V závěru modlitby Anděl Páně František, znepokojený závanem válečného větru, který rozbouřil hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, a tím i celý evropský kontinent, navrhuje den rozjímání: „Každé jednání a politická iniciativa by měly sloužit lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům.“
Silou modlitby lze překonat nenávist, válku a smrt. Stejně jako v předchozích letech v případě Libanonu (2021), Konga a Jižního Súdánu (2018) a Sýrie (2013) papež František opět mobilizuje křesťanstvo, aby s vírou čelilo naléhavé hrozbě, která visí nad lidstvem. Na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou se již několik týdnů vznáší přízrak nové války a diplomacie se snaží najít dohodu. Tato situace znepokojuje papeže, který proto na 26. ledna vyhlásil den modliteb za mír. Oznámení zaznělo na konci modlitby Anděl Páně o třetí neděli Božího slova. František tak vyjádřil své obavy:
„Se znepokojením sleduji nárůst napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost na evropském kontinentu, což by mělo ještě širší dopady.“
Proto jeho „srdečná výzva“, abychom se modlili a jednali, ale ne v osobním zájmu, nýbrž ve společném zájmu:
„Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby každá politická akce a iniciativa sloužila lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům. Kdo sleduje své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdá svým vlastním lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři.“
Proto papež navrhuje :
„Z tohoto důvodu a s ohledem na současné napětí navrhuji, aby příští středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“
Situace na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou
Rostoucí napětí na rusko-ukrajinské hranici ve skutečnosti znepokojuje celé mezinárodní společenství. Diplomacie pořádá četná setkání a videokonference, aby zabránila ruské vojenské agresi. Spojené království se domnívá, že Moskva dokonce uvažuje o dosazení proruského vůdce do vlády. Reakce byla ostrá: „Londýnské ministerstvo zahraničí by mělo přestat šířit nesmysly“, tvrdí Kreml, který nadále popírá jakoukoli možnost skutečného vojenského kroku.
Přesto je na ukrajinských hranicích a na území Donbasu rozmístěno již více než 120 000 ruských vojáků, přičemž stejně jako v Kyjevě jsou zde na denním pořádku cvičení. V pondělí by americká a možná i německá ambasáda v Kyjevě mohly začít evakuovat rodiny svých zaměstnanců, zatímco příliv munice a vojenských instruktorů ze zemí NATO pokračuje. Na příkaz amerického prezidenta Bidena již dorazila první zásilka zbraní o hmotnosti asi 90 tun. Příští týden od pondělí se ministři zahraničí 27 zemí EU setkají prostřednictvím videokonference s americkým ministrem zahraničí Blinkenem po jeho návratu z jednání s Moskvou v Ženevě. Zvažují se možné sankce v případě invaze. Plánují se rovněž dvoustranná jednání mezi Spojeným královstvím a Ruskem.
V neděli 23. ledna se v katolických chrámech uskuteční sbírka na podporu Českého katolického biblického díla a České biblické společnosti.
České katolické biblické dílo se snaží pomáhat lidem lépe porozumět Písmu svatému, připravuje biblické kurzy pro dospělé, děti, mládež, seniory, kněze, pastorační asistenty, katechety a animátory, kurzy na vytváření biblických postaviček, rozhlasové pořady Bible v liturgii s výkladem nedělních liturgických čtení. https://biblickedilo.cz
Česká biblická společnost (ČBS) vydává Český ekumenický překlad Bible (ČEP) v různých formátech a provedeních. Dále vydává křesťanskou literaturu pro dospělé a děti, poskytuje vydavatelskou službu církvím a získává prostředky na podporu šíření Bible. www.dumbible.cz
Web Liturgie.cz přináší komplexní informace k Neděli Božího slova, která připadá na 3. neděli v mezidobí slavenou 23. 1. 2022. Její slavení vyhlásil papež František v motu proprio Aperuit illis z 30. září 2019.
Jubilejní rok premonstrátského řádu se završil. O Vánocích si řeholníci připomněli 900 let od jeho založení sv. Norbertem. Jeho ostatky byly v neděli 9. ledna slavnostně uloženy do hrobu v kapli baziliky Strahovského kláštera v Praze.
Ostatky sv. Norberta byly v neděli 9. ledna slavnostně uloženy do hrobu v kapli baziliky Strahovského kláštera v Praze, a to na závěr jubilejního roku, který připomněl 900. výročí založení řádu premonstrátů.
Snímek Lucie Horníková / Člověk a Víra
„Jsem za jubilejní rok navzdory pandemii a z ní vyplývajícím restrikcím velice vděčný. Paradoxně se nakonec uskutečnilo více akcí, než jsme čekali. A za sv. Norbertem během roku přijelo hodně poutníků,“ shrnuje strahovský opat Daniel Peter Janáček OPraem. Právě na Boží hod vánoční roku 1121 zakladatel premonstrátů spolu se 13 druhy složil řeholní sliby ve francouzském Prémontré. Na připomínku byly Norbertovy ostatky po celý rok vystaveny v chóru strahovské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde byl nakonec pohřben.V neděli o svátku Křtu Páně „norbertini“ jubileum slavnostně uzavřeli právě na Strahově, který se od 17. století stal evropským centrem řádu. Slavnostní mši sv. celebroval P. Albert Dölken O. Praem. z německého opatství Hamborn namísto magdeburského arcibiskupa, kterému cestu zkomplikovala covidová opatření. „Právě v Magdeburgu byl sv. Norbert v letech 1126–1134 arcibiskupem a do roku 1627 tam spočívaly i jeho ostatky (než byly přeneseny na Strahov – pozn. red.),“ vysvětluje P. Janáček. Slavnosti se účastnili zástupci premonstrátských klášterů v Česku, na Slovensku, v Německu či Rakousku, ale také kardinál Dominik Duka. Den uzavřely nešpory za účasti apoštolského nuncia. „V jejich závěru jsme přenesli ostatky sv. Norberta zpět do kaple,“ doplňuje strahovský opat. Na závěr slavnosti ocenil vybrané podporovatele řádu pamětní medailí.
Ještě do konce ledna ve Strahovském klášteře trvá výstava „900 let řádu“. Chrám loni získal také čtyři nové zvony z pasovské dílny Rudolfa Pernera. „Povedlo se nám je zavěsit do věží a ještě předtím se z nich v kostele i dlouho radovat,“ vzpomíná P. Janáček na to, jak si na zvony lidé mohli zkusit zazvonit.
Každý premonstrátský klášter uspořádal loni „svůj“ den, celosvětově si výročí připomínalo přes 40 domů řádu. Ten dnes v ČR zastupují čtyři mužské kanonie – také kláštery Teplá, Želiv a Nová Říše – a jedna kanonie sester v Doksanech, přičemž premonstrátky působí i na Svatém Kopečku u Olomouce. Celkem je u nás přes 100 těchto řeholníků.
„Zvláště si cením možnosti i během různých omezení zakusit hlouběji společenství kláštera, zejména při liturgii, ale také navázat spolupráci s kláštery v zahraničí – hlavně v Německu a Rakousku, kde jsme dvakrát vystoupili s hudebním programem,“ uzavírá strahovský opat Daniel Janáček s tím, že se jim podařilo mj. nahrát dvě hudební CD a vydat několik knih.
P. MUDr. Mgr. Martin Moravec, O.Cr., kněz, lékař, nemocniční kaplan a vysokoškolský pedagog, připravil krátký a jednoduchý přehled důvodů, proč se nechat očkovat. Níže je přinášíme:
Publikováno: 23. 11. 2021 17:15
Já ale nevím, jsem dost nemocný… … tím spíš! Až na vzácné výjimky platí, že čím víc má člověk nemocí, tím spíš potřebuje ochranu. Protože tím spíš mu hrozí těžký covid. Já jsem mladý a zdravý… … mladí na covid (většinou) neumírají, ale i oni mívají komplikace: plicní embolie, poruchy paměti, potíže s dechem a další. Někdy jsou na dlouho neschopní běžného života. Ale vakcíny nejsou dost ozkoušené… … dnes je málokterý lék tak ozkoušený jako ony. Podalo se několik miliard dávek, vše pod drobnohledem veřejnosti. Vakcíny na bázi mRNA předčily mnohá optimistická očekávání co do bezpečnosti i účinnosti. Léčba covid znamená podání množství dalších léků! Ale co ty dlouhodobé nežádoucí účinky, ty zatím nikdo nezná… … to je pravda jen zčásti; mRNA vakcíny obsahují malou část viru: Pokud u někoho způsobí závažné problémy, tím spíš je způsobí celý virus, který se navíc při nákaze v těle množí. Vakcíny stejně před covidem neochrání… … neochrání před infekcí, ale před těžkým průběhem téměř vždy ano. A to je cíl – aby lidé na covid-19 neumírali a aby nemocnice mohly sloužit i pacientům bez covidu. Lepší je přirozeně získaná imunita… … přirozeně i očkováním získaná imunita vydrží cca půl roku. Jenže ta „přirozená“ je často za cenu dlouhodobých následků. Navíc je možné, že posilující dávka navodí imunitu delší. Pokud onemocním, tak už přece máme léky… … máme monoklonální protilátky za desítky tisíc korun. Ty jsou vyhrazené pro rizikové pacienty a musí se podat včas. Ostatní léky jsou jen podpůrné, nejde o cílenou léčbu. Jsou v tom stejně jen finanční zájmy farmaceutických firem… … náklady za uplynulé dva roky pandemie nelze vyčíslit. Prodělávají na ní skoro všichni, i farmaceutické firmy. Očkování stojí řádově 1000 Kč. Otevřená společnost, otevřené nemocnice a léčba jiných nemocí by těmto firmám vydělaly daleko víc. Jsou i jiné nemoci, s tím covidem se to dost přehání… … jsou. Ale může se stát, že pro Vás s infarktem, mrtvicí, nádorem nebo jen zánětem slepého střeva nebude v nemocnici místo. Nebo se v nemocnici nakazíte a kromě původní nemoci budete muset bojovat i s covidem. Nechci už žádná omezování, chci zase normálně žít… … to asi všichni! Proto vědci, společnost a celé státy napřely síly do hledání řešení. Vyvinuté vakcíny mohou z covid-19 udělat nemoc, na kterou se nebude umírat. Děti budou znovu chodit do škol, senioři nebudou přežívat v izolaci, zdravotníci padat „na ústa“, lidé přicházet o práci, stát ušetří peníze pro řešení jiných palčivých problémů.
Očkování znamená ukázat imunitě nepřítele dřív, než se s ním setká „na živo“. Znamená vycvičit imunitu na boj s nepřítelem, takže se z covidu může stát běžná respirační nemoc, která přestane zabíjet a paralyzovat svět. Nejde o žádnou magii. Očkování je skutek lásky k těm nejzranitelnějším – dětem, seniorům, nemocným. Ale také unaveným zdravotníkům, lidem ohroženým ztrátou zaměstnání, vysíleným rodičům… Jak se na to dívá víra? Jak? Přišla nemoc, ohrožení, krize. A člověk použil rozum, který dostal od Boha. Využil znalosti a vyvinul vakcíny, které zachraňují miliony životů. Náboženské autority včetně papeže Františka vybízejí k jejich používání a spravedlivé distribuci i pro chudé. Jde o skutek lásky a ohleduplnosti ke zranitelným.
Je na místě se ptát, odkud přichází onen „duch nedůvěry“. Věříme v existenci pokušení. Co tedy sledují síly, jež podporují rozdělování společnosti, nedůvěru v systém, nedůvěru v opatření, nedůvěru v autority, nedůvěru ve vědu, nedůvěru v druhého člověka? Odkud „vane“ vše, co vede k agresivitě, neohleduplnosti, zpochybňování, uzavírání se ve svém myšlenkovém světě? Je člověk, který tyto síly vpustí do svého života, skutečně svobodný? Na svobodu se totiž často odvolává. Nebo je naopak vydán napospas manipulacím skrze zakoušený strach, naštvanost, nedůvěru, argumentaci vlastního „svobodného a nezávislého“ myšlení? Uvažuje svobodně ten, který si do svých představ nenechá nikým a ničím mluvit, nebo ten, který si své představy ověřuje a snese jejich kritiku?
Myslím, že očkování ukazuje na mnohem hlubší problém společnosti, a to nejen v ČR, ale celosvětově. Pokud totiž pod dojmem „nezávislého myšlení“ zpochybňujeme autority a rozumovou argumentaci, mohou se i menší krize stát kritickými. „Rozdrobená“ a „rozdělená“ společnost je slabá a nedokáže se bránit. Nevěří totiž druhému, věří jen těm, kteří „nevěří s nimi“. Opravdu prosím, věřme v člověka a věřme i ve schopnost rozumu, ve vědecké poznání. Covid-19 je problém, který lze řešit. Jeho neřešení ale zabíjí. Nechme se očkovat. Vakcíny jsou ověřené a možná bezpečnější než mnohé „ozkoušené“ léky, které běžně bereme na bolest hlavy či kolena.
P. MUDr. Mgr. Martin Moravec, O.Cr. Interní klinika FN Královské Vinohrady, Ústav humanitních studií v lékařství 1. LF UK
Stanovisko České biskupské konference k očkování proti covid-19
Česká biskupská konference (ČBK) vydává toto stanovisko v situaci pandemie nemoci covid-19, kdy se objevuje velké množství protichůdných tvrzení o očkování, z nichž některá jsou nepravdivá, překroucená nebo jsou součástí různých konspiračních teorií.
Publikováno: 22. 12. 2020 10:00
Vědci celého světa se v tomto roce spojili v nevídaném úsilí, aby vyvinuli pokud možno účinnou a bezpečnou vakcínu proti nemoci covid-19. Současně se však šíří pochybnosti o etice vývoje a výroby některých očkovacích látek, které jsou (domněle či skutečně) spojeny s použitím tkání pocházejících z potracených lidských plodů.
Toto znepokojení je oprávněné: „Lidský život je posvátný a nedotknutelný v kterémkoliv okamžiku své existence, tedy i v těch počátečních momentech, které předcházejí jeho narození,“ napsal svatý Jan Pavel II. v encyklice Evangelium vitae.1 Křesťanská tradice proto vždy odsuzovala (a stále odsuzuje) umělý potrat jako velké mravní zlo.2 Z tohoto důvodu také považuje využití buněk získaných při umělém potratu k lékařským účelům za nepřípustné.3
Očkovací látky proti covid-19 (i ostatním nemocem) lze vyrobit a testovat, aniž bychom nutně potřebovali materiál pocházející z lidských plodů. Na nich se na různých místech na světě usilovně pracuje. Současně ale bohužel platí, že většina vakcín, která bude u nás pravděpodobně během několika následujících měsíců dostupná, byla vyvinuta s pomocí eticky problematického materiálu.4
V Evropské unii se aktuálně (na konci prosince 2020) uvažuje o nasazení celkem sedmi vakcín proti covid-19.5
Některé výzkumné týmy a farmaceutické společnosti při vývoji vakcíny vůbec nepoužily buněčné kultury pocházející z potracených lidských plodů (CureVac), jiné je naopak při vývoji a/nebo výrobě očkovacích látek uplatnily (AstraZeneca, Janssen Pharmaceutica NV). V ostatních případech se na těchto buňkách jen testovala účinnost výsledné vakcíny a její způsob vývoje a výroby byl jinak morálně nezávadný (BioNtech-Pfizer, Moderna, NovaVax).6
Ne všechny vakcíny proti covid-19 jsou si tedy (z etického hlediska) rovny.
V této souvislosti je třeba připomenout zásadní vyjádření Papežské akademie pro život z let 2005 a 2017 a Kongregace pro nauku víry z roku 2008.7 Tyto dokumenty jasně rozlišují mezi morální zodpovědností vědců a producentů léčiv, kteří používají morálně problematický biologický materiál, a morální zodpovědností příjemců konkrétních vakcín. Pokud není k dispozici jiná vakcína a pokud existuje nebezpečí závažného ohrožení zdraví, je morálně přípustné dát se očkovat nebo očkovat jiné, a to i vakcínou vyvinutou s použitím buněk získaných morálně problematickým způsobem.8 Ke stejnému závěru dochází i nejnovější dokument Kongregace pro nauku víry z 21. prosince 2020, který dále upřesňuje, že se to týká i situace „v zemích, kde lékařům a pacientům nejsou eticky bezproblémové vakcíny k dispozici, nebo kde je jejich distribuce obtížnější kvůli speciálním podmínkám skladování a přepravy, nebo když jsou ve stejné zemi distribuovány různé typy vakcín, ale zdravotnické orgány neumožňují občanům vybrat si vakcínu k očkování“.9
Aby se předešlo veřejnému pohoršení, musí být jasné, že příjemce takové vakcíny nijak neschvaluje způsob, jak byla vyrobena, a podle svých možností též usiluje o to, aby byla v budoucnu dostupná morálně přijatelná alternativa.10
Každý člověk má povinnost pečovat o své zdraví, protože představuje vzácný Boží dar, jak o tom píše i Katechismus katolické církve v článku 2288. Prevence infekčních onemocnění je důležitou součástí ochrany života a zdraví, kdy nejde jen o nás, ale také o druhé lidi a o společné dobro.11
Co se týče obav o zdravotní bezpečnost vakcín, které pociťuje nemálo věřících rodičů, lékařů a jiných osob, je možné říci toto:12 Je jistě oprávněné žádat zodpovědné instituce a osoby o objasnění často kladených otázek, principů fungování vakcín i mechanismů kontroly jejich zdravotní neškodnosti. Současně je však třeba k alarmujícím zprávám na sociálních sítích a v jiných médiích přistupovat s kritickým úsudkem a ověřovat je u více nezávislých odborníků.13
Úkolem České biskupské konference není suplovat činnost vlády či Ministerstva zdravotnictví v této oblasti. Je však na místě rozptýlit největší obavy řady věřících a vnést do problematiky určité světlo. Proto chceme zopakovat:nechat se očkovat je morálně přípustné. Vakcinaci je třeba zvažovat nejen s ohledem na zdraví vlastní, ale i druhých lidí a na společné dobro. Při svém rozhodování tedy nemysleme jen na sebe, ale zvláště na nejzranitelnější spoluobčany, pro něž nakazit se nemocí covid-19 znamená být ohrožen nejen na zdraví, ale též na životě.
Na druhou stranu nelze nikoho diskriminovat kvůli rozhodnutí nenechat se očkovat. „Očkování obvykle není morální povinnost, a proto musí být dobrovolné.“14 V takovém případě však člověk musí zodpovědným způsobem udělat vše potřebné pro to, aby případně nenakazil druhé, zvláště ty, kteří ze zdravotních a jiných důvodů nemohou být očkováni.15
Svatý Pavel VI. při jedné příležitosti připomněl, že o žádné otázce týkající se člověka „nelze uvažovat jen v částečných perspektivách ať biologických [či] psychologických. […] Je nezbytné brát v úvahu celého člověka a celé poslání, k němuž je povolán, tedy […] též hlediska nadpřirozená a věčná“16.
My křesťané máme být pro celou společnost svědky naděje v moc Kristova vzkříšení. Zdraví i lidský život je jistě velkou hodnotou – ale tou nejvyšší je vykoupení a věčná spása člověka. Proto nezapomínejme na útěchu a posilu plynoucí z Eucharistie, milost svátosti smíření a pomazání nemocných a hojné Boží dary, které si můžeme vyprosit na přímluvu svatého Josefa během tohoto mimořádného roku. Buďme připraveni kterýkoli den potkat tváří v tvář toho, který je Cesta, Pravda a Život – a především největší láska našeho srdce.
Olomouc, 22. prosince 2020
Mons. Antonín Basler, biskup zodpovědný v ČBK za oblast bioetiky [1] Evangelium vitae, 61. [2] Srov. tamtéž. [3] Kongregace pro nauku víry, Instrukce Dignitas personae, 34-35. [4] Při jejich vývoji či testování se používají tzv. fetální buněčné linie označované HEK 293 a PER.C6. Ty vznikly odebráním buněk z těla dvou plodů uměle potracených v roce 1972 a 1985. Tyto buňky se mohou množit donekonečna a slouží dodnes pro řadu vědeckých a lékařských účelů. Výroba očkovacích látek proti covid-19 tak nebyla spojena s provedením nových potratů. Vakcíny samotné také neobsahují žádné buňky plodu. [5] Od společností: AstraZeneca, BioNtech-Pfizer, CureVac, Janssen Pharmaceutica NV, Moderna, NovaVax a Sanofi-GSK (vývoj této poslední vakcíny provázejí problémy a její zavedení se opozdí) (https://ec.europa.eu/ commission/presscorner/detail/en/ip_20_2305). [6] Pro přehled viz https://lozierinstitute.org/update-covid-19-vaccine-candidates-and-abortion-derived-cell-lines/ (stav k 14. 12. 2020). U preparátu Sanofi-GSK potřebné informace zatím chybí. [7] Papežská akademie pro život, Morální úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů (5. 6. 2005) a Komentář k používání vakcín (31. 7. 2017); Kongregace pro nauku víry, Instrukce Dignitas personae (8. 9. 2008), 35. Český překlad těchto dokumentů je v Příloze. [8] To samé platí například i pro vakcínu proti zarděnkám, kde neexistuje morálně bezproblémová náhrada. [9] Kongregace pro nauku víry, Vysvětlující poznámka ohledně morálnosti používání některých vakcín proti covid-19 (21. 12. 2020), 2. Český překlad dokumentu je v Příloze. [10] Srov. tamtéž, 3 a 4. [11] Srov. tamtéž, 5. [12] Výše zmiňovaný dokument správně poznamenává, že hodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín je „eticky relevantní a nezbytné“, ale že „je odpovědností vědců v biomedicíně a lékových agentur“ (tamtéž, úvodní část). [13] Příkladem takové nepravdivé informace je domněnka, že vakcína proti covid-19 může u žen způsobovat neplodnost. [14] Srov. tamtéž, 5. [15] Srov. tamtéž. [16] Humanae vitae, 7.
Do Pánovy náruče odešel náš spolubratr, strahovský premonstrát, bratr Damián. O slavnosti Ježíše Krista Krále jsme na něj vzpomněli při mši svaté také na Mariánském poutním místě v Liběšicích u Žatce, aby ho Pán přijal do svého milujícího milosrdného objetí, nebeského domova…
Podzimní kolo Sbírky potravin se i přes přetrvávající složitou situaci způsobenou koronavirem uskuteční už zítra, tedy v sobotu 20. listopadu 2021. Lidé budou moci v tento den od 8 do 18 hodin věnovat trvanlivé potraviny nebo drogistické zboží ve více než třinácti stech obchodech po celé České republice. Od 16. do 30. listopadu 2021 lze navíc darovat potraviny i drogerii také prostřednictvím on-line nákupů.
„Role potravinových bank je v tomto ohledu klíčová a Češi by ocenili více možností, jak se zapojit. Ze skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem potravin a drogerie v době pandemie veřejnost dlouhodobě považuje matky samoživitelky a seniory, kteří si zároveň zasluhují největší pomoc,“ shrnula výsledky průzkumu Veronika Láchová, výkonná ředitelka České federace potravinových bank.
„Opravdu mě velmi těší, že se podzimní kolo Sbírky potravin uskuteční a že se k myšlence pomoci potřebným přihlásily všechny velké obchodní řetězce. Letos bude možné darovat potraviny v rekordním počtu prodejen, přesně ve 1318 napříč celou republikou. Navíc se do přípravy a úspěšné realizace zapojí i zaměstnanci obchodních řetězců ve 310 z nich,“ doplnil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
V týdnu od 14. do 21.11.2021 probíhá týden modliteb za mládež. Dne 19.11.2021 od 20:00 se pak uskuteční společné propojení v modlitbě za mládež. Při této příležitosti prosíme o dary Ducha Svatého pro všechny mladé lidi – ať vytrvalou spoluprací s Ním rozvíjejí své dary a najdou své místo v církvi.
Publikováno: 17. 11. 2021 13:30
Týden modliteb je výzva pro mladé, aby se sami, každý svým způsobem, zapojili osobně do modlitby za mladé. A taky, aby nezůstali ve své modlitbě izolováni, ale zorganizovali ve své farnosti, rodině či společenství modlitbu za mládež v daný týden v pátek od 20 do 21 h i pro ostatní. Bude to stejný čas pro celou republiku, ve kterém se můžeme spojit různými způsoby v modlitbě na stejný úmysl.
Ten, komu se z různých důvodů nepovede takovou společnou modlitbu zorganizovat, je zván k připojení se k modlitbě ve stejný čas prostřednictvím streamu z katedrály sv. Bartoloměje, kde bude probíhat večer chval pod vedením společenství Gif https://www.facebook.com/SpolecenstviGIF .
Modlitba za mládež Bože, náš Otče, děkujeme Ti za naději, kterou lidstvu dáváš skrze mladé lidi. Děkujeme za dar jejich života, touhu po lásce a pravdě. Prosíme Tě o dar rozlišování pro ně – ať dovedou rozpoznat dobro a zlo. Dej jim dar síly a ctnost statečnosti, ať dokážou zlo odmítnout a dobro volit. Pomáhej nám být jim pravdivými svědky evangelia a vytrvale je podporovat na jejich životní cestě. O to prosíme skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Text modlitby naleznete také v mobilní aplikaci Izidoor. (Pro Android i IOS)
Blahořečení tři kapucíni, mučedníci španělské občanské války
Španělé si včera připomněli tragické události občanské války. Jedním z jejích aspektů bylo brutální pronásledování církve. Během tří let bylo zavražděno přibližně 8 000 kněží, řeholníků a řeholnic. Pro mnohé z nich to byla příležitost svědčit o své víře tváří v tvář mučení a smrti. V Manrese proběhlo blahořečení další skupiny mučedníků z té doby.
Publikováno: 7. 11. 2021 11:45
Foto: Blahoslavení Benet da Santa Coloma De Gramenet, Josep Oriol z Barcelony a Domènec da Sant Pere de Ruidebitllets, umučení v roce 1936
Tentokrát byli blahořečeni tři kapucíni: P. Benet da Santa Coloma de Gramenet a dva jeho společníci (Josep Oriol z Barcelony a Domènec da Sant Pere de Ruidebitllets). Všichni pocházeli z Barcelony a okolí. V době vypuknutí občanské války sloužili v klášteře v Manrese. Akta beatifikačního procesu mluví o tom, že byli dobrými kazateli a zpovědníky. To však není důvod, proč jsou dnes v církvi uctíváni jako blahoslavení. V roce 1936 zažili první vlnu pronásledování církve. Jejich klášter obsadily komunistické milice. Kapucíni se rozprchli a našli útočiště u spřátelených rodin. Velmi brzy však byli odhaleny revolučními silami, byli vystaveni ponižování a mučení. Jeden z nich byl dokonce vyzván, aby zapřel svou víru a rouhal se Bohu. Na přelomu července a srpna 1936 byli bez soudu popraveni.
Prefekt Kongregace pro svatořečení, který papežovým jménem předsedal beatifikace v Marese, v homilii připomněl, že mučednictví je postoj, který je vyžadován od každého křesťana. Nejde vyhledávání smrti pro víru. To nedělali ani mučedníci z Manresy. Když revoluční vojska obsadila jejich klášter, hledali útočiště u přátel – připomíná kardinál Marcello Semeraro. Jde spíše o připravenost vydávat svědectví i za cenu prolití krve. Mučednictví je totiž zvláštním dílem Ducha svatého, který činí z věřících svědky, zdůraznil prefekt Kongregace pro svatořečení.
