Na neděli 27. února vyhlásila Česká biskupská konference sbírku na Ukrajinu.
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a vyhlášení válečného stavu dramaticky prohlubuje bezpečnostní i humanitární situaci v zemi. Ta se v důsledku vleklého ozbrojeného konfliktu na východě země potýká s dlouhodobou humanitární krizí. Již nyní je v zemi na 1,5 milionu vnitřně vysídlených lidí a jejich počet prudce stoupá. Další stovky tisíc lidí budou nuceny uprchnout a stejně jako ti, kteří zatím ve svých domovech zůstávají, potřebují pomoc se zajištěním základních životních potřeb.Ve spolupráci s naším dlouhodobým partnerem, Charitou Ukrajina, se v rámci bezprostřední pomoci obyvatelům Ukrajiny zasaženým válkou soustředíme na zajištění základních potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické potřeby či přístřeší. Součástí intervence je i poskytnutí psychologické pomoci.
Děkujeme všem, kteří se obyvatelům Ukrajiny v téhle těžké době rozhodnou pomoci
Prohlášení České biskupské konference k aktuální situaci na Ukrajině
Čeští a moravští biskupové jednoznačně odsuzují ruskou agresi na Ukrajinu a vyjadřují svou plnou podporu Ukrajině.
Publikováno: 24. 2. 2022 20:30
Čeští a moravští biskupové jednoznačně odsuzují ruskou agresi na Ukrajinu a vyjadřují svou plnou podporu Ukrajině.
Rozhodli, že tuto neděli použijeme při bohoslužbách mešní formulář „V době války nebo rozvratu“ spolu s II. eucharistickou modlitbou „O smíření“, obsažené v Českém misálu, a vyhlašují kostelní sbírku, která bude tuto neděli věnována na pomoc Ukrajině.
Ve spolupráci s Charitou ČR nabízejí humanitární pomoc potřebným a vnitřně vysídleným na Ukrajině i těm, kteří uprchnou do naší země. Zároveň prosí věřící, aby se zapojili do konkrétní pomoci případným uprchlíkům.
Připojují se k výzvě papeže Františka a prosí, aby v den Popeleční středy věřící nabídli své posty a modlitby za Ukrajinu. Praha, 24. února 2022 Mons. Jan Graubner předseda České biskupské konference
EDITORIAL Začal útok na Ukrajinu. Válka v Evropě v 21. století se zdála nemožná. Rizika degenerace jsou nepředstavitelná. Papež nás žádá, abychom proti síle zbraní postavili slabost modlitby.
Sergio Centofanti – Vatican News
Jsou tací, kteří tomu nevěřili. Válka v Evropě ve třetím tisíciletí: nepravděpodobné, téměř nemožné. Nyní je již mnoho mrtvých. Panují obavy z krveprolití. Obyčejné nevinné, bezbranné oběti, které by rády žily v míru s ostatními, se všemi, i když mají jinou vlajku. Mocní se nestarají o slabé, za které nesou odpovědnost. Kolem nás je mnoho cynických Herodů. Vraždění nevinných se nezastavilo. Po utrpení způsobeném pandemií přichází smutek z konfliktu, o němž nevíme, jak se může zvrhnout.
Někteří upozorňují na riziko třetí světové války. Stále věříme, že se to nestane. Stále si myslíme, že lidstvo nebude tak hloupé, aby do toho znovu upadlo. Protože válka je šílenství, je nesmyslná. Je ďábelská. A ďábel chce ničit život, chce ničit svět. Dnes má dostatek smrtících zbraní, aby dosáhl svého cíle. Neberme světový mír jako samozřejmost.
Papež František plný úzkosti a obav vyzývá k modlitbě a postu za mír. Slabost modlitby proti síle zbraní. Kdo tomu bude chtít věřit? Kdo by se postavil pokornou askezí půstu proti síle děl? Modlitba nás spojuje s Otcem a činí nás bratry, půst nám něco bere, abychom se o to podělili s druhými: i když je ten druhý nepřítel.
Modlitba je skutečnou revolucí, která mění svět, protože mění srdce. Proti válkám máme málo prostředků, protože je ďábel podněcuje nenávistí, lstivostí a zlobou, aniž by za ně převzal odpovědnost. Ježíš říká: „Tento druh démonů nelze vyhnat jinak než modlitbou.“
Sbírka na Ukrajinu: 3 miliony Ukrajinců potřebují humanitární pomoc
Již 8 let probíhá na Ukrajině ozbrojený konflikt, který dosud stál 14 000 životů. Na 1,5 milionu lidí vyhnal z jejich domovů, bezmála 3 miliony Ukrajinců potřebují humanitární pomoc. Lidé v oblastech bojů nemají zajištěný dostatečný přístup k pitné vodě, potravinám, elektřině či zdravotní péči. Útok Ruska na Ukrajinu situaci v zemi dramaticky zhorší a desetitisíce dalších lidí budou potřebovat pomoc se zajištěním základních životních potřeb. Charita je připravena jim poskytnout humanitární pomoc.
Ukrajina se potýká s dlouholetou humanitární krizí. Ozbrojený konflikt, který na Ukrajině probíhá od roku 2014, znamenal dramatické zhoršení životních podmínek v separatistických republikách a v oblastech v blízkosti bojové linie. V oblastech v blízkosti bojů nefungují dodávky vody, elektřiny ani základní inrastruktura, jako školy či zdravotnická zařízení. Na 1,5 milionu Ukrajinců muselo svoje domovy opustit, stejně jako paní Kovalčuk, která musela uprchnout z Debalceva na východě Ukrajiny.
„Neměli jsme na výběr. Přišli k nám a řekli, že se musíme sbalit během 20 minut, jen to nejdůležitější,“ vypráví Kovalčuk. „V té době jsme již žili ve sklepě dva týdny, měli jsme u sebe věci. Vzali jsme jenom tašky, plenky pro děti a jídlo. Hodně věcí jsme tam ale nechali,“ dodává smutně.
Řada lidí, kteří museli opustit svoje domovy, přitom odchází zcela bez prostředků a nemá možnost zajistit svoje základní potřeby. Již nyní potřebuje humanitární pomoc 2,9 milionu obyvatel Ukrajiny, především těch, kteří žijí v separatisty ovládaných oblastech. 1,1 milionu Ukrajinců je závislých na potravinové pomoci.
Očekávaná humanitární krize
Rozsáhlá invaze Ukrajiny, kterou dnes nad ránem zahájilo Rusko, povede k výraznému zvýšení počtu těch, kteří budou potřebovat pomoc se zajištěním základních životních potřeb. Mnoho z nich bude muset vyhledat psychologickou pomoc.
Ve spolupráci se naším dlouholetým partnerem, Charitou Ukrajina, jsme připraveni poskytnout okamžitou podporu lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Tato pomoc se zaměří právě na zajištění základních potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické potřeby či přístřeší. Součástí intervence je i poskytnutí psychologické pomoci. Na bezprostřední pomoc uvolnila Charita Česká republika z krizového fondu částku 500 000 Kč.
Pomozte lidem na Ukrajině zajistit základní životní potřeby.
Včera při modlitbě Anděl Páně papež komentoval evangelium, v němž Ježíš říká učedníkům, aby milovali své nepřátele: „Jak smutné je, když lidé a národy, kteří se hrdě hlásí ke křesťanství, považují druhé za nepřátele a myslí na to, že proti sobě povedou válku!“
Možná budeme takoví blázni, že spolu začneme válčit. Začneme válku v Evropě s nepředstavitelnými následky. Ale neříkejme si pak křesťané.
Hrajeme si s ohněm. Možná nám nestačí neviditelné války, ty světové války, které každoročně způsobují miliony úmrtí v důsledku hladu a chudoby, nemocí, kterým se dá vyhnout, násilí v tolika zapomenutých konfliktech, každodenní kriminality, pracovních úrazů nebo té skryté války, které se říká samota, vyloučení, vykořisťování, lhostejnost.
Pak je tu válka, o které už nevíme: válka proti našim dětem zabitým v lůně matek. Možná je to ta nejneviditelnější válka. Kdo ví, jestli nás jednou potomci za toto tiché zabíjení neodsoudí. Ti, kdo tyto velké války nevidí, považují svůj malý mír za samozřejmost. Nechceme se odsoudit k opakování chyb minulosti.
Možná nám nestačí pandemie, která již zachvátila celé lidstvo, zabíjí kohokoli a ožebračuje ty nejchudší a ještě více obohacuje některé bohaté. A dnes už jen hrozba války zvyšuje chudobu mnoha lidí a bohatství několika jedinců.
Znepokojují nás běsy a nenávist, které obcházejí světem: výbuchy násilí, slova opovržení, výbuchy zuřivosti. Znepokojující jsou urážky a napadání mezi samotnými křesťany. Ježíš řekl, že nás poznají podle lásky, kterou máme jeden k druhému. Stačí se podívat na sociální sítě a blogy: často jsme svědky střetů a bezuzdné vzájemné agrese, třeba ve jménu pravdy a spravedlnosti. Svatý Pavel říká Galaťanům: „Když už se navzájem koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili úplně!“ (Gal 5,15). Pokud však mezi sebou válčíme my, kteří věříme v evangelium, jak můžeme žádat ostatní, aby neválčili?
Evangelium nás žádá, abychom milovali své nepřátele a přemáhali zlo dobrem. To zní jako utopie. Možná budeme tak šílení, že spolu budeme válčit. Ale alespoň se pak už nenazývejme křesťany.
Apoštolský administrátor Diecéze ostravsko-opavské biskup Martin David obdržel dnes prostřednictvím Apoštolské nunciatury v ČR kondolenci, kterou k úmrtí biskupa Františka Václava Lobkowicze, zaslal jménem papeže Františka vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.
Vatican Media
J. Exc. Mons. Martin David, apoštolský administrátor
Svatý otec obdržel zprávu o úmrtí Mons. Františka Václava Lobkowicze, biskupa ostravsko-opavské diecéze. Rád by tímto vyjádřil svou soustrast a ujistil všechny duchovní a celé společenství věřících diecéze o své blízkosti. Otce biskupa, který velkodušně sloužil církvi, svěřuje papež František Božímu milosrdenství a vyprošuje mu u Pána odměnu věčného života přislíbenou všem věrným služebníkům evangelia.
Papež František uděluje z celého srdce své apoštolské požehnání všem pozůstalým a všem, kdo se účastní posledního rozloučení.
Ve věku 74 let zemřel ve čtvrtek 17. února 2022 biskup ostravsko-opavské diecéze Mons. František Václav Lobkowicz. Na věčnost byl povolán zaopatřen svátostmi v Městské nemocnici v Ostravě, kde byl krátce hospitalizován. V čele diecéze stál od jejího založení v roce 1996.
Biskup František Václav Lobkowicz se narodil 5. ledna 1948 v Plzni. Jeho rodiči byli Jaroslav Claude, kníže z Lobkowicz a Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku. Pocházel z pěti sourozenců. Mladší bratr Filip Zdeněk Lobkowicz je opatem premonstrátského kláštera Teplá u Mariánských Lázní. Členem řádu premonstrátů byl také zesnulý biskup. Slavné sliby složil 10. srpna 1972 v Chotěšově.
František Václav Lobkowicz studoval teologii v Litoměřicích a rakouském Innsbrucku. Na kněze byl vysvěcen Františkem kardinálem Tomáškem 15. 8. 1972 v Praze. Kněžskou službu však mohl vykonávat daleko od svého domova. Působil ve farnostech Frýdek, Jablunkov a Ostrava-Mariánské Hory.
Papežem Janem Pavlem II. byl 17. 3. 1990 jmenován titulárním biskupem v Catabum Castra a světícím biskupem pražské arcidiecéze. Biskupskou konsekraci přijal 7. 4. 1990 v Praze, kde působil až do roku 1996. Po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. byl 30. května 1996 jmenován prvním sídelním biskupem nově zřízené ostravsko-opavské diecéze. Intronizace proběhla v ostravské katedrále Božského Spasitele 31. srpna 1996.
Současně se založením diecéze čekala na prvního sídelního biskupa řada úkolů. Od zřízení diecézní kurie, vytvoření týmu spolupracovníků, zakládání pastoračních center až po stavbu budovy biskupství na Kostelním náměstí, která byla otevřena v roce 2000. Biskup František Václav Lobkowicz vysvětil desítky kněží, nejen pro svou diecézi, ale také pro řeholní komunitu premonstrátů a další řeholní řády.
Biskupskou službu mu začaly v posledních šesti letech komplikovat zdravotní problémy. V roce 2016 podstoupil náročnou operaci. Po zotavení se znovu zapojil do služby. V roce 2017 byl pro diecézi jmenován pomocný biskup Mons. Martin David, který se 1. 6. 2020 stal apoštolským administrátorem diecéze a převzal úkoly spojené s jejím vedením.
V pozdravu italských poutníků Svatý otec opět důrazně apeloval na zachování míru na Ukrajině.
„Rád bych poděkoval všem lidem a společenstvím, kteří se 26. ledna připojili k modlitbě za mír na Ukrajině. Nadále prosíme Boha pokoje, aby napětí a hrozby války byly překonány prostřednictvím seriózního dialogu a aby k tomu přispěly také rozhovory v normandském formátu. Nezapomínejme: Válka je šílenství!“
Připomeňme, že 26. února v závěru generální audience papež vybízel k naléhavé modlitbě, aby zranění, strach a rozdělení byly překonány. Připomněl také utrpení ukrajinského národa za II. světové války s pěti miliony mrtvých. „Je to trpící národ, který si zaslouží mír,“ řekl papež.
V závěru modlitby Anděl Páně František, znepokojený závanem válečného větru, který rozbouřil hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, a tím i celý evropský kontinent, navrhuje den rozjímání: „Každé jednání a politická iniciativa by měly sloužit lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům.“
Silou modlitby lze překonat nenávist, válku a smrt. Stejně jako v předchozích letech v případě Libanonu (2021), Konga a Jižního Súdánu (2018) a Sýrie (2013) papež František opět mobilizuje křesťanstvo, aby s vírou čelilo naléhavé hrozbě, která visí nad lidstvem. Na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou se již několik týdnů vznáší přízrak nové války a diplomacie se snaží najít dohodu. Tato situace znepokojuje papeže, který proto na 26. ledna vyhlásil den modliteb za mír. Oznámení zaznělo na konci modlitby Anděl Páně o třetí neděli Božího slova. František tak vyjádřil své obavy:
„Se znepokojením sleduji nárůst napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost na evropském kontinentu, což by mělo ještě širší dopady.“
Proto jeho „srdečná výzva“, abychom se modlili a jednali, ale ne v osobním zájmu, nýbrž ve společném zájmu:
„Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby každá politická akce a iniciativa sloužila lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům. Kdo sleduje své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdá svým vlastním lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři.“
Proto papež navrhuje :
„Z tohoto důvodu a s ohledem na současné napětí navrhuji, aby příští středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“
Situace na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou
Rostoucí napětí na rusko-ukrajinské hranici ve skutečnosti znepokojuje celé mezinárodní společenství. Diplomacie pořádá četná setkání a videokonference, aby zabránila ruské vojenské agresi. Spojené království se domnívá, že Moskva dokonce uvažuje o dosazení proruského vůdce do vlády. Reakce byla ostrá: „Londýnské ministerstvo zahraničí by mělo přestat šířit nesmysly“, tvrdí Kreml, který nadále popírá jakoukoli možnost skutečného vojenského kroku.
Přesto je na ukrajinských hranicích a na území Donbasu rozmístěno již více než 120 000 ruských vojáků, přičemž stejně jako v Kyjevě jsou zde na denním pořádku cvičení. V pondělí by americká a možná i německá ambasáda v Kyjevě mohly začít evakuovat rodiny svých zaměstnanců, zatímco příliv munice a vojenských instruktorů ze zemí NATO pokračuje. Na příkaz amerického prezidenta Bidena již dorazila první zásilka zbraní o hmotnosti asi 90 tun. Příští týden od pondělí se ministři zahraničí 27 zemí EU setkají prostřednictvím videokonference s americkým ministrem zahraničí Blinkenem po jeho návratu z jednání s Moskvou v Ženevě. Zvažují se možné sankce v případě invaze. Plánují se rovněž dvoustranná jednání mezi Spojeným královstvím a Ruskem.
V neděli 23. ledna se v katolických chrámech uskuteční sbírka na podporu Českého katolického biblického díla a České biblické společnosti.
České katolické biblické dílo se snaží pomáhat lidem lépe porozumět Písmu svatému, připravuje biblické kurzy pro dospělé, děti, mládež, seniory, kněze, pastorační asistenty, katechety a animátory, kurzy na vytváření biblických postaviček, rozhlasové pořady Bible v liturgii s výkladem nedělních liturgických čtení. https://biblickedilo.cz
Česká biblická společnost (ČBS) vydává Český ekumenický překlad Bible (ČEP) v různých formátech a provedeních. Dále vydává křesťanskou literaturu pro dospělé a děti, poskytuje vydavatelskou službu církvím a získává prostředky na podporu šíření Bible. www.dumbible.cz
Web Liturgie.cz přináší komplexní informace k Neděli Božího slova, která připadá na 3. neděli v mezidobí slavenou 23. 1. 2022. Její slavení vyhlásil papež František v motu proprio Aperuit illis z 30. září 2019.
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a vyhlášení válečného stavu dramaticky prohlubuje bezpečnostní i humanitární situaci v zemi. Ta se v důsledku vleklého ozbrojeného konfliktu na východě země potýká s dlouhodobou humanitární krizí. Již nyní je v zemi na 1,5 milionu vnitřně vysídlených lidí a jejich počet prudce stoupá. Další stovky tisíc lidí budou nuceny uprchnout a stejně jako ti, kteří zatím ve svých domovech zůstávají, potřebují pomoc se zajištěním základních životních potřeb.Ve spolupráci s naším dlouhodobým partnerem, Charitou Ukrajina, se v rámci bezprostřední pomoci obyvatelům Ukrajiny zasaženým válkou soustředíme na zajištění základních potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické potřeby či přístřeší. Součástí intervence je i poskytnutí psychologické pomoci.
