Od 29. července do 3. srpna se v Římě koná 13. pouť Mezinárodního sdružení ministrantů. Setkání se zúčastní více než 50 tisíc ministrantů a ministrantek z patnácti různých zemí včetně zástupců z ČR. V úterý 30. července odpoledne se uskuteční audience s papežem Františkem na Svatopetrském náměstí. Předprogram audience před vatikánskou bazilikou bude spolumoderovat Kristýna Šimůnková, pracovnice tiskového střediska ČBK.

„Neboj se, neboť já jsem s tebou“: úryvek z proroka Izaiáše (41,10) je mottem 13. pouti Mezinárodního sdružení ministrantů (Coetus internationalis ministrantium – CIM, založené v roce 1960) do Říma, která se koná od pondělí 29. července do 3. srpna. Heslo setkání bude znít „S tebou“ a bude provázet celý týden, který prožije přibližně 50 tisíc ministrantů a ministrantek v doprovodu předsedy CIM, jezuitského kardinála Jeana-Clauda Hollericha, lucemburského arcibiskupa. 

„Na pouti k Petrovu hrobu,“ napsal kardinál v poselství, kterým na setkání zval, „chceme společně zažít, že jsme církev mladá a dynamická, v níž vy jako ministranti hrajete ústřední roli, protože jste zvláštními svědky Ježíše Krista a radostné zvěsti ve svých farnostech a diecézích. Církev toto svědectví potřebuje!,“ uzavřel kardinál.

Účastníci pouti dorazí například z Rakouska, Maďarska, Belgie, Švýcarska, Chorvatska, Slovenska, Francie, Litvy, Lucemburska, Portugalska, České republiky, Rumunska nebo Srbska. Nebudou chybět ani ministranti z Ukrajiny, sužované více než dva roky válkou, zatímco nejpočetnější skupina – s přibližně 35 tisíci přívrženci – přijede z Německa, doprovázená předsedou Komise pro mládež Německé biskupské konference, pomocným biskupem z Osnabrücku Johannesem Wübbe.

Podrobný program pouti bude představen na tiskové konferenci v pondělí 29. července odpoledne, ale hlavním momentem bude bezpochyby audience u papeže, která je naplánována na 30. července v 18 hodin na Svatopetrském náměstí. Nebude to poprvé, kdy se ministranti setkají s Františkem: například 4. srpna 2015 se opět v kruhovém objetí Berniniho kolonády konala audience, na níž se pod heslem „Zde jsem, pošli mě!“ (Iz 6, 8) sešly tisíce účastníků. „Vy dnes máte větší štěstí než prorok Izaiáš,“ řekl papež ministrantům před devíti lety, “nesetkáváte se s Ježíšem umístěným na nedosažitelném vysokém a vznešeném trůnu, ale v eucharistickém chlebu a víně, a jeho slovo nerozvibruje dveřní sloupky, ale struny srdce.“

„Stejně jako Izaiáš,“ dodal František, “jsme povoláni sdílet radost z toho, že jsme vyvoleni a spaseni Božím milosrdenstvím, být svědky toho, že víra je schopna dát našim krokům nový směr, že nás činí svobodnými a silnými, abychom byli k dispozici pro misii.“ Odtud papežova výzva ministrantům a ministrantkám, aby byli „misionářskými ministranty“, tj. „schopnými vyjít k bližnímu a přinést mu dar toho, co jste přijali, a na oplátku s nadšením rozdávat radost, která byla dána vám“, a učinit ze služby u oltáře „školu výchovy k víře a lásce k bližnímu“.

O tři roky později – bylo to 31. července 2018 – papež František opět přivítal na Svatopetrském náměstí účastníky pouti CIM, která se konala již po dvanácté. Motto akce před šesti lety bylo inspirováno 14. veršem 34. žalmu: „Hledejte pokoj a usilujte o něj“. A právě mír byl středobodem dialogu, který papež vedl s přibližně 60 tisíci přítomnými. Mladí lidé položili pět otázek, které se týkaly také tématu eucharistie, víry a svatosti. Papež v odpovědi zdůraznil, že mír je „darem Pána, který nás proměňuje, abychom jako údy jeho těla prožívali stejné pocity jako Ježíš, abychom mysleli tak, jak myslí on, a milovali tak, jak miluje on“.

Na setkání v roce 2018 se také konala společná modlitba, které předsedal papež, jenž v krátké homilii řekl: „Sloužit Boží slávě ve všem, co děláme, je rozhodujícím kritériem našeho jednání, konečnou syntézou toho, co znamená žít přátelství s Ježíšem. Je to ukazatel, který nás vede, když si nejsme jisti, co je správné udělat; pomáhá nám rozpoznat hlas Boha v nás, který k nám promlouvá v našem svědomí, abychom dokázali rozeznat jeho vůli“. „Boží sláva je jehlou kompasu našeho svědomí,“ zdůraznil papež, vyzval duchovní, aby se „stali napodobiteli svatých“, a zakončil varováním: „Buďte pozorní a pamatujte: na této cestě ke svatosti není místo pro líné mladé lidi.“

František se setkal i s konkrétními skupinami ministrantů, například s německy mluvícími, které přijal 5. srpna 2014, a s těmi z francouzské církve, které přivítal v Aule Pavla VI. 26. srpna 2022. Při obou příležitostech papež vyzval mladé lidi, aby „mluvili o Ježíši“ s onou odvahou, nadšením a spontánností, díky nimž je „snazší zasáhnout mysl a srdce“ tolika mladých lidí. Zároveň je vyzval, aby se nestyděli sloužit oltáři, protože jejich postoj během slavení mše je apoštolátem pro všechny.

Zdroj: Vatican News, italská sekce

(www.cirkev.cz)

Papež František zaslal vřelé pozdravy a modlitby ke mši svaté za mír sloužené dnes dopoledne 19. července v pařížském kostele Madeleine před blížícím se zahájením Letních olympijských her 2024 v Paříži ve Francii. Přeje si, aby tato sportovní událost přispěla k míru a přátelství ve světě, který to velmi potřebuje.

„Prosím Pána, aby obdaroval všechny, kdo se jakýmkoli způsobem her zúčastní, svými milostmi – ať už sportovce, nebo diváky – a také aby podpořil a požehnal těm, kdo je budou hostit, zejména věřící v Paříži i jinde.“

S tímto ujištěním poslal papež František své pozdravy před blížícími se Letními olympijskými hrami, které bude hostit francouzská Paříž od 26. července do 11. srpna 2024, ke mši svaté za mír sloužené dnes 19. července v 10 hodin v pařížském kostele Madeleine.

Eucharistická slavnost byla slavena právě v den zahájení olympijského příměří pro pařížské hry, které navrhla Francouzská biskupská konference a pařížská arcidiecéze. Olympijské příměří, odhlasované Organizací spojených národů (OSN), začíná týden před slavnostním zahájením her 26. července a končí týden po skončení paralympiády 8. září.

Mši svaté předsedal arcibiskup Celestino Migliore, apoštolský nuncius ve Francii; koncelebrovali pařížský arcibiskup Laurent Ulrich a biskup z Digne Emmanuel Gobilliard, delegát Francouzské biskupské konference pro olympijské a paralympijské hry. Přítomni byli Thomas Bach, předseda Mezinárodního olympijského výboru, diplomaté a sportovní osobnosti.

V poselství zaslaném ve francouzštině pařížskému arcibiskupovi Ulrichovi se papež připojil k úmyslům mše svaté před Olympijskými hrami 2024, které mají v jeho městě brzy začít, a požádal Pána, aby požehnal všem zúčastněným a účastníkům na všech úrovních.

Papež ocenil křesťanská společenství, která se připravují „otevřít naplno“ dveře svých kostelů, škol a domovů pro tuto událost. „Kéž zvláště otevřou dveře svých srdcí, aby skrze vděčnost a velkorysost svého přijetí všem vydávaly svědectví o Kristu, který v nich přebývá a předává jim svou radost,“ povzbudil je Svatý otec a poděkoval jim také za to, že nezapomínají na nejzranitelnější lidi.

„V širším měřítku doufám, že uspořádání těchto her bude pro celý francouzský národ úžasnou příležitostí k dosažení bratrské harmonie, která umožní, aby se přes rozdíly a protiklady posílila jednota národa.“

Svatý otec také řekl, že se raduje spolu s nimi, protože pořádají prestižní mezinárodní sportovní klání. „Sport je univerzálním jazykem, který překračuje hranice, řeči, rasy, národnosti a náboženství, má schopnost sjednocovat lidi, podporovat dialog a vzájemné přijetí; podněcuje překonávání sebe sama, podporuje ducha nasazení a povzbuzuje věrnost v mezilidských vztazích; vybízí k uznání vlastních hranic a hodnoty druhých.“

„Olympijské hry, pokud zůstanou skutečně hrami, mohou být výjimečným místem setkávání národů, a to i těch nejvíce znepřátelených,“ podotkl papež.

Pět vzájemně propojených kruhů podle papeže představuje ducha bratrství, který by měl charakterizovat olympijskou událost a sportovní soutěže obecně. Proto vyjádřil přání, aby se pařížská olympiáda stala příležitostí pro všechny, kdo přicházejí z různých zemí světa, aby se navzájem poznávali a oceňovali, aby odbourávali předsudky, aby posilovali úctu tam, kde panuje pohrdání a nedůvěra, a přátelství tam, kde panuje nenávist.“

Svatý otec navrhl, aby olympijské hry podporovaly mír, a ne válku, a uznal, že právě v tomto duchu „antika moudře zavedla příměří během her a moderní doba se pravidelně pokouší tuto šťastnou tradici oživit.“

„V tomto neklidném období, kdy je světový mír vážně ohrožen, si vroucně přeji, aby všem leželo na srdci dodržování tohoto příměří v naději na vyřešení konfliktů a návrat ke smíru. Ať Bůh osvěcuje svědomí vládců ohledně vážné odpovědnosti, která na nich leží a dopřeje jim úspěch a požehnání v jejich úsilí,“ apeloval papež František.

Svatý otec svěřil úspěšný průběh nadcházejících her sv. Genevieve a sv. Denisovi, patronům Paříže, a Panně Marii Nanebevzaté, patronce Francie. 

Zdroj: Vatican News, anglická sekce

(www.cirkev.cz)

Protože už bylo vítání (v Litoměřicích), tak musí být také loučení (v Praze). Biskup Stanislav Přibyl se rozloučil se svými kolegy a spolupracovníky z České biskupské konference, Katolického týdeníku a Karmelitánského nakladatelství. V srpnu pozici generálního sekretáře převezme P. Roman Czudek.

Během setkání ve Vatikánu s dobrovolníky z Kruhu sv. Petra to potvrdil papež František, když uvedl: „Vzpomínám si na blahoslaveného Piera Giorgia Frassatiho, který bude brzy svatořečený, jak navštěvoval chudé v Turíně a pomáhal jim.“

Frassati vstoupil v 19 letech do Společnosti svatého Vincenta z Pauly a v 21 letech k Třetímu řádu svatého Dominika. Svůj život zasvětil pomoci chudým ve svém rodném městě Turíně a také podpoře církevního učení. Navzdory svému zámožnému původu, jak uvedl Svatý otec, se neztratil v “dobrém životě“, protože v něm byla síla Ducha Svatého.

Papež František během setkání vysvětlil, že Frassatiho odkaz nám vštěpuje, jak důležité je předávat víru, a že starší generace přinášejí „mnoho prožité víry“, zatímco mladí lidé přispívají „energií, tvořivostí a elánem“.

Kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro svatořečení, naznačil, že ke kanonizaci by mohlo dojít během Jubilejního roku 2025. Na nedávném shromáždění označil Frassatiho za „zcela ponořeného do Božího tajemství“ a ocenil jeho oddanost charitě a sociálnímu učení církve.

Frassati zemřel ve svých 24 letech v roce 1925. V roce 1990 byl blahořečen sv. Janem Pavlem II.

Zdroj: uCatholic

(www.cirkev.cz)