Sucha, záplavy, cyklony a další katastrofy. Afrika není výjimkou z vlny důsledků, které změna klimatu nyní zaznamenává ve všech zeměpisných šířkách. Sledovat a reagovat se rozhodli biskupové AMECEA, sdružení, které sdružuje biskupství východní části kontinentu (Etiopie, Eritrea, Keňa, Malawi, Tanzanie, Uganda, Súdán a Jižní Súdán, Zambie, přidružení členové Džibutsko a Somálsko). Tento závazek byl přijat na závěr plenárního zasedání, které delegáti přidružených biskupských konferencí absolvovali od 8. do 18. července v Tanzanii. Setkání, jehož se zúčastnil i prefekt dikasteria pro komunikaci Paolo Ruffini, bylo zpečetěno výmluvným vyjádřením uznání, které bylo sepsáno v osmi bodech.

Kardinál Tagle: Bez integrálního rozvoje trpí bratrství

Na úvod setkání zazněl citát kardinála Luise Antonia Tagleho, který na setkání potvrdil, že „nedostatek péče o druhé se snoubí s chováním a praktikami, které poškozují stvoření“ a že „když chybí integrální péče o stvoření“ a „když chybí integrální lidský rozvoj, trpí bratrství“. To je v podstatě jádro encykliky Laudato si‘, která tvořila základní linii setkání. V osmi bodech preláti z AMECEA prohlašují, že uznávají „existenci ekologické krize, která je do značné míry důsledkem lidského chování“ a jejíž extrémní jevy ničení životního prostředí „představují rostoucí hrozbu pro socioekonomický rozvoj“ zemí v oblasti a pro „existenční zajištění obyvatelstva“, které ji obývá.

Osvědčené postupy proti zanedbávání

Lesy, které jsou vyčerpány odlesňováním, jež není vyváženo přiměřenou náhradní výsadbou, špatnou regulací těžby, obecnou degradací v důsledku zanedbávání a vykořisťování, jsou vyzdvihovány jako místa, kde je třeba pracovat na obnově „ekonomické spravedlnosti“ a „rovnosti“, počínaje podporou alternativních zdrojů energie, solární, větrné a jiné. Biskupové AMECEA znovu zdůrazňují svou ochotu spolupracovat se všemi institucionálními orgány, nevládními organizacemi a společenstvími jiných vyznání na všech iniciativách zaměřených na ochranu životního prostředí a realizovat intenzivní „osvětovou kampaň“ na úrovni nejnižších komunit s cílem zvýšit povědomí a zlepšit komunikaci s lidmi“ o těchto otázkách – téma, o němž hovořil prefekt Ruffini, který uvedl, že dobrá komunikace může podpořit upevnění „ekologického občanství“. Toto povědomí, jak se dočteme v textu, musí začít již na základních stupních škol, které pak mohou vychovávat mladé „vyslance správné ekologické praxe“.

Na straně obětí ekologických katastrof

V závěru nóty se vyjadřuje solidarita s lidmi v oblasti postižené „negativními dopady změny klimatu, jako jsou povodně“. Nejste sami, ujišťují biskupové, „v modlitbě a v duchu solidarity vám stojíme po boku ve vašem boji“. Další z úvah se týká komunit postižených „konflikty a občanskými válkami“, jako jsou Etiopie, Eritrea, Súdán a Jižní Súdán, včetně válek „v jiných částech Afriky a světa“, a voleb, které se mají konat 9. srpna v Keni, aby byly „svobodné, spravedlivé, důvěryhodné a mírové“.

Alessandro De Carolis (přeložil: Petr Vacík)

(www.zpravy.cirkev.cz)

„Nemám sebemenší úmysl odstoupit, alespoň v tuto chvíli rozhodně ne“, prohlašuje papež František v obsáhlém rozhovoru, který poskytl mexickým novinářkám Antonietě Collinsové a Valentině Alazrakiové na streamingovém kanálu ViX televize Televisa Univision. V části tohoto rozhovoru, zveřejněné na youtubovém zpravodajském kanálu téže televize (Univision Noticias) se papež František vyjadřuje zvláště ke svému zdravotnímu stavu a domněnkách o jeho rezignaci na petrovský úřad, které se rozšířily v posledních týdnech. „V tuto chvíli nevnímám, že by po mně Pán něco takového žádal“, uvedl papež, „kdybych pocítil, že si to přeje, učiním tak“. František poté upřesnil, že se „pouhou shodou náhod“ vydá do italského města L´Acquila, kde je pohřben papež Celestýn V. (který rezignoval v roce 1294) právě ve dnech příští konzistoře, plánované na konec srpna.

Papež poté zdůraznil, že co se týče stavu jeho kolenního kloubu, cítí sice určitá omezení, celkově se ovšem situace zlepšuje. V každém případě, jak vysvětlil, by určitě nebyl schopen vykonat apoštolskou cestu do Konžské demokratické republiky a Jižního Súdánu. „Neměl jsem na to potřebné síly“, přiznal, „nyní však, po dvaceti dnech, se dostavuje zlepšení“. František se poté vyjádřil k „velikému příkladu, který Benedikt XVI. přede všemi vydal svou rezignací“ a který mu případně napomůže k obdobnému rozhodnutí, pokud by to bylo nutné. Dále hovoří o své hluboké náklonnosti k emeritnímu papeži, muži „který ze svého ústraní podporuje církev svou dobrotou a modlitbou“. Svěřuje se také, že pokaždé, když se vypraví na návštěvu k emeritnímu papeži do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánských zahradách, pociťuje velikou radost.

František dále odpověděl na otázku, která se týkala normativního ukotvení figury emeritního papeže. Ozřejmil, že „samy dějiny napomohou k tomu, aby byla lépe vymezena“. Jak vyzdvihl, „první zkušenost tohoto typu proběhla velice dobře“, protože „Benedikt XVI. je svatý a diskrétní člověk“. Do budoucna nicméně považuje za vhodné, aby taková situace v církvi byla lépe vymezena a objasněna. V souvislosti se svou případnou rezignací proto uvedl, že by se nevrátil do Argentiny: „Jsem římský biskup a v takovém případě bych se stal emeritním římským biskupem“. Na dotaz, zda by pak odešel na Laterán, František reagoval, že by to mohlo být řešení.

Papež poté připomenul, že již před cestou na poslední konkláve si připravil ústraní, kam se chtěl uchýlit jako buenosaireský emeritní arcibiskup. Sdělil, že ve výslužbě chtěl především zpovídat a navštěvovat nemocné, což mělo být základem jeho budoucího apoštolátu a práce: „Myslel jsem si, že v Buenos Aires budu sloužit lidem tam, kde to bude možné“. Tento plán by si rád udržel také v případě, že by nastala nutnost rezignace na papežský stolec.

V rozhovoru, který v plném znění v úterý 12. července odvysílala mexická televize Televisa Univision, nechyběly ani papežovy názory na aktuální dění. Mimo jiné se dotkl pandemie a připomenul silný moment mimořádné modlitby za její ukončení při Statio Orbis na Svatopetrském náměstí 27. března roku 2020. Dále se zamýšlel nad válkou na Ukrajině, přičemž zdůraznil, že považuje za zásadní mluvit „o napadené zemi, spíše než o agresorech“. Potvrdil, že se zamýšlí setkat s ruským pravoslavným patriarchou Kirillem v rámci mezináboženského setkání, které se v září uskuteční v Kazachstánu. Připomenul dramatickou situaci v zemích, sužovaných násilím, jako jsou Jemen či Sýrie, a opětovně poukázal na skutečnost, že prožíváme třetí světovou válku, vedenou po částech. Označil rovněž za „nemorální“ jak vlastnictví, tak užití jaderných zbraní.

František znovu odsoudil potrat, protože, jak vyzdvihl, je nespravedlivé odstranit lidský život. Skutečnost, že se jedná o lidský život, plyne z prokazatelných vědeckých údajů, o kterých nelze vyjednávat. Vzhledem k rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zneplatnilo předchozí rozsudek o právu na potrat, papež upozornil na polarizaci v této zemi a zdůraznil, že pastýři mají vždy pečovat o pastorační rozměř, jinak se vytváří politický problém. Jak se tedy chovat v případě katolického státníka, který podporuje potrat?, zněla otázka. „Ponechávám to na jeho svědomí“, odpověděl František, „ať o této nedůslednosti hovoří se svým pastýřem –  biskupem či farářem“. Ze Spojených států amerických se pak papež přesunul na Kubu, aby vyjádřil svou lásku ke kubánskému národu a tamním biskupům. Svěřil se, že má lidský vztah také s bývalým prezidentem Raúlem Castrem a ocenil obnovení diplomatických vztahů mezi Kubou a Spojenými státy, k němuž došlo za prezidenta Obamy.

V závěru rozhovoru pro mexickou televizi hovořil papež o očekáváních, spojených s jeho příští cestou do Kanady, která se ponese ve znamení odpuštění za zlo spáchané v minulosti. Zmínil se také o několika tragických tématech, jako jsou vraždy žen, nové formy otroctví a zejména sexuální zneužívání v církvi. V souvislosti s posledně jmenovanou otázkou František poukázal na dopad skandálů ve Spojených státech a připomenul zprávu prokuratury v Pennsylvánii: „Tak se vše vyvalilo ven a dnes si je církev stále více vědoma sexuálního zneužívání, které je ohavným zločinem. Církev chce pokračovat touto cestou a nebýt spolupachatelkou těchto deliktů“, uzavřel papež.

^{(www.zpravy.cirkev.cz)}

„Přinášet hlas rodin do evropských institucí a pracovat na utváření rodinné sítě, propojující celou Evropu“ – těmito slovy papež František shrnul poslání Federace katolických rodinných sdružení v Evropě (FAFCE), jejíž členy přijal v Římě u příležitosti pětadvacátého výročí od založení. „Toto poslání je v plném souladu se synodální cestou, kterou nyní prožíváme, aby se rovněž církev více stávala rodinou rodin“, zdůraznil Svatý otec.

Bohužel v tuto chvíli evropské rodiny prožívají okamžik, který je pro mnohé tragický a pro všechny dramatický kvůli válce na Ukrajině, poznamenal papež v úvodu audience a potvrdil předchozí výrok předsedy FAFCE, Vincenza Bassiho: „Matky a otcové, bez ohledu na svou národnost, nechtějí válku. Rodina je školou míru“. František rovněž ocenil mnohé rodiny a rodinné svazy, které se angažují v přijímání uprchlíků, zejména na Litvě, v Polsku a Maďarsku. Poté poukázal na seminář dosvědčující „Krásu rodiny“, který Federace uspořádala ve spolupráci s Dikasteriem pro laiky, rodinu a život a na němž vystoupila řada osobností z církve i politiky, včetně místopředsedy české vlády, Mariana Jurečky.

„Několik dní před Světovým setkáním rodin upozorňujete na nedostatečnou porodnost v Evropě a zejména v Itálii. Tato demografická zima je vážná; buďte opatrní! Je to velmi vážné. Mezi touto generativní chudobou a smyslem pro krásu rodiny existuje velmi úzká souvislost: Svědectví o sociální důstojnosti manželství se stane přesvědčivým právě přitažlivým svědectvím o vzájemnosti a komplementaritě mezi manželi“.

Papež poté vyzval Federaci katolických rodinných sdružení v Evropě, aby pokračovala v podpoře vzniku a upevňování rodinných sítí. Přivítal, že v posledních pěti letech Federace přijala deset nových rodinných organizací a čtyři nové evropské země, včetně Ukrajiny.

„Je to cenná služba, protože zde existuje potřeba míst, setkávání, společenství, kde se páry a rodiny cítí vítány, doprovázeny a nikdy nejsou samy. Je naléhavě nutné, aby se místní církve v Evropě i mimo ni otevřely působení laiků a rodin, které doprovázejí rodiny“.

Jak František dále vyzdvihl, je jisté, že dnes prožíváme nejenom dobu plnou zvratů, ale spíše epochální změnu, což s sebou nese riziko určité malomyslnost. „S Boží milostí jsme však povoláni k tomu, abychom pracovali v naději, důvěře a v účinném společenství s církví“.

„Výzvy jsou velké a všechny jsou vzájemně propojené. Například nelze mluvit o udržitelném rozvoji bez mezigenerační solidarity, která ovšem předpokládá rovnováhu, jež právě dnes v Evropě chybí. Stárnoucí Evropa, která není generativní, si nemůže dovolit mluvit o udržitelnosti a je pro ni stále obtížnější být solidární. Proto by prorodinná politika neměla být vnímána jako nástroj státní moci, ale zakládat se především na zájmu samotných rodin. Úkolem států je odstranit překážky bránící generativitě rodin a uznat, že rodina je společným dobrem, které je třeba odměnit a které má přirozené, kladné důsledky pro všechny“.

Papež citoval z jednoho nedávného dokumentu Federace, podle něhož porodnost nestojí v rozporu s ekologií. „Mít děti nesmí být nikdy považováno za nedostatek odpovědnosti vůči stvoření nebo jeho přírodním zdrojům. Koncept ekologické stopy nelze aplikovat na děti, protože jsou nepostradatelným zdrojem pro budoucnost. Místo toho je třeba řešit konzumismus a invidualismus a pohlížet na rodiny jako na nejlepší příklad optimalizace zdrojů“ (FAFCE, Rodiny pro udržitelný a integrální rozvoj, 26. října 2021).

V druhé části své promluvy si František povšiml dvojího současného nebezpečí, ohrožujícího rodinu: pornografie a pronájmu dělohy. Pornografii, šířící se prostřednictvím internetu, je třeba odsoudit jako trvalý útok na důstojnost mužů a žen.

„Nejde jen o ochranu dětí, což je naléhavý úkol pro státní úřady a nás všechny, ale také o prohlášení pornografie za ohrožení veřejného zdraví. Bylo by vážnou iluzí myslet si, že společnost, v níž mezi dospělými bují abnormální konzumace sexu po digitálních sítích, je pak schopna účinně chránit nezletilé. Rodinné sítě ve spolupráci se školami a místními komunitami mají zásadní význam při prevenci a boji s touto metlou a při léčbě těch lidí, kteří se ocitli ve víru závislosti“.

Důstojnost mužů a žen ohrožuje také nelidská a stále rozšířenější praxe „pronájmu dělohy“, při níž jsou ženy, téměř vždy z chudého prostředí, vykořisťovány a s dětmi se zachází jako se zbožím, dodal papež. Další nemalou hrozbou současnosti je válka se všemi svými důsledky, pokračoval František. Kromě odpovědnosti katolických rodin, které mají svědčit o jednotě a pracovat pro mír, je nutno, abychom se v tomto historickém období zaměřili na to, co spojuje, a nikoli na to, co rozděluje, připomenul.

„A konečně, pandemie vynesla na světlo další, skrytější pandemii, o které se málo mluví: pandemii osamělosti. Jestliže mnohé rodiny znovu samy v sobě rozpoznaly domácí církve, je také pravda, že příliš mnoho rodin zažilo osamělost a jejich vztah ke svátostem se často stal pouze virtuálním. Rodinné sítě jsou lékem na osamělost. Ze své podstaty jsou totiž povolány k tomu, aby ve společenství s pastýři a místními církvemi nikoho neopouštěly“.

„Vzájemná láska mezi mužem a ženou je odrazem absolutní a neochvějné lásky, kterou Bůh miluje lidskou bytost, určenou k tomu, aby byla plodná a realizovala se se ve společném díle společenského řádu a v péči o stvoření“, vysvětloval František v závěru.

„Rodina založená na manželství je tedy středem pozornosti. Je první buňkou našich společenství a jako taková musí být uznána ve své generativní, jedinečné a nezcizitelné funkci. Nikoli proto, že by byla ideálním a dokonalým útvarem, nikoli proto, že by byla ideologickým vzorem, nýbrž proto, že představuje přirozené místo prvních vztahů a generativity: Když rodina přijímá druhé a vychází jim vstříc, zejména chudým a opuštěným, je znamením a svědkyní mateřství církve, na kterém se aktivně podílí“.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Papež František se bude 31. května v 18.00 hodin modlit růženec před sochou Panny Marie, Královny míru v římské bazilice Panny Marie Větší. Vatikán zve katolíky, aby se na závěr mariánského měsíce května připojili k papežově modlitbě růžence za mír na Ukrajině a po celém světě.

„Na závěr mariánského měsíce chce papež František nabídnout světu, který trpí konfliktem na Ukrajině a je hluboce zraněn násilím mnoha stále aktivních válek, znamení naděje.“ Uvedla to 26. května Papežská rada pro podporu nové evangelizace. „Všichni věřící ze všech koutů světa jsou zváni, aby podpořili papeže Františka v jeho modlitbě ke Královně míru.“

Papež se bude modlit růženec v propojení  s mariánskými poutními místy po celém světě, včetně svatyně Matky Boží v Zarvanci na západní Ukrajině. Tato místa budou díky videomostu napojena na přímý přenos z Říma.

Očekává se, že papež František ještě před modlitbou růžence položí květiny k soše Panny Marie, Královny Míru, kterou v levé uličce baziliky Panny Marie Větší nechal postavit papež Benedikt XV. s prosbou o přímluvu Matky Boží za ukončení první světové války.

Sochař Guido Galli znázornil Marii se zdviženou levou rukou, která přikazuje ukončení války, a v pravé ruce drží Dítě Ježíše, který je připraven upustit olivovou ratolest symbolizující mír. Návštěvníci často nechávají u podstavce sochy ručně psané vzkazy s modlitebními úmysly.

Papežská rada dále uvedla, že papeže budou v bazilice doprovázet děti, které nedávno přistoupily k prvnímu svatému přijímání nebo přijaly svátost biřmování, a také rodiny z římské ukrajinské komunity. Očekává se, že se ukrajinská rodina pomodlí i jeden desátek růžence.

Papež František zasvětil Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie 25. března.

Přeložila: Monika Klimentová

(www.zpravy.cirkev.cz)

Diecézní centrum pro seniory Hradec Králové srdečně zve na vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ.

Ve středu 1. června se uskuteční vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ v Hradci Králové.

Program:

Nové Adalbertinum (kaple sv. Vojtěcha, 2. patro)

16:00 – Mše sv. – celebruje Mons. Pavel Rousek

Nové Adalbertinum (přednášková místnost Balbínka, přízemí)

17:00 – Přednáška prof. Tomáše Petráčka: Jan Rybář – kněz, řeholník a teolog

18:00 – Představení a křest nové knihy vzpomínek na P. Jana Rybáře s názvem Rybář lidí

Akce se koná v rámci Akademie pro aktivní třetí věk a je určena seniorům i dalším zájemcům.

Přihlášky do 30. 5. na těchto kontaktech:

Diecézní centrum pro seniory, e-mail: dcs [at] bihk.cz, tel.: 495 063 661, 737 215 328, 734 435 360 

Těšíme se na setkání s vámi!