Pravidelné nedělní kázání pro děti otce Romana Vlka.
Publikováno: 8. 5. 2020 20:45
Evangelium (Jan 14,1-12)
Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věřte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“ Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce – a to nám stačí.“ Ježíš mu odpověděl: „Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: `Ukaž nám Otce‘? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.“
Svátek Panny Marie, Prostřednice všech milostí, se slaví 8. května. V tento den přesně před 75 lety skončila strašná druhá světová válka. Je to veliká příležitost děkovat dnes Panně Marii za dar míru, který bohužel není realitou v mnoha zemích světa a který není bez souvislosti s poselstvím Panny Marie z Fatimy, kde Panna Maria předpověděla hrůzy dvacátého století, vyzývala k modlitbě růžence za mír a naléhavě prosila o zasvěcení Ruska jejímu Neposkvrněnému Srdci. Můžeme dnes vzpomenout na všechny oběti této hrozné války, stejně tak na oběti hrozných totalitních režimů. Ale především je potřeba z celého srdce děkovat za to, co dnešní den 8. květen 1945 světu daroval. Dnešní den je důležitý i pro nás, abychom pochopili, že každý z nás má veliký úkol – modlit se za mír. 🙂
Papež František: Víra je protest proti strádání, jehož důvod neznáme
Dopoledne v knihovně Apoštolského paláce pronesl papež v přímém přenosu pravidelnou katechezi, kterou zahájil nový cyklus nazvaný „mysterium modlitby“. Vyzval v ní věřící, aby nikdy nezadusili touhu po naději a spasení.
Publikováno: 6. 5. 2020 16:00
Na úvod pravidelné středeční audience byl přečten úryvek z Markova evangelia (Mk 10,46-52) o setkání slepce Bartimaia s Ježíšem. Následnou katechezí zahájil nový cyklus na téma modlitba, protože „modlitba je dech víry a její nejvlastnější výraz. Jako zvolání stoupající ze srdce toho, kdo věří a svěřuje se Bohu.“
V tomto příběhu je slepý žebrák Bartimaios po vyznání víry v Ježíše uzdraven. Žebrák Bartimaios „byl slepý, seděl a žebral u cesty na okraji svého města, Jericha. Není bezejmennou osobou, má obličej a jméno: Bartimaios, tzn. „syn Timaův“. Jednoho dne slyšel, že půjde kolem Ježíš. Jericho bylo vskutku křižovatkou lidí, kteří jím neustále procházeli, buď poutníků či obchodníků. Bartiamios se tedy usadil a učinil vše, co mohl, aby se setkal s Ježíšem.“
Papež připomíná, že jedinou zbraní, kterou slepý Bartimaios měl, byl jeho hlas a proto hlasitě několikrát zvolal »Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!« (v.47) i přes to, že jej mnozí okřikovali „Bartimaios však nemlčí, ba dokonce křičí ještě víc: »Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!«. Je to krásná zarputilost těch, kteří hledají milost a tlučou na dveře, na Boží srdce. On tluče svým křikem. Výraz „Synu Davidův“ je velice příznačný. Označuje Mesiáše, vyznává Mesiáše. Je to vyznání víry, vycházející z úst muže všemi opovrženého.“
Jeho křiku Ježíš nasloucháa „Bartimaiova modlitba se dotýká Jeho srdce, Božího srdce, a otevírá mu dveře spásy. A Ježíš si jej nechá zavolat. On tedy vstane, a ti, kteří mu před chvílí říkali, ať zmlkne, jej nyní přivádějí k Mistrovi. Ježíš s ním rozmlouvá a žádá, aby vyjádřil svoje přání. Toto je důležité! Tehdy se křik stává prosbou: »Mistře, ať vidím!« (v.51).“
Víra je volání po spasení
„Víra je volání přitahující Boží milosrdenství a moc,“ řekl papež František a dodal: „Modlitba se netýká pouze křesťanů, ale všech mužů a žen, kteří hledají smysl na své pozemské cestě.“
„Víra jsou dvě pozvednuté ruce a hlas, který voláním prosí o dar spásy,“ uvedl Svatý otec a připomněl, že Katechismus říká, že „pokora je základem modlitby“ (Katechismus katolické církve, 2559). Dále vysvětlil, že modlitba „se rodí ze země, latinsky humus, odkud pochází slovo humilis – pokorný. Pochází z naší nedostatečnosti, z naší žízně po Bohu (srov. tamt., 2560-2561).“
„Víra, je voláním,” řekl papež a apeloval, abychom toto volání nedusili.
„Víra je protest proti strádání, jehož důvod neznáme. Nevíra se spokojuje se situací, do níž jsme upadli. Víra je naděje, že budeme spaseni. Nevíra je uvykání zlu, které nás tísní.“
Modlitba je silnější než jakýkoli opačný argument
„V srdci člověka je hlas, který je silnější než jakákoli opačná argumentace. Všichni máme tento hlas v sobě. Hlas, který se ozývá spontánně, bez něčího rozkazu. Hlas, který se ptá po smyslu naší pozemské pouti, zejména nacházíme-li se v temnotě: „Ježíši, smiluj se nade mnou.“
„Nejsou snad tato slova vepsána do veškerého stvoření? Všechno vzývá a prosí, aby tajemství smilování dosáhlo svého definitivního naplnění. Nemodlí se jenom křesťané. Ti pouze sdílejí prosebné volání se všemi ostatními muži a ženami. Tento horizont lze však ještě rozšířit. Pavel říká, že »celé tvorstvo zároveň sténá« (Řím 8,22). Umělci často interpretují toto tiché volání tvorstva, které dřímá v každém tvoru a vyjevuje se zejména v srdci člověka, protože „člověk je Boží žebrák“ (KKC, 2559). To je nádherná definice člověka: Boží žebrák.“
Duchovní kytice pro Neposkvrněné Srdce Panny Marie
Světový apoštolát Fatimy společně s dalšími hnutími připravuje celosvětovou duchovní kytici, kterou věnují Panně Marii fatimské 13. května a 13. října 2020 v sanktuáriu v portugalské Fatimě.
Kytici budou tvořit mše svaté, modlitby svatého růžence, nabídnuté oběti a další projevy zbožnosti nabídnuté na smír za hříchy světa, za vítězství dobra nad zlem v této době, za mír ve světě a za Svatého otce a jednotu a posilu pro Církev.
Za tímto účelem byly vytvořeny nové webové stránky, které podávají relevantní informace o této iniciativě a na pomoc lidem při zasílání jejich vlastních duchovních obětí pro kytici.
Rektor poutního místa Panny Marie fatimské v Portugalsku, P. Carlos Cabecinhas, rád přijme a předá všechny modlitby a nabídnuté oběti a skutky smíru k nohám Panny Marie z Fatimy, v malé kapli zjevení (Capelinha), ve výroční data zjevení, v květnu a říjnu 2020.
Prof. Américo López-Ortiz, mezinárodní prezident Světového apoštolátu Fatimy, natočil videonahrávku představující tuto duchovní akci a zve kněze, rodiče, učitele, aby shromáždili modlitby a oběti také svých dětí, studentů a věřících pro tuto duchovní kytici.
Božího Srdce se jistě dotkne tato snaha mužů, žen a dětí, kteří se zúčastní. Modlitba dětí a mládeže je velmi mocná. Panna Maria si ve Fatimě vybrala malé děti, pasáčky, aby světu dala poselství. Touto iniciativou také uctíme svaté Františka a Hyacintu Marto, když si připomínáme 3. výročí jejich svatořečení.
V Českomoravské Fatimě, národním centru Světového apoštolátu Fatimy pro Českou republiku připravují také novénu k Panně Marii Fatimské od 4. do 12. května jako duchovní přípravu pro hlavní den 103. výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě třem malým dětem, pasáčkům Františkovi, Hyacintě a Lucii.
I Svatý otec František nás zve v tomto měsíci ke každodenní modlitbě svatého růžence v rodinách a společenstvích, tak by bylo krásné, kdyby právě toho 13.5. jsme mohli svou modlitbu věnovat Panně Marii.
Stav nouzových opatření stále trvá a neumožňuje nám scházet se v plném společenství farnosti ke slavení Eucharistie. Vstupme i dnes do společenství s Pánem a s jeho tajemstvím spásy.
Publikováno: 2. 5. 2020 11:15
4. neděle velikonoční – Neděle Dobrého Pastýře je světovým dnem modliteb za povolání. Je dobré se nejen v tento den za povolání modlit i v rodinách. Právě dnes bychom si měli hlouběji uvědomit důležitost rozmanitých povolání v církvi a připomenout si, že když je Ježíš s námi, nic nám nechybí a cítíme se ochráněni. On je zaručený průvodce, který nás vede, aniž by nás ovládal, chrání nás, aniž by nás utiskoval, nabízí nám jistotu, aniž by nám ubíral svobodu. Ježíš totiž vstupuje do našeho života jako opravdový pastýř, na rozdíl od těch, kteří přicházejí, aby dosáhli vlastních zájmů. Vchází dveřmi, ne unáhleně či vlezle, ale klepe dříve, než vstoupí tam, kde člověk může ve svobodě odpovědět.
Tuto sobotu se konalo virtuální modlitbní setkání ve spojení s Medžugorjí. V jeho rámci pronesl otec Ljubo Kurtovič, jeden z medžugorských františkánů, velmi krásnou promluvu o vděčnosti. Zde Vám ji nabízíme celou.
