Události

Mons. Pavel Konzbul novým biskupem v Brně

Mons. Pavel Konzbul novým biskupem v Brně

Svatý otec František dnes v poledne, 26. května, v den slavnosti Nanebevstoupení Páně, jmenoval 14. diecézním biskupem brněnským Mons. Mgr. Ing. Pavla Konzbula, Dr., dosavadního pomocného biskupa brněnského, titulárního biskupa litomyšlského a generálního vikáře brněnské diecéze.

Náhled
Foto: Tomáš Cigánek OFS, ČaV
 

Životopis biskupa Pavla Konzbula

Pavel Konzbul se narodil 17. října 1965 v Brně-Juliánově. Po maturitě na gymnáziu v Brně na Křenové ulici pokračoval ve studiu na elektrotechnické fakultě VUT Brno – obor elektrotechnologie, které absolvoval v roce 1989.

Po vykonání roční základní vojenské služby nastoupil jako odborný a později vědecký pracovník do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně. Tam se věnoval vývoji a realizaci korekčních cívek magnetických polí pro tomografii nukleární magnetické rezonance. Publikoval v řadě zahraničních odborných časopisů. Externě vyučoval na elektrotechnické fakultě VUT v Brně, kde také obhájil doktorskou práci v oboru teorie elektromagnetického pole.

V roce 1995 vstoupil do Laického sdružení sv. Dominika, kde byl několik let zástupcem národní provinční představené v Praze. V témže roce zahájil studium na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které dokončil v roce 2000. Od téhož roku je také členem Společnosti pro církevní právo.

V roce 2003 přijal v katedrále sv. Petra a Pavla kněžské svěcení z rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho. Poté působil jako farní vikář v Boskovicích a Svitávce, v Hustopečích u Brna, Starovičkách a excrurrendo administrátor ve Starovicích.

V roce 2005 byl ustanoven spirituálem Biskupského gymnázia v Brně a v roce 2013 jmenován farářem ve farnosti u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a členem Kněžské rady brněnské diecéze. V říjnu 2015 byl brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem jmenován  sídelním kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně.

V sobotu 21. května 2016 papež František jmenoval Pavla Konzbula pomocným brněnským biskupem a titulárním biskupem litomyšlským. Biskupské svěcení přijal  29. června 2016 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně od svého diecézního biskupa  Vojtěcha Cikrleho.

Při České biskupské konferenci je biskup Pavel Konzbul členem Komise pro kněžstvo a Komise pro katolickou výchovu. Je autorem jedenácti publikací, určených především mládeži, a je aktivní rovněž na sociálních sítích.

Zdroj: Biskupství brněnské

(www.zpravy.cirkev.cz)

 

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.

Foto: Dominik Novák, ČaV
Životopis J. Exc. Mons. Jana Graubnera

Narodil se v Brně 29. 8. 1948, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973.

Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do 1990 byl farářem ve Vizovicích a zároveň působil jako excurrendo administrátor nejprve v Provodově a později v Horní Lhotě.

17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna 1990 arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil citát Quod dixerit vobis, facite (česky: Co vám řekne, učiňte). Po smrti Františka Vaňáka převzal správu diecéze jako administrátor a 28. září 1992 byl jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992.

Zaměřil se na obnovu diecézní struktury, založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit. Inicioval Tříkrálovou sbírku a Dny lidí dobré vůle na Velehradě. Zabývá se duchovním doprovázením a záleží mu na široké spolupráci a stavění mostů mezi lidmi i názory. Věnuje se pastoraci rodin, pro které založil Centrum pro rodinu s pobočkou v každém děkanátu diecéze. Je duchovním rádcem Orla. Založil zbožné sdružení Eucharistická hodina. Věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn i rozvinutí pouti hasičů, myslivců, včelařů a dalších profesních skupin, nebo děkanátních poutí za obnovu rodin a kněžská povolání. Inicioval Pocty duchovních, kteří zahynuli v koncentračních táborech, či velké výstavy jako Církev a republika, nebo A. C. Stojan. Založil edici audioknih Edice Velehrad.

V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference, pak místopředsedou a od roku 2020 znovu předsedou ČBK. Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost, misie a novou evangelizaci.

Od roku 1999 je členem správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, jíž řadu let předsedal. Z titulu arcibiskupského úřadu je Velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem její vědecké rady.

Přejeme novému pražskému arcibiskupovi hodně zdraví, sil a Boží požehnání pro jeho službu. 

(www.cirkev.cz)

Výzva papeže Františka k modlitbě růžence za mír

František: Modleme se růženec za mír a proti válečnému šílenství

Ve svém pozdravu po skončení modlitby Regina Coeli papež vzpomněl na národy, které trpí následky války, a při pohledu na Ukrajinu připomněl dnešní prosbu k Panně Marii Pompejské.

Náhled
 
 

Tváří v tvář válečnému šílenství pokračujeme v každodenní modlitbě růžence za mír. Papež odkazuje na „uctívaný obraz Panny Marie ze svatyně v Pompejích“ a v poselství po Regina Coeli se vrací k myšlenkám na obyvatelstvo, které prožívá válečné drama:

„Právě v těchto hodinách se mnozí věřící shlukují kolem uctívaného obrazu Panny Marie ve svatyni v Pompejích, aby vyslovili prosbu, která vycházela ze srdce blahoslaveného Bartola Longa. Duchovně klečím před Pannou Marií a svěřuji jí vroucí touhu po míru tolika národů, které v různých částech světa trpí nesmyslnou válečnou katastrofou.

Předkládám Matce Boží především tragédii, kterou prožívají Ukrajinci:

Blahoslavené Panně svěřuji zejména utrpení a slzy ukrajinského lidu. Tváří v tvář válečnému šílenství se prosím i nadále každý den modleme růženec za mír.“

Papež dále prosí o modlitby za vůdce národů, „aby neztratili smysl pro lidi, kteří si přejí mír a dobře vědí, že zbraně ho nikdy nepřinesou“.

(překlad Petr Vacík)

(www.zpravy.cirkev.cz)

Slovo biskupů Čech, Moravy a Slezska k Neděli Dobrého pastýře

Slovo biskupů Čech, Moravy a Slezska k Neděli Dobrého pastýře

Přinášíme slovo biskupů Čech, Moravy a Slezska k modlitbám za nová povolání a texty modliteb k Týdnu modliteb za povolání, který se bude konat od 2. – 8. května, před Nedělí Dobrého pastýře.

Bratři a sestry, a především vy, mladí přátelé,

příští neděli bude církev slavit Neděli Dobrého pastýře, která je již tradičně spojena s modlitbami za nová povolání ke služebnému kněžství, ale také k zasvěcenému životu. Evropa, ale i naše země, se potýká v poslední době s nedostatkem duchovních povolání, která jsou tak důležitá pro život církve, Kristova těla.

Po dvou „covidových“ letech jsme letos opět mohli slavit největší svátky normálním způsobem a bylo krásné vidět, jak se naše kostely zaplnily těmi, kteří toužili prožít  a oslavit Kristovu oběť i zmrtvýchvstání. Kristova láska se dotýká lidských srdcí i ve 21. století a věříme, že i dnes oslovuje muže i ženy a zve je k celoživotnímu následování a službě.

V tomto období se mnozí připravují k maturitě a my, vaši pastýři, také vás vyzýváme, abyste neodporovali možná jen velmi jemnému volání, kterým vás náš Pán k sobě přitahuje. Vězte, že vás chce ve své službě učinit šťastnými a užitečnými pro druhé! A i když termín pro odevzdání přihlášek do semináře je u konce, vězte, že žádný biskup ani v těchto dnech a týdnech vás neodmítne a rád se s vámi setká. Církev vás potřebuje!

Obracíme se také na vás, všechny věřící, abyste se v našich farnostech, v rodinách i sami osobně na tento úmysl intenzivně modlili. Zítra začne Týden modliteb za duchovní povolání, který vyvrcholí Nedělí Dobrého pastýře. Zveme vás tedy k modlitbě a moc o ni prosíme! Sám Pán přece říká: „Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“ (Mt 9, 37). Zvláště doporučujeme adoraci eucharistického Pána, Denní modlitbu církve nebo modlitbu růžence. Spolubratry kněze vyzýváme, aby na tento úmysl slavili mše svaté a tuto prosbu pravidelně zařazovali mezi přímluvy.

Věříme, že Pán naše modlitby vyslyší a naší církvi nebudou chybět ti, kteří hlásají Boží slovo, vysluhují svátosti a vedou lid do Božího království.

Všem vám žehnáme

Vaši čeští a moravští biskupové

(www.cirkev.cz)

Národní pochod pro život tuto sobotu v Praze

Každá připomínka jedinečnosti a hodnoty lidského života má svůj smysl, stejně jako ochrana maličkých a bezbranných, kteří nemají svůj hlas, aby mohli říct svůj názor, protože se ještě nenarodili. A je mnoho těch, kteří se narodili, protože se našel někdo, kdo mamince, která nevěděla, zda si má dítě nechat, pomohl. I takové příběhy připomíná každý rok Pochod pro život.

Církev se rozloučila s P. Prof. Ignácem Antonínem Hrdinou, O. Praem.

Církev se rozloučila s P. Prof. Ignácem Antonínem Hrdinou, O. Praem.

Zdroj:Arcibiskupství pražské
28. 4. 2022, 13.35
V bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově se ve čtvrtek 28. dubna veřejnost rozloučila s premonstrátským knězem a církevním právníkem P. Prof. JUDr. Ignácem Antonínem Hrdinou, DrSc., O. Praem.
Náhled

Zádušní mši svatou celebroval kardinál Dominik Duka. Kázání měl opat strahovského kláštera P. Daniel Peter Janáček, O.Praem. „Byl povolán na věčnost v den výročí sňatku svých rodičů. Byl brilantním profesorem i mužem paradoxů. Považoval se za dítko štěstěny a byl vděčný za život. Čeho jsme si na něm vážili? Především jeho pevnosti a věrnosti ve víře. Věřil nejen v Boha, ale i Bohu. Za kanonii se každý den modlil jeden desátek růžence. Vážili jsme si jeho pracovitosti. Byli jsme vděční za jeho nenafoukanost a pokoru,“ prohlásil před zaplněným chrámem opat.

P. Prof. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc., O. Praem. se narodil 6. března 1953 v Praze, kde strávil i celé dětství. V červenci 1970 vstoupil tajně do noviciátu u strahovských premonstrátů, se kterými se pak věčnými sliby 25. března 1975 spojil na celý zbytek života. Studoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích a 23. května 1977 přijal v Krakově tajně jáhenské a kněžské svěcení. Do konce komunismu pracoval v České katolické charitě (1975-88) a Středočeských dřevařských závodech (1988-90), zároveň vystudoval Právnickou fakultu UK. Po Sametové revoluci začal veřejně působit jako kněz (farář na Strahově 1990-2006) a přijal i roli provizora ve správě strahovské kanonie (1991-2018). Vedle působení duchovního se pak po celý zbytek života věnoval kanonickému právu, jak v oblasti akademické (studium a doktorát na Katolické univerzitě v Lublinu 2004, docentura v oboru právních dějin na KTF UK 2002 a profesura na CMTF UP  2008, výuka na TF JČU v Českých Budějovicích, FP ZČU v Plzni, KTF UK v Praze), tak praktické (soudce Arcidiecézního soudu v Praze 1996, Interdiecézního církevního soudu České provincie 2002, soudní vikář Arcidiecéze pražské a předseda Metropolitního církevního soudu 2014 a následně jeho 1. místopředseda od roku 2019). Vedle zájmu o biblické vědy se P. Ignác věnoval po celý život především právu, zvláště jeho teorii a historii. Sepsal učebnice, nesčetné množství publikací a článků, jako výtečný a erudovaný řečník rád zajímavě a jiskrně přednášel. Za četné překlady na poli spirituality, práva a dějin a mnohou praktickou právní pomoc mu vděčí čeští i slovenští premonstráti a premonstrátky a nejen oni.

Zemřel po dlouhé těžké nemoci 22. dubna 2022 ve věku 69 let.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Strahov se loučí s otcem Ignácem Antonínem Hrdinou

Strahov se dnes loučí se svým výjimečným a nesmírně erudovaným spolubratrem, otcem Ignácem Antonínem Hrdinou.  Kéž mu Pán bohatě odplatí jeho dlouholetou službu na vinici Páně a nesmírně bohatou činnost pedagogickou, publikační i překladatelskou a kéž jej jeho svatí patronové doprovodí do nebeského království.  R.I.P.

Poděkování našich biskupů za pomoc uprchlíkům

Čeští a moravští biskupové děkují všem, kdo pomáhají

Biskupové Čech, Moravy a Slezska děkují všem lidem dobré vůle, kteří nezištně pomáhají uprchlíkům z okupovaného území Ukrajiny.
Publikováno: 7. 4. 2022 13:30

Prosíme vás, abyste ve svém bohulibém konání nepolevovali, a nadále v něm, dle svých možností, pokračovali. Pomoc může mít rozličnou formu, nemusí se primárně jednat o materiální a finanční dary či poskytnuté ubytování. Důležité je, aby těžce zkoušení lidé na útěku ze své vlasti znovu získali pocit bezpečí, důvěry a sounáležitosti. Toho lze docílit i drobnými projevy úcty a sympatií (třeba jen pozváním na kávu, rozhovorem, radou, nabídkou pomoci s orientací v neznámém prostředí apod.).

Ještě jednou děkujeme za vaši nezištnou pomoc lidem, kteří prchají před hrůzami války a žehnáme vám i vašim blízkým.
 
Jménem českých a moravských biskupů Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda ČBK spolu s členy Stálé rady ČBK
 

Praha, 5. dubna 2022

(www.cirkev.cz)

100 let od úmrtí blahoslaveného Karla Habsburského

Připomínáme si 100 let od úmrtí blahoslaveného Karla Habsburského

Blahoslavený Karel I. pocházel z habsbursko-lotrinské dynastie. V letech 1916-1918 byl posledním rakouským císařem, českým králem, apoštolským králem uherským a markraběm moravským. Celé jeho jméno zní: Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko- Lotrinský. Zemřel 1. dubna 1922 ve věku nedožitých 35 let na zápal plic na ostrově Madeira.

Náhled
 

Narodil se 18. srpna 1887 na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích. Během svého dětství pobýval zejména v Dolních Rakousích, ve Vídni a v Čechách. V roce 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko- Parmskou, se kterou měl 8 dětí, z nichž Ota byl pak jeho následovníkem.

Manželství Karla I. a Zity bylo velmi příkladným. Během svatebního dne své nevěstě řekl: „Nyní si musíme vzájemně pomoci do nebe!“ Papež Pius X. jim poslal svatební poselství, ve kterém se uvádělo: „V hořkých chvílích, jichž jistě nebudou manželé ušetřeni, nechť je vám oporou víra v Boha, nechť najdete útočiště ve šťastném rodinném životě.“ Jeho přání se opravdu vyplnilo. Spojovala je hluboká víra, společně sdílené způsoby uctívání Boha, ale také vzájemné sdílení všech oblastí života. Ke konci svého života Karel své manželce řekl: „…v náručí Spasitele ty a já a naše milované děti. Tolik tě miluji.“

Karel I. na trůn usedl 21. listopadu 1916 jako následovník svého prastrýce Františka Josefa I. Během kralování se velmi snažil zastavit první světovou válku. Bohužel přes všechna mírová jednání k ukončení války nedošlo. Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 musel odejít do exilu. Během roku 1921 se dvakrát pokoušel ujmout vlády v Uhersku. Následně musel s celou rodinou do vyhnanství až na odlehlý ostrov Madeira, kde v roce 1. dubna 1922 zemřel na zápal plic.

Podle tzv. habsburského zákona nelze v Rakousku užívat žádný jeho šlechtický či panovnický titul. Přesto je často oslovován jako arcivévoda. Bývalý papež Benedikt XVI. jej při audienci přímo takto označil.

Zajímavostí je, že pokud by se stal českým králem, mohl by být označován jako Karel IV. Toto označení již má jiný slavný a oblíbený panovník z rodu Lucemburků. Jako český král byl tedy označován pouze jako Karel I. Čtvrtým císařem tohoto jména byl pouze ve Svaté říši římské.

V roce 2004 byl beatifikován papežem sv. Janem Pavlem II. V Česku si jeho působení připomínají každoročně na zámku v Brandýse nad Labem prostřednictvím kulturní akce Audience u císaře Karla I., kde ještě jako mladý arcivévoda strávil několik let svého života.

(www.zpravy.cirkev.cz)