Papež rozhodl o zapsání sv. Faustiny Kowalské do římského kalendáře
“Papež František se rozhodl, že vyhoví žádostem a přání pastýřů, věřících laiků, jakož i sdružení věřících a po zvážení vlivu spirituality sv. Faustiny v různých částech světa, ustanovil, že jméno sv. Marie Faustiny (Helena ) Kowalské bude vepsáno do obecného římského kalendáře a jako nezávazná památka se bude připomínat 5. října,” čteme v dekretu vydaném Kongregací pro bohoslužbu a svátosti k pondělnímu datu (18. 5. 2020).
Publikováno: 20. 5. 2020 11:45
Svatá Faustina Kowalská se narodila ve vsi Glogowiec nedaleko Lódzi kv roce 1905 a zemřela v Krakově roku 1938. Svůj krátký život prožila mezi sestrami Naší paní milosrdenství, velkoryse následovala povolání, které dostala od Boha, a rozvíjela intenzívní duchovní život, bohatý duchovními dary a prožívaný ve věrném souladu s nimi. V Deníku své duše, který je svatyní jejích setkání s Ježíšem, sama vypočítává, co v ní Pán učinil ku prospěchu všech. V naslouchání Jemu, který je Láskou a Milosrdenstvím, pochopila, že žádná lidská ubohost se nemůže měřit se slitováním, jež bez ustání proudí z Kristova srdce. Tak se stala inspirací pro hnutí vzývající Boží milosrdenství na celém světa. Sestra Faustina byla svatořečena Janem Pavlem II. v roce 2000 a na celém světě inspirovala Boží lid ke vzývání Božího milosrdenství a jeho důvěryhodnému dosvědčování v životě věřících, vysvětluje dekret podepsaný prefektem zmíněné kongregace kardinálem Robertem Sarahem a jejím sekretářem arcibiskupem Arthurem Roche.
V závěru se dodává, že památka sv. Faustiny bude nyní zanesena do všech kalendářů a liturgických knih. Zvláštní texty, které ji budou doprovázet, mají být přeloženy jednotlivými biskupskými konferencemi a publikovány po schválení Kongregací pro bohoslužbu a svátosti.
Papež Jan Pavel II., který se stal prvním slovanským a po 455 letech prvním neitalským papežem, by dnes oslavil sté narozeniny. Připomeňme si nejvýznamnější události jeho života.
Publikováno: 18. 5. 2020 12:30
Karol Józef Wojtyła se narodil v polských Wadowicích 18. května 1920 jako mladší ze dvou synů Karola Wojtyły a Emilie, rozené Kaczorowské, která zemřela, když mu bylo devět let. Jeho starší bratr Edmund, povoláním lékař, zemřel roku 1932 a jejich otec, voják polské armády, v roce 1941.
Karol začal studovat na Jagellonské univerzitě v Krakově, ta ale byla o rok později, po vpádu nacistických vojsk do země na podzim 1939, uzavřena. Od roku 1940 pracoval jako dělník v lomu, a poté v chemickém závodě, aby si vydělal na živobytí a také se vyhnul deportacím na nucené práce do Německa.
Později začal navštěvovat kurzy tajného kněžského semináře v Krakově a po válce, 1. listopadu 1946, byl vysvěcen na kněze. Byl poslán do Říma, kde získal doktorát teologie poté, co obhájil svou práci na téma víry v díle sv. Jana od Kříže.
Roku 1948 se vrátil do Polska a působil v několika menších farnostech i jako univerzitní kaplan, a to až do roku 1951, kdy navázal na svá filozofická a teologická studia. Dne 4. července 1958 ho papež Pius XII. jmenoval světícím biskupem krakovským. Biskupské svěcení Wojtyła přijal 28. září 1958. Nedlouho poté, dne 13. ledna 1964, ho papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem krakovským a tři roky později, 26. června 1967, kardinálem.
Účastnil se Druhého vatikánského koncilu (1962–1965) a významně přispěl k vypracování jeho konstituce Gaudium et spes. Před svým zvolením za papeže se také zúčastni pěti zasedání Synody biskupů.
Pontifikát v číslech
Karol Wojtyła byl zvolen papežem 16. října 1978. Zvolil si jméno Jan Pavel II. a úřadu nejvyššího pastýře světové církve se ujal 22. října. Během svého pontifikátu vykonal 146 pastoračních návštěv v Itálii a jako římský biskup navštívil 317 z celkem 332 existujících farností města Řím. Apoštolských cest po celém světě, které byly projevem jeho trvalé pastorační péče o místní církve, vykonal celkem 104. Mezi jeho nejvýznamnější dokumenty patří celkem 14 encyklik, 15 apoštolských exhortací, 11 apoštolských konstitucí a 45 apoštolských listů. Jako papež napsal také pět knih. Předsedal celkem 147 beatifikačním obřadům, během nichž blahořečil 1338 mužů a žen, a také 51 kanonizacím, při nichž svatořečil 482 osob. Mezi mnoha jím svatořečenými a blahořečenými osobami bylo i několik osobností z české historie: sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, sv. Jan Sarkander, bl. Marie Antonína Kratochvílová, bl. Marie Restituta Kafková a bl. Metoděj Dominik Trčka.
Dne 13. května 1981 na něj byl na Svatopetrském náměstí spáchán atentát. Poté, co byl následkem zranění dlouhou dobu hospitalizován, svému útočníkovi odpustil a s vědomím, že jeho život byl zázračně zachráněn, ještě zintenzivnil své pastorační úsilí.
Jeho péči o církev dosvědčuje založení mnoha nových diecézí, vyhlášení nových Kodexů kanonického práva pro latinskou církev i pro církve východní, a uskutečněná revize Katechismu katolické církve. Vyhlásil také zvláštní roky věnované Panně Marii a Eucharistii i Jubilejní rok 2000. Generacím mladých křesťanů dal možnost setkat se při oslavách Světových dní mládeže.
Papež Jan Pavel II. zemřel v Apoštolském paláci v Římě v sobotu 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin, v předvečer druhé neděle velikonoční, neděle Božího milosrdenství. Pohřební mše svatá na náměstí sv. Petra a následné uložení do krypty vatikánské baziliky se uskutečnily 8. dubna.
Papež Jan Pavel II. se stal třetím nejdéle sloužícím papežem vůbec, v pořadí 264. papež strávil v čele katolické církve bezmála 27 let.
Beatifikace a kanonizace
Brzy po smrti Jana Pavla II. se rozšířily požadavky, aby byl okamžitě prohlášen za svatého. A proto, dne 13. května 2005, bylo oznámeno, že vzhledem k „výjimečným okolnostem“ bude ihned zahájen beatifikační proces bez ohledu na předepsanou pětiletou prodlevu mezi smrtí kandidáta a zahájením procesu. Samotný proces beatifikace a kanonizace však nebyl nijak zjednodušen. 19. prosince 2009 papež Benedikt XVI. prohlásil svého předchůdce za „Ctihodného“, neboť vedl „hrdinský a ctnostný život“. O několik měsíců později, 14. ledna 2011, bylo oznámeno, že došlo ke splnění všech nezbytných podmínek a 1. května 2011 byl Jan Pavel II. blahořečen. Jan Pavel II. se tak stal nejrychleji blahoslaveným papežem v církevních dějinách.
Dva roky po beatifikaci, dne 5. července 2013, Vatikán oznámil, že Jan Pavel II. bude svatořečen. Za svatého byl prohlášen papežem Františkem (za účasti emeritního papeže Benedikta XVI.) ve Vatikánu společně s papežem Janem XXIII. 27. dubna 2014, tedy o druhé neděli velikonoční, kterou Jan Pavel II. ustanovil nedělí Božího milosrdenství.
Boží přikázání nám nejsou dána jako zrcadlo našich ubohostí
Z knihovny Apoštolského paláce se papež František obrátil v přímém přenosu k věřícím pravidelnou polední nedělní promluvou před modlitbou Regina Caeli.
Publikováno: 17. 5. 2020 22:45
Svatý otec komentoval evangelium šesté neděle velikonoční (Jan 14, 15-21) a svoji promluvu zakončil:
„Vzhledem ke zkušenosti pochybení a hříchu, kterou všichni máme, nám Duch svatý pomáhá, abychom nepodlehli, a umožňuje nám plně chápat a žít smysl Ježíšových slov: »Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání« (v.15). Přikázání nám nejsou dána jako určitý druh zrcadla, ve kterém vidíme odraz svých ubohostí a svých nedůsledností. Nikoli, k tomu nejsou. Boží Slovo je nám dáno jako Slovo života, které proměňuje, obnovuje, nesoudí proto, aby zavrhovalo, nýbrž uzdravuje a má za účel odpuštění. Takové je Boží milosrdenství. Slovo je světlo našich kroků. A to vše je dílo Ducha svatého! On je Boží Dar, Bůh sám, který nám pomáhá být svobodnými lidmi, kteří chtějí a umějí milovat a pochopili, že život je posláním zvěstovat divy, jež uskutečňuje Pán v každém, kdo Mu důvěřuje.
Panna Maria, která je vzorem církve, dovede naslouchat Božímu Slovu a přijímat dar Ducha svatého, ať nám pomáhá, abychom prožívali evangelium radostně a uvědomovali si, že nás nese Duch svatý, božský oheň, který zahřívá srdce a osvěcuje naše kroky.“
Potom papež František připomněl zítřejší sté výročí narození Karola Wojtyly.
„Na zítřek připadá 100. výročí narození svatého Jana Pavla II. ve Wadovicích, v Polsku. Vzpomínáme na něho s velkou náklonností a obrovskou vděčností. Zítra ráno budu v 7h ráno sloužit mši svatou, která bude přenášena do celého světa, u oltáře, kde spočívají jeho ostatky. Kéž se z nebe nadále přimlouvá za Boží lid a mír ve světě.“
Poté Petrův nástupce obrátil pozornost k situaci, která vznikla v církvi, po vyhlášení pandemie:
„V některých zemích opět začaly bohoslužby za účasti lidu, v jiných se tato možnost zvažuje. V Itálii bude možné sloužit mši svatou spolu s lidem od zítřka. Sdílím radost komunit, které se mohou konečně sejít k liturgickému slavení. Je to znamení naděje a dar pro celou společnost.
V měsíci květnu se v mnoha farnostech tradičně konají první svatá přijímání. Je zřejmé, že kvůli pandemii byla tato slavnost víry odložena. Proto bych rád projevil vřelé sympatie dětem, které měly poprvé přijmout eucharistii. Nejdražší, prožívejte tento čas jako příležitost k lepší přípravě: modlitbou, četbou katechismu, hlubším poznáním Ježíše, růstem v prokazování dobra a službou druhým.“
Po společné velikonoční mariánské modlitbě Regina Caeli papež všem požehnal. Nejprve v přímém přenosu a mlčky pak z okna nad Svatopetrským náměstím.
Ranní přenosy papežských mší skončí 18. května u hrobu Jana Pavla II.
U příležitosti stého výročí narození papeže Jana Pavla II. bude, v pondělí 18. května, papež František v 7 hodin ráno slavit mši svatou nad hrobem svého předchůdce. Tímto přímým přenosem se zároveň uzavře více než dvouměsíční období přímých přenosů ranních mší papeže Františka z Domu svaté Marty.
Publikováno: 13. 5. 2020 14:15
Foto: Vatican News
Jak včera v podvečer potvrdil mluvčí Svatého stolce Matteo Bruni, mše svatá bude přenášena od 7 hodin z kaple, která je před hrobem sv. Jana Pavla II., ve Vatikánské bazilice. Zároveň – jak podotýká dále tiskové sdělení – počínaje tímto dnem se v Itálii vrátí mše s účastí lidu, již dříve obnovené v mnoha dalších částech světa.
„Z toho důvodu od následujícího dne, 19. května, již nebudou vysílány přímé přenosy ranních mší z Domu sv. Marty. Jak jsem mohl připomenout již v minulých dnech – pokračuje Matteo Bruni v odpovědi na dotazy novinářů – papež si přeje, aby se Boží lid mohl takto navrátit ke společenství s Pánem ve svátostech, účastnit se nedělní liturgie a obnovit rovněž v kostelech každodenní návštěvy Pána a jeho Slova,“ čteme ve Vatikánské tiskové zprávě.
Ranní mše svaté v přímých přenosech z Domu sv. Marty slavil Svatý otec denně od 9. března. K rozhodnutí umožnit pravidelnou účast televizního štábu v kapli ho vedla situace omezeného přístupu věřících ke slavení mší v kostelích nejen v Itálii, ale i v dalších zemích. Jen v Itálii dosahovaly živé přenosy ranních mší sledovanost více než jeden a půl milionu diváků.
Spontánně přednášené homilie papeže Františka z tohoto více než dvouměsíčního období vycházejí knižně ve sbírce s titulem Forti nella tribolazione (Silní v souženích) ve Vatikánském nadavatelství Libreria Editrice Vaticana. V češině jsou všechna kázání papeže Františeka dostupná díky překladům české sekce Radio Vaticana a na portálu Vatican News.
Charita ČR pomáhá Iráčanům postavit se po válce na vlastní nohy
Převážně křesťanský okres Hamdaniya na severu Iráku byl tvrdě zasažen boji s Islámským státem. Do oblasti se po válce pomalu vrací život, ale mnoho rodin zde jen těžko nalézá zdroj obživy. Projekt Charity ČR s podporou České biskupské konference tu proto pomáhá obnovit zemědělství na venkově a podporuje malé podnikatele ve městech.
Publikováno: 12. 5. 2020 15:15
Situace mnoha Iráčanů zůstává i po porážce Islámského státu vážná. Zejména na severu země, kde leží i okres Hamdaniya v provincii Ninewa, musela značná část obyvatel před válkou utéct. Léta konfliktu v oblasti zanechala zničená obydlí, nefunkční infrastrukturu a znehodnocenou zemědělskou půdu. Lidé, kteří se po skončení bojů postupně vrací domů, často přišli o všechno. Loni se proto Charita Česká republika zaměřila na rekonstrukci domů pro zranitelné rodiny. Letos v oblasti pomáhá lidem obnovit zdroje obživy a nastartovat podnikání.
Charitní projekt se soustředí na dvě oblasti, první z nich je podpora malých zemědělců. Destrukce způsobená intenzivními boji se zde totiž dotkla i zemědělské infrastruktury a půdy samotné. Mnoho zavlažovacích kanálů bylo zničeno, zemědělská půda byla často znehodnocena nebo zaminována a zemědělci přišli o veškerou techniku a vybavení. S pomocí projektu v okrese vyroste 25 nových skleníků a místní drobní zemědělci obdrží kvalitní sazenice, hnojiva a pracovní nářadí. Charita navíc díky spolupráci s místní správou pomůže lidem najít vhodnou půdu a poskytne také technická školení, aby zemědělská produkce v oblasti byla co nejefektivnější.
Druhou oblastí, na kterou se Charita Česká republika zaměří, je podpora drobných podnikatelů ve městech. Ti budou mít díky projektu možnost požádat o malý grant na rozjezd své živnosti a zúčastnit se také několika školení na podnikatelské a finanční dovednosti. Charita takto pomůže třiceti podnikům, které mají potenciál nabrat další zaměstnance z místní komunity a třiceti drobným podnikatelům, kteří s pomocí grantu nastartují svou živnost.
V rámci celého projektu se tak zlepší přístup k obživě pro téměř 600 navrátilců, kteří se po válce stěhují zpět domů. I díky pomoci Charity Česká republika a České biskupské konference se tak život v Iráku pomalu vrací k normálu.
Svátek Panny Marie, Prostřednice všech milostí, se slaví 8. května. V tento den přesně před 75 lety skončila strašná druhá světová válka. Je to veliká příležitost děkovat dnes Panně Marii za dar míru, který bohužel není realitou v mnoha zemích světa a který není bez souvislosti s poselstvím Panny Marie z Fatimy, kde Panna Maria předpověděla hrůzy dvacátého století, vyzývala k modlitbě růžence za mír a naléhavě prosila o zasvěcení Ruska jejímu Neposkvrněnému Srdci. Můžeme dnes vzpomenout na všechny oběti této hrozné války, stejně tak na oběti hrozných totalitních režimů. Ale především je potřeba z celého srdce děkovat za to, co dnešní den 8. květen 1945 světu daroval. Dnešní den je důležitý i pro nás, abychom pochopili, že každý z nás má veliký úkol – modlit se za mír. 🙂
Papež František: Víra je protest proti strádání, jehož důvod neznáme
Dopoledne v knihovně Apoštolského paláce pronesl papež v přímém přenosu pravidelnou katechezi, kterou zahájil nový cyklus nazvaný „mysterium modlitby“. Vyzval v ní věřící, aby nikdy nezadusili touhu po naději a spasení.
Publikováno: 6. 5. 2020 16:00
Na úvod pravidelné středeční audience byl přečten úryvek z Markova evangelia (Mk 10,46-52) o setkání slepce Bartimaia s Ježíšem. Následnou katechezí zahájil nový cyklus na téma modlitba, protože „modlitba je dech víry a její nejvlastnější výraz. Jako zvolání stoupající ze srdce toho, kdo věří a svěřuje se Bohu.“
V tomto příběhu je slepý žebrák Bartimaios po vyznání víry v Ježíše uzdraven. Žebrák Bartimaios „byl slepý, seděl a žebral u cesty na okraji svého města, Jericha. Není bezejmennou osobou, má obličej a jméno: Bartimaios, tzn. „syn Timaův“. Jednoho dne slyšel, že půjde kolem Ježíš. Jericho bylo vskutku křižovatkou lidí, kteří jím neustále procházeli, buď poutníků či obchodníků. Bartiamios se tedy usadil a učinil vše, co mohl, aby se setkal s Ježíšem.“
Papež připomíná, že jedinou zbraní, kterou slepý Bartimaios měl, byl jeho hlas a proto hlasitě několikrát zvolal »Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!« (v.47) i přes to, že jej mnozí okřikovali „Bartimaios však nemlčí, ba dokonce křičí ještě víc: »Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!«. Je to krásná zarputilost těch, kteří hledají milost a tlučou na dveře, na Boží srdce. On tluče svým křikem. Výraz „Synu Davidův“ je velice příznačný. Označuje Mesiáše, vyznává Mesiáše. Je to vyznání víry, vycházející z úst muže všemi opovrženého.“
Jeho křiku Ježíš nasloucháa „Bartimaiova modlitba se dotýká Jeho srdce, Božího srdce, a otevírá mu dveře spásy. A Ježíš si jej nechá zavolat. On tedy vstane, a ti, kteří mu před chvílí říkali, ať zmlkne, jej nyní přivádějí k Mistrovi. Ježíš s ním rozmlouvá a žádá, aby vyjádřil svoje přání. Toto je důležité! Tehdy se křik stává prosbou: »Mistře, ať vidím!« (v.51).“
Víra je volání po spasení
„Víra je volání přitahující Boží milosrdenství a moc,“ řekl papež František a dodal: „Modlitba se netýká pouze křesťanů, ale všech mužů a žen, kteří hledají smysl na své pozemské cestě.“
„Víra jsou dvě pozvednuté ruce a hlas, který voláním prosí o dar spásy,“ uvedl Svatý otec a připomněl, že Katechismus říká, že „pokora je základem modlitby“ (Katechismus katolické církve, 2559). Dále vysvětlil, že modlitba „se rodí ze země, latinsky humus, odkud pochází slovo humilis – pokorný. Pochází z naší nedostatečnosti, z naší žízně po Bohu (srov. tamt., 2560-2561).“
„Víra, je voláním,” řekl papež a apeloval, abychom toto volání nedusili.
„Víra je protest proti strádání, jehož důvod neznáme. Nevíra se spokojuje se situací, do níž jsme upadli. Víra je naděje, že budeme spaseni. Nevíra je uvykání zlu, které nás tísní.“
Modlitba je silnější než jakýkoli opačný argument
„V srdci člověka je hlas, který je silnější než jakákoli opačná argumentace. Všichni máme tento hlas v sobě. Hlas, který se ozývá spontánně, bez něčího rozkazu. Hlas, který se ptá po smyslu naší pozemské pouti, zejména nacházíme-li se v temnotě: „Ježíši, smiluj se nade mnou.“
„Nejsou snad tato slova vepsána do veškerého stvoření? Všechno vzývá a prosí, aby tajemství smilování dosáhlo svého definitivního naplnění. Nemodlí se jenom křesťané. Ti pouze sdílejí prosebné volání se všemi ostatními muži a ženami. Tento horizont lze však ještě rozšířit. Pavel říká, že »celé tvorstvo zároveň sténá« (Řím 8,22). Umělci často interpretují toto tiché volání tvorstva, které dřímá v každém tvoru a vyjevuje se zejména v srdci člověka, protože „člověk je Boží žebrák“ (KKC, 2559). To je nádherná definice člověka: Boží žebrák.“
Stav nouzových opatření stále trvá a neumožňuje nám scházet se v plném společenství farnosti ke slavení Eucharistie. Vstupme i dnes do společenství s Pánem a s jeho tajemstvím spásy.
Publikováno: 2. 5. 2020 11:15
4. neděle velikonoční – Neděle Dobrého Pastýře je světovým dnem modliteb za povolání. Je dobré se nejen v tento den za povolání modlit i v rodinách. Právě dnes bychom si měli hlouběji uvědomit důležitost rozmanitých povolání v církvi a připomenout si, že když je Ježíš s námi, nic nám nechybí a cítíme se ochráněni. On je zaručený průvodce, který nás vede, aniž by nás ovládal, chrání nás, aniž by nás utiskoval, nabízí nám jistotu, aniž by nám ubíral svobodu. Ježíš totiž vstupuje do našeho života jako opravdový pastýř, na rozdíl od těch, kteří přicházejí, aby dosáhli vlastních zájmů. Vchází dveřmi, ne unáhleně či vlezle, ale klepe dříve, než vstoupí tam, kde člověk může ve svobodě odpovědět.
Tuto sobotu se konalo virtuální modlitbní setkání ve spojení s Medžugorjí. V jeho rámci pronesl otec Ljubo Kurtovič, jeden z medžugorských františkánů, velmi krásnou promluvu o vděčnosti. Zde Vám ji nabízíme celou.
