„Byl to člověk lidskosti podle Ježíše“ – P. Václav Vacek vzpomíná na P. Jana Rybáře

„Jeníček byl výjimečný člověk, nesmírně lidský,“ shrnul hned v úvodu V. Vacek. S paterem Rybářem byl i v závěrečných dnech jeho života, které charakterizoval takto: „Do poslední chvíle byl bystrý, ale poslední tři dny mu nebylo úplně nejlépe. Včera dostal mozkovou mrtvici, bolela ho hlava. Takže měl v podstatě krásnou smrt. Ještě o víkendu psal vzpomínku na F. M. Davídka, během dne to měl hotové.“

Vacek na Janu Rybáři ve vysílání ocenil jeho vzdělanost, kterou však prý nijak nevystavoval na odiv: „Kdyby tu nebyli komunisti, stal by se profesorem na nějaké zahraniční univerzitě, byl velice nadaný. Místo toho dělal dělníka na stavbě.“ Mnoho ze svého vzdělání získal P. Rybář v tzv. malém semináři, který absolvoval ještě před únorem 1948 u jezuitů. Další formace proběhla v komunistickém vězení, kde se setkal s mnoha představiteli tehdejší inteligence. Zde také získal od biskupa Karla Otčenáška tajné kněžské svěcení. P. Vacek zdůraznil právě skutečnost, že P. Rybáře paradoxně velmi obohatila právě léta strávená v komunistickém žaláři: „V 50. letech byli v kriminále naši teologové, kteří ještě před 2. vatikánským koncilem promýšleli některé věci a koncil jim pak dal za pravdu. Oni dokonce byli dál než ten koncil. A Jeníček tohle všechno nasál.“

Když mohl P. Rybář za normalizace konečně působit v kněžské pastoraci, věnoval zvláštní péči právě lidem na okraji, ať už šlo o Romy z městských sídlišť či neodsunuté Němce žijící v pohraničí. P. Vacek zdůraznil: „Byl pravý jezuita. Ti mají vysoké vzdělání, ale vždy byli posílání ne k elitě, ale k těm nejobyčejnějším.“ Vyzdvihl také Rybářovu aktivitu po sametové revoluci, kdy se setkával s lidmi v rámci mnoha křesťanských společenství: „Všechny znal jménem, nikdy se nad nikým nepohoršil ani se nad nikoho nepovyšoval. Vždy dovedl ocenit službu druhého. Rybář byl člověkem lidskosti podle Ježíšova života.“

https://zpravy.proglas.cz/13/byl-to-clovek-lidskosti-podle-jezise-p-vaclav-vacek-vzpomina-na-p-jana-rybare/

(www.proglas.cz)

Encyklika Fratelli Tutti vychází jako tištěná kniha v Karmelitánském nakladatelství

Hlavním tématem encykliky Fratelli tutti je „sociální přátelství, které nikoho nevylučuje“ a „bratrství otevřené pro všechny“. Papež František nejprve neobyčejně přesně a v souvislostech reflektuje nezdravé tendence v současné globalizované společnosti, politice, hospodářství a médiích. Na jedné straně vidí bezbřehý individualismus, ztrátu smyslu pro společné dobro a vylučování starých, nemocných či nenarozených z našeho obzoru, na straně druhé bezmezný konzum, magickou víru v to, že trh vyřeší sociální a ekonomické problémy, nebo sílící nacionalismus a populismus v politice.

Papež ovšem nezůstává jen u kritiky. Jako muž naděje povzbuzuje křesťany i všechny lidi dobré vůle ke vzájemnému setkávání a rozvíjení vztahů uvnitř menších i větších společenství. Solidarita, jež dbá na potřeby chudých a zranitelných, souvisí s objevením chuti lokálního, lidových hnutí i dobrých sousedských vztahů. Nově promýšlena jsou i velká témata, jako je digitální propojenost současného světa, vlastní kulturní a náboženská identita otevřená druhým, nepřípustnost trestu smrti nebo role OSN tváří v tvář válkám, terorismu a obchodování s lidmi.

Na závěr vyzdvihuje papež základní lidské právo – svobodu náboženského vyznání pro všechny – i potřebu dialogu mezi náboženstvími. Dialog neznamená a priori kompromisy ani zakrývání svého nejhlubšího přesvědčení. Spíš naopak: „Vždyť čím je naše identita hlubší, pevnější a bohatší, tím budeme schopnější obohacovat druhé z toho, co je nám vlastní.“

Tištěnou encykliku Fratelli Tutti je možné od 13. ledna objednávat zde:  https://ikarmel.cz/produkt/fratelli-tutti

Cena: 134,- Kč

E-knihu Fratelli Tutti si můžete zakoupit na tomto odkazu: https://www.martinus.cz/?uItem=837685

Cena: 109,- Kč

(www.cirkev.cz)

Tříkrálová sbírka proběhne kvůli covidu online

„Osobní setkávání je samozřejmě jedním z pilířů sbírky a jen velmi neradi o něj přicházíme. Zpřísněná opatření nám však neumožní koledování ve skupinkách v ulicích uskutečnit,“ říká hlavní koordinátorka Gabriela Víšová. „Nechceme však ochudit dárce o zážitek z koledy ani o požehnání, které koledníci do domů přinášejí. Víme, že řada lidí se na koledu těší. Snažíme se proto využít všech možností, které nám nabízí online prostor,“ dodává Gabriela Víšová. Sbírka je připravena ve virtuální podobě na stránkách www.trikralovasbirka.cz, kde všem lidem dobré vůle zazpívají dětští koledníci a odtud je také možné do sbírky přispět prostřednictvím online pokladničky. Ta bude na stránkách až do 30. dubna. Na webu si může také každý vyslechnout požehnání z úst otce Josefa Suchára, faráře a koledníka z poutního místa Neratov v Orlických horách.
 

Tři krále i dárce hlídá PES

Na celostátní úrovni připravila Charita Česká republika krizový plán a doporučila postup pro různé stupně omezení. V 5. stupni PES, který je aktuálně platný, je zakázáno koledování pro celé území státu. Koordinátoři sbírky však mohou umísťovat statické pokladničky na veřejně přístupná místa a po dohodě také do otevřených provozoven, budou vhazovat do poštovních schránek letáky informující o online koledě a samolepky s nápisem K+M+B+ nebo obnovovat požehnání v podobě nápisů nade dveřmi. Tito lidé nebudou oblečeni v kostýmech králů a s dárci se nepotkají.

Pokud se PES vrátí na 4. stupeň, je většina charit připravena na koledu v ulicích v omezeném režimu za dodržení přísných opatření. Termín koledování byl mimořádně prodloužen až do 24. ledna 2021. Zda se bude v konkrétní obci či městě koledovat, záleží na rozhodnutí příslušné diecézní charity a místní charity, které zohlední aktuální situaci i vlastní možnost zajistit bezpečí koledníků a dárců v souladu s platnými nařízeními. Podrobnosti uvádějí webové stránky jednotlivých charit. Pracovníci Charity mají s dodržováním přísných hygienických pravidel zkušenosti ze sociálních i zdravotních služeb, a proto věří, že se jim povede dodržet je i při koledování.

Všechny varianty koledy přitom mají jedno společné – ani tentokrát se Charita neobejde bez armády dobrovolníků a štědrosti dárců. Cíl i motto sbírky totiž zůstávají stejné – hlavní je pomoc lidem v nouzi a pomáhá každá koruna.

Streamované požehnání a tradiční koncert netradičně

Vzhledem k situaci byly při Tříkrálové sbírce zrušeny hromadné akce pro veřejnost a koledníky, jako jsou žehnání nebo tříkrálové průvody. Požehnání přesto zazní: v sobotu 2. ledna 2021 od 10 hodin požehná virtuálním koledníkům Tříkrálové sbírky pomocný biskup Mons. Pavel Posád z poutního místa Vranov u Brna. Požehnání bude přenášeno na Facebooku Tříkrálové sbírky na kanálu ČT 24.

Součástí akce je tradičně Tříkrálový koncert, který se bude vysílat v přímém přenosu na ČT1 v neděli 10. ledna od 18 hodin. Koncertem provází Martina Kociánová a Jan Čenský, účinkují Alena Antalová, Anna K., Michal Hrůza a KAPELA HRŮZY, Pokáč a VOXEL & Spol. V průběhu koncertu zazní reportáže o tom, kde vykoledované peníze pomáhají, tentokrát z Domova pokojného stáří sv. Františka v Javorníku a Sociálně terapeutických dílen sv. Josefa v Domažlicích a v Meclově. Lednový koncert bohužel proběhne bez přítomnosti těch nejdůležitějších, tedy koledníků v publiku.

Miliony pro potřebné

Jsou to pochopitelně dárci, kteří rozhodnou, zda sbírku finančně podpoří – a tím pomohou lidem v nouzi. V průběhu dvaceti let celostátního konání sbírky dárci přispěli na pomoc potřebným celkovou částkou dosahující těžko uvěřitelných 1 495 360 651 korun. V prvním ročníku se v celé republice vybralo 31 925 317 korun, v roce 2020 to už bylo neuvěřitelných 133 803 733 korun. „Během dvaceti let se podařilo vybrat pro lidi v nouzi téměř jeden a půl miliardy korun. Ta obrovská lidská solidarita a ochota pomáhat nás každoročně nepřestává udivovat a dojímat a jsme za ni nesmírně vděční,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

Za dvacet let pomohla sbírka zlepšit tisíce charitních služeb a jejich prostřednictvím i desítky tisíc životů charitních klientů. Takzvané záměry – tedy účel, kde vybrané peníze pomohou – se schvalují každoročně předem. Pravidelně díky tříkrálovým přispěvatelům Charita obměňuje například vozy pro pečovatelky a ošetřovatelky, které za klienty najedou ročně v terénu statisíce kilometrů. V čerstvých záměrech je tak uvedeno zakoupení vozidla pro charitní pečovatelskou službu v Bystřici pod Hostýnem, v Dolním Újezdě u Litomyšle, Frenštátě pod Radhoštěm a Jičíně či pro odlehčovací službu domácího hospice Bárka v Jihlavě. Dárci dále podpoří i provoz chráněných pracovišť Charity Strážnice, nákup antidekubitních matrací a polohovacích křesel pro seniory v domech pokojného stáří v Chabařovicích a v Sobotce, nákup školních a výtvarných potřeb a svačin a pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin na Šluknovsku a tamtéž i nákup potravin pro klienty v rámci nácviku vaření.

Dalšími záměry jsou například pomoc osobám s těžkým zdravotním postižením prostřednictvím služby osobní asistence Znojmo, nákup zdravotní pomůcky pro handicapované dítě (Lovosice), potravinová pomoc rodinám v nouzi a provoz charitního šatníku (Přelouč), podpora domácího hospice Porta Vitae zajišťujícího péči o nevyléčitelně nemocné pacienty a jejich pečující rodiny (Tišnov), služeb osobní asistence pro lidi v Dobrušce a okolí či terénní práci se sociálně slabými rodinami s dětmi na Semilsku.

Historie sbírky

První ročník sbírky se uskutečnil v roce 2000 v olomoucké arcidiecézi. V celostátním měřítku se koleduje od roku 2001, v roce 2021 proběhne 21. ročník. Výtěžek Tříkrálové sbírky každoročně stoupá. V současné době je nejúspěšnější sbírkovou akcí v České republice.

Sbírka je otevřená celoročně – přispívat lze na účet na účet 66008822/0800 u České spořitelny, variabilní symbol 777, a to bankovním převodem i kartou on-line. Jednorázově i trvale lze sbírku podpořit zasláním dárcovské SMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS KOLEDA 30, DMS KOLEDA 60 či DMS KOLEDA 90, DMS TRV KOLEDA 30, DMS TRV KOLEDA 60 či DMS TRV KOLEDA 90. Letos poprvé lze přispívat také přímo na webu Tříkrálové sbírky www.trikralovasbirka.cz, kde bude až do 30. dubna otevřena aplikace online kasička.

_{Zdroj: Charita Česká republika}

U příspěvků do Tříkrálové sbírky na účet Tříkrálové sbírky uvádějte, prosíme, variabilní symbol  7770428. Tak bude Váš příspěvek přiřazen k našim místním projektům. Nebo příspěvek posílejte na náš účet číslo 2801522561 / 2010 s variabilním symbolem 7770428.  Na místech, kde koledují každý rok naši koledníci, dostanete tuto informaci na začátku ledna také na letáčku do Vašich poštovních schránek.

Děkujeme Vám!!!

Vaše Fara Liběšice

Tříkrálová sbírka u nás.

Objev schránky s relikvií Ježíše Krista v klášteře v Milevsku

^{Foto: ČTK}

V průběhu roku 2020 byla detailně archeologicky a speleologicky zkoumána soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Jedná se o poměrně složitý komplex prostor, ukrytých v mohutné románské zdi. Sestává z těžko přístupné vstupní chodby, rozšířené trezorové místnosti a další nepřístupné dutiny, která vede z trezorové místnosti dále na východ. Ve vlastní trezorové místnosti se podařilo objevit druhotně uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů (zlato, stříbro, stříbro žárově zlacené). Z nepřístupné dutiny na východě byl pak za velkým kamenem ukryt dřevěný relikviář, zdobený zlatem a stříbrem. Z trosek dřevěné, nákladně zdobené schránky se podařilo vyzvednout jednu z nejposvátnějších křesťanských relikvií – část hřebu z Pravého kříže.

Probíhající archeologický výzkum, historický výzkum a podrobná 3D dokumentace klášterního areálu v Milevsku přinesly v roce 2020 překvapivé výsledky. Na výzkumu, moderní dokumentaci a záchraně výjimečného kulturního dědictví zde spolupracují Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Naše historie z. s., Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, Správa jeskyní ČR, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, Západočeské muzeum v Plzni a Národní památkový ústav.

Kombinací klasického archeologického odkryvu, nedestruktivních metod archeologie a moderních 3D technologií jsme získali nové informace o cenném historickém dědictví a odhalujeme jeho tajemství. Technika 21. století nám umožňuje prohlížet si objekty v nových perspektivách (tj. z míst nedostupných v reálném světě) a hledat tak v historických budovách národní kulturní památky skryté souvislosti, čímž nám napomáhá ke správnému pochopení konkrétního reliktu historie, umožňuje správnou interpretaci jednotlivých částí stavby a pomáhá skládat střípky poznání z dávno zapomenutých časů.

Práce, provedené v roce 2020, volně navazují na systematický archeologický výzkum areálu, který byl započat již v šedesátých letech 20. století. Na něm se podíleli odborníci z Archeologického ústavu ČSAV, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni a Prácheňského muzea v Písku.

Nejzajímavějším nově zkoumaným a dokumentovaným prostorem je soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí, interpretovaná jako přístupová chodba s trezorovou místností. V trezorové místnosti, těsně nad podlahou z lité malty, vede dále na východ nepřístupná dutina o průměru pouhých 26 x 16 cm. V ní byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěných trosek se skrýval přibližně 6 cm dlouhý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.

První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z 21 karátového zlata.Dle dendrologického posudku lze v dřevěných troskách rozpoznat dva druhy dřeva. Dřevo modřínové a dřevo dubové. Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 našeho letopočtu a dřevo dubové do období 260 – 416 našeho letopočtu.
Autoři článku: Jiří Šindelář, Pavel Břicháček

Zdroj: Tisková zpráva  www.milevskyrelikviar.cz

(www.cirkev.cz)

Již tuto sobotu 5. prosince od 14 do 18 hodin můžete přispět trvanlivými potravinami v Mikulášské potravinové sbírce pro potravinové banky. Na faře v Liběšicích je jedno ze sběrných míst v České republice. Děkujeme Vám!

https://www.televizeseznam.cz/video/adost/osobnosti-prosi-o-pomoc-potrebujeme-se-stan-se-i-ty-mikulasem-64116352?fbclid=IwAR36ljNwz1nSC-k1pXsJHLQGBm7XTKr5x1F_Um2RbTUvFJRlg9Iycs791lc

Nová pravidla pro účast na bohoslužbách od 3. prosince 2020

^{Foto: Ivana Buzková, ČaV}

Toto krizové opatření vlády (ze dne 30. 11. 2020) začne platit  3. prosince 2020 od 00:00 hodin a potrvá do 12. prosince 2020 do 23:59.

Konkrétní informace týkající se bohoslužeb jsou uvedeny v bodě 10b:

10. právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, a

b)  shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 30 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu,

Svateb a pohřbů se týká bod 9:

9. účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, pohřbu a následné oslavě, resp. smuteční hostině, konaných nejpozději následujícího dne, tak, že účast na každé z těchto akcí není vyšší než 30 osob,

Společného zpěvu se týká bod 2b:

Zakazuje společný zpěv více než 10 osob ve vnitřních prostorech staveb, s výjimkou bydliště, a to i když se jedná o výkon práce nebo podnikatelské činnosti, nejedná-li se o případ podle písmena a), a s výjimkou mateřských škol a dětských skupin,

Do 3. prosince platí opatření vlády z 20. listopadu, kterým je povoleno, aby se bohoslužeb, svateb a pohřbů účastnilo až 20 osob.

(www.cirkev.cz)

Téměř 100 budov v ČR se rámci Červené středy rozsvítilo na červeno

^{Foto: Lucie Horníková, Člověk a Víra}
 
„Červenou středu v České republice organizovala Česká biskupská konference společně s Ekumenickou radou církví v ČR a Federací židovských obcí v ČR. Jsme rádi, že se nám daří tuto akci spolupořádat již třetí rok. Svoboda vyznání je sice základní lidské právo, ale zdaleka není samozřejmostí. Jsme vděční, že akci podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí a finančně i Ministerstvo kultury,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
 
V Praze se v rámci Červené středy načerveno nasvítilo asi 20 budov např. Petřínská rozhledna, Rudolfinum, Poslanecká sněmovna, Černínský palác nebo Maďarská ambasáda. Kromě toho se v Karolinu konala online konference Pronásledování pro víru ve světě – Fakta a svědectví, kterou s ČBK, ERC a FŽO spolupořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku. Konference se zúčastnil také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který zůstal i na debatu v prvním panelu.
 
Dalších panelů se mimo jiné účastnili
– Pavel Svoboda, odborník na evropské právo, Univerzita Karlova, předseda správní rady IKDP
– Ján Figeľ, bývalý zmocněnec pro svobodu vyznání při EU a bývalý komisař pro výchovu a vzdělávání Evropské komise
– Avi-Nehama Tawil, rabín a ředitel European Jewish Community Centre (Brusel)
– Benedict Rogers, Christian Solidarity Worldwide (Londýn)
– Marcela Szymanski, Aid to the Church in Need
– Yohanna Petros Mouche, arcibiskup z Mosulu
– několik z bezpečnostních důvodů nejmenovaných očitých svědků činů hraničících s genocidou, pronásledování pro víru na Blízkém i Dálném Východě i v Africe (zástupce jezídů, etnicko-náboženské komunity na pokraji své existence; zástupce Aliance minorit v Pákistánu; …)
 
Po konferenci se konala online židovsko-křesťanská modlitba přenášená z Velké auly Karolina. Po ní následoval průvod účastníků konference a dalších cca. 40 osob, který vedl kolem červeně nasvícených budov: Karolina, kostela sv. Havla, kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a Staronové synagogy.
 
Červená středa se konala také v dalších obcích a městech po celé České republice. Připojilo se téměř 100 organizací a červeně nasvícených budov, modliteben, kostelů nebo synagog. V Brně se červeně rozsvítilo Mahenovo divadlo, v Liberci to byla Nová synagoga, dále například katedrála sv. Václava v Olomouci, kostel Evangelické církve metodistické v Plzni, bazilika sv. Prokopa v Třebíči nebo Vodárenská věž v Týništi nad Orlicí.

Oběti pronásledování pro víru ve třetích zemích si v rámci mezinárodní iniciativy Červená středa připomnělo ještě více států než v předchozích letech. Během letošní Červené středy se rozsvítil načerveno například Bratislavský hrad, Alžbětin most (Erzsébet híd) v Budapešti nebo socha Krista Spasitele v Rio de Janeiro.

Některé státy si Červenou středu připomínají několik dní. V těchto dnech svítí načerveno například rakouský parlament ve Vídni, několik katedrál v Montrealu a Torontu v Kanadě, nebo katedrály a kostely v některých městech v Austrálii a Velké Británii. Do Červené středy se letos dále zapojilo Německo, Filipíny, Nizozemsko, Irsko, Španělsko či Švýcarsko.

(www.cirkev.cz)

Zasvěcení nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově

^{Foto: Jakub Šerých, Člověk a víra}

Svěcení nového kostela probíhalo ve slavnostním duchu i přes mnohá nezbytná omezení. Na začátku obřadu předal stavitel, kterým byla firma Metrostav a. s., symbolický klíč od  dokončené stavby kardinálu Dukovi a ten ho pak vložil do rukou místního duchovního správce P. Josefa Ptáčka. Právě ten stojí za úspěšným dokončením stavby jako její organizátor a především duchovní otec celého projektu.

Působivou součástí obřadu bylo vložení ostatku sv. Ludmily do oltářní menzy, mazání oltáře a stěn kostela křižmem, zapálení pěti kadidlových ohňů na oltáři a okuřování celého kostela kadidlem. To vše vyjadřuje posvátný účel sakrální stavby a především oltáře. „Kult“ je jedním z nejstarších a nejdůležitějších projevů lidského ducha a je základem vší „kultury“, nejen v etymologickém smyslu, jak ve své promluvě zdůraznil otec kardinál.

Celý tříhodinový obřad byl přenášen televizí Noe a přímí účastníci ho mohli sledovat na venkovní obrazovce před kostelem.

O stavbě kostela na Barrandově se uvažovalo již dávno, jak svědčí záznam ve farní kronice z roku 1934. Až v roce 2010 však začaly plány dostávat reálné obrysy. Hlavním impulsem byla nedostačující kapacita farního kostela na Zlíchově v důsledku několikanásobného nárůstu počtu obyvatel na Barrandově – a tím i zlíchovských farníků.

Pastorační rada farnosti postupně připravila zadání stavby nového kostela. Následovala výběrová řízení na projekt, interiér, generálního dodavatele, různé služby apod. Bylo třeba zajistit přes 200 různých souhlasů a povolení – včetně Letiště Praha a Bezpečnostní informační služby.

V roce 2013 byl vybrán projekt od Ing. arch. Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. Jejich návrh si získal sympatie praktickým využitím poměrně malé stavební parcely, mnohoúčelovým řešením prostor a v neposlední řadě svou minimalistickou architekturou, která dobře zapadá do kontextu sídlištní výstavby a přitom nezapře svůj účel. Tradiční jednolodní půdorys kostela s transeptem, výrazný portál, věž se zvony, čistý interiér s liturgickým vybavením od akademických sochařů Petra Váni a prof. Stanislava Kolíbala, to vše signalizuje  skutečný duchovní střed Barrandova.

Součástí kostela je velkoryse pojaté komunitní centrum se sálem, klubovnami a kavárnou. Tyto prostory budou sloužit nejen římskokatolické farnosti, ale všem obyvatelům Barrandova. Je zde sál ke konání koncertů, společenských akcí, besed, přednášek či výstav, dále klubovny, knihovna, dětský koutek. Nechybí ani kavárna s přilehlým dětským hřištěm. Cílem je navázat na to dobré, co obyvatelům přineslo bývalé Misijní středisko farnosti, které stálo na témže místě, a doplnit to, co na sídlišti chybí: duchovní, kulturní a společenské zázemí, místo setkání lidí různého věku i zájmů mezi sebou navzájem a s Bohem, který může dát životu hloubku i smysl.

Stavbu od počátku provází velký zájem obyvatel Barrandova. Většinu nákladů hradila farnost a její příznivci. Sbírka byla provázena řadou dojemných příběhů, lidé kostelu odkazovali své dědictví či celoživotní úspory, přispívaly i malé děti po jednotlivých korunách. Místní varhaník se rozhodl darovat kostelu varhany. Celé toto dílo provázela obrovská duchovní síla. Pozorně ho sleduje z jižní Francie i Bruno Barrande, potomek Joachima Barranda, francouzského paleontologa (1799–1883), po němž čtvrť nese jméno.

Kostel Krista Spasitele s komunitním centrem začne plně sloužit svému účelu, až to umožní epidemiologická situace. Zatím bude fungovat v omezeném režimu podle aktuálních vládních nařízení.

_{Zdroj: TZ, www.centrumbarrandov.cz}