Poslední rozloučení s naším milým přítelem Ivanem Dobrovolským se koná zítra v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze 2. S Liběšickou farností je spojen kus jeho krásného života. Do všeho, co s otcem Jaroslavem Sallerem konali, vkládal svoje srdce a obdivoval vše, co se tady v misijní krajině odehrávalo. Liběšice zůstaly natrvalo v jeho srdci. Pro mnohé z nás nebude možné se s ním rozloučit osobně, ale můžeme se připojit zítra 6. dubna 2021 v 10 hodin prostřednictvím přímého přenosu z kostela sv. Ignáce na adrese www.kostelignac.cz. Děkujeme všem, kdo se za našeho přítele třeba i jen v srdci pomodlí.
V pondělí 22. března 2021 uplyne jeden rok od úmrtí první oběti koronaviru v naší zemi. V průběhu následujících dvanácti měsíců zemřelo v souvislosti s pandemií virového onemocnění covid-19 dalších více než dvacet tisíc našich spoluobčanů. Mnohé další oběti patrně nejsou zahrnuty ve statistikách. Je jisté, že počet se ještě zdaleka neuzavřel.
„Vyzýváme ke společné minutě ticha v pravé poledne v pondělí 22. března. Přispěje-li k této vzpomínce vyzvánění kostelních zvonů, připomínka památky obětí v médiích či důstojné a všech politických motivů prosté vzdání úcty obětem z úst veřejně působících osobností, budeme si jako společnost moci říct, že jsme nenechali zvítězit lhostejnost a nezájem o osudy druhých,“ stojí ve výzvě občanské iniciativy „Minuta ticha“, která tuto akci pořádá.
Česká biskupská konference se proto rozhodnutím předsedy ČBK připojuje k této občanské iniciativě, a prosí všechny duchovní správce, aby zajistili, že budou v pondělí 22. března 2021 v době od 12.00 hodin znít kostelní zvony jako připomínka a symbolické uctění památky zemřelých v souvislosti s touto nemocí a jako vyjádření podpory pozůstalým.
Zítřejší slavnost sv. Josefa zvolil papež František za datum zahájení Roku rodiny Amoris laetitia. 19. březen je zároveň pátým výročím vydání encykliky, k níž se titul odvolává, a rovněž výročím inaugurace Františkova episkopátu. Zvláštní rok věnovaný rodině a manželství bude završen na 10. světovém setkání rodin v Římě v červnu 2022. Jeho důvody, směřování a cíle byly dnes představeny novinářům na tiskové konferenci ve Vatikánu.
Publikováno: 18. 3. 2021 17:45
Církev se dnes často orientuje na svobodné a staré lidi a rodiny jsou opomíjeny. Farnosti a diecéze neberou v úvahu reálné možnosti rodin, proto jsou jejich programy pro rodiny nezřídka nedostupné. Na tyto konkrétní problémy současné pastorace poukázala Gabriela Gambino, podsekretářka Úřadu pro laiky, rodiny a život. Chtěla tím vyzdvihnout, v čem spočívá pastorační obrácení v církvi, ke kterému mělo dojít po exhortaci Amoris laetitia a předcházejících Biskupských synodách o rodině, avšak stále k němu v plnosti nedošlo.
Gabriela Gambino: Brát ohled na skutečné možnosti rodin
Recepci tohoto papežského dokumentu má sloužit Rok rodiny – Amoris laetitia, jak zní oficiální název iniciativy, která začíná zítřejším svátkem sv. Josefa. Během jeho prezentace ve Vatikánském tiskovém středisku Gabriela Gambino konstatovala, že na téma Amoris laetitia vyšlo mnoho knížek a proběhly věroučné debaty. Týkaly se však vždy výlučně jedné části dokumentu. Duchovním a pastoračním otázkám, které rodiny skutečně zajímají, se přikládalo příliš málo pozornosti, uvedla Gabriela Gambino, která je sama matkou pěti dětí.
„Tento rok je příležitostí, abychom dali podnět k rozvoji pastorace rodin, vypracovali jeho novou formu, stragegii a také nové cíle v pastoračních programech. Nikoli „pastorace selhání“, jak říká Svatý otec v Amoris laetitia, ale pastorace, která by dokázala aktivovat krásu svátosti manželství a křesťanských rodin tak, aby se tato krása stala čitelná pro děti a mladé, aby pro ně byl dar manželství přitažlivý; pastorace manželského svazku, jak ji nazývá papež František. Je to nesmírná výzva pro naši dobu, v níž je tolik křehkosti. Nic dnes není samozřejmé. Vnímáme velkou touhu po rodině, ale zároveň také mnoho obav před volbou manželství.“
Gabriela Gambino zdůraznila, že všichni, kdo jsou dnes angažováni v pastoraci, by měli být otevřenější pro rodiny, brát vážně jejich omezené možnosti. Více prorodinně zaměřená by měla být také katecheze, zejména po prvním svatém přijímání a biřmování, aby připravolala děti a mládež na manželství. Zdůraznila, že mladí lidé se neodklánějí od církve proto, že by je nezajímala, nýbrž proto, že se jim nic nenabízí.
Podsekretářka Úřadu pro laiky, rodiny a život připomněla, že toto vatikánské dikasterium bude během roku zveřejňovat různé materiály, včetně filmů, na nichž participuje papež a rodiny. Přesto je zřejmé, že nejdůležitější věci musejí nastat na lokální úrovni, v diecézích, církevních hnutích a společenstvích.
Kardinál Farrell: Živé svědectví rodin
O podpoře rodin v církvi hovořil také prefekt zmíněného úřadu, kardinál Kevin Farrell. Připomněl, že rodiny byly bolestně zasaženy pandemií. Také on vnímá, že stále nedochází ke změně mentality postulované papežem Františkem, v níž by rodiny nebyly chápány jako předmět pastorace, nýbrž jako její živý subjekt.
„Rodiny mají nesmírný potenciál a jsou darem pro celou společnost a církev. Proto je třeba uznat jejich roli a zaangažovat je jako subjekt řádné pastorace ve farnosti a diecézi. Důležitým aspektem této role je živé svědectví. Nezřídka vynikají svou každodenně prožívanou vírou, jsou živým katechismem. Mnoho je rodin, které příkladným způsobem prožívají svoji víru a povolání. Velmi povzbudivé také je, když vidíme, jak se nepoddávají těžkostem, ale berou je na sebe s hlubokou radostí, která je srdcem svátosti manželství a oživuje celé bytí manželů a dalších členů rodiny. Jejich život je poselstvím naděje pro celý svět a především pro mladé. Jak totiž vysvítá z mnoha průzkumů provedených na celém světě, touha po založení vlastní rodiny stále zůstává jedním z největších tužeb mladých lidí.“
Na tiskové konferenci padl také dotaz na nedávný dokument Kongregace pro nauku víry, zakazující udílet požehnání jednopohlavním párům. Kardinál Farrell zdůraznil, že nikdo není vyloučen z pastorace, avšak když církev nebo papež František mluví v Amoris laetitia o manželství, má na mysli svátostné svazky a nikoli jiné. V církvi jsou ovšem také organizace a pastorační iniciativy, které doprovázejí lidi žijící v jednopohlavních svazcích nebo rozvedené žijící v nových svazcích. „Církev je pastoračně doprovází v naději, že jednoho dne budou žít v plnosti podle učení církve,“ dodal prefekt Úřadu pro laiky, rodinu a život.
Mše svatá za oběti pandemie, za nemocné a za zdravotníky na TV Noe 17. března ve 12 hodin
AKTUALIZOVÁNO: Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) vyzvala k modlitbám za oběti pandemie covid-19. Každá země Evropy bude v jeden den postní doby slavit mši svatou; na Českou republiku připadl 17. březen 2021. Hlavním celebrantem bohoslužby bude pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, kazatelem generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl. K výzvě se připojují také další diecéze.
Publikováno: 5. 3. 2021 17:00
Foto: Dušan Kadlec, Člověk a Víra
CCEE vyzvala k modlitbám za oběti pandemie a uspořádala modlitební a eucharistický řetězec za více než 770.000 osob, které v Evropě zemřely na nemoc covid-19. Tato iniciativa bude probíhat po celou postní dobu.
Kardinál Bagnasco ve svém dopisu k zahájení této iniciativy říká: „Společně jsme uchopili příležitost, nebo spíše povinnost, pamatovat ve mši svaté na velký počet obětí pandemie. Každá biskupská konference Evropy se zavázala, že uspořádá alespoň jednu mši svatou: bude to pomyslný řetězec modliteb a mší svatých, oběť za mnoho lidí. V těchto modlitbách chceme pamatovat na rodiny, které zasáhla bolest a na všechny, kdo jsou aktuálně zasaženi nemocí, a nemají jistotu o vlastním životě.“
Do iniciativy, která chce nabídnout znamení společenství a naděje pro celý kontinent, se zapojí všechny evropské biskupské konference:„My, evropští biskupové“ – dodává předseda CCEE – „jsme nablízku společenství našich věřících, kněží a jsme vděčni především všem, kdo se neustále věnují nejpotřebnějším lidem. Podporujeme jejich úsilí slovem i modlitbou, abychom společně mohli vyhlížet lepší budoucnost.“
Česká republika se připojí k modlitbám a slavení eucharistie 17. března 2021. Mši svatou za oběti pandemie covid-19, nemocné, zdravotníky bude v kostele sv. Vojtěcha v pražských Dejvicích ve středu 17. března ve 12.00 hodin celebrovat pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, kázat bude generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl
Z důvodu vládních epidemiologických nařízení nebude mše přístupná veřejnosti, proto ji bude živě přenášet TV Noe na televizních obrazovkách, ale také v živém vysílání na webových stránkách www.tvnoe.cz.
K výzvě CCEE se připojují také další diecéze:
Brno: Mši za oběti covidu, za nemocné, zdravotníky a další, kteří při epidemii slouží druhým bude ve středu 17. března 2021 v 17.30 hodin v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně sloužit brněnský pomocný biskup Pavel Konzbul.
Olomouc: V Arcidiecézi olomoucké bude za oběti pandemie slavit mši svatou olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík 17.3. v 18.00 v katedrále sv. Václava v Olomouci. Přímý přenos lze sledovat na kanále Youtube: https://www.youtube.com/channel/UC5totnl7kvii0SNl2u16BIA
Plzeň: Biskup Tomáš Holub bude sloužit mši svatou ve středu 17.3. v 9.00 v kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni – Borech za oběti pandemie. Přímý přenos lze sledovat na YouTube kanále farnosti: https://www.youtube.com/channel/UCAYbH1D5inBPhep-L7CHKsg
Mše sv. ze 4. neděle postní s biskupem Janem Baxantem na ČT2
Milena Davídková 13.března 2021
V neděli 14. března 2021 můžete sledovat na ČT2 od 9.35 hodin živý přenos mše svaté z Komunitního centra Matky Terezy v Praze-Hájích, kterou bude celebrovat litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.
Církev zve k prožití „24 hodin pro Pána“ i alternativními formami
Z pátku na sobotu 12. – 13. března se v církvi slaví postní kající iniciativa s názvem „24 hodin pro Pána“. Její letošní motto tvoří slova žalmu: „On ti odpouští všechny nepravosti“ (Ž 103,3). Už tradičně se tato kající postní akce zaměřená na svátost smíření koná před čtvrtou postní nedělí, jejíž latinský název „Laetare“ je předzvěstí velikonoční radosti.
Publikováno: 12. 3. 2021 14:00
Foto: Vatican News
Akce „24 hodin pro Pána“ je pro věřící zejména pozváním připravit se na Velikonoce důkladnou zpovědí. Tradiční slavení hromadných kajících liturgií spojených s individuální zpovědí však momentální pandemická situace v mnoha zemích neumožňuje.
Papežská rada pro novou evangelizaci zohlednila současné složité okolnosti pořádání hromadných akcí a nabídla inspirativní textové materiály v elektronické podobě (v hlavních světových jazycích), které nabízejí duchovní podněty farnostem, křesťanským komunitám i jednotlivcům.
Kromě návodu, jak se správně zpovídat, v nich najdeme také podněty z Božího slova 4. postní neděle na způsob „lectio divina“, dále myšlenky papeže Františka a také dva příběhy ze života o nesení těžkého kříže v podobě nemoci ve spojení s Kristem.
Prvním příběhem je osobní svědectví amerického novináře a hollywoodského autora maďarského původu Joeho Eszterhasa o jeho obrácení poté, co mu jako 57letému v roce 2001 diagnostikovali onkologické onemocnění.
Druhý příběh vypráví o duchovní cestě mladé italské houslistky, historičky umění a blogerky Carlotty Nobile, která jako 25letá podlehla v zápase s melanomem.
Papež František vstupuje do devátého roku svého pontifikátu
Před osmi lety, 13. března 2013, papež „z druhého konce světa“ vyšel na balkón svatopetrské baziliky, aby pozdravil desetitisíce věřících shromážděných na náměstí. Hlavou církve se stal argentinský arcibiskup Jorge Mario Bergoglio SJ jako její 266. papež, první novodobý neevropský papež, první jezuita a první papež v dějinách církve, který si zvolil jméno František.
Publikováno: 12. 3. 2021 12:45
Blízkost, synodálnost a misionářské nadšení, to jsou klíčové prvky pontifikátu papeže Františka, který soustředí svou pozornost především na periferie. Jeho snem je tzv. „vycházející Církev“, s „otevřenými dveřmi“, která by byla ve světě v podstatě polní nemocnicí a nebála se šířit revoluci něžnosti.
Doposud vykonal Svatý otec 33 apoštolských cest a 25 pastoračních cest v rámci Itálie. Cesta, která jej v závěru osmého roku pontifikátu zavedla do Iráku, je považována za nejdůležitější cestu jeho pontifikátu.
Podle dalších statistik papež František doposud uskutečnil více než 340 generálních audiencí a více než 450 promluv před nedělní modlitbou Anděl Páně. Celkem přednesl téměř 790 homílií při eucharistických slavnostech v Domě sv. Marty. Františkův pontifikát je také velmi bohatý na dokumenty, od exhortace Evangelii gaudium, přes encykliku Laudato Si´ až po tu nejnovější – Fratelli tutti.
Svatý otec do dnešního dne prohlásil více než 900 osob za svaté, mezi nimiž i 800členou skupinu mučedníků z italského Otranta. Vedl sedm konzistoří, při kterých kreoval 101 kardinálů.
Papež František během svého pontifikátu vyhlásil několik mimořádných nebo tematických roků. Z těch nejnovějších je to právě probíhající Rok sv. Josefa a Rok Amoris laetitia, který je zaměřený na rodinu a začne příští týden v den svátku sv. Josefa, tj. 19. března. V minulosti to byly například Rok zasvěceného života nebo Rok milosrdenství.
František v zemi, která doposud nepřivítala papeže
František je prvním papežem, který dnes v poledne za zvuků Ódy na radost ze závěrečné věty Beethovenovy Deváté symfonie vstoupil na půdu Irácké republiky, jediné země v blízkovýchodním regionu, která dosud nezažila papežskou návštěvu, vzhledem k tomu, že cesta Jana Pavla II., plánovaná v jubilejním roce 2000, se nikdy neuskutečnila.
Publikováno: 5. 3. 2021 17:00
Foto: Vatican Media
Kolem poledne přistál Svatý otec na bagdádském mezinárodním letišti, kde byl přivítán skupinou náboženských a politických autorit, jakož i iráckými občany a dvěma dětmi, které papeži předaly květiny. Uvítací delegaci tvořil mimo jiné apoštolský nuncius v Iráku, arc. Mitja Leskovar, představitelé místních diecézí a archieparchií, irácký prezident a jeho žena a předseda vlády, Mustafa Al-Kadhimi, se kterým papež následně krátce hovořil v letištním VIP salónku. Schůzka se obešla bez veřejných projevů a také změna hudebního doprovodu, ve kterém se projevila etnická pestrost země, dotvářela její neformální atmosféru.
O přibližně dvě hodiny později se papež František přesunul do prezidentského paláce, kde byl oficiálně přivítán v rámci uvítacího ceremoniálu a kde se soukromě setkal s hlavou státu – iráckým prezidentem Barhamem Sálihem – a jeho rodinou. Svatý otec zde následně pronesl svůj první projev ke zhruba sto padesáti zástupcům státu, občanské společnosti a diplomatického sboru. Ve své řeči se věnoval především tématu současné pandemické situace, ukončení extrémismu, irácké církvi a významu bratrského soužití a solidarity.
„Dlouhověká přítomnost křesťanů v této zemi a jejich přispění k životu národa představuje bohaté dědictví, které si přejí nadále všem nabízet,“ řekl. „Jejich účast na veřejném životě, jakožto občanů s úplnými právy, svobodami a povinnostmi, bude svědčit o tom, že zdravý pluralismus náboženských vyznání, etnik a kultur může přispět k prosperitě a harmonii národa.“
Z prezidentského paláce se papež odebral do jednoho z největších bagdádských kostelů – syrsko-katolické katedrály Panny Marie, Matky spásy, kde se uskutečnilo setkání s devatenácti iráckými biskupy a zhruba osmi desítkami zástupců iráckých kněží, řeholníků a řeholnic, seminaristů a katechetů.
Iráčtí katoličtí biskupové se nesdružují do biskupské konference, nýbrž utvářejí shromáždění čtyř různých východních ritů a latinského obřadu. V současné době této instituci předsedá kard. Louis Raphaël Sako, patriarcha chaldejské církve, která je v zemi nejpočetnější. U vchodu do katedrály papeže nicméně přivítal syrsko-katolický patriarcha Ignác Júsif III. Júnan.
Katedrála Panny Marie, Matky spásy, byla v minulosti dějištěm dvou atentátů, pročež má pro iráckou křesťanskou komunitu velký význam. V roce 2010 tu bylo zabito 48 věřících včetně žen a dětí. Dva kněží, kteří při útoku zemřeli, jsou pochováni v kryptě katedrály a dalších padesát obětí (křesťanů i muslimů) připomíná mramorový památník. Katedrála po útoku prošla obnovou a před devíti lety (2012) byla opětovně vysvěcena.
V této katedrále, „posvěcené krví našich bratří a sester, kteří zde zaplatili nejvyšší cenu své věrnosti Pánu a Jeho církvi“, pronesl Svatý otec promluvu, ve které opět zdůraznil význam zasévání semen smíření a bratrského soužití, které může vést ke znovuzrození naděje pro každého. Poděkoval všem shromážděným za jejich snahy být tvůrci pokoje, v rámci svých komunit i s věřícími jiných náboženských tradicí. Zdůraznil, že někdy „může vzniknout neporozumění a můžeme zažít určiténapětí„: Toto jsou ty uzly, které nám brání v utkání bratrství.“ A dále pokračoval: „Jsou to uzly, které si neseme uvnitř sebe; konec konců, my všichni jsme hříšníci. A přesto tyto uzly mohou být rozvázány milostí, větší láskou. Mohou být povoleny lékem odpuštění a bratrským dialogem, vzájemným trpělivým nesením našich břemen a vzájemným povzbuzováním se v okamžicích zkoušek a těžkostí.“
Své spolubratry biskupy dále vyzval, aby byli zvlášť nablízku svým kněžím. „Ať vás vidí nejen jako správce nebo manažery, ale jako skutečné otce, pečující o jejich dobro, připravené nabídnout jim podporu a povzbuzení s otevřeným srdcem,“ řekl.
Setkání skončilo přibližně v 18.00 hodin (16.00 našeho času) předáním darů, společnou modlitbou a papežským požehnáním. Jednalo se o poslední bod dnešního programu irácké apoštolské cesty Svatého otce, který se následně odebral do budovy nunciatury, kde stráví noc.
Slovo arcibiskupa Graubnera ke zpřísněným opatřením
Využívejme možnosti účastnit se bohoslužeb i ve všední dny, modleme se růženec a prosme o přímluvu naše patrony i kandidáty blahořečení, avšak neobcházejme opatření a nehazardujme s lidskými životy, píše olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Mons. Jan Graubner k zavedení zpřísněných opatření v boji s koronavirovou pandemií.
Publikováno: 1. 3. 2021 9:30
Milí bratři a sestry,
rozhodnutím vlády se počínaje pondělkem 1. března 2021 zpřísňují některá opatření v boji proti pandemii. Omezení dotýkající se bohoslužeb zůstávají stejná jako v předchozích týdnech: Obsazenost maximálně 10 % kapacity, povinnost užívat respirátory nebo zdravotnické roušky, dodržovat rozestupy 2 metry, desinfekce rukou, omezení společného zpěvu. Naléhavě vás žádám, abychom tato opatření důsledně dodržovali. Važme si toho, že se dále můžeme setkávat, byť v omezené míře. Obcházeni a nerespektování opatření není uměním ani hrdinstvím, ale naopak hazardem s lidskými životy.
V některých farnostech se všichni nedostanou na mši svatou každou neděli. Využívejte, prosím, i všedních dnů k účasti na mši svaté či aspoň k tiché adoraci.
Pokračujme v modlitbě růžence na úmysl ukončení pandemie a obrácení lidských srdcí k Bohu každý den večer ve 20.00 hodin, jak jsme k tomu vybídli už dříve spolu s ostatními biskupy. S důvěrou a nadějí v Boží pomoc a jeho milosrdenství prosme o přímluvu naše české a diecézní patrony i naše kandidáty blahořečení.
Kéž tento mimořádný způsob prožívání postní doby přispěje k našemu posvěcení a připraví nás na velikonoční radost.
vzhledem k tomu, že většina z nás stále nemá možnost tvořit modlitební společenství tak, jak jsme byli zvyklí, a někteří z nás jsou z toho smutní, rozhodli jsme se nabídnout členům a příznivcům Papežských misijních děl během postní doby nejen tradiční Postní misijní kalendáře pro děti, které najdete zde: www.missio.cz/aktuality/postni-misijni-kalendar-pro-deti-2021 ale i Misijní postní modlitbu, prostřednictvím které se můžeme stát součástí jednoho společenství, i když zůstaneme v bezpečí domova. K tomuto duchovnímu společenství můžete pozvat všechny, se kterými se chcete prostřednictvím modlitby spojit!
Odměnou je nejen společenství, ale i mše svatá, kterou bude během Velikonoc sloužit rektor zambijského bohosloveckého semináře za všechny, kteří se do této aktivity zapojí. A protože kdo se postí, ten se modlí, ale také dává almužnu, nabízíme zájemcům i možnost výše uvedený seminář v zambijské Lusace podpořit svým postním darem.
