. Připomíná, že i v nemoci je Bůh po našem boku a nabízí nám svou blízkost a posilu. Nemoc může být příležitostí k hlubšímu duchovnímu životu a k objevování Boží milosti, která nás vede k naději.
Zvláštním způsobem papež vyzdvihuje nemocniční personál, dobrovolníky a rodiny, které se starají o nemocné. Zdůrazňuje, že jejich služba je aktem naděje, který obohacuje nejen trpící, ale i je samotné. Každé setkání s nemocným je příležitostí pro vzájemnou lásku a solidaritu, která je základem křesťanského společenství.
Význam naděje, který vychází z Kristova vzkříšení, je podle papeže oporou pro všechny, kteří procházejí obtížnými obdobími. Odkazuje na evangelium o Emauzských učednících, kteří v Kristově přítomnosti nalézají světlo v temnotě.
Na závěr papež vyjadřuje vděčnost všem, kteří pečují o nemocné, a vyzývá církev, aby byla nadějným hlasem a pevným opěrným bodem pro všechny, kteří trpí. Svěřuje nemocné i jejich blízké Panně Marii, těšitelce nemocných, a žehná jim.
Český překlad plného znění poselství naleznete v příloze.