Sbírka potravin se i přes komplikovanou situaci způsobenou koronavirem uskuteční, a to v sobotu 21. listopadu 2020. Lidé budou moci v tento den od 8 do 18 hodin věnovat trvanlivé potraviny nebo drogistické zboží ve stovkách obchodů po celé České republice. Už od 16. listopadu je možné po dobu 14 dnů darovat potraviny i prostřednictvím on-line nákupu. Sbírka potravin se od loňského roku koná dvakrát ročně, letos však bylo jarní kolo kvůli koronavirové epidemii zrušeno. Je celorepublikově organizována Českou federací potravinových bank ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a klíčovými obchodními řetězci působícími na českém trhu, Asociací společenské odpovědnosti a partnery z neziskového sektoru.

Přestože Česko patří k zemím s nejnižším podílem osob ohrožených sociálním vyloučením, stále u nás žije zhruba 1,5 milionu občanů na nebo pod hranicí chudoby. Skrytý hlad znamená ohrožení nedostatkem výživově cenných prvků a vitamínů. Je nebezpečný zejména pro ty, kteří nemají dostatek potravin bohatých na zeleninu a maso. Největší riziko představuje pro děti do dvou let.

„Počet lidí v tíživé situaci, kteří jsou závislí na pomoci potravinových bank, narůstá. Během prvního pololetí šlo meziročně o dvacetiprocentní nárůst, aktuálně na podzim dokonce o čtyřicetiprocentní. Prosíme proto,, aby se lidé do letošní podzimní sbírky potravin zapojili opravdu v co největším počtu,“ uvedla Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank, a dodala: „V jednotlivých prodejnách mohou odevzdat zakoupené trvanlivé potraviny či drogistické zboží dobrovolníkům, které snadno poznají podle zelené zástěry s logem sbírky, anebo do sběrných boxů za pokladnami. Každý ze stovek dobrovolníků bude mít samozřejmě roušku a rukavice, aby byly splněny příslušné hygienické normy,“ dodala V. Láchová.

Darované potraviny a drogistické zboží putují z obchodních řetězců Albert, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, Makro Cash & Carry, Tesco, dm drogerie markt a Rossmann prostřednictvím regionálních potravinových bank do charitativních organizací.

Do Sbírky potravin se zapojí i on-line obchody Rohlik.cz a Tesco Online nákupy, kde mohou zákazníci nakoupit trvanlivé potraviny a drogerii v termínu od 16. listopadu (Rohlik.cz), respektive 18. listopadu (Tesco Online nákupy) do 1. prosince. Také ty pak poputují do regionálních potravinových bank. Jedná se především o konzervy, dětské výživy, instantní polévky, trvanlivé mléko, olej, rýži a luštěniny, těstoviny a základní i dětskou drogerii.

Na poutním místě v Liběšicích se rozezněl zvon Maria 17. listopadu v 17.11 na poděkování za dar 31 let svobody.

Výzva ke zvonění zvonů 17. listopadu 2020

^{Foto: František Ingr, Člověk a víra}

Za několik dnů si připomeneme 31. výročí pádu komunistického režimu a vykročení do svobodné společnosti. Také v letošním roce chceme tento den připomenout zvoněním na kostelní zvony.

Z pověření předsedy České biskupské konference, arcibiskupa Jana Graubnera, se tímto obracím na duchovní správce, aby zajistily, aby se v úterý 17. listopadu symbolicky v 17 hodin 11 minut rozezněly na několik minut kostelní zvony jako připomínka listopadových událostí roku 1989.

P. ThLic. Ing. Stanislav Přibyl, Th.D., CSsR
generální sekretář České biskupské konference

Svatý Martin je bezpochyby jeden z nejznámějších a také nejoblíbenějších svatých. Snad právě proto, že má tak blízko k chudým.

Dnešní slavnost je velikou slavností také našeho poutního místa, v jehož centru stojí kostel svatého Martina a Navštívení Panny Marie.

Přejeme Vám všem krásný a požehnaný den!

Na Bílé hoře byl odhalen Kříž smíření, připomínka 400. výročí bitvy na Bílé hoře

^{Foto: Stanislav Přibyl}

Bělohorský Kříž smíření vznikl z iniciativy církví a ve spolupráci s klášterem benediktinek z opatství Venio. Na zhotovení díla se finančně podílel Česko-německý fond budoucnosti a instalaci kříže finančně i organizačně podpořila městská část Praha 6. „Ústředním pojmem letošního kulatého výročí bitvy na Bílé hoře je slovo smíření. Fascinuje mě, že to trvalo celých 400 let od té slavné a krvavé řeže, která navíc dosti zásadním způsobem otočila kolem českých dějin, než na něj symbolicky došlo,“ konstatuje místostarosta Prahy 6 pro kulturu Jan Lacina, který projekt poslední rok koordinoval. „Právě proto jsem velmi potěšen, že na mou výzvu reagoval kladně také Česko-německý fond budoucnosti a spolu s námi tuto vysoce symbolickou akci finančně podpořil. Praze 6 bylo pochopitelně ctí být u toho,“ dodává Jan Lacina.
 
Za podobou tři a půl metru vysokého Kříže smíření stojí Abraham Fischer, benediktin, teolog a umělecký kovář z Hannoveru, jehož díla – včetně smírčího kříže k 500. výročí reformace – jsou k vidění na řadě míst v Německu. „Moderní zpracování díla, jaké Abraham Fischer zvolil, umně odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem,“ říká Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice, a připojuje: „Jde vlastně o symbolické spojení tří křížů v jeden celek. Dvě zrezlé ocelové části představují dvě znesvářené strany konfliktu. Rez odkazuje na tento vezdejší hříšný a konflikty naplněný svět. Třetí kříž, tedy modrá část z titanu, jenž nepodléhá vlivům prostředí, odkazuje k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět.“ Kříž je zároveň instalován asymetricky tak, aby ukazoval jedním ramenem na benediktinský klášter a druhým ramenem k letohrádku Hvězda.

K slavnostnímu odhalení kříže v aleji Českých exulantů došlo symbolicky přesně v den 400. výročí bitvy na Bílé hoře. „Navazujeme tímto na českou duchovní tradici. Smírčí kříže jsou její pevnou součástí, přičemž obvykle bývají vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Chtěli bychom, aby se náš Kříž smíření stal trvalou připomínkou bělohorských událostí a místem symbolických akcí, například poutní cesty, do níž lze zařadit i nedalekou mohylu bitvy na Bílé hoře a hrob padlých v klášteře benediktinek z opatství Venio,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
 
Odhalení Kříže smíření představuje jeden z vrcholů připomínek letošního 400. výročí bitvy na Bílé hoře. V Praze 6 se letos v září uskutečnil historický průvod vojsk, na nějž navázala rekonstrukce samotné bělohorské bitvy. Akci za účasti tisícovky účinkujících každoročně organizují v předpolí obory Hvězda Rytíři Koruny české s podporou Prahy 6. Městská část Praha 6 také na území Malého Břevnova a Ruzyně instalovala modré uliční cedule informující o bělohorských událostech a osobnostech, po nichž ta která ulice nese svůj název. Dnešnímu odhalení smírčího kříže pak bezprostředně u mohyly na Bílé hoře předcházela ekumenická bohoslužba. Připomínku bitvy na Bílé hoře ještě doplňuje výstava v bubenečské galerii Skleňák vycházející vizuálně ze zmíněné rekonstrukce bitvy.

_{Fotogalerie: Stanislav Přibyl a Monika Klimentová}

Katolický týdeník: Bitva, do níž se nikomu nechtělo

Ráno 8. listopadu 1620 bylo chladné, až mrazivé, v údolích se válela mlha a vypadalo to, že obě vojska se uklidí do zimních kvartýrů a v bojích se bude pokračovat až na jaře. Zejména morálka stavovského vojska, které se opevnilo v předpolí Strahovské brány na návrší zvaném Bílá hora, nebyla valná. I když mělo strategicky výhodnější postavení, nevyužilo toho kvůli nekázni armády a neschopnosti vedení. Na obou stranách se ještě před bitvou ozývaly hlasy, které radily vyhnout se střetnutí, jehož výsledek považovala i katolická strana za nejistý. Nakonec se císařská katolická armáda ve spojení s Maxmiliánem Bavorským rozhodla zkusit ukončit vleklý dvouletý konflikt ještě před Vánoci.

„Bitva započala krátce po poledni a do útoku přešli katoličtí vojáci. Byli k tomu podníceni strhujícím kázáním karmelitánského řeholníka Dominika à Jesu Maria, který zajišťoval, že vojsko stojí pod ochranou samotné Panny Marie. Její pohaněný obraz ze Strakonic Dominik třímal a vystavoval k uctívání,“ píše historička Ivana Čornejová v osmém díle Velkých dějin zemí koruny české, kde popisuje i následnou bitvu. Ta netrvala dlouho – skončila během necelých dvou hodin. A jak upozorňuje historička, ani ztráty na obou stranách nebyly příliš velké. Když na levém křídle stavovského vojska „pěší oddíly Jindřicha Matyáše Thurna vcelku úspěšně postupovaly proti císařským, náhle a bez zjevné příčiny se obrátily na překotný ústup“ – což následně rozvrátilo celou stavovskou armádu, která se dala na útěk až k vltavským břehům pod Petřínem. „Dlouho bývali vyzdvihováni ‚hrdinní Moravané‘, přesněji řečeno pluk žoldnéřů naverbovaných za moravské peníze. Tito pěšáci pod vedením Jindřicha Šlika stáli na pravém křídle vedle zdi královské obory při letohrádku Hvězda a měli být v závěrečné fázi nedlouhé srážky téměř do jednoho zabiti. Tak alespoň praví tradice,“ jak poznamenává Čornejová. Bitva, která byla spíše šarvátkou, měla ovšem pro země koruny české závažné důsledky.

V našem dnešním tématu se s historikem Petrem Vorlem budeme snažit přiblížit, co této osudové bitvě předcházelo. Bílá hora, která byla po staletí příčinou rozdělení, se v posledních letech stává místem setkávání a smíření. Hlavně díky sestrám benediktinkám, které zde mají svůj klášter a žijí zde s ekumenickou otevřeností.

Připomínky Bílé hory

K letošnímu 400. výročí bitvy na Bílé hoře byla naplánována řada akcí, jejichž konání ovšem bylo kvůli pandemickým opatřením zrušeno nebo je ohroženo. Nicméně 30. října byl v Aleji exulantů umístěn tři a půl metru vysoký Kříž smíření, jehož autorem je německý benediktin Abraham Fischer (velký rozhovor v KT 31). V sobotu 7. listopadu měla proběhnout ekumenická pouť mladých lidí ze Staroměstského náměstí na Bílou horu a ve výroční den bitvy 8. listopadu měly zaznít u mohyly na Bílé hoře ekumenické nešpory. Bylo připraveno i několik výstav (ta venkovní u sester benediktinek na Bílé hoře je přístupná i nyní) či koncert ve svatovítské katedrále.

JAN PAULAS

Více lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky

(www.cirkev.cz)

Výzva předsedy ČBK k dodržování aktuálních vládních nařízení

^{Ilustrační foto}

Drazí kněží a jáhnové, řeholnice a řeholníci, bratři a sestry v Kristu,

v posledních dnech se šíří názor, že omezení daná vládními nařízeními se nevztahují na bohoslužby, protože účast na bohoslužbě je výkon ústavou zaručeného práva podle listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky.

Právní názory na tuto věc mohou být a jsou různé. Rozhodující by bylo vyjádření Ústavního soudu. Na plenárním zasedání ČBK konaném ve dnech 19. – 21. října 2020 na Svatém Hostýně jsme konstatovali v duchu vládních nařízení, že v současné době není bohužel možné se účastnit Eucharistie coby veřejné bohoslužby, tak jako za normálních okolností. Toto rozhodnutí bylo biskupy přijato kompetentně, se vší vahou hlasu pastýřů, kteří nesou odpovědnost za Boží lid. Při přijímání tohoto vládního opatření jsme jasně viděli úmysl zákonodárce, kterým je zamezit dalšímu šíření nemoci COVID-19 dočasným, avšak poměrně razantním omezením kontaktů mezi lidmi. I kdybychom přesto měli právo se scházet na bohoslužbách, není nutné toto právo využívat, neboť bychom jako křesťané měli být v této situaci především solidární, ohleduplní a měli bychom jít příkladem. Prosím, dodržujme tedy příslušná omezení.

Druhý vatikánský koncil pojednává v dokumentu Sacrosanctum concilium o různých podobách Kristovy přítomnosti v církvi. Vrcholem je bezesporu slavení Eucharistie, ale jsou i jiné způsoby, jak se s Pánem setkat: v Písmu, v modlitbě a slavení v rodinném kruhu a podobně. Prosím, dejme příklad celé společnosti tím, že s ní poneseme „tíhu dne i horko“ současné situace. Buďme ohleduplní a vždy připraveni pomoci. Nezapomínejme na modlitbu stejně jako na dobré skutky. Znovu si připomeňme, že modlitba růžence je mocným duchovním prostředkem, který je vždy k dispozici. Využívejme jej zvláště v situaci omezených možností účastnit se bohoslužby. Sjednotit se můžeme při modlitbě na tento úmysl každý večer ve 20.00, ať sami či společně v rodinách. Další možností je modlitba liturgie hodin nebo duchovní četba Písma svatého.

Upozorňujeme na zvláštní papežské rozhodnutí ohledně mimořádných možností získávat odpustky pro zemřelé v měsíci listopadu, které je přílohou této výzvy.
 
Pán Vás provázej svým požehnáním a ochranou!
 
Za Českou biskupskou konferenci Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, předseda
 

Olomouc, 27. října 2020

(www.cirkev.cz)

Přímé přenosy bohoslužeb od 26. října do 1. listopadu 2020

Vedle těchto sdělovacích prostředků lze využít také internetové přenosy bohoslužeb z farností, poutních míst a dalších kostelů. Jejich přehled je k dispozici na webu MseOnline.cz.

Televize Noe nabízí v době zpřísněných vládních opatření mimořádně mše svaté každý den včetně víkendů v 18.00 z kaple ostravského studia Telepace. Ze stejného místa vysílá také bohoslužby od pondělí do pátku ve 12.05 a v neděli ještě v 10.30.

V nabídce Radia Proglas jsou mše svaté řazeny každý všední den od 18.00, tento týden to bude z pražského kostela Panny Marie Sněžné, brněnského studia Proglasu a komunitní kaple salesiánů v Brně-Žabovřeskách. V neděli pak Proglas nabídne bohoslužbu v 9.00. 
Během týdne také zve k modlitbě růžence – mimořádně od pondělí do pátku ve 20.00, v úterý a čtvrtek se navíc lze zapojit telefonicky – a v pátek od 15.10 i k modlitbě korunky k Božímu milosrdenství.

Televize Noe

pondělí 26. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

úterý 27. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

středa 28. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

čtvrtek 29. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

pátek 30. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

sobota 31. 10.
18.00: mše svatá z kaple Telepace

neděle 1. 11.
10.00: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

Radio Proglas

pondělí 26. 10., 18.00: mše svatá z kostela Panny Marie Sněžné v Praze

úterý 27. 10., 18.00: mše svatá ze studia Proglasu za zdar díla Proglasu

středa 28. 10., 18.00: mše svatá z komunitní kaple salesiánů v Brně-Žabovřeskách

čtvrtek 29. 10., 18.00: mše svatá z kostela Panny Marie Sněžné v Praze

pátek 30. 10., 18.00: mše svatá z komunitní kaple salesiánů v Brně-Žabovřeskách

neděle 1. 11., 9.00: mše svatá

Česká televize 

neděle 1.11., 10.00: mše svatá z Komunitního centra Matky Terezy v Praze – Hájích, mši celebruje světící biskup pražský Václav Malý.

Biskupové se obrací na věřící slovy sv. Jana Pavla II.: Nebojte se!

^{Ilustrační foto}

Členové biskupské konference se věnovali ekonomickým záležitostem organizací, které spadají pod gesci ČBK, podnětům z komisí, rad a pracovních skupin, konkrétně také řízení Katolického fondu, jelikož od 1.1.2021 musí být ze zákona změněna forma kontroly ze strany vlastníků. Schválili kodex Charity ČR, stanovy Sekce pro mládež ČBK a hovořili o přípravách na návštěvu Ad limina, která by se měla uskutečnit příští rok na jaře v Římě.
 
Z důvodu nejasné situace ohledně pandemie koronaviru rozhodli biskupové o přeložení termínu Celostátního fóra mládeže na jaro 2022 a Celostátního setkání mládeže v Hradci Králové na 9.-14. srpen 2022. Hovořili také o přípravách na Rok sv. Ludmily, který vyvrcholí Národní poutí na Tetíně 18. září 2021. V rámci tohoto mimořádného roku se uskuteční i další aktivity – výstava o sv. Ludmile, bude připraven vzdělávací program do škol, bohoslužby ve svatoludmilských chrámech atd.
 
Členové ČBK také opětovně doporučili využití mešního formuláře v době pandemie a stejně jako při první vlně koronaviru vyzývají všechny kněze, aby stáli lidem nablízku, byli k dispozici pro individuální duchovní péči, zajistili otevření kostelů pro soukromou modlitbu tam, kde je to možné a byli k dispozici posloužit svátostmi jednotlivcům (samozřejmě za dodržení hygienických opatření a v souladu s vládními nařízeními).
 
V předvečer svátku sv. Jana Pavla II. se čeští a moravští biskupové obrací na všechny věřící s následující výzvou:
 

Drazí věřící,

tak jak jsme se na vás obraceli na začátku první vlny pandemie, obracíme se na vás i nyní, v této nelehké době, kdy procházíme všichni další těžkou zkouškou. Řada našich rodinných příslušníků je nemocná nebo v karanténě a nemůžeme z důvodu nařízených protipandemických opatření navštěvovat své blízké.

Protože není možné společně slavit Eucharistii, povzbuzujeme všechny kněze, aby stáli lidem nablízku, byli k dispozici pro individuální duchovní péči, zajistili otevření kostelů pro soukromou modlitbu všude, kde je to možné a byli k dispozici posloužit svátostmi jednotlivcům.

Všechny pak chceme ujistit o naší blízkosti v modlitbách, zvláště vás, které pandemie Covid-19 jakýmkoliv způsobem již postihla. V předvečer svátku sv. Jana Pavla II., který si sám musel projít zkouškou své těžké nemoci, ho prosíme, aby se za nás přimlouval. Připomínejme si stále jeho často opakovaná slova „Nebojte se!“. Jeho hluboké svědectví víry může pro nás být v této době příkladem a pamatujme, že Pán je stále s námi a nikdy nás neopustí. Jeho milost je silnější než pandemie.
 
Děkujeme a povzbuzujeme všechny, kteří se v této době rozhodli pomáhat. Především lékařům, sestrám, zdravotníkům, ale také duchovním, bohoslovcům, studentům a ostatním, kteří pečují nebo se osobně nasazují pro dobro a útěchu druhých.  
 
Spojujme se společně každý den ve 20.00 hodin v modlitbě svatého růžence a prosme Matku Boží, Pannu Marii, Pomocnici křesťanů, za ukončení pandemie koronaviru. Pamatujme také v modlitbách na lékaře, zdravotníky, nemocné, seniory, všechny osamělé, ty, kteří nesou břímě rozhodování a nezapomínejme ani na ty, kteří nás již předešli na věčnost. Buďme si s pomocí Boží vzájemně oporou.
 
 
 
Vaši čeští a moravští biskupové
21. října 2020, v předvečer svátku sv. Jana Pavla II.

(www.cirkev.cz)