Tříkrálové pokladničky rozpečetěny, dárci letos sbírku podpořili 80 miliony korun

 Celkový výnos sbírky k dnešnímu dni činí 80 312 180 korun. Většina se i letos vybrala do pokladniček, které ale v souladu s protiepidemickými pravidly musely zůstat tzv. statické. Tentokrát tedy nešly pokladničky k dárcům, ale naopak dárci k pokladničkám. Umístěny byly na úřadech, v obchodech, v kostelech nebo pracovištích Charity.

„Jsem velmi vděčný a srdečně děkuji všem, kdo se sbírky zúčastnili a kdo do ní přispěli, zvláště v letošních náročných podmínkách. Chuť přispět do sbírky byla ohromující a svědčí o tom, že tato akce se stala přirozenou součástí našich životů. Díky finančním darům, jejichž výše nás překvapila, budeme moci lépe pomáhat lidem, kteří se ocitli v nouzi nebo na okraji, často v situaci, ze které si sami pomoci neumějí. Pomoc přijde i lidem, které poznamenala pandemie nemoci covid-19,“ uvedl Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika, která sbírku už 21. rokem organizuje.

Přísná omezení sice omezila osobní kontakt a zcela znemožnila chození skupinkám dětí či mládeže v tradičních převlecích, otevřela tím však stavidla lidské vynalézavosti. „Zatímco v běžných letech si koledníci převlečení za bájné tři krále pro dar přijdou, tentokrát chodili dárci za námi, za našimi statickými pokladničkami v obcích, kostelích, obchodech nebo lékárnách,“ popisuje Marek Navrátil z Charity Konice zvláštní situaci, která nastala poté, co vládní nařízení nedovolila koledníkům vyrazit do terénu. Zákaz koledování spustil lavinu tvořivosti, ochoty a vstřícnosti, která někdy ohromila i léty ostřílené organizátory. „Asistenti, koordinátoři, dobrovolníci, starostové obcí nebo dárci byli úžasně otevření a vstřícní. Často vznikla úplně nová spolupráce s farnostmi nebo obcemi. Například lidé z brněnské městské části Nový Lískovec informace o sbírce ochotně uveřejnili v místním zpravodaji Lískáček. Úplně poprvé jsme umístili kasičku do kostela sv. Jakuba v Brně nebo do mateřské školky v Kohoutovicích,“ líčí situaci Veronika Slavíková z Diecézní charity Brno. A vstříc jim vyšly i firmy.  Poprvé tak byly tříkrálové pokladničky umístěny na čerpacích stanicích – na benzínkách na Břeclavsku či u Obřan.

Neobvyklý zážitek čekal zákazníky Pekařství Bílčice na Jesenické ulici v Bruntále. Dárcům příspěvku do vystavené pokladničky na přání zazpívala koledu prodavačka s nasazenou tříkrálovou korunou. Pečivo zde prodává Věra Hlavíková, která uplynulých osm let každoročně obcházela sousedy se skupinou tříkrálových koledníků. Když se letos ven nesmělo, koledovala za pultem.

Ve slezském Jeseníku pokladnička kolovala po všech odděleních místní policejní stanice. „Jsme velmi rádi, že i touto formou můžeme pomoci obyvatelům Jesenicka, kteří to nyní potřebují. Jedná se sice o malou kapku v moři, ale i ta může někomu velmi pomoci. Člověk nikdy neví, kdy bude takovou pomoc potřebovat sám,“ komentovala akci ředitelka jesenické policie Ludmila Andělová, která přispěla jako první.

Živí koledníci letos chyběli také v mateřské školce v Odoleně Vodě. Přestože přijít nemohli, zapojilo se do sbírky všech jedenáct tříd a rodiče s dětmi i personálem přispěli pro blízkou Charitu Neratovice částkou přes osmnáct tisíc korun.

Pokladničky na kolech

V mnoha obcích pomohla s informováním také místní média. Věstníky a zpravodaje anebo obecní rozhlas dokázaly oslovit i ty, kteří nepoužívají počítač ani chytrý telefon. Třeba v Libníči u Českých Budějovic opakovaně pouštěli z tlampačů tříkrálovou koledu a upozorňovali občany, kde a kdy bude k zastižení dobrovolník s pokladničkou.

Do obcí, kde nemají obchod ani úřad, vozili dobrovolníci „mobilní statické pokladničky“ v autech. Pokladnička pak byla na místě upevněna na okně auta, aby byla zachována všechna pravidla a nedocházelo ke zbytečnému kontaktu lidí. V Sobotovicích na Brněnsku byla pokladnička převážena v automobilu dobrovolných hasičů. 

Tříkrálové pokladničky čekaly také na vrcholcích našich hor, konkrétně (stejně jako loni) ve stáncích na vrcholu Lysé hory a letos poprvé také na Pradědu či v okénku hotelu na Křemešníku na Pelhřimovsku. V Návštěvnickém centru na náměstí v Novém Jičíně takové pokladničky postupně naplnili hned čtyři.

Do Tříkrálové sbírky putovala také částka za dražbu unikátních „tříkrálových“ postaviček Igráčků, které byly vydraženy koncem ledna na portálu Aukro za 22 200 Kč. Pivovar Koníček z Vojkovic u Frýdku-Místku uvařil na počest sbírky zvláštní Tříkrálový speciál. Zakoupením tohoto 13° polotmavého pivo přispěl kupující Charitě částkou 30 korun (celkový výnos akce pro Tříkrálovou sbírku činil 23 190 Kč). Na tištěná média naopak vsadili v jihočeském Táboře, kde nechali vytisknout 18 700 ks tříkrálových pohlednic, které Česká pošta koncem prosince roznesla lidem do schránek. Příznivé ohlasy táborské akce se odrazily se také na online výsledcích.

Koleda však chyběla také dětem, které nemohly navštívit a potěšit své sousedy. V Lipovci na Blanensku tedy alespoň žáci školní družiny v čele s vedoucí vyrazili průvodem ke kostelu a zpět. S kytarou, v královském obleku a všichni „černí“. Kdo jim chtěl přispět, toho odkázali na místní obchod, kde tříkrálovou pokladničku měli. V Březnici na Zlínsku zašli ještě dál. Tam sice koledníci s posvěcenou křídou tiše chodili dům od domu, ale bez zapečetěných pokladniček. Ty čekaly na dárce na obecním úřadě, v místním obchodě a v kostele.

„Lidé se nás ptali, kde pokladničky jsou, byli ochotní dojet, aby mohli vhodit příspěvek do pokladničky ve ,své‘ obci a odnést si cukřík, kalendářík, někde i kousek posvěcené křídy na napsání požehnání na dveře. Sami se i nabízeli, že si statickou pokladničku vezmou, což samozřejmě situaci usnadnilo,“ líčí situaci Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek.

Řada aktivit se odehrála on-line a na sociálních sítích, kde se letos obzvlášť vyřádili koledníci, kteří byli celý prosinec připravení a natěšení na koledu. Na jihu Čech virtuální koledu natočili v Katovicích, Nových Hradech, Pelhřimově, Suchdole i Veselí nad Lužnicí.

Kde se musí šetřit

Kvůli zmíněným složitým podmínkám je výsledek velmi dobrý a mnohem lepší než byla očekávání organizátorů, avšak citelně nižší než v předchozích letech. Podle koordinátorky sbírky Šárky Hájkové z Litoměřic zkušenost potvrdila, že malé tři krále zpívajících v ulicích jiná forma sbírky nemůže předčit.  Nad letošními výsledky však převládá radost a vděk. Některé plánované záměry na pomoc lidem v nouzi však bude nutné kvůli nižšímu výnosu omezit, případně účel pozměnit. „Chybějící parkovací místa u Hospice sv. Lukáše letos bohužel nepostavíme, získané peníze však pomohou při rekonstrukci nízkoprahového denního centra pro ženy a muže bez domova,“ uvádí jeden z příkladů Martin Pražák, ředitel Charity Ostrava.

„Letošní nižší výtěžek omezí nákupy kompenzačních zdravotních pomůcek, aktivity pro klienty a nákupy potravin, školních a hygienických potřeb pro lidi v nouzi, ale zkusíme chybějící peníze získat jinde,“ říká Růžena Kavková, ředitelka Diecézní charity Litoměřice.
Sbírka do pokladniček sice 24. ledna skončila, do sbírky je do konce dubna stále možné přispět on-line na stránkách www.trikralovasbirka.cz. Na stejném webu je také uvedeno, kde přesně vybrané peníze v jednotlivých Charitách po celé zemi pomohou. Tříkrálová sbírka žije také na sociálních sítích Facebook Youtube a Instagram.

_{Zdroj: Charita ČR}

Aby každý doma plnil svou roli. Začíná Národní týden manželství.

Znamená-li příchod dítěte do rodiny zemětřesení, jak s těmi seizmickými otřesy naložit? Jak zachránit, co dosud pevně stálo, případně jak znovu zbudovat, co při zemětřesení spadlo?

Jana Šilhavá, vedoucí Centra pro rodinu Arcibiskupství pražského (www.manzelstvi.cz), konstatuje, že po narození dítěte se páru změní život – o tom není pochyb. Na zmíněném webu doporučuje, aby novopečení rodiče nepřestali spolu dál budovat partnerství, protože právě s příchodem prvního potomka se cesty muže a ženy mohou začít rozcházet. A dále jmenuje, co dítě přináší pozitivního, ale také co narození potomka mladým manželům bere: vedle bezstarostnosti jsou to čas, svoboda, soukromí, spánek, pohoda ve vztahu, peníze nebo třeba iluze o sobě.

Když nespokojenost roste

Americký psycholog Gottman uvádí, že plných 67 procent žen pozoruje v prvním roce po narození obrovský propad spokojenosti s manželstvím. (Na muže dopadá nespokojenost později – až se začne projevovat, jak je manželka nešťastná.) „Toto rozladění má celou řadu důvodů – nevyspání, pocit zahlcení a zároveň nedocenění, vysoká zodpovědnost za péči,“ píše Gottman a klade si otázku: Co u těch zbývajících 33 procent (ze 130 zkoumaných párů) bylo jinak, že tyto otřesy nezaznamenaly nebo se ženy-matky cítily ještě šťastnější a spokojenější než dřív? „Zatímco žena bere nový smysl rodinné sounáležitosti, rozšířený na novorozené dítě, automaticky za svůj, manžel často vidí nadále jen staré dobré ‚jen my dva‘. S nelibostí se dívá, jak málo má na něj žena času, jak je pořád unavená. Má dítě rád, ale chce zpátky svou ženu. Odpověď na toto dilema je velice jednoduchá: manželku už zpátky nedostane – nezbývá mu, než do jejího nového království vstoupit s ní,“ píše v knize Gottman.

Terapeutka Dagmar Güttnerová, která spolu s manželem koordinuje tzv. Manželské večery (www.manzelskevecery.cz), líčí podle zkušeností další situace, které při oněch seizmických otřesech zhoršují statiku manželství: „Zažila jsem, že matky napomínají čerstvé otce, jak dělají to či ono špatně, nebo je k miminku nepustí. Muži se pak cítí méněcenní, stáhnou se a přestanou pomáhat.“ Vzpomíná, že i ona sama se musela ukáznit, aby přijala, že manžel se stará „jinak“ než ona.

Na druhé straně jsou muži, kteří se do péče o miminko nezapojují, protože „je to ženská záležitost“. Tam pomůže, když budou znát jiné otce, kteří se starají a považují to za normální. Güttnerová odkazuje na amerického teologa a spisovatele Tima Kellera, který v knize Smysl manželství popisuje konkrétní situaci: Manžel měl dlouhou dobu pocit, že když musí přebalovat miminko, manželka ho zanedbává a neprojevuje mu lásku, protože jeho máma projevovala lásku v rodině tím, že se starala o všechny praktické věci. Ona se zase domnívala, že když on dítě nepřebalí, nemá ji vlastně rád, protože u nich doma přebaloval táta. Nedorozumění bylo způsobeno odlišnými přístupy v rodině a bylo třeba si to pojmenovat.

Dagmar Güttnerová doporučuje, pokud to jen trochu jde, dělat si čas jen sami na sebe, aby muž věděl, že manželku s příchodem dětí neztratil a pouto mezi nimi trvá. I kdyby to byla jen hodinová procházka mezi kojením, zatímco babička pohlídá spící miminko. Příležitostí „být jen sami“ mohou být i Manželské večery, které se v tuto chvíli pořádají online.

Použijeme-li ono přirovnání seizmických otřesů, může se stát, že s narozením dítěte je stavba narušena, ale hroutit se začne až po letech. Güttnerová mluví o manželích, kteří začali mít problémy až po narození druhého dítěte. Neřešili je nebo si s nimi nevěděli rady. Přišli až za dalších deset let, kdy už si žena jen ujasňovala, že chce odejít. Ale terapeutka vypráví také o lidech, jejichž stavba téměř „spadla“. Prostřednictvím párové terapie a Manželských večerů se jim však podařilo manželství znovu vystavět – s úplně novými přístupy. A podíleli se na tom oba. „Může se totiž stát, že se původní stavba otřese, protože jeden z páru tam nemá žádné slovo,“ podotýká terapeutka.

Děti jako stabilizátor

Děti však samozřejmě přinášejí též radost, štěstí, hezké zážitky, naplnění vztahu, smysl společného života, budoucnost, ale třeba i osobní rozvoj rodičů, nové zkušenosti, změnu, hrdost – jak upozorňuje Jana Šilhavá. Marie Nováková, psycholožka a mluvčí Národního týdne manželství, k tomu doplňuje, že podle statistik jsou děti určitým stabilizátorem manželství: „Nejvíc rozvádějících se párů je bezdětných. Je-li tam jedno dítě, rozvodovost klesá zhruba o deset procent. Čím víc dětí, tím nižší rozvodovost. Dodala bych i z praxe, že to seizmické ohrožení působí podle toho, jak je náš vztah pevný, jak jsme zvyklí věnovat se nejen sami sobě. Dítě nás totiž učí nesobeckosti, učí, že jsme rozdílní, že se máme doplňovat.“ V zájmu dítěte podle ní je, aby otec plnil roli otce a matka roli matky. Cílem není soupeřit ani vychovávat děti stejně jako partner.

Psycholožka Nováková vypráví o osmnáctiletém mladíkovi, který byl úspěšný ve studiu, měl dobře placenou práci, líbil se děvčatům, a přesto trpěl depresemi a sklíčeností. Příčinou bylo, že se jeho rodiče rozváděli: „Ztratil pocit, že může něčemu věřit. Rozvod rodičů vnímal jako ohrožení bezpečí i své schopnosti vytvořit trvalý vztah.“ A dál vypráví o tříletém chlapečkovi, který byl při nástupu do školky neoblíbený, agresivní nebo pasivně agresivní, plakal a křičel. Když přišla Marie Nováková do jejich rodiny, pochopila, že dítě jen kopíruje způsob komunikace, který zná z domova. Byla tam jakási skrytá soupeřivost, kritičnost, podrážděná mluva zvýšeným hlasem. „Jakmile se přenastavil způsob komunikace doma, rodiče snížili hlasitost, dělali větší pauzy při mluvení, vyladili úsměv, zařadili ocenění druhého, během pár měsíců se i chlapec změnil. I pro mne bylo velkým překvapením, jak rychle to fungovalo,“ říká psycholožka.

Často je určitý způsob komunikace či chování natolik zažitý, že není snadné ho změnit. A jak upozorňuje Nováková, když to mezi rodiči úplně neklape, nestačí si říct, že by to měli řešit kvůli dětem. Musí to řešit kvůli sobě. „Dítě stabilizuje, když partneři kladou jeden druhého na první místo – a společně se věnují dítěti. Jak se dítě cítí stabilní nebo nestabilní v životě, může začínat už v prenatálním věku. Skrze matku si dítě tvoří vztah k otci. Takže pokud chce otec udělat pro své dítě něco dobrého, miluje matku už před jeho narozením,“ uzavírá Nováková.

_{Zdroj: Kateřina Šťastná, Katolický týdeník}

(www.cirkev.cz)

„Byl to člověk lidskosti podle Ježíše“ – P. Václav Vacek vzpomíná na P. Jana Rybáře

„Jeníček byl výjimečný člověk, nesmírně lidský,“ shrnul hned v úvodu V. Vacek. S paterem Rybářem byl i v závěrečných dnech jeho života, které charakterizoval takto: „Do poslední chvíle byl bystrý, ale poslední tři dny mu nebylo úplně nejlépe. Včera dostal mozkovou mrtvici, bolela ho hlava. Takže měl v podstatě krásnou smrt. Ještě o víkendu psal vzpomínku na F. M. Davídka, během dne to měl hotové.“

Vacek na Janu Rybáři ve vysílání ocenil jeho vzdělanost, kterou však prý nijak nevystavoval na odiv: „Kdyby tu nebyli komunisti, stal by se profesorem na nějaké zahraniční univerzitě, byl velice nadaný. Místo toho dělal dělníka na stavbě.“ Mnoho ze svého vzdělání získal P. Rybář v tzv. malém semináři, který absolvoval ještě před únorem 1948 u jezuitů. Další formace proběhla v komunistickém vězení, kde se setkal s mnoha představiteli tehdejší inteligence. Zde také získal od biskupa Karla Otčenáška tajné kněžské svěcení. P. Vacek zdůraznil právě skutečnost, že P. Rybáře paradoxně velmi obohatila právě léta strávená v komunistickém žaláři: „V 50. letech byli v kriminále naši teologové, kteří ještě před 2. vatikánským koncilem promýšleli některé věci a koncil jim pak dal za pravdu. Oni dokonce byli dál než ten koncil. A Jeníček tohle všechno nasál.“

Když mohl P. Rybář za normalizace konečně působit v kněžské pastoraci, věnoval zvláštní péči právě lidem na okraji, ať už šlo o Romy z městských sídlišť či neodsunuté Němce žijící v pohraničí. P. Vacek zdůraznil: „Byl pravý jezuita. Ti mají vysoké vzdělání, ale vždy byli posílání ne k elitě, ale k těm nejobyčejnějším.“ Vyzdvihl také Rybářovu aktivitu po sametové revoluci, kdy se setkával s lidmi v rámci mnoha křesťanských společenství: „Všechny znal jménem, nikdy se nad nikým nepohoršil ani se nad nikoho nepovyšoval. Vždy dovedl ocenit službu druhého. Rybář byl člověkem lidskosti podle Ježíšova života.“

https://zpravy.proglas.cz/13/byl-to-clovek-lidskosti-podle-jezise-p-vaclav-vacek-vzpomina-na-p-jana-rybare/

(www.proglas.cz)

Encyklika Fratelli Tutti vychází jako tištěná kniha v Karmelitánském nakladatelství

Hlavním tématem encykliky Fratelli tutti je „sociální přátelství, které nikoho nevylučuje“ a „bratrství otevřené pro všechny“. Papež František nejprve neobyčejně přesně a v souvislostech reflektuje nezdravé tendence v současné globalizované společnosti, politice, hospodářství a médiích. Na jedné straně vidí bezbřehý individualismus, ztrátu smyslu pro společné dobro a vylučování starých, nemocných či nenarozených z našeho obzoru, na straně druhé bezmezný konzum, magickou víru v to, že trh vyřeší sociální a ekonomické problémy, nebo sílící nacionalismus a populismus v politice.

Papež ovšem nezůstává jen u kritiky. Jako muž naděje povzbuzuje křesťany i všechny lidi dobré vůle ke vzájemnému setkávání a rozvíjení vztahů uvnitř menších i větších společenství. Solidarita, jež dbá na potřeby chudých a zranitelných, souvisí s objevením chuti lokálního, lidových hnutí i dobrých sousedských vztahů. Nově promýšlena jsou i velká témata, jako je digitální propojenost současného světa, vlastní kulturní a náboženská identita otevřená druhým, nepřípustnost trestu smrti nebo role OSN tváří v tvář válkám, terorismu a obchodování s lidmi.

Na závěr vyzdvihuje papež základní lidské právo – svobodu náboženského vyznání pro všechny – i potřebu dialogu mezi náboženstvími. Dialog neznamená a priori kompromisy ani zakrývání svého nejhlubšího přesvědčení. Spíš naopak: „Vždyť čím je naše identita hlubší, pevnější a bohatší, tím budeme schopnější obohacovat druhé z toho, co je nám vlastní.“

Tištěnou encykliku Fratelli Tutti je možné od 13. ledna objednávat zde:  https://ikarmel.cz/produkt/fratelli-tutti

Cena: 134,- Kč

E-knihu Fratelli Tutti si můžete zakoupit na tomto odkazu: https://www.martinus.cz/?uItem=837685

Cena: 109,- Kč

(www.cirkev.cz)

Tříkrálová sbírka proběhne kvůli covidu online

„Osobní setkávání je samozřejmě jedním z pilířů sbírky a jen velmi neradi o něj přicházíme. Zpřísněná opatření nám však neumožní koledování ve skupinkách v ulicích uskutečnit,“ říká hlavní koordinátorka Gabriela Víšová. „Nechceme však ochudit dárce o zážitek z koledy ani o požehnání, které koledníci do domů přinášejí. Víme, že řada lidí se na koledu těší. Snažíme se proto využít všech možností, které nám nabízí online prostor,“ dodává Gabriela Víšová. Sbírka je připravena ve virtuální podobě na stránkách www.trikralovasbirka.cz, kde všem lidem dobré vůle zazpívají dětští koledníci a odtud je také možné do sbírky přispět prostřednictvím online pokladničky. Ta bude na stránkách až do 30. dubna. Na webu si může také každý vyslechnout požehnání z úst otce Josefa Suchára, faráře a koledníka z poutního místa Neratov v Orlických horách.
 

Tři krále i dárce hlídá PES

Na celostátní úrovni připravila Charita Česká republika krizový plán a doporučila postup pro různé stupně omezení. V 5. stupni PES, který je aktuálně platný, je zakázáno koledování pro celé území státu. Koordinátoři sbírky však mohou umísťovat statické pokladničky na veřejně přístupná místa a po dohodě také do otevřených provozoven, budou vhazovat do poštovních schránek letáky informující o online koledě a samolepky s nápisem K+M+B+ nebo obnovovat požehnání v podobě nápisů nade dveřmi. Tito lidé nebudou oblečeni v kostýmech králů a s dárci se nepotkají.

Pokud se PES vrátí na 4. stupeň, je většina charit připravena na koledu v ulicích v omezeném režimu za dodržení přísných opatření. Termín koledování byl mimořádně prodloužen až do 24. ledna 2021. Zda se bude v konkrétní obci či městě koledovat, záleží na rozhodnutí příslušné diecézní charity a místní charity, které zohlední aktuální situaci i vlastní možnost zajistit bezpečí koledníků a dárců v souladu s platnými nařízeními. Podrobnosti uvádějí webové stránky jednotlivých charit. Pracovníci Charity mají s dodržováním přísných hygienických pravidel zkušenosti ze sociálních i zdravotních služeb, a proto věří, že se jim povede dodržet je i při koledování.

Všechny varianty koledy přitom mají jedno společné – ani tentokrát se Charita neobejde bez armády dobrovolníků a štědrosti dárců. Cíl i motto sbírky totiž zůstávají stejné – hlavní je pomoc lidem v nouzi a pomáhá každá koruna.

Streamované požehnání a tradiční koncert netradičně

Vzhledem k situaci byly při Tříkrálové sbírce zrušeny hromadné akce pro veřejnost a koledníky, jako jsou žehnání nebo tříkrálové průvody. Požehnání přesto zazní: v sobotu 2. ledna 2021 od 10 hodin požehná virtuálním koledníkům Tříkrálové sbírky pomocný biskup Mons. Pavel Posád z poutního místa Vranov u Brna. Požehnání bude přenášeno na Facebooku Tříkrálové sbírky na kanálu ČT 24.

Součástí akce je tradičně Tříkrálový koncert, který se bude vysílat v přímém přenosu na ČT1 v neděli 10. ledna od 18 hodin. Koncertem provází Martina Kociánová a Jan Čenský, účinkují Alena Antalová, Anna K., Michal Hrůza a KAPELA HRŮZY, Pokáč a VOXEL & Spol. V průběhu koncertu zazní reportáže o tom, kde vykoledované peníze pomáhají, tentokrát z Domova pokojného stáří sv. Františka v Javorníku a Sociálně terapeutických dílen sv. Josefa v Domažlicích a v Meclově. Lednový koncert bohužel proběhne bez přítomnosti těch nejdůležitějších, tedy koledníků v publiku.

Miliony pro potřebné

Jsou to pochopitelně dárci, kteří rozhodnou, zda sbírku finančně podpoří – a tím pomohou lidem v nouzi. V průběhu dvaceti let celostátního konání sbírky dárci přispěli na pomoc potřebným celkovou částkou dosahující těžko uvěřitelných 1 495 360 651 korun. V prvním ročníku se v celé republice vybralo 31 925 317 korun, v roce 2020 to už bylo neuvěřitelných 133 803 733 korun. „Během dvaceti let se podařilo vybrat pro lidi v nouzi téměř jeden a půl miliardy korun. Ta obrovská lidská solidarita a ochota pomáhat nás každoročně nepřestává udivovat a dojímat a jsme za ni nesmírně vděční,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

Za dvacet let pomohla sbírka zlepšit tisíce charitních služeb a jejich prostřednictvím i desítky tisíc životů charitních klientů. Takzvané záměry – tedy účel, kde vybrané peníze pomohou – se schvalují každoročně předem. Pravidelně díky tříkrálovým přispěvatelům Charita obměňuje například vozy pro pečovatelky a ošetřovatelky, které za klienty najedou ročně v terénu statisíce kilometrů. V čerstvých záměrech je tak uvedeno zakoupení vozidla pro charitní pečovatelskou službu v Bystřici pod Hostýnem, v Dolním Újezdě u Litomyšle, Frenštátě pod Radhoštěm a Jičíně či pro odlehčovací službu domácího hospice Bárka v Jihlavě. Dárci dále podpoří i provoz chráněných pracovišť Charity Strážnice, nákup antidekubitních matrací a polohovacích křesel pro seniory v domech pokojného stáří v Chabařovicích a v Sobotce, nákup školních a výtvarných potřeb a svačin a pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin na Šluknovsku a tamtéž i nákup potravin pro klienty v rámci nácviku vaření.

Dalšími záměry jsou například pomoc osobám s těžkým zdravotním postižením prostřednictvím služby osobní asistence Znojmo, nákup zdravotní pomůcky pro handicapované dítě (Lovosice), potravinová pomoc rodinám v nouzi a provoz charitního šatníku (Přelouč), podpora domácího hospice Porta Vitae zajišťujícího péči o nevyléčitelně nemocné pacienty a jejich pečující rodiny (Tišnov), služeb osobní asistence pro lidi v Dobrušce a okolí či terénní práci se sociálně slabými rodinami s dětmi na Semilsku.

Historie sbírky

První ročník sbírky se uskutečnil v roce 2000 v olomoucké arcidiecézi. V celostátním měřítku se koleduje od roku 2001, v roce 2021 proběhne 21. ročník. Výtěžek Tříkrálové sbírky každoročně stoupá. V současné době je nejúspěšnější sbírkovou akcí v České republice.

Sbírka je otevřená celoročně – přispívat lze na účet na účet 66008822/0800 u České spořitelny, variabilní symbol 777, a to bankovním převodem i kartou on-line. Jednorázově i trvale lze sbírku podpořit zasláním dárcovské SMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS KOLEDA 30, DMS KOLEDA 60 či DMS KOLEDA 90, DMS TRV KOLEDA 30, DMS TRV KOLEDA 60 či DMS TRV KOLEDA 90. Letos poprvé lze přispívat také přímo na webu Tříkrálové sbírky www.trikralovasbirka.cz, kde bude až do 30. dubna otevřena aplikace online kasička.

_{Zdroj: Charita Česká republika}

U příspěvků do Tříkrálové sbírky na účet Tříkrálové sbírky uvádějte, prosíme, variabilní symbol  7770428. Tak bude Váš příspěvek přiřazen k našim místním projektům. Nebo příspěvek posílejte na náš účet číslo 2801522561 / 2010 s variabilním symbolem 7770428.  Na místech, kde koledují každý rok naši koledníci, dostanete tuto informaci na začátku ledna také na letáčku do Vašich poštovních schránek.

Děkujeme Vám!!!

Vaše Fara Liběšice

Tříkrálová sbírka u nás.

Objev schránky s relikvií Ježíše Krista v klášteře v Milevsku

^{Foto: ČTK}

V průběhu roku 2020 byla detailně archeologicky a speleologicky zkoumána soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Jedná se o poměrně složitý komplex prostor, ukrytých v mohutné románské zdi. Sestává z těžko přístupné vstupní chodby, rozšířené trezorové místnosti a další nepřístupné dutiny, která vede z trezorové místnosti dále na východ. Ve vlastní trezorové místnosti se podařilo objevit druhotně uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů (zlato, stříbro, stříbro žárově zlacené). Z nepřístupné dutiny na východě byl pak za velkým kamenem ukryt dřevěný relikviář, zdobený zlatem a stříbrem. Z trosek dřevěné, nákladně zdobené schránky se podařilo vyzvednout jednu z nejposvátnějších křesťanských relikvií – část hřebu z Pravého kříže.

Probíhající archeologický výzkum, historický výzkum a podrobná 3D dokumentace klášterního areálu v Milevsku přinesly v roce 2020 překvapivé výsledky. Na výzkumu, moderní dokumentaci a záchraně výjimečného kulturního dědictví zde spolupracují Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Naše historie z. s., Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, Správa jeskyní ČR, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, Západočeské muzeum v Plzni a Národní památkový ústav.

Kombinací klasického archeologického odkryvu, nedestruktivních metod archeologie a moderních 3D technologií jsme získali nové informace o cenném historickém dědictví a odhalujeme jeho tajemství. Technika 21. století nám umožňuje prohlížet si objekty v nových perspektivách (tj. z míst nedostupných v reálném světě) a hledat tak v historických budovách národní kulturní památky skryté souvislosti, čímž nám napomáhá ke správnému pochopení konkrétního reliktu historie, umožňuje správnou interpretaci jednotlivých částí stavby a pomáhá skládat střípky poznání z dávno zapomenutých časů.

Práce, provedené v roce 2020, volně navazují na systematický archeologický výzkum areálu, který byl započat již v šedesátých letech 20. století. Na něm se podíleli odborníci z Archeologického ústavu ČSAV, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni a Prácheňského muzea v Písku.

Nejzajímavějším nově zkoumaným a dokumentovaným prostorem je soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí, interpretovaná jako přístupová chodba s trezorovou místností. V trezorové místnosti, těsně nad podlahou z lité malty, vede dále na východ nepřístupná dutina o průměru pouhých 26 x 16 cm. V ní byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěných trosek se skrýval přibližně 6 cm dlouhý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.

První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z 21 karátového zlata.Dle dendrologického posudku lze v dřevěných troskách rozpoznat dva druhy dřeva. Dřevo modřínové a dřevo dubové. Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 našeho letopočtu a dřevo dubové do období 260 – 416 našeho letopočtu.
Autoři článku: Jiří Šindelář, Pavel Břicháček

Zdroj: Tisková zpráva  www.milevskyrelikviar.cz

(www.cirkev.cz)

Již tuto sobotu 5. prosince od 14 do 18 hodin můžete přispět trvanlivými potravinami v Mikulášské potravinové sbírce pro potravinové banky. Na faře v Liběšicích je jedno ze sběrných míst v České republice. Děkujeme Vám!

https://www.televizeseznam.cz/video/adost/osobnosti-prosi-o-pomoc-potrebujeme-se-stan-se-i-ty-mikulasem-64116352?fbclid=IwAR36ljNwz1nSC-k1pXsJHLQGBm7XTKr5x1F_Um2RbTUvFJRlg9Iycs791lc

Nová pravidla pro účast na bohoslužbách od 3. prosince 2020

^{Foto: Ivana Buzková, ČaV}

Toto krizové opatření vlády (ze dne 30. 11. 2020) začne platit  3. prosince 2020 od 00:00 hodin a potrvá do 12. prosince 2020 do 23:59.

Konkrétní informace týkající se bohoslužeb jsou uvedeny v bodě 10b:

10. právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, a

b)  shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 30 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu,

Svateb a pohřbů se týká bod 9:

9. účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, pohřbu a následné oslavě, resp. smuteční hostině, konaných nejpozději následujícího dne, tak, že účast na každé z těchto akcí není vyšší než 30 osob,

Společného zpěvu se týká bod 2b:

Zakazuje společný zpěv více než 10 osob ve vnitřních prostorech staveb, s výjimkou bydliště, a to i když se jedná o výkon práce nebo podnikatelské činnosti, nejedná-li se o případ podle písmena a), a s výjimkou mateřských škol a dětských skupin,

Do 3. prosince platí opatření vlády z 20. listopadu, kterým je povoleno, aby se bohoslužeb, svateb a pohřbů účastnilo až 20 osob.

(www.cirkev.cz)