František: Modleme se růženec za mír a proti válečnému šílenství
Ve svém pozdravu po skončení modlitby Regina Coeli papež vzpomněl na národy, které trpí následky války, a při pohledu na Ukrajinu připomněl dnešní prosbu k Panně Marii Pompejské.
Tváří v tvář válečnému šílenství pokračujeme v každodenní modlitbě růžence za mír. Papež odkazuje na „uctívaný obraz Panny Marie ze svatyně v Pompejích“ a v poselství po Regina Coeli se vrací k myšlenkám na obyvatelstvo, které prožívá válečné drama:
„Právě v těchto hodinách se mnozí věřící shlukují kolem uctívaného obrazu Panny Marie ve svatyni v Pompejích, aby vyslovili prosbu, která vycházela ze srdce blahoslaveného Bartola Longa. Duchovně klečím před Pannou Marií a svěřuji jí vroucí touhu po míru tolika národů, které v různých částech světa trpí nesmyslnou válečnou katastrofou.
Předkládám Matce Boží především tragédii, kterou prožívají Ukrajinci:
Blahoslavené Panně svěřuji zejména utrpení a slzy ukrajinského lidu. Tváří v tvář válečnému šílenství se prosím i nadále každý den modleme růženec za mír.“
Papež dále prosí o modlitby za vůdce národů, „aby neztratili smysl pro lidi, kteří si přejí mír a dobře vědí, že zbraně ho nikdy nepřinesou“.
Slovo biskupů Čech, Moravy a Slezska k Neděli Dobrého pastýře
Přinášíme slovo biskupů Čech, Moravy a Slezska k modlitbám za nová povolání a texty modliteb k Týdnu modliteb za povolání, který se bude konat od 2. – 8. května, před Nedělí Dobrého pastýře.
Bratři a sestry, a především vy, mladí přátelé,
příští neděli bude církev slavit Neděli Dobrého pastýře, která je již tradičně spojena s modlitbami za nová povolání ke služebnému kněžství, ale také k zasvěcenému životu. Evropa, ale i naše země, se potýká v poslední době s nedostatkem duchovních povolání, která jsou tak důležitá pro život církve, Kristova těla.
Po dvou „covidových“ letech jsme letos opět mohli slavit největší svátky normálním způsobem a bylo krásné vidět, jak se naše kostely zaplnily těmi, kteří toužili prožít a oslavit Kristovu oběť i zmrtvýchvstání. Kristova láska se dotýká lidských srdcí i ve 21. století a věříme, že i dnes oslovuje muže i ženy a zve je k celoživotnímu následování a službě.
V tomto období se mnozí připravují k maturitě a my, vaši pastýři, také vás vyzýváme, abyste neodporovali možná jen velmi jemnému volání, kterým vás náš Pán k sobě přitahuje. Vězte, že vás chce ve své službě učinit šťastnými a užitečnými pro druhé! A i když termín pro odevzdání přihlášek do semináře je u konce, vězte, že žádný biskup ani v těchto dnech a týdnech vás neodmítne a rád se s vámi setká. Církev vás potřebuje!
Obracíme se také na vás, všechny věřící, abyste se v našich farnostech, v rodinách i sami osobně na tento úmysl intenzivně modlili. Zítra začne Týden modliteb za duchovní povolání, který vyvrcholí Nedělí Dobrého pastýře. Zveme vás tedy k modlitbě a moc o ni prosíme! Sám Pán přece říká: „Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“ (Mt 9, 37). Zvláště doporučujeme adoraci eucharistického Pána, Denní modlitbu církve nebo modlitbu růžence. Spolubratry kněze vyzýváme, aby na tento úmysl slavili mše svaté a tuto prosbu pravidelně zařazovali mezi přímluvy.
Věříme, že Pán naše modlitby vyslyší a naší církvi nebudou chybět ti, kteří hlásají Boží slovo, vysluhují svátosti a vedou lid do Božího království.
Každá připomínka jedinečnosti a hodnoty lidského života má svůj smysl, stejně jako ochrana maličkých a bezbranných, kteří nemají svůj hlas, aby mohli říct svůj názor, protože se ještě nenarodili. A je mnoho těch, kteří se narodili, protože se našel někdo, kdo mamince, která nevěděla, zda si má dítě nechat, pomohl. I takové příběhy připomíná každý rok Pochod pro život.
V bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově se ve čtvrtek 28. dubna veřejnost rozloučila s premonstrátským knězem a církevním právníkem P. Prof. JUDr. Ignácem Antonínem Hrdinou, DrSc., O. Praem.
Zádušní mši svatou celebroval kardinál Dominik Duka. Kázání měl opat strahovského kláštera P. Daniel Peter Janáček, O.Praem. „Byl povolán na věčnost v den výročí sňatku svých rodičů. Byl brilantním profesorem i mužem paradoxů. Považoval se za dítko štěstěny a byl vděčný za život. Čeho jsme si na něm vážili? Především jeho pevnosti a věrnosti ve víře. Věřil nejen v Boha, ale i Bohu. Za kanonii se každý den modlil jeden desátek růžence. Vážili jsme si jeho pracovitosti. Byli jsme vděční za jeho nenafoukanost a pokoru,“ prohlásil před zaplněným chrámem opat.
P. Prof. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc., O. Praem. se narodil 6. března 1953 v Praze, kde strávil i celé dětství. V červenci 1970 vstoupil tajně do noviciátu u strahovských premonstrátů, se kterými se pak věčnými sliby 25. března 1975 spojil na celý zbytek života. Studoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích a 23. května 1977 přijal v Krakově tajně jáhenské a kněžské svěcení. Do konce komunismu pracoval v České katolické charitě (1975-88) a Středočeských dřevařských závodech (1988-90), zároveň vystudoval Právnickou fakultu UK. Po Sametové revoluci začal veřejně působit jako kněz (farář na Strahově 1990-2006) a přijal i roli provizora ve správě strahovské kanonie (1991-2018). Vedle působení duchovního se pak po celý zbytek života věnoval kanonickému právu, jak v oblasti akademické (studium a doktorát na Katolické univerzitě v Lublinu 2004, docentura v oboru právních dějin na KTF UK 2002 a profesura na CMTF UP 2008, výuka na TF JČU v Českých Budějovicích, FP ZČU v Plzni, KTF UK v Praze), tak praktické (soudce Arcidiecézního soudu v Praze 1996, Interdiecézního církevního soudu České provincie 2002, soudní vikář Arcidiecéze pražské a předseda Metropolitního církevního soudu 2014 a následně jeho 1. místopředseda od roku 2019). Vedle zájmu o biblické vědy se P. Ignác věnoval po celý život především právu, zvláště jeho teorii a historii. Sepsal učebnice, nesčetné množství publikací a článků, jako výtečný a erudovaný řečník rád zajímavě a jiskrně přednášel. Za četné překlady na poli spirituality, práva a dějin a mnohou praktickou právní pomoc mu vděčí čeští i slovenští premonstráti a premonstrátky a nejen oni.
Zemřel po dlouhé těžké nemoci 22. dubna 2022 ve věku 69 let.
Strahov se dnes loučí se svým výjimečným a nesmírně erudovaným spolubratrem, otcem Ignácem Antonínem Hrdinou. Kéž mu Pán bohatě odplatí jeho dlouholetou službu na vinici Páně a nesmírně bohatou činnost pedagogickou, publikační i překladatelskou a kéž jej jeho svatí patronové doprovodí do nebeského království. R.I.P.
Tuto sobotu 23. dubna 2022 se koná další jarní SBÍRKA POTRAVIN. Ve vybraných obchodech po celé ČR můžete svým nákupem pomoci potřebným v nejnaléhavější nouzi. Děkujeme Vám.
Více informací o sbírce a o nákupním seznamu potravin a drogerie, které jsou nejvíce potřeba najdete na stránkáchwww.sbirkapotravin.cz.
Čeští a moravští biskupové děkují všem, kdo pomáhají
Biskupové Čech, Moravy a Slezska děkují všem lidem dobré vůle, kteří nezištně pomáhají uprchlíkům z okupovaného území Ukrajiny.
Publikováno: 7. 4. 2022 13:30
Prosíme vás, abyste ve svém bohulibém konání nepolevovali, a nadále v něm, dle svých možností, pokračovali. Pomoc může mít rozličnou formu, nemusí se primárně jednat o materiální a finanční dary či poskytnuté ubytování. Důležité je, aby těžce zkoušení lidé na útěku ze své vlasti znovu získali pocit bezpečí, důvěry a sounáležitosti. Toho lze docílit i drobnými projevy úcty a sympatií (třeba jen pozváním na kávu, rozhovorem, radou, nabídkou pomoci s orientací v neznámém prostředí apod.).
Ještě jednou děkujeme za vaši nezištnou pomoc lidem, kteří prchají před hrůzami války a žehnáme vám i vašim blízkým. Jménem českých a moravských biskupů Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda ČBK spolu s členy Stálé rady ČBK
Připomínáme si 100 let od úmrtí blahoslaveného Karla Habsburského
Blahoslavený Karel I. pocházel z habsbursko-lotrinské dynastie. V letech 1916-1918 byl posledním rakouským císařem, českým králem, apoštolským králem uherským a markraběm moravským. Celé jeho jméno zní: Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko- Lotrinský. Zemřel 1. dubna 1922 ve věku nedožitých 35 let na zápal plic na ostrově Madeira.
Narodil se 18. srpna 1887 na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích. Během svého dětství pobýval zejména v Dolních Rakousích, ve Vídni a v Čechách. V roce 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko- Parmskou, se kterou měl 8 dětí, z nichž Ota byl pak jeho následovníkem.
Manželství Karla I. a Zity bylo velmi příkladným. Během svatebního dne své nevěstě řekl: „Nyní si musíme vzájemně pomoci do nebe!“ Papež Pius X. jim poslal svatební poselství, ve kterém se uvádělo: „V hořkých chvílích, jichž jistě nebudou manželé ušetřeni, nechť je vám oporou víra v Boha, nechť najdete útočiště ve šťastném rodinném životě.“ Jeho přání se opravdu vyplnilo. Spojovala je hluboká víra, společně sdílené způsoby uctívání Boha, ale také vzájemné sdílení všech oblastí života. Ke konci svého života Karel své manželce řekl: „…v náručí Spasitele ty a já a naše milované děti. Tolik tě miluji.“
Karel I. na trůn usedl 21. listopadu 1916 jako následovník svého prastrýce Františka Josefa I. Během kralování se velmi snažil zastavit první světovou válku. Bohužel přes všechna mírová jednání k ukončení války nedošlo. Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 musel odejít do exilu. Během roku 1921 se dvakrát pokoušel ujmout vlády v Uhersku. Následně musel s celou rodinou do vyhnanství až na odlehlý ostrov Madeira, kde v roce 1. dubna 1922 zemřel na zápal plic.
Podle tzv. habsburského zákona nelze v Rakousku užívat žádný jeho šlechtický či panovnický titul. Přesto je často oslovován jako arcivévoda. Bývalý papež Benedikt XVI. jej při audienci přímo takto označil.
Zajímavostí je, že pokud by se stal českým králem, mohl by být označován jako Karel IV. Toto označení již má jiný slavný a oblíbený panovník z rodu Lucemburků. Jako český král byl tedy označován pouze jako Karel I. Čtvrtým císařem tohoto jména byl pouze ve Svaté říši římské.
V roce 2004 byl beatifikován papežem sv. Janem Pavlem II. V Česku si jeho působení připomínají každoročně na zámku v Brandýse nad Labem prostřednictvím kulturní akce Audience u císaře Karla I., kde ještě jako mladý arcivévoda strávil několik let svého života.
Papež: Válka je barbarský čin, který musí být odstraněn dříve, než vymaže člověka z dějin
Papežův apel k ukončení války po dnešní polední modlitbě ve Vatikánu.
Drazí bratři a sestry!
Od invaze na Ukrajinu, od začátku této kruté a nesmyslné války, která jako každá válka znamená porážku pro všechny, pro nás všechny, uplynul více než měsíc. Je třeba zavrhnout válku, místo smrti, kde otcové a matky pohřbívají své děti, kde muži zabíjejí své bratry, aniž by je viděli, kde rozhodují mocní a umírají chudí.
Válka ničí nejen současnost, ale i budoucnost společnosti. Četl jsem, že od začátku agrese proti Ukrajině bylo ze země vyhnáno každé druhé dítě. To znamená ničit budoucnost a způsobovat dramatická traumata těm nejmladším a nejnevinnějším z nás. To je bestialita války, barbarský a svatokrádežný čin!
Válka nemůže být něco nevyhnutelného: nesmíme si na ni zvykat! Místo toho musíme dnešní rozhořčení proměnit v zítřejší závazek. Protože pokud z toho vyjdeme jako dřív, budeme všichni nějakým způsobem vinni. Tváří v tvář nebezpečí sebezničení nechť lidstvo pochopí, že nastal čas vymýtit válku, vymazat ji z lidských dějin dříve, než ona z nich vymaže člověka.
Prosím všechny politické představitele, aby se nad tím zamysleli a zavázali se k tomu! A při pohledu na sužovanou Ukrajinu je třeba pochopit, že každý den války zhoršuje situaci všech. Proto znovu vyzývám: dost, přestaňte, odložte zbraně, pracujme vážně na míru! Modleme se znovu, bez únavy, ke Královně míru, které jsme zasvětili lidstvo, zejména Rusko a Ukrajinu, s velkou a intenzivní účastí, za kterou vám všem děkuji. Modleme se společně. Zdrávas Maria…
V mariánských svatyních po celém světě v pátek večer zazněly modlitby k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie za mír v Rusku a na Ukrajině.
Fatima, Lurdy, Lujian, Bujumbura, Zarvanica, Loreto. Z těchto a dalších mariánských poutních míst, rozesetých po celém svět, se vznášely prosby k Panně Marii, aby setřela slzy a zacelila rány v Rusku a na Ukrajině. Z baziliky sv. Petra, kde papež František předsedal aktu zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, se sborová modlitba rozezněla po celém světě.
“Matko Boží a naše, slavnostně svěřujeme a zasvěcujeme tvému Neposkvrněnému Srdci sebe, církev a celé lidstvo, zvláště Rusko a Ukrajinu… Uhas nenávist, zmírni pomstu, nauč nás odpuštění”.
Modlitby k Panně Marii v Rusku a na Ukrajině
V Rusku byl akt zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie prožíván se zvláštními emocemi. Moskevská arcidiecéze Matky Boží se shromáždila kolem svého pastýře, mons. Paola Pezziho, a apoštolského nuncia v Rusku, který hmatatelně zastoupil Svatého otce. V mariánské svatyni v ukrajinském poutním místě Zarvanica zazněla prosba o ukončení konfliktu.
Pompeje, Loreto a Lurdy
V loretánské papežské svatyni předsedal mši svaté arcibiskup Fabio Dal Cin jako papežský delegát. V Pompejích sledovali věřící modlící se před obrazem Panny Marie Růžencové slavnost, která se konala v bazilice svatého Petra, prostřednictvím videopřenosu. K papežově modlitbě se připojila i lurdská svatyně. Od 25. února do 2. března vedl každý večer v jeskyni zjevení mezinárodní modlitbu za mír otec Mychajlo Romaniuk, farář ukrajinské řeckokatolické farnosti v Lurdech.
Spojené státy a Latinská Amerika
V chicagské katedrále předsedal kardinál Blase Cupich mši svaté s aktem zasvěcení lidstva a zejména Ruska a Ukrajiny Panně Marii. Ke kardinálovi se připojilo třicet biskupů a apoštolský nuncius ve Spojených státech arcibiskup Christophe Pierre. K papežově výzvě se připojila též brazilská církev ve svatyni Panny Marie z Aparecidy. Arcibiskup Miguel Cabrejos, předseda Rady latinskoamerických biskupů (CELAM) a peruánské biskupské konference, odvysílal při této příležitosti zvláštní videoposelství: „Od 24. února letošního roku,“ připomněl M. Cabrejos, „jsme prostřednictvím různých médií svědky krvavé války na Ukrajině, kde jsou již tisíce mrtvých a zraněných a také více než tři miliony uprchlíků, kteří museli hledat ochranu v sousedních zemích.“ Paraguayská biskupská konference se připojila ke Svatému otci a doprovázela jej v aktu zasvěcení z nejvýznamnější mariánské svatyně v této zemi, zasvěcené Panně Marii z Caacupé. Předseda argentinské biskupské konference, mons. Oscar Ojea, předsedal eucharistické slavnosti v bazilice Panny Marie Lujánské, kde zazněla modlitba za dar míru v Rusku, na Ukrajině a na celém světě. Mons. Luis Felipe Sánchez Aponte, biskup z Chiquinquirá, sloužil mši svatou ve svatyni tohoto mariánského místa, které uchovává obraz kolumbijské patronky, stejnojmenné Madony z Chiquinquirá. Biskupové Kostarické biskupské konference se připojili k oslavě, které František předsedal, z národní svatyně a baziliky Panny Marie Andělské v Cartagu.
Blízký východ
K papeži Františkovi se připojily i katolické církve Blízkého východu. Syrský katolický patriarcha Ignác Youssef III. Younan se během bohoslužby sloužené v Bejrútu v syrské katolické katedrále zasvěcené Panně Marii Zvěstování zvláště dovolával přímluvy Ježíše a Panny Marie za ukončení války na Ukrajině. V Bagdádu se kardinál Louis Raphael Sako, patriarcha chaldejské církve, modlil za ukončení konfliktu a návrat míru.
Asie
Modlitby za mír zazněly také v Asii. Zejména v Uzbekistánu se společenství věřících spojilo se zbožností a intenzivní modlitbou při slavení zvláštního aktu zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Vždycky rád vzpomínám,“ řekl otec Ariel Alvarez Toncovich, farář kostela sv. Jana Křtitele v uzbeckém Samarkandu, „na slova, která Maria pronesla ve Fatimě, totiž že její srdce zvítězí. Srdce je místem lásky, a právě ta v této válečné době chybí. Jsem si jistý, že láska zvítězí.“
Afrika
Také v Africe se modlili za mír v Rusku a na Ukrajině. Zejména na Pobřeží slonoviny vyzval kardinál Jean Pierre Kutwa, metropolitní arcibiskup Abidžanu, biskupy a kněze, aby sloužili „mši za mír“.
Austrálie
K papeži se připojili rovněž australští biskupové. „Tisíce lidí zemřely, miliony uprchly a další miliony žijí ve strachu. Pozvedněme svá srdce, mysl a hlas k Bohu,“ píše se v dopise předsedy Australské biskupské konference, arcibiskupa Marka Coleridge, „abychom učinili přítrž tomuto strašlivému násilí a ničení.“
