Mariánské poutní místo LIBĚŠICE U ŽATCE
Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce
Je sobota 12. listopadu 2022. Začala podzimní sbírka potravin. V blízkosti svátku svatého Martina, velkého dobrodince chudých, máme možnost prokázat dobrodiní těm, kterým je v této době velmi těžko. Doba je složitá pro všechny, ale každá i velmi drobná pomoc je skutkem lásky, který jistě bude jednou odměněn. Za Vaši pomoc a za všechny potravinové dary a základní drogerii Vám velice děkujeme. Více se dozvíte na www.sbirkapotravin.cz.
Do Pánovy náruče odešel náš řádový spolubratr otec Klement. Kéž ho přijme v těchto listopadových dnech do svých nebeských radostí a bohatě odplatí dlouholetou službu na vinici Páně.
23. 10. 2022
V promluvě po modlitbě Anděl Páně papež František připomněl, že dnes je Světový den misií, a vyzval nás, abychom podpořili misionáře modlitbou a konkrétní solidaritou. Vyzývá také k modlitbám za mír na Ukrajině a ve světě a připomíná, že se v úterý zúčastní mezináboženské modlitby za mír v římském Koloseu.
Papež František ve svých slovech po nedělní modlitbě Anděl Páně uvedl, že se v úterý 25. října vydá do římského Kolosea, aby se společně s představiteli křesťanských církví a společenství a světových náboženství modlil za mír na Ukrajině a ve světě. Modlitební chvíle se uskuteční společně se setkáním „Volání po míru“, které se koná v těchto dnech.
„Zvu vás, abyste se duchovně připojili k tomuto velkému vzývání Boha: modlitba je silou míru. Modleme se, pokračujme v modlitbě za takto mučenou Ukrajinu.“
Na neděli 23. října připadá Světový den misií, jehož letošním tématem je „Budete mými svědky“, řekl papež. A tento den představuje „důležitou příležitost probudit ve všech pokřtěných touhu podílet se na všeobecném poslání církve prostřednictvím svědectví a hlásání evangelia“.
„Povzbuzuji všechny, aby podpořili misionáře modlitbou a konkrétní solidaritou, aby mohli pokračovat ve svém díle evangelizace a podpory člověka na celém světě.“
V poselství ke Světovému dni misií 2022 papež říká: „Nadále sním o zcela misionářské církvi a o nové éře misijní činnosti křesťanských společenství.“
Nakonec papež také připomněl, že včera byli v Madridu blahořečeni Vicente Nicasio Renuncio Toribio a jedenáct spolubratří z Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, kteří byli zabiti z nenávisti k víře ve Španělsku v roce 1936.
„Příklad těchto Kristových svědků, kteří dokonce prolili svou krev, nás povzbuzuje k důslednosti a odvaze; kéž jejich přímluva podporuje ty, kdo se dnes snaží zasévat evangelium ve světě.“
(www.zpravy.cirkev.cz)
Papež František se během krátkého úvodu k nedělní polední modlitbě vrátil k reálné hrozbě jaderné války a připomněl doby, kdy byla navzdory napětí zvolena cesta míru.
Na závěr eucharistické slavnosti při kanonizaci Giovanniho Battisty Scalabriniho a Artemida Zattiho připomněl papež František začátek Druhého vatikánského koncilu před 60 lety. Zdůraznil, že „bychom neměli zapomínat na nebezpečí jaderné války, které právě v té době světu hrozilo“.
„Proč se nepoučíme z historie?“ zeptal se papež a poznamenal, že „i tehdy docházelo ke konfliktům a obrovskému napětí, ale byla zvolena cesta míru“.
Papež František poté obrátil své myšlenky k Thajsku, kde před třemi dny došlo k „šílenému násilnému činu“.
Při útoku střelnou zbraní a nožem na dětskou školku v Uthai Sawan Child Development Centre na severovýchodě Thajska bylo zabito 37 lidí, z nichž většina byly děti. „S hlubokým pohnutím svěřuji jejich životy Otci, zejména malých dětí a jejich rodin,“ řekl papež.
Svatý otec také požádal věřící shromážděné na kanonizaci, aby obrátili své myšlenky k Fabrianu, kde byla blahořečena Maria Costanza Panas, kapucínská klariska. „Kéž nám blahoslavená Maria Costanza pomáhá, abychom byli vždy důvěřiví v Boha a vstřícní k bližním,“ dodal.
(www.zpravy.cirkev.cz)
Svatováclavské oslavy začaly ve středu 28. září 2022 v Římě účastí českých poutníků na generální audienci s papežem Františkem. Hlavě katolické církve přivezli dar od českých sklářů, který připomíná sv. Václava, patrona české země. Po audienci mu ho předal litoměřický biskup Jan Baxant. Oslavy českého patrona sv. Václava pořádají Češi v Římě každoročně, ty letošní jsou spojené s českým předsednictvím v Radě Evropské unie.
Papež František obdržel z rukou biskupa Baxanta křišťálovou plaketu, vytvořenou Jiřím Pačinkem, s úlomky zlaté slídy. Plaketa je dekorována rytinou Svatého Václava v podání uměleckého rytce Arna Čančíka a gravíra Tomáše Zimla a nese nápis: Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám, ni budoucím. Objekt dále nese znak Diecéze litoměřické a podpis pana biskupa Jana Baxanta. „Svatému otci jsem teď při generální audienci dal český křišťál z naší diecéze připomínající sv. Václava a k tomu knihu Legenda sv. Ludmily,“ komentoval setkání s papežem pro ČTK Baxant.
Ve středu odpoledne litoměřický biskup sloužil u příležitosti svátku sv. Václava ve Vatikánu národní mši, ve čtvrtek se zúčastnil i provedení oratoria Nádech věčnosti, které vzniklo k loňskému 1100. výročí mučednické smrti sv. Ludmily. Osobnosti obou světců jsou podle něj důležité i ve chvíli, kdy Česko předsedá EU, neboť představují hodnoty významné pro lidské společenství obecně.
https://youtu.be/xeGDATN2qLM
„Dívám se na sv. Václava a sv. Ludmilu jako na dvojici, která nám může leccos napovědět. Sv. Václav by neexistoval bez sv. Ludmily, je to babička a vnuk. Kombinace starší generace s mladou generací, propojit, ne oddělit generace od sebe, propojit lidi dohromady… na začátku EU byli skuteční křesťané, kteří propagovali tyto hodnoty. Má-li mít EU šťastnou perspektivu, nemůžeme pominout důraz na hledání a formování takových lidí, kteří by byli skutečnými osobnostmi, podobně jako jimi byla sv. Ludmila a sv. Václav,“ řekl biskup Baxant.
Skláři Pačinek Glass vytvořili také dar pro české velvyslanectví ve Vatikánu, a to skleněný objekt v podobě svatováclavské přilbice. Ti jsou autorem také křišťálové relikviáře sv. Zdislavy, který přivezli papeži loni. „Když nás letos biskup Baxant oslovil, jestli bychom nechtěli na naši práci s relikviářem navázat, odpověděli jsme ano a řekli jsme si, že vytvoříme skleněný objekt, který bude symbolizovat sv. Václava. Svatováclavská koruna nám spíše připomínala Karla IV., a rozhodli jsme se jít do tvorby křišťálové přilbice sv. Václava,“ řekl dnes ČTK umělecký producent skláren David Sobotka.
„Kombinujeme stejně jako v případě sv. Zdislavy takzvanou huťařinu, hutní ruční tvarování skla a gravírování. Objekt je kombinací foukaného skla, které představuje korpus přilbice, ta leží na liturgickém polštáři vyrobeném z červeného skla jako barvy mučednické,“ popsal objekt, který vznikl jako oficiální dar pro velvyslanectví ČR ve Vatikánu. „Souběžně s přilbicí jsme vytvořili plaketu v podobě křišťálového bloku s rytinou sv. Václava, kterou ztvárnil rytec Arno Čančík. To je dar, který pan biskup Baxant předal do rukou papeže Františka,“ řekl Sobotka.
Skleněnou přilbici v úterý převzal velvyslanec ČR ve Vatikánu Václav Kolaja. „Za sebe mohu říci, že si jejich daru moc vážím, a věřím, že bude mít vždy čestné místo na našem velvyslanectví při Svatém stolci,“ řekl ČTK Kolaja.
Svatováclavská železná přilbice z 10. století je jednou z nejvzácnějších českých památek. Je spjatá s postavou patrona českých zemí, kterému podle legendy patřila. Přilba s křížem je známa z typických zobrazení sv. Václava a spolu s dalšími částmi svatováclavské zbroje je součástí svatovítského pokladu.
Zdroj: ČTK (redakčně upraveno). Foto a video: Milena Davídková
(www.dltm.cz)
23.9.2022
V den liturgické památky sv. Pia z Pietrelciny, na který připadá rovněž 20. výročí jeho kanonizace, papež František vzpomíná na tohoto italského kapucína slovy: „Nabídl svou bolest z lásky“. Ve svatyni v San Giovanni Rotondo předsedal mši svaté kardinál Sean Patrick O’Malley, který prohlásil: „Sv. Pius není světec odvedle, ačkoli by byl rád vedl skrytý život a byl neznámý. Naučil svět, že největším úspěchem je svatost“.
Pokora, poslušnost, láska, bolest snášená z lásky. Papež František na Twitteru poukazuje na svatého Pia z Pietrelciny v den, kdy si církev připomíná jeho liturgickou památku, a v roce, kdy slaví dvacáté výročí jeho kanonizace, které 16. června 2002 předsedal Jan Pavel II. Z účtu @Pontifex v deseti jazycích papež František načrtl stručný, ale významný portrét tohoto kapucínského mnicha: „Láska oživená vírou má moc odzbrojit síly zla. Svatý #PiuszPietrelciny celý život bojoval se zlem: pokorou, poslušností, křížem, a svou bolest obětoval z lásky“.
Papež, který 17. března 2018 vykonal pastorační návštěvu Beneventa, rodiště svatého Pia, a dále obcí Pietrelciny a San Giovanni Rotondo, u příležitosti stého výročí Piovy stigmatizace, připomíná zejména jednu ze stálic řeholníkova života: boj proti zlu. Rozumí se jím boj s ďáblem, který, jak píší mnozí životopisci, nenáviděl schopnost otce Pia číst v srdci a mít vidění. Bitvy se zlem, které ho trápily až do konce jeho života, ale v kterých, jak dnes papež poznamenává, vyhrál svou láskou a vírou.
Úcta k tomuto italskému kapucínovi začala ještě před jeho smrtí. Postupem času přesáhla místa, kde žil a pracoval, a dostala se až do Jižní Ameriky nebo Afriky, kde dnes existuje řada charitativních a solidárních děl nesoucích jeho jméno. V den kanonizační mše, které předsedal Jan Pavel II., jenž si s otcem Piem dopisoval, se na Svatopetrském náměstí tísnilo více než 300 tisíc lidí.
Velký zástup věřících se dnes dopoledne sešel také v San Giovanni Rotondo v novém kostele pojmenovaném po tomto světci, který navrhl známý italský architekt Renzo Piano, na mši, kterou sloužil bostonský arcibiskup a Piův kapucínský spolubratr, kardinál Sean Patrick O’Malley. Tento kuriální kardinál, který je zároveň předsedou Papežské komise pro ochranu nezletilých, již v minulosti navštívil lokalitu v jihoitalské Apulii, kde již týden probíhají oslavy liturgické památky svatého Pia, mše svaté, novény a procesí s jeho sochou v ulicích města.
V dnešní homilii kard. O’Malley na úvod připomněl, že otec Pio byl „darem Itálie celému světu“ a pomohl „všem kapucínským spolubratrům nahlédnout krásu jejich povolání a podnítit je k větší věrnosti“. Všichni se máme „co učit od otce Pia“, který ukázal, že „jediným skutečným úspěchem v životě je svatost“. Jeho postava ovšem není postavou „světce odvedle“, pokračoval bostonský arcibiskup: „Jsem si jist, že otec Pio by byl velmi šťastný, kdyby mohl vést skrytý život a být jedním z těch anonymních světců, kteří zůstávají nepovšimnuti a neznámí. Někdy však Pán posvítí na jednotlivce, takže jeho život a svědectví se stanou výkladní skříní. V Božím plánu byl tento chudý a prostý rolník předurčen k tomu, aby se stal nástrojem zjevujícím celému světu láskyplnou Boží přítomnost a milosrdenství“, řekl kard. O’Malley a dále připomněl Wojtylovo spojení s tímto světcem, zejména známý, latinsky psaný dopis, který mu poslal v roce 1962 jako krakovský arcibiskup a v němž ho žádal, aby se modlil za jeho polskou přítelkyni, doktorku Wandu Półtawskou, která trpěla vážnou formou rakoviny: „Víme“, dodal O’Malley, „že tato žena byla později podivuhodným způsobem uzdravena. Jsem si jist, že Jana Pavla II. nemusel nikdo přesvědčovat o svatosti, hrdinských ctnostech a mimořádném vlivu otce Pia“.
Bostonský arcibiskup také poukázal na tíži stigmat, která svatý Pius nesl po pět desetiletí „s láskou a trpělivostí“. „Ve světě, kde je bolest považována za největší zlo, nám otec Pio ukazuje, že největším zlem není bolest, ale hřích a sobectví. Bolest může být dvousečnou zbraní, která může vést k sebelítosti, hněvu nebo zoufalství. Když se ovšem kříž rodí z lásky a ve spojení s Ježíšem, je životodárný a vede ke vzkříšení“.
(www.zpravy.cirkev.cz)
19. 9. 2022, 12.14
V Londýně začaly smuteční obřady za zesnulou královnu Alžbětou II. Přijelo několik stovek hlav států a vlád z celého světa, v ulicích jsou desetitisíce lidí.
Chvíli před polednem byla rakev s královninými ostatky převezena do Westminsterského opatství, kde se koná státní akt a smuteční obřad. Účastní se ho všechny čtyři královniny děti včetně nového krále Karla III., přítomní jsou také jeho synové, princové William a Harry.
Pohřební obřad vede děkan Westminsterského opatství David Hoyle. Během bohoslužby přednesou své projevy premiérka Liz Trussová a generální tajemnice britského Commenwealthu Patricia Scotlandová. Vedle zástupců anglikánské církve jsou přítomni také čelní britští představitelé dalších církví včetně katolického arcibiskupa z Westminsteru kardinála Vincenta Nicholse.
Kázání pronese arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je anglikánským primasem. Bývalý arcibiskup z Yorku John Sentamu předem prohlásil, že si královna nepřeje „nudný pohřeb“. To mu řekla osobně, uvedl Sentamu pro BBC. Slíbil bohoslužbu s dojemnou hudbou a sborovým zpěvem.
Ve 12:55 se ve Westminsteru a v celé zemi bude držet dvouminutové ticho, poté zazní státní hymna a rakev bude vynesena z kostela. V následujícím průvodu ji opět doprovodí královská rodina. Průvod skončí ve 14.00 hodin vojenskou salvou a rakev bude poté převezena na hrad Windsor, kde Alžběta spočine v místní kapli sv. Jiří vedle svého manžela prince Philipa, který zemřel loni v dubnu. Zde proběhne večer samotný pohřeb v úzkém rodinném kruhu.
Na smuteční obřad přijely hlavy států a vlád z celého světa, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Vatikán zastupuje arcibiskup Paul Gallagher, který pochází z Velké Británie. Na místě je také český premiér Petr Fiala. Pozváni naopak nebyli zástupci Ruska a Běloruska, Sýrie, Barmy, Afghánistánu, Venezuely a Severní Koreje.
Zdroj: Kathpress
(www.zpravy.cirkev.cz)
V rozhovoru, který v neděli zveřejnil list „Il Mattino“ ke 130. výročí těchto neapolských novin, se papež František vyjadřuje k širokému spektru témat, od války přes potíže italského jihu až po potíže celého světa; od politiky jako nejvyšší formy charity až po metlu organizovaného zločinu a devastaci životního prostředí, se zvláštním zřetelem na tzv. Ohňovou zemi a záplavy v italském regionu Marche.
V obsáhlém rozhovoru pro neapolské noviny Il Mattino papež František znovu zdůrazňuje potřebu řešit přetrvávající problémy války, pandemie a chudoby společnou prací pro společné dobro. „Pouze objevením toho, co nás, bratry a sestry, spojuje, najdeme cestu z krize, kterou procházíme a která nezačala dnes…“.
Ačkoli se rozhovor zaměřil zejména na problémy Neapole a jižní Itálie, papež František dal jasně najevo, že problémy, kterým čelí, „jsou globálními otázkami“, otázkami, které se „týkají budoucnosti celého světa“.
„Ještě jsme se ani válkami ani planetární nespravedlností neprobudili, ještě jsme nevyslyšeli volání chudých a naší těžce nemocné planety.“
Papež František trval na potřebě „změnit kurz“ a řekl, že jsme k tomu všichni vyzváni. Dnešní doba, řekl, „je dobou zkoušky, dobou volby… Je čas změnit kurz“. Poukázal zejména na potřebu udržitelného a integrálního rozvoje a nových způsobů chápání ekonomiky a pokroku, na oddlužení rozvojových zemí a na nutnost ukončit vykořisťování Země, závody ve zbrojení a vykořisťování lidí, zejména dětí.
V reakci na tyto krize je podle papeže nutná tvořivost zaměřená na společné dobro, přičemž znovu zopakoval, že je důležité, jaký směr si zvolíme.
K otázce války papež František uvedl, že dnes jsme hodnoceni válkou na Ukrajině, ale také mnoha dalšími válkami. Citoval svatého Jana Pavla II, který v souvislosti s teroristickým útokem z 11. září 2001 napsal, že „rozvrácený řád nelze plně obnovit, dokud se nespojí spravedlnost a odpuštění“. „Pilíři skutečného míru jsou spravedlnost a odpuštění, které je zvláštní formou lásky,“ řekl a dodal: „Na všechno je svůj čas. Před odpuštěním přichází odsouzení zla. Podstatné však je nepěstovat válku, ale připravovat mír, zasévat mír.“
Papež se věnoval také otázce péče o životní prostředí, zejména v souvislosti s Terra dei Fuochi („Ohňovou zemí“) u Neapole a nedávnými ničivými povodněmi v italském regionu Marche. Znovu zopakoval, že „všechno souvisí se vším“, a řekl, že od tohoto vědomí musíme „začít znovu“. „Dnes je nezbytné,“ řekl, „aby každý jednotlivec i celé mezinárodní společenství přijali jako prioritu ekologický závazek ke kolegiálním, solidárním a prozíravým akcím.“
Rozhovor se Svatým otcem se dotkl řady dalších témat, včetně role církve v politice, kterou papež označil za „umění setkávání“ a „nejvyšší formu dobročinnosti“; „metly“ organizovaného zločinu a toho, co se svět může naučit od zemí globálního Jihu v oblasti solidarity a vztahu k času, historii a zemi.
Celý text rozhovoru s papežem Františkem v italském originále naleznete na naší italské stránce:
(www.zpravy.cirkev.cz)
Mimořádného ocenění se na svátek sv. Ludmily, v pátek 16. září, dočká chrám zasvěcený této světici v Praze na Vinohradech. Během mše svaté od 16.30 bude tento novogotický kostel povýšen na baziliku minor. Jde o jedinou svatoludmilskou baziliku na světě a pátou baziliku v Praze.
Připomíná zároveň, že vinohradská svatyně sv. Ludmily je největším a nejreprezentativnějším chrámem, který je této první české světici a mučednici v České republice zasvěcen. Jedná se i o největší kostel věnovaný svaté Ludmile na světě. „Chrám je ústřední dominantou Královských Vinohrad situovanou na jejich centrálním náměstí – náměstí Míru. Jeho dvě 60 metrů vysoké, štíhlé věže s hodinovými ciferníky tvoří jednu ze součástí pražského panoramatu, zdaleka viditelných. Trojlodní ušlechtilá stavba s příčnou lodí, dvěma věžemi a sanktusovou věžičkou je postavena z režných cihel a s břidlicovou střechou ve stylu severoněmecké cihlové gotiky. Tvůrcem stavby je český architekt Josef Mocker,“ říká P. Jakub Berka. A dodává: „Průčelí stavby dominuje majestátní schodiště – tolik oblíbené při četných svatbách – a impozantní vstupní tympanon představující žehnajícího Krista se sv. Ludmilou a sv. Václavem. Ve vrcholu je zobrazen Bůh Otec a holubice jako Duch Svatý. Jde o vysoce umělecky hodnotné dílo nejvýznamnějšího českého sochaře 2. poloviny 19. a počátku 20. století Josefa Václava Myslbeka (1848–1922).“
„Interiér upoutá mimořádně bohatou ornamentálně-figurální výmalbou v tzv. nazarénském stylu. Autorem dokonale promyšlené ideové koncepce chrámové výmalby je zdejší první farář, významný historik umění a zakladatel památkové péče v českých zemích Mons. Ferdinand Lehner (1837–1914),“ upozorňuje P. Jakub Berka a připomíná, že barevné skleněné okenní vitráže zobrazující světce a světice byly pořízeny farníky z řad vinohradských měšťanů.
„Základní kámen ke stavbě chrámu byl položen 25. listopadu 1888. Chrám byl městem Královské Vinohrady věnován 40. výročí panování císaře Františka Josefa I. Panovník stavbu kostela během své návštěvy Prahy v r. 1891 osobně navštívil. Slavnostní vysvěcení kostela pražským arcibiskupem Františkem kardinálem Schönbornem se konalo 8. října 1893,“ představuje historii chrámu P. Berka.
Jak dále upozorňuje, v chrámu byla pokřtěna i řada významných osobností, např. herec Jan Pivec či politička a oběť stalinismu JUDr. Milada Horáková. „Církevní sňatek u sv. Ludmily uzavřeli např. druhý československý prezident Dr. Edvard Beneš, výtvarník, spisovatel a oběť nacismu Josef Čapek či herečka Jiřina Bohdalová. Jako chlapec u sv. Ludmily na počátku 20. století ministroval a rád na to později vzpomínal také velký český herec František Smolík. V padesátých letech 20. století pak patřil ke zdejším ministrantům třeba hudebník Petr Hapka,“ uzavírá P. Jakub Berka.
Jediná svatoludmilská bazilika na světě
Bazilika sv. Ludmily na pražských Vinohradech je jedinou svatoludmilskou bazilikou na světě a pátou bazilikou v Praze. Další čtyři pražské baziliky jsou:
1/ Bazilika sv. Jakuba Staršího na Starém Městě v Praze 1 – ustanovena sv. papežem Pavlem VI. v r. 1974.
2/ Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze 1 – ustanovena sv. papežem Janem Pavlem II. v r. 1991
3/ Bazilika sv. Markéty v Břevnově v Praze 6 – ustanovena sv. papežem Janem Pavlem II. v r. 1993
4/ Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze 2 – ustanovena sv. papežem Janem Pavlem II. v r. 2003.
(www.zpravy.cirkev.cz)
„Je třeba mobilizovat všechny poznatky založené na vědě a zkušenostech, abychom překonali bídu, chudobu, nová otroctví a vyhnuli se válkám. Odmítáním některých výzkumů, které za konkrétních historických okolností nevyhnutelně končí smrtí, se mohou vědci z celého světa spojit ve společné vůli odzbrojovat vědu a vytvářet sílu pro mír.“ Papež to zdůraznil při setkání s účastníky plenárního zasedání Papežské akademie věd na téma „Základní věda pro lidský rozvoj, mír a zdraví planety“. Členy tohoto sboru František žádá, aby v této historické chvíli podporovali zejména poznání, jehož cílem je budování míru.
„Po dvou tragických světových válkách se zdálo, že se svět postupně naučí respektovat lidská práva, mezinárodní právo a různé formy spolupráce. Historie však bohužel vykazuje známky regrese. Nejenže se zintenzivňují anachronické konflikty, ale znovu se objevují uzavřené, rozjitřené a agresivní nacionalismy (srov. encyklika Fratelli tutti, 11), stejně jako nové války o nadvládu, které postihují civilní obyvatelstvo, staré lidi, děti a nemocné a všude způsobují zkázu.“
Svět dnes zahalují nové znepokojivé stíny, které se zdály být předurčeny k zániku. Papež v souvislosti s tímto chmurným scénářem poukazuje na světlo modlitby.
„Vážné obavy vzbuzují četné ozbrojené konflikty. Řekl jsem, že to byla třetí světová válka „po částech“. Dnes snad můžeme říci „totální“ a rizika pro lidi a planetu jsou stále větší. Svatý Jan Pavel II. děkoval Bohu za to, že na Mariinu přímluvu byl svět uchráněn před atomovou válkou. Bohužel se i nadále musíme modlit nad tímto nebezpečím, které mělo být již dávno zažehnáno.“
Papežova slova jsou také prosbou, výzvou, abychom naslouchali křiku bolesti země a těch, kdo jsou oběťmi nespravedlnosti.
„Ve jménu Boha, který stvořil všechny lidské bytosti pro společný osud štěstí, jsme dnes povoláni svědčit o naší bratrské podstatě svobody, spravedlnosti, dialogu, vzájemného setkávání, lásky a míru a vyhýbat se rozvíjení nenávisti, zášti, rozdělení, násilí a válek. Ve jménu Boha, který nám dal planetu, abychom ji chránili a rozvíjeli, jsme dnes povoláni k ekologické konverzi, abychom zachránili společný domov a naše životy spolu s životy budoucích generací, místo abychom zvyšovali nerovnost, vykořisťování a ničení.“
Papež dále zdůraznil, že „vědecké úspěchy tohoto století musí být vždy vedeny požadavky bratrství, spravedlnosti a míru a pomáhat řešit velké výzvy, kterým lidstvo a jeho životní prostředí čelí“. Nucená práce, prostituce a obchod s lidskými orgány jsou „zločiny proti lidskosti, které jdou ruku v ruce s chudobou, a vyskytují se i ve vyspělých zemích, v našich městech“. „Lidské tělo,“ vysvětluje papež, „nemůže být nikdy, ani zčásti, ani celé, předmětem obchodu!“ Papež vybízí vědce, aby pracovali pro pravdu, svobodu, dialog, spravedlnost a mír: „dnes je katolická církev více než kdy jindy spojencem vědců, kteří vycházejí z této inspirace“.
Ve svém projevu František položil také otázku, která se prolíná s historií: „Proč papežové, již od roku 1603, chtěli mít Akademii věd?“ „Církev,“ poznamenal papež, „sdílí a podporuje vášeň pro vědecké bádání jako výraz lásky k pravdě, k poznání světa, makrokosmu a mikrokosmu, života v ohromující symfonii jeho forem. Základem je kontemplativní postoj. Nakonec František dodal, že je třeba „střežit stvoření.“
(www.zpravy.cirkev.cz)