Česká televize připravila v době karanténních omezení přímé přenosy bohoslužeb

_{Foto: Michal Klecka, Člověk a Víra}

Nedělní 45 minutové bohoslužby budou z produkčních důvodů vysílány z jediného místa, a to z Komunitního centra Matky Terezy v Praze Hájích. Začátky bohoslužeb budou jednotné, a to v 10 hodin. Neděle 22. března a 5. dubna (Květná neděle) bude vysílána katolická mše, 29. března pak bohoslužba, které bude předsedat synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC Daniel Ženatý. Bohoslužby nebudou otevřeny veřejnosti. Účast při nich přijali ale i někteří umělci – hned úvodní přenos tak například doprovodí písničkář Pavel Helan.

Rovněž tak na rozdělení přenosů v průběhu velikonočních svátků proběhla rychlá dohoda mezi ČBK, ERC a ČT.

Zelený čtvrtek (9. dubna) odvysílá přenos brněnské studio České televize, konkrétně od 17:30 hodin 65 minutový přenos mše z římskokatolického kostela sv. Jakuba v Brně.

Velký pátek (10. dubna) patří již tradičně na obrazovkách České televize přenosům z nekatolických církví a nejinak tomu bude i letos. Hodinový přenos je připraven z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 10 Strašnicích a začíná úderem desáté hodiny dopolední.

Bílá sobota (11. dubna): Nejdelším z mimořádných bohoslužebných přenosů bude přímý přenos římskokatolické velikonoční vigilie, která začne o půl deváté večer a bude trvat dvě hodiny.

Boží hod (12. dubna): Hodinový přímý přenos slavnosti Vzkříšení Páně připravuje Česká televize z kostela sv. Václava na Zderaze v Praze, ve kterém se schází věřící Církve československé husitské. Slavnostní bohoslužbě bude předsedat patriarcha této církve Tomáš Butta.
Všechny bohoslužebné přenosy si mohou diváci naladit na 2. programu ČT!     

(www.cirkev.cz)

Dnes je 400. výročí úmrtí sv. Jana Sarkandera

Leto si připomínáme hned tři výročí spojená s mučedníkem sv. Janem Sarkandrem. Dnes uplyne přesně 400 let od jeho mučednické smrti. 6. května 2020 oslavíme 160 let od jeho blahořečení a 21. května pak čtvrtstoletí od svatořečení.

Svatý Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů, které ho nakonec stály život. Pro složitost doby a neúplnost pramenů je nejednoznačnou postavou jak z hlediska historického, tak i z ekumenického.

„Svatý Jan Sarkander zůstane pro všechny generace vynikajícím svědkem síly víry, pravdy a věrnosti, mučedníkem zpovědního tajemství a pro naše země také vzácným přímluvcem,“ říká olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, který téměř dvacet let působil jako farář olomoucké farnosti sv. Michala, a do jehož správy tedy spadala i kaple v místě světcova umučení.

Život tohoto kněze olomoucké arcidiecéze shrnuje biskup Basler takto: „Narodil se roku 1576 v polském Skočově, po smrti otce se s matkou a sourozenci přestěhovali na Moravu do Příbora. Nadaný Jan zamířil na studia nejdříve do Olomouce, pak do Prahy a dokončil je ve Štýrském Hradci. V roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze a postupně prošel několik farností: Opavu, Charváty u Olomouce, Uničov, Zdounky, Boskovice a nakonec Holešov.“

Zde se ovšem podle něj Sarkandrovi vymstila doba třicetileté války a sporů mezi katolíky a protestanty. „Po návratu z pouti k Panně Marii Čenstochovské upadl do podezření, že to byl on, kdo na Moravu pozval polská vojska pustošící především panství evangelických šlechticů, nebo že o tom alespoň věděl, neboť byl zpovědníkem moravského zemského hejtmana Lobkovice. Právě Holešov byl totiž Janovou zásluhou před vydrancováním zachráněn,“ líčí biskup Basler a pokračuje: „Ačkoli se mu podařilo včas uprchnout a skrývat se na tovačovském zámku, byl nakonec v lesích u Troubek zajat, v poutech přiveden do Olomouce a krutě mučen. Na následky trojího mučení tento věrný a nevinný kněz 17. března 1620 zemřel.“

Na mnoha z výše zmíněných míst na „svého“ světce nezapomínají: Někde proběhly rekonstrukce, mnohde se konají setkání a poutě, a navíc 16. března byla v olomouckém Arcibiskupském paláci představena o světci kniha prostějovského historika Karla Kavičky.

Do seznamu svatých sv. Jana Sarkandera zapsal papež Jan Pavel II. při své návštěvě Moravy dne 21. května 1995, přičemž veřejně vyslovil prosbu za odpuštění všech křivd, kterých se kdy katolíci dopustili na evangelících v dějinách českého národa.

Slova Jana Pavla II. při kanonizaci Jana Sarkandera:
„Dnes já, papež římské církve, jménem všech katolíků prosím za odpuštění křivd, spáchaných na nekatolících v pohnutých dějinách tohoto národa; zároveň ujišťuji, že katolická církev odpouští všechno zlé, co vytrpěly zase její děti. Ať je dnešní den novým začátkem ve společné snaze následovat Krista, jeho evangelium, jeho zákon lásky, jeho touhu po jednotě věřících v Kristu: «Aby všichni jedno byli» (Jan 17,21).“

_{Zdroj: Jiří Gračka a kniha Svatí na každý den – 2. svazek; vydalo: Karmelitánské nakladatelství}

(www.cirkev.cz)

Stanovisko ke krizovému opatření Vlády České republiky z 15. března 2020

^{Foto: ČaV, František Ingr}

Drazí bratři a sestry,

situace se během několika dnů opět změnila a nyní se nacházíme v naprosto výjimečné situaci, kdy je celá naše země v karanténě. Je to rozumné opatření, je třeba ho respektovat a omezení pohybu dodržovat. Neneseme v těchto dnech odpovědnost jen sami za sebe, ale také za všechny ty, s nimiž se setkáváme. Nevíme, kdo z nás by mohl být infekční a koho by mohl nakazit a tím ohrozit na zdraví a na životě.

Z nařízení vlády vyplývá, že není možné konat veřejné bohoslužby, a to ani v malém počtu. Duchovní ovšem mohou podle bodu I.g.3 tohoto nařízení vykonávat individuální duchovní péči a službu. To tedy znamená, že kostely mohou být otevřeny a kněz zde může být připraven takovouto individuální službu poskytnout. Stejně tak je možné – bude-li to opravdu nutné – aby duchovní navštívil věřící v jejich domově a udělil například svátost pomazání nemocných nebo viatikum. Obhajitelné je i slavení bohoslužby vysílané například přes televizi, rádio nebo sociální sítě, avšak s jen takovým počtem osob, bez něhož by nebylo možné bohoslužbu uskutečnit. Nemocniční kaplani ať konají svou službu se souhlasem vedení nemocnic a opatřeni ochrannými pomůckami.

Milí spolubratři kněží a jáhnové, spoléháme na Vaši rozumnost. Snažme se všichni být k dispozici, ale nechovejme se tak, abychom se stali možnou příčinou rizika nákazy. Využívejme možnost být v kontaktu se sobě svěřenými telefonem nebo přes sociální sítě. Svým příkladným dodržováním zásad karantény dávejme svým spoluobčanům dobrý příklad.

Drazí, to, co nám vždy zůstane, je modlitba. Prosíme, nezapomínejme se modlit za sebe i za druhé, za nemocné a ty, kdo jsou v nebezpečí smrti, za zdravotníky a další, kdo v těchto dnech čelí obrovskému nasazení a vyčerpání, za ty, kdo svými rozhodnutími za nás nesou odpovědnost a za brzké ukončení této epidemie. Přijměme tuto podobu postní doby jako svého druhu duchovní cvičení, jako nabídku od Pána, kterou nám dal způsobem, jaký bychom si sami nepřipravili, ale který může být pro každého z nás i pro Církev příležitostí ke skutečné změně smýšlení, k níž jsme byli vyzýváni na Popeleční středu.
 
16. března 2020
 
Jménem biskupů Čech a Moravy
Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, místopředseda ČBK

Doplněk k instrukci:
 
1.     Je vhodné, aby si kněz vedl kontakty na lidi, jimž poskytl individuální službu, kvůli případné karanténě.
2.     Doporučení k pohřbům: Považuji za vhodné rozloučení v úzkém rodinném kruhu u hrobu a zádušní mše svatá může být soukromě bez účasti lidu a po zrušení opatření pak ve společenství farnosti.

(www.cirkev.cz)

Modlitba arcibiskupa olomouckého Jana Graubnera

Hospodine, dobrý Bože, obracíme se k tobě ve své tísni.
Přiznáváme nejen svou omezenost, ale i bezmocnost.
Vracíme se k tobě a vyznáváme, že ty jsi všemohoucí.
Ty jediný jsi Pán. Jen tobě patří všechna moc a sláva.
Pokorně a se zahanbením v tváři přiznáváme,
že jsme byli příliš zahledění do svých práv a nároků,
hledali příjemnost a pohodlí, zábavu či adrenalin,
nedbali jsme na druhé, ani na tebe a tvůj řád.
K přírodě jsme byli bezohlední a chtěli stále víc.
Cestováním za krásami jsme znečistili vzduch i moře.
Svou bezohledností jsme nakupili hory odpadků.
Svou chamtivostí jsme zamořili pole pesticidy,
vody antibiotiky, hormony a antikoncepcí,
chovali se jako páni světa a vládci stvoření,
upravovali si zákony i pravidla myšlení.
Přestals pro nás být jistotou, když je vše relativní,
a absolutní je už jen naše nabubřelé já.
Z toho pak pramení mnohé naše konflikty.
 
Ve své zaslepenosti jsme neuměli číst znamení.
Hlasatelé radostně oznamovali, že zase bude sluníčko.
Většině nevadilo, že schnou stromy a množí se myši,
že v zemích bez deště je hlad a lid utíká za chlebem.
Jiní prchají před válkou, která se vede proto,
Aby měl někdo větší zisk, vliv a moc,
aby byl odbyt zbraní a jinde měli slušní lidé práci.
Peníze a zisk se nám staly nejvyšším bohem,
jemuž jsme obětovali spravedlnost a právo
i bídu chudáků v rozvojových zemích.
Štěstí jednotlivců jsme stavěli výš než zodpovědnost,
chvilkové pocity nad věrnost manželským slibům,
práva dospělých nad práva dětí na lásku obou rodičů,
na jistotu domova a zdravé morální životní prostředí,
protože jsme se nedokázali zříct špatného příkladu.
Sobectví nám zabránilo žít pro další generaci,
milionům počatých dětí jsme nedovolili se narodit
a tak vymíráme a nemá na nás kdo pracovat.
Uprchlíky nepřijímáme, protože se jich bojíme.
Jako bezohlední kolonizátoři přijímáme z jiných zemí
jen šikovné ruce a chytré hlavy, zatímco jejich země
bez nich upadají a nedokáží se samy pozvednout.
 
Přijmi, Pane, naši kajícnost a pokorné vyznání.
Očisti nás, když s lítostí uznáváme svou vinu.
Dopřej nám znovu povstat a vrátit se k tobě,
který jsi Cesta, Pravda, Jistota a Moudrost.
Spoléháme na tvou lásku a tvé milosrdenství.
Stáhni trestající ruku a zastav lavinu nemoci.
Obrať nás a my se k tobě vrátíme.
Vezmi nám srdce kamenná a dej srdce z masa.
Vrať nám radost ze své ochrany
a bezbožné budeme učit tvým cestám,
svědčit o tvé lásce a hlásat tvou dobrotu.
Dej nám svého Ducha, aby v nás miloval on,
když ze sebe nezištně milovat nedokážeme.
Dej nám odvahu umírat sobě a žít pro tebe,
nechat se vést moudrostí tvého slova,
aby v nás vítězil tvůj život a rostlo tvé království,
království spravedlnosti, lásky a pokoje.
Ty jediný jsi naší nadějí a my pevně věříme,
že nás, Bože, nezklameš. Amen.   
(Jan Graubner)
 

(www.cirkev.cz)

Papež František se modlil za konec pandemie

Dnes odpoledne krátce po 16:00 hodině opustil papež František Vatikán a odjel na soukromou návštěvu do baziliky Santa Maria Maggiore, aby se pomodlil před obrazem Panny Marie “Salus populi Romani”. Svatý otec pak – jako poutník – šel pěšky část cesty po ulici Via del Corso do kostela sv. Marcela, kde je umístěný zázračný kříž, který byl v roce 1522 nesen v procesí městem, aby v Římě skončil “velký mor”.

Svatý otec ve své modlitbě prosil za konec pandemie, která postihla celý svět a za uzdravení nemocných. Pamatoval také na oběti této pandemie, a aby jejich rodiny a přátelé našli útěchu v těchto těžkých dnech. Modlil se i za zdravotníky, lékaře, zdravotní sestry a všechny, kteří v dnešní době svou prací zaručují fungování společnosti.

_{Zdroj: Vatican Media}

(www.cirkev.cz)

Prosba o pomoc a ochranu země před koronavirem

Palladiu země české – kovovému reliéfu Madony s Dítětem – je tradičně připisována zvláštní ochranná moc nad českým národem. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, v níž je Palladium uchováváno, je proto už po staletí jedním z nejvyhledávanějších poutních míst u nás. O ochranu naší země před epidemií koronaviru sem ve středu 11. března přišel soukromě prosit také kardinál Dominik Duka. „Navštívil jsem Palladium země české a prosil jsem tu, kterou nazýváme Uzdravení nemocných za odvrácení pohrom nakažlivých nemocí a za všechny naše nemocné. Maria, Matko Boží, pros za nás,“ říká ke své návštěvě Staré Boleslavi kardinál Dominik Duka.

Vyzýváme k modlitbě a postu

Ani výběr data, v němž se bohoslužba za ochranu českého národa uskuteční, není náhodný. Svatý Josef – snoubenec Panny Marie – je totiž už od poloviny 17. století spolupatronem českých zemí. Na tento den tedy vyzýváme věřící ke zvláštním modlitbám a skutkům pokání za českou zemi v této naléhavé situaci. „Prosíme také všechny kněze, aby tento den zasvěcený sv. Josefovi, obětovali mši svatou za naši zemi a připojili se v modlitbách a postu k bohoslužbě ve Staré Boleslavi. Vyzvěte také, prosím, své farníky, aby se tento den zvláštním způsobem na tento úmysl modlili a konali pokání,“ žádá biskup Zdenek Wasserbauer.
Vzhledem k mimořádným opatřením vyzýváme věřící, kteří by o bohoslužbu měli zájem, aby se jí účastnili prostřednictvím vysílání TV NOE, která z ní zajistí přímý přenos nebo na internetových stránkách staroboleslavské farnosti (www.staraboleslav.com).

_{Zdroj: AP, Jiří Prinz}  

(www.cirkev.cz)

Manuál pro domácí nedělní bohoslužbu v čase pandemie

Pastorační středisko Arcibiskupství pražského připravilo Manuál pro domácí nedělní bohoslužbu v současném nouzovém stavu pandemie COVID-19. Jedná se o jednoduchý rituál malé domácí bohoslužby pro případ, že v místě není mše svatá. 

Manuál je možné najít na adrese: www.pastorace.cz/clanky/manual-pro-domaci-nedelni-bohosluzbu

Text je zobrazený jak na této stránce, tak je i ke stažení ve formátu PDF pro vytištění. Podklad je připravený ve dvou provedeních: pro dospělé a pro rodinu s dětmi.

Zdroj: www. pastorace.cz

(www.dltm.cz)