V italském Assisi vystavili tělo mladíka Carla Acutise, kterého v říjnu čeká blahořečení

_{Foto: Catholic News Agency, diecéze Assisi}

Hrobka Božího Služebníka Carla Acutise bude otevřena pro veřejnou úctu od 1. do 17. října v Assisi. Věřící se tak budou moci k brzy blahořečenému chlapci modlit v týdnech před a po jeho blahořečení, které se uskuteční 10. října. 

„Dnes ho znovu vidíme v jeho smrtelném těle, které prošlo běžným procesem rozpadu odpovídajícím 14 létům po smrti. (…) Ale toto smrtelné tělo je předurčeno ke vzkříšení,“ řekl biskup Domenico Sorrentino z Assisi při slavnostní mši při otevření hrobky 1. října.

Biskup vysvětlil, že Acutisovo tělo bylo „znovu sestaveno s uměním a láskou“, aby mohlo být veřejně vystaveno pro všechny věřící, kteří mu chtějí vzdát úctu. Acutis měl totiž v době své smrti krvácení do mozku a nabídl své utrpení za papeže a za církev.

Carlo Acutis, který zemřel na leukémii v roce 2006 ve věku 15 let, byl známý svými počítačovými programovacími schopnostmi a láskou k Eucharistii a Panně Marii.

„Carlo je chlapec naší doby. Chlapec internetového věku a model svatosti digitálního věku, jak ho papež František představil ve svém dopise mladým lidem po celém světě. Počítač se pro něj stal způsobem, jak procházet ulicemi světa, jako první Ježíšovi učedníci, aby přinesl do srdcí a domovů oznámení skutečného míru, který uhasí touhu po nekonečnu obývající lidské srdce,“ řekl biskup Sorrentino.

P. Carlos Acácio Gonçalves Ferreira, rektor Sálu zřeknutí (Santuario della Spogliazione) popsal rekonstrukční práce Acutisova těla v rozhovoru pro EWTN: „Bylo zjištěno, že jeho tělo je celistvé a integrální se všemi svými orgány, ale bylo již porušené, proto bylo nutné provést rekonstrukční práce zejména obličeje.“

Dále dodal: „Poprvé v historii uvidíme světce oblečeného v džínách, teniskách a svetru. Je to pro nás skvělá zpráva, protože můžeme svatost pociťovat nikoli jako vzdálenou věc, ale jako něco, co má každý na dosah, protože Pán je Pánem všech.“

V rámci 17 dní oslav blahořečení Carla Acutise se v Assisi konají výstavy eucharistických zázraků a mariánských zjevení katalogizovaných společností Acutis. Rok před svou smrtí totiž tento italský mladík věnoval svůj čas a své informatické schopnosti na vytvoření internetového katalogu s eucharistickými zázraky.

„Carlo Acutis měl, stejně jako sv. František, kromě lásky k Ježíši a zejména k eucharistii i velkou lásku k chudým,“ řekl biskup Sorrentino a vysvětlil, že právě proto bude v těchto dnech poblíž Sálu zřeknutí v Assisi, kde se hrobka Acutise nachází, otevřena polévková kuchyň pro chudé a bez domova. 

Carlova matka, Antonia Salzano, byla velmi dojatá otevřením hrobky svého syna pro veřejnou úctu: „Jsme nadšeni, že Carlova hrobka byla konečně otevřena. Věříme, že prostřednictvím Carlova těla věřící pocítí, že je Bůh zve k ještě vroucnější modlitbě. Zve nás k tomu, abychom měli více víry, naděje a lásky k Němu a k našim bratrům, stejně jako to dělal Carlo během svého celého pozemského života. Modlíme se, aby se Carlo za nás přimlouval u Boha a získal pro nás mnoho milostí.“

Video z otevření hrobky Carla Acutise:

_{Zdroj: Catholic News Agency, Servizio Informazione Religiosa}

 

Kdo byl Carlo Acutis?

Přinášíme vám překlad videa, které popisuje jeho život. Video můžete zhlédnout zde.

Carlo se narodil 3. května 1991 v Londýně. Byl pokřtěn 18. května a v září se jeho rodina přestěhovala do Milána. Rodina nebyla praktikující, ale Carlo od malička začal projevovat zájem o Boží věci, což způsobilo, že se jeho rodiče postupně vrátili k víře. V sedmi letech požádal o to, aby mohl přijmout první svaté přijímání, a bylo mu to umožněno díky zvláštnímu povolení. Měl rád pouštění draka, hraní si v přírodě a zvířata. Bavilo ho také hrát s přáteli fotbal a hrát na playstationu. Byl nadšencem do informatiky, na svůj věk měl velmi pokročilé znalosti. 

Jeho velkou láskou byl však také Ježíš přítomný v eucharistii. 

Carlo chodil na mši každý den a zůstával na adoraci před nebo po každé mši. „Eucharistie je mou dálnicí do nebe,“ říkával. „Máme větší štěstí než apoštolové, kteří žili s Ježíšem před 2000 lety. Abychom se s ním setkali, stačí, když vejdeme do kostela.“ Říkával také: „Jeruzalém je vedle našich domovů.“ 

Často se zpovídal a ujišťoval: „Stejně jako pro let balonem je třeba odejmout závaží, také duše k tomu, aby se mohla pozdvihnout k nebi, potřebuje odstranit ze sebe ta malá závaží, lehké hříchy.“ Také se denně modlil růženec a říkal: „Maria je jedinou ženou mého života.“ Ve škole Carlo nikdy svou víru neskrýval a zval své kamarády, aby šli společně na mši a vrátili se k Bohu.
Jednou si napsal do sešitu: „Smutek je, když obracíme svůj pohled k sobě samým, štěstí je, když obracíme pohled na Boha.“
„Obrácení není nic jiného než přesměrovat pohled z toho, co je nízké, k tomu vysokému.
Stačí jednoduchý pohyb očima.“

Skromnost, evangelizace a zájem o informatiku

Přestože byl z dobře situované rodiny, žil velmi skromně. Za své první úspory koupil spací pytel
jednomu žebrákovi, kterého vždycky potkával cestou na mši. Večer nosíval jídlo těm, kdo žili na ulici, někdy část své vlastní večeře. Rozhodl se využít svých znalostí z informatiky k evangelizaci
a vytvořit výstavu o eucharistických zázracích. Strávil s tím tři roky, poté co se hodně nacestoval a shromáždil informace.

„Všichni se rodí jako originály, ale mnozí umírají jako fotokopie,“ říkal a chtěl tím povzbudit každého, aby nechal vyrůst své vlastní dary, které mu Bůh dal. Pomáhal také ve farnosti jako katecheta. „Kritizovat církev znamená kritizovat sebe sama,“ říkával.

Nemoc a smrt v mladém věku

V říjnu 2006 mu byla diagnostikována akutní leukemie typu M3. „Nabízím Pánu utrpení, které budu muset snášet, za papeže a za církev, abych nemusel být v očistci, ale mohl jít přímo do nebe,“ řekl svým rodičům. Zemřel několik dnů poté, co mu byla stanovena diagnóza, 12. října 2006, v pouhých 15 letech. Dva dny před tím požádal o přijetí pomazání nemocných a eucharistie. Carlo předpověděl svou smrt pár měsíců předem,
což bylo zaznamenáno: „Jsem předurčený k tomu, abych zemřel…“

V den pohřbu byl kostel i hřbitov plný lidí. Mnozí z těch, kdo přišli, byli bezdomovci, kterým Carlo pomohl, aniž by o tom věděla jeho rodina. Jeho nejoblíbenějším místem na světě bylo Assisi a dal najevo, že tam by si přál být pohřbený, a rodina s jeho přáním souhlasila. 

Proces blahořečení

Jeho pověst svatosti se začala rychle šířit po celém světě a 12. října 2012 byl otevřen proces blahořečení a kanonizace. Papež František jej prohlásil Služebníkem Božím 5. července 2018 a zmínil jej jako příklad pro mladé v apoštolské exhortaci Christus Vivit. 6. dubna 2019 byly jeho ostatky převezeny do Sálu zřeknutí v Assisi, místa, kde svatý František zanechal všechno, aby následoval Pána. 

Jeho tělo odpočívá v hrobce v pravé chrámové lodi, kam ho přicházejí uctít stovky věřících. 22. února 2020 papež František uznal jeden zázrak připisovaný Carlově přímluvě. Jedná se o zázračné uzdravení dítěte, které trpělo vrozenou vadou, v Brazílii. Čeká nás jeho brzké blahořečení.

„Být stále spojený s Ježíšem. To je můj životní plán.“
– Carlo Acutis

_{Překlad videa: Terezie Šilhavá}

(www.cirkev.cz)

Papež signoval v Assisi encykliku Fratelli tutti

^{Foto: Vatican Media}

Těsně před polednem jej přivítaly nejprve klarisky v klášteře Vallegloria ve Spello, kam přijel vozem a kde zůstal na oběd. Klášter ve Spello je první, který založila sv. Klára za hradbami města Assisi, papež František navštívil toto místo již loni v lednu. Kolem půl třetí odpoledne pokračoval do 12km vzdáleného Assisi, kde jej v místním konventu přijali bratři františkáni. U hrobu sv. Františka pak sloužil eucharistii. Homilii nepronesl, a hned po mši svaté se konal protokolární akt, při kterém Svatý otec signoval encykliku Fratelli tutti, která bude zveřejněna zítra. Potom se pozdravil s ostatními členy františkánského konventu a vydal se na zpáteční cestu do Říma.

Jde celkem o 36. návštěvu papeže v Assisi, který je tak kromě Říma zřejmě nejčastěji papeži navštíveným místem. Jak spočítal na svém blogu bývalý redaktor naší rozhlasové stanice, Luis Badilla, od roku 1228 sem zavítalo celkem devatenáct papežů. Prvním byl Řehoř IX. (1170-1242), který Františka kanonizoval. Z dalších pak Inocenc IV. (1195-1254), který navštívil Assisi čtyřikrát, dále Klement IV. (1190-1268) třikrát a stejně tak Pius II. (1405-1464). Nejvíce návštěv v Assisi vykonal sv. Jan Pavel II., který zde byl šestkrát, Benedikt XVI. dvakrát. František dnes navštívil Assisi počtvrté.

_{Zdroj: Vatican News}

 

Tuto neděli se připomene 600 let od první písemné zmínky o Markvarci.

Na základě datových podkladů o vývoji epidemie covid-19 a doporučení epidemiologů dochází od 10. září 2020, opětovně k povinnosti nošení roušek ve všech vnitřních prostorách budov, a to na území celé ČR. 

(www.dltm.cz)

Podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví se všem osobám s účinností ode dne 10. září 2020 do odvolání zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, a to ve všech vnitřních prostorách staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování až na některé výjimky specifikované v tomto opatření.

Z tohoto nařízení vyplývá, že od 10. září 2020 jsou povinné roušky v prostorách kostelů pro účastníky bohoslužeb. Roušku je možné sundat před přijetím svatého přijímání.

Doporučujeme sledovat vývoj situace pandemie koronaviru a aktualizovaná opatření ze strany ministerstva zdravotnictví na webu koronavirus.mzcr.cz
(Zdroj cirkev.cz)

Příloha ke stažení

V úterý 1. září 2020 začíná nový školní rok

Milena Davídková 31.srpna 2020

V pondělí 1. září 2020 se otevřou po prázdninách základní a střední školy po celé České republice. Také v litoměřické diecézi se vrátí žáci a studenti do svých lavic, aby společně se svými učiteli a spolužáky zahájili nový školní rok.

V letošní první školní den litoměřický biskup Mons. Jan Baxant spolu s generálním vikářem Mons. Martinem Davídkem navštíví varnsdorfské biskupské gymnázium a poté se zúčastní slavnostního otevření nového sídla Schrödingerova institutu v Klášteře sv. Karla Boromejského v Jiříkově, po jeho více než čtyřleté rekonstrukci.

Slavnost v Jiříkově se koná v úterý 1. září od 11 hodin a bude zahájena mší svatou spojenou s požehnáním obnovené kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova i celé budovy kláštera. Mši svatou bude celebrovat litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Po mši bude možná prohlídka kláštera spojená s drobným občerstvením.

Přehled církevních a školských zařízení, jejichž zřizovatelem je Biskupství litoměřické: 

BISKUPSKÉ GYMNÁZIUM, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA BOHOSUDOV

Škola nabízí celkový osobnostní rozvoj člověka – od předškolního věku až k hranici dospělosti. Škola usiluje o to, stát se školou komunitní, ve své lokalitě rovněž plní funkci vzdělávacího, výchovného a kulturního centra.

Prioritami školy jsou:

– vstřícnost, tolerance a respekt ve vzájemných vztazích členů školní komunity,
– otevřená a konstruktivní komunikace,
– poskytování kvalitních základů všeobecného vzdělání a vzbuzování potřeby celoživotního vzdělávání,
– bohatá zájmová činnost,
– projektová činnost a veřejná vystoupení.

Charakteristika školy

Škola je tvořena těmito součástmi: gymnázium osmileté, gymnázium čtyřleté, základní škola, mateřská škola, školní družina, školní klub, středisko volného času.

Filosofie školního vzdělávacího programu vychází z myšlenky a uplatňování individuálního přístupu ke všem dětem, žákům a studentům – „Všichni sem patří, každý zde má své místo.“ Škola usiluje o to, aby byl každý vzděláván způsobem, který nejlépe odpovídá jeho potřebám a je tak zárukou úspěšnosti.

Ve školní družině, ve školním klubu a ve středisku volného času mohou děti, žáci a studenti smysluplně trávit volný čas v zájmových kroužcích a při dalších volnočasových projektech. Škola rovněž formou kulturních a vzdělávacích aktivit vytváří prostor pro širokou veřejnost, zejména občany Bohosudova, Krupky a okolí.

I letos bude úspěšně vykonávat svou činnost mateřská škola „Bohosudovský korálek“. Zde se děti komplexně připravují na úspěšné zahájení povinné školní docházky.

Škola opakovaně a úspěšně získává finanční podporu z dalších mimorozpočtových zdrojů a zkvalitňuje tak podmínky pro svoji činnost (granty Evropské unie, MŠMT, Renovabis apod.).

Webové stránky:www.bgbzs.cz

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ANTONÍNA BRATRŠOVSKÉHO V JABLONCI NAD NISOU

 

Jedná se o úplnou základní školu, která ve spolupráci s rodinou poskytuje žákům kvalitní vzdělání a současně žáky vychovává v duchu tradičních hodnot. Škola cíleně usiluje

o menší počet žáků ve třídách a vytváří tak odpovídající prostředí pro rozvoj a vzdělávání každého žáka. Filosofie školy vychází z křesťanské tradice a z úcty k člověku.

Prioritami školy jsou:

– individuální přístup k žákům (zohledňování speciálních vzdělávacích potřeb),
– výuka cizího jazyka od 1. ročníku,
– bohatá zájmová činnost,
– výuka náboženství, etiky a estetiky,
– rodinné klima.

Charakteristika školy

Vzdělávání je uskutečňováno podle školního vzdělávacího programu „Škola pro život“. Jeho specifikem je výuka cizího jazyka (anglický, německý, francouzský jazyk) již od 1. ročníku; dále pak orientace na etiku a estetiku. Nedílnou součástí vzdělávacího programu je orientace na křesťanskou tradici. Důraz je kladen na dobré vzájemné vztahy mezi žáky, učiteli a rodiči. Spolupráce s rodinou je považována za klíčový pilíř úspěchu vzdělání a výchovy. Žáci jsou prostřednictvím vzdělávacích i zájmových aktivit vedeni k vytváření pozitivních vztahů – k přírodě, k životnímu prostředí i k výsledkům lidské práce. Součástí školního vzdělávacího programu je také environmentální výchova.

Škola vytváří prostor pro smysluplné využívání volného času prostřednictvím zájmových kroužků a mimoškolních aktivit organizovaných školní družinou a školním klubem.

Škola dlouhodobě spolupracuje se spolkem Pro Gablonz ze švýcarského města Weinfelden, který školu od jejího založení finančně i duchovně podporuje. Významné partnery má škola rovněž v dalších subjektech a institucích – např. Římskokatolická farnost – děkanství Jablonec nad Nisou a další.

Škola se úspěšně zapojuje do projektové činnosti a s využitím mimorozpočtových zdrojů zkvalitňuje podmínky pro svoji činnost (granty Evropské unie, MŠMT, Renovabis apod.).

Webové stránky:http://www.zsab.cz/

GYMNÁZIUM VARNSDORF

 

Gymnázium Varnsdorf je osmileté všeobecné gymnázium. Nabízí všeobecné studium, které je rozpracováno ve školním vzdělávacím programu s názvem: Poznání činí domýšlivým, ale láska buduje (Scientia infant, caritas vero aedificat).

Prioritami školy jsou:

– rodinné prostředí,
– křesťanské zásady výchovy,
– výuka cizích jazyků,
– informační a výpočetní technika,
– projektová, prožitková a environmentální výuka.

Charakteristika školy

Motto školního vzdělávacího programu určuje přístup školy ke vzdělání – nejde především o množství předaných informací, ale o to, aby v sobě žáci objevili své vlohy a přednosti, a ty pak dál ve svém životě rozvíjeli. Škola umožňuje všem studentům získat dostatečně hluboké všeobecné znalosti a dovednosti ve všech předmětech a hluboké odborné znalosti v předmětech pro žáka profilových. Během celého studia je kladen důraz na vlastní zodpovědnost studentů za své vzdělávání, úspěch u maturitní zkoušky a úspěch při studiu na vysoké škole. Školní vzdělávací program umožňuje studentům prostřednictvím Akademie příslibu velký výběr volitelných předmětů.

Školní klub a středisko volného času Akademie příslibu, která vznikla ve Varnsdorfu jako vůbec první v celé Evropě, je podnětným a bezpečným prostředím pro žáky školy nad rámec vyučování a je otevřena i dalším zájemcům. V současné době je zde registrováno více než 600 přihlášených akademiků s neuvěřitelně širokou aktivitou (více než 120 pravidelných akcí a celá řada akcí příležitostných).

Škola spolupracuje s řadou tuzemských i zahraničních subjektů a opakovaně a úspěšně se zapojuje do grantů Evropské unie.

Webové stránky:www.bgv.cz

SCHRÖDINGERŮV INSTITUT – STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU PRO ŠLUKNOVSKÝ VÝBĚŽEK

 

Charakteristika SI

SI je organizace, která vytváří nové a podporuje stávající volnočasové aktivity ve Šluknovském výběžku. Autoři tohoto projektu jsou přesvědčeni, že právě volnočasové aktivity mohou pomoci snížit občanské napětí, zlepšit soužití a také eliminovat znevýhodnění obyvatel, které plyne ze zdejší zeměpisné polohy.

SI není nadací – nezaměřuje se primárně na znevýhodněné a nespolupracuje s vládními institucemi. Jeho hlavním smyslem a myšlenkou je co nejvyšší míra zapojení obyvatel, nikoliv institucionální zaštítění.

Činnost SI zajišťují tzv. “tutoři” – organizátoři jednotlivých akcí. Tito lidé pořádají pravidelné nebo ne-pravidelné akce, do nichž se mohou zájemci zapojit. SI není otevřen jen pro určitým způsobem omezenou skupinu dětí a mládeže (Romové, sociálně či jinak znevýhodněné děti apod.) – SI je otevřen pro každého, kdo má otevřenou mysl a chce svůj život prožívat naplno.

Geneze vzniku SI

Šluknovský výběžek, obdobně jako většina oblastí bývalých Sudet, lze v současné době chápat jako region s vysokou mírou sociální patologie – nedostatkem či nefunkčností sociálních vazeb, nízkou úrovní sociální soudržnosti, absencí jakéhokoli porozumění a konsensu mezi různě definovanými skupinami obyvatel. Tento stav je způsoben především specifickou historií regionu. Odsunem původního obyvatelstva došlo k rozbití jednak sociální soudržnosti mezi lidmi, ale také k odosobnění vztahu ke (kulturní) krajině a infrastruktuře, kterou nově příchozí obyvatelstvo nikdy nepřijalo plně za svou.

Smysl činnosti SI

SI si klade za cíl podporu procesu revitalizace sociálních vazeb a sociální soudržnosti tím, že poskytuje obyvatelům Šluknovského výběžku pedagogické, materiální i finanční zázemí pro realizaci společných aktivit. Prostřednictvím nich by mělo docházet k častější interakci mezi lidmi a tím k upevňování podstatných prvků komunity. Participace různě definovaných skupin (etnických, sociálních a jiných) je nedílnou myšlenkou institutu.

Webové stránky:www.sinstitut.cz

ČESKO-NĚMECKÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA SVATÉ ZDISLAVY V LITOMĚŘICÍCH

Provozovatelem mateřské školy je Diecézní charita Litoměřice. Mateřská škola poskytuje dětem předškolní vzdělávání založené na principu individualizovaného přístupu a zohledňování specifických potřeb dětí.

V průběhu docházky do mateřské školy se děti zábavnou formou a věku přiměřenými metodami a formami práce seznamují s německým jazykem.

Mateřská škola doplňuje vzdělávání dětí o bohatou škálu mimoškolních aktivit – výlety, exkurze, projektové dny atd.

Webové stránky: www.skolka-zdislava.cz

(www.dltm.cz)

ČM Fatima v Koclířově slaví 25 let

Nejprve však před třiceti lety vznikl Fatimský apoštolát ve Šlapanicích u Brna, který dále rozvíjel svou činnost v Třebíči. Ten následně od roku 1995, pod vedení Mons. Pavla Dokládala působí v Koclířově u Svitav, kde téhož roku vzniklo poutní mariánské místo Českomoravská Fatima Koclířov, které slaví čtvrtstoletí své služby. „V srpnu 1995 královéhradecký biskup Karel Otčenášek velkoryse požehnal vznikající Českomoravské Fatimě na území královéhradecké diecéze. Už první programy v Koclířově nabízely formační cestu při exerciciích, seminářích a v nejširším měřítku pak při prvních mariánských sobotách, které začaly v Koclířově v listopadu 1995. Fatimské centrum v Koclířově od samého začátku své existence bylo úzce spjato s diecézí, biskupem a aktivitami vycházejícími z nově otevřeného pastoračního centra diecéze, Nového Adalbertina. V té době vrcholilo tzv. Desetiletí duchovní obnovy národa, u jehož vzniku byl tajně za totality jediný z biskupů, a to biskup Otčenášek. Posláním našeho hnutí je na prvním místě formovat stávající modlitební skupiny v duchu biblického večeřadla a pomáhat při vytváření dalších modlitebních skupin v naší zemi“, připomněl uplynulé roky Mons. Pavel Dokládal, který vrátil kdysi klášteru školských sester opět duchovní život.

Světový apoštolát Fatimy, jehož částí je Fatimský apoštolát v ČR, si klade za cíl šíření autentického učení katolické Církve a věrnost zásadám Evangelia, osobní posvěcovánískrze věrné následování a šíření autentického poselství Fatimy a hledá svou apoštolskou činností správnou odpověď katolických křesťanů v otázkách mariánských zjevení. Svou činností odpovídá Matce Boží a Boží lásce, a tak chce působit v naprosté jednotě s Církví, která miluje Pannu Marii jako svou matku. Mezi jeho další činnosti patří publikační a ediční činnost, podporuje a realizuje charitativní a humanitární akce, podobně tak i akce společenské, kulturní a náboženské. V nemalé míře organizuje cesty na známá poutní místa v tuzemsku i zahraničí. Českomoravský Fatimský apoštolát bývá Českou biskupskou konferencí pověřován i k organizaci národních poutí.

„Srdečně blahopřeji Českomoravské Fatimě v Koclířově k jejímu požehnanému výročí. Mám velikou radost, že toto hnutí s celonárodním dosahem, patřící do společenství celosvětového, sídlí právě v naší diecézi. Koclířov je pro mne živým duchovním centrem, oázou modlitby a zejména domovem mariánské úcty v naší zemi, proto se tam vždycky rád vracím pro duchovní osvěžení a pro posílení víry, a věřím, že tak činíte také vy všichni. Velmi za toto úsilí děkuji všem, kdo se na dobrém díle podílejí, počínaje Mons. Pavlem Dokládalem, Hanou Frančákovou a týmu spolupracovníků, a žehnám každému, kdo se k němu připojí svou prací, účastí na akcích, modlitbou či dobrodiním“, vzkázal do Koclířova královéhradecký biskup Jan Vokál.

Jak řekl Mons. Pavel Dokládal, všichni příznivci koclířovského duchovního centra nyní prosí Boha a Pannu Marii za realizaci kopie Kaple zjevení CAPELINHA s cestou pokání v Koclířově, a dále za novou činnost se seniory v institutu a plánovaném domově LUCIE. „Zůstávejme v nelehkých časech spojeni modlitbou tak, jak nás k tomu vybízí motto Fatimského apoštolátu: „ORBIS UNUS ORANS – MODLITBA SJEDNOCUJE SVĚT“ a hlavně nebuďme sami, ale buďme s Bohem“, doporučuje Mons. Pavel Dokládal.

U příležitosti výročí fatimského apoštolátu v naší zemi byla vydána brožura „Fatima Koclířov 1990-1995-2020“, mapující vše podstatné za uplynulé roky. Zájemci ji budou moci získat třeba při první mariánské sobotě v září, kdy bude hlavním hostem biskup Josef Kajnek a velkým tématem i osobnost sr. Elišky Pretchnerové, u níž se usiluje o proces blahořečení.

_{Zdroj: bihk.cz}

Fotogalerie: Požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

Foto: Martina Řehořová, Člověk a víra