Události

100 let Charity Česká republika

Charita Česká republika pomáhá už celé jedno století. Potřebné provází na cestě životem od bezbranného dětství až do bezmocného stáří.

(www.zpravy.cirkev.cz)

 

Charita vyrostla z přirozené potřeby pomáhat potřebným. V Československu vznikla jako systematicky fungující organizace právě před 100 lety a po pádu komunistického režimu, který se její činnost snažil zastavit, ji církev vybudovala v podstatě znovu. Předseda České biskupské konference arcibiskup Jan Graubner a ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo ve čtvrtek 23. června 2022 symbolicky zahájili oslavy tohoto významného jubilea, které budou probíhat až do příštího roku a představí nejen historii Charity a její nejvýznamnější milníky, ale především její současnost, významné projekty a služby, které poskytuje potřebným.

Nedílnou součástí oslav stoletého výročí, které nese podtitul Z lásky k lidem, budou akce pro veřejnost po celé republice pořádané místními Charitami. Budou zaměřené nejen na připomenutí její dlouhé a zajímavé historie, ale především na představení vysoce profesionálních služeb, které Charita poskytuje, a oblastí, v nichž působí a již celé jedno století pomáhá potřebným a lidem v nouzi. Harmonogram chystaných akcí a happeningů bude průběžně zveřejňovaný na webových stránkách www.charita.cz/100-let-charity/

„Potřeba pomáhat lidem v nepříznivých podmínkách je bytostná a existuje od nepaměti. Pro církev je charitativní činnost vedle bohoslužby a hlásání evangelia zásadní součástí jejího života a jakýmsi barometrem přijetí Kristova myšlení do praxe. Zkušenost první světové války ukázala potřebu většího rozvoje a jednotné organizace této služby, která tu byla. Tak před sto lety vznikla katolická Charita,“ připomíná arcibiskup Jan Graubner. „Charita si získala důvěru lidí i úřadů, rozšiřuje své služby, reaguje na nové situace, a mě moc těší, že je v současné době jednou z nejvýznamnějších humanitárních organizací v České republice, která významně pomáhá doma i v zahraničí.“

„Jen těžko bychom spočítali množství lidí potřebných, nemocných, zoufalých, na útěku, těch, kterým jejich těžký životní příběh sebral veškerou naději a víru, jimž v průběhu své stoleté existence Charita dokázala pomoct a zažehnout jiskřičku naděje na lepší budoucnost,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika. „Jsem velice hrdý na celou organizaci, na výsledky, kterými se může pochlubit, i na to, že ačkoli je zavázaná tradicí, nezůstává zakonzervovaná, ale je otevřená novým podnětům a výzvám.“

Charita Česká republika je jednou z nejstarších neziskových organizací na našem území. První charitní organizace začaly vznikat na úrovni diecézí krátce po ustavení samostatné Československé republiky, roku 1928 vzniklo Říšské ústředí Charity v Praze. Je v pravém slova smyslu průkopníkem systematické sociální a zdravotní péče. Nově vznikající Charity v období první republiky kopírovaly územní členění na biskupství tak, jak ho tradičně pojímá církev, a u tohoto dělení zůstalo dodnes.

Díky dobře fungující síti lokálních Charit (podle údajů z roku 2021 se jedná o celkem 275 arcidiecézních, diecézních, oblastních, městských a farních Charit) a dlouholeté praxi je Charita Česká republika v současné době bezkonkurečně největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Zaměstnává více než 9 tisíc lidí a při zajišťování jejích aktivit a služeb každoročně vypomáhá kolem 50 tisíc dobrovolníků. V roce 2021 poskytla 1 336 služeb, které využilo více než 170 tisíc klientů.

Charita byla nablízku lidem, kteří potřebují pomoc, téměř ve všech náročných obdobích naší spletité historie. Byla s chudými a nezaměstnanými za první republiky, pomáhala v roce 1938 uprchlíkům z českého pohraničí, za německé okupace, pak rodinám v odboji. Na konci druhé světové války doprovázela lidi vracející se z koncentračních táborů. V novodobé historii se významně podílela na pomoci při povodních v 90. letech i při dalších živelních pohromách v novém tisíciletí, naposledy při likvidaci škod způsobených tornádem na Moravě. Stranou nezůstala stát ani při humanitární pomoci v místech soudobých válečných konfliktů, například v bývalé Jugoslávii, Čečensku, Iráku či Sýrii. Jediný, komu byla trnem v oku, byl komunistický režim, který chtěl mít (neúspěšně) monopol na pomoc. To se mu však nepodařilo.

Aktuálně hraje Charita po celé republice klíčovou roli při pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, nikoli však na úkor stávajících klientů. Farní charity mobilizovaly bez ohledu na množství každodenní práce, únavu, překážky či nepříznivé okolnosti všechny své síly a znovu dokázaly ve společnosti probudit nevídanou vlnu solidarity. „Všechno, co děláme, má společného jmenovatele – laskavou pomoc druhým lidem. Takovou, jejíž jméno ,charitaʻ hrdě nosíme. Takovou, která přináší více radosti a méně bolesti. I když míra potřebnosti naší práce bohužel velice těsně souvisí s tím, jaké nečekané události a živelní pohromy nás zasáhnou,“ dodává Curylo.

Zřizovatelem Charity Česká republika je Česká biskupská konference. Prostřednictvím Charity naplňuje katolická církev jedno ze svých hlavních poslání, službu diakonie, tedy péči o slabé a potřebné. Pomoc poskytujeme všem bez ohledu na náboženství, rasu, národnost nebo státní či politickou příslušnost. Respektujeme práva i důstojnost každého člověka.

Charita Česká republika je tvořena dvěma arcidiecézními Charitami (pražská a olomoucká) a šesti diecézními Charitami (brněnská, českobudějovická, královehradecká, litoměřická, ostravsko-opavská a plzeňská), dále je její součástí Česká katolická charita a Řeckokatolická charita. Kromě toho jsme členem prestižních mezinárodních organizací Caritas Internationalis a Caritas Europa.

Pomoc a podporu mohou naši klienti využít v oblasti:

  • odborného sociálního poradenství (např. občanské poradny, dluhové poradny, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro seniory aj.),
  • služeb sociální péče (např. pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby, stacionáře, domovy pro seniory aj.),
  • služeb sociální prevence (např. azylové domy, telefonická krizová pomoc, nízkoprahová centra, noclehárny, služby následné péče, sociální rehabilitace aj.),
  • zdravotních služeb (např. domácí zdravotní péče, lůžkové hospice, mobilní specializovaná paliativní péče, ambulance, pobytová zařízení aj.),
  • ostatních služeb, jako jsou např. charitní šatníky, sklady nábytku, půjčovny kompenzačních pomůcek, potravinová a materiální pomoc, kluby seniorů, vzdělávací centra, pomoc vězňům či služby podpory zaměstnanosti.

Zdroj: cirkev.cz

41. výročí mariánských zjevení v Medžugorji

V Medžugorji jsme 25. června slavnostně oslavili 41. výročí mariánských zjevení. Mši svaté za účasti velkého množství věřících a koncelebrace 268 kněží předsedal fra Jozo Grbeš, provinciál Hercegovinské františkánské provincie.

Mezi koncelebrujícími byl i medžugorský farář fra Marinko Šakota, provinční vikář, který pochází z Medžugorje, fra Miro Šego, bývalý provinciál Hercegovské františkánské provincie, fra Miljenko Šteko a též vizitátor provincie, fra Miro Relota.

V úvodu do mešní slavnosti tohoto večera prohlásil fra Jozo Grbeš, že když slavíme eucharistii jsme to co skutečně jsme. “Jsme si vědomi, že jsme významnou součástí něčeho většího než jsme my sami a že jsme v tomto čase spojeni s celým světem a že se každou chvíli, každou minutu, každý den a každou hodinu někde na světě slaví eucharistie, které jsme i my součástí‘, prohlásil fra Jozo na počátku mešní slavnosti.

Ve své homilii fra Jozo Grbeš hovořil o lásce, která nám je dnes všem potřebná, a zdůraznil, že věří, že “ vás ta láska přivedla sem: láska Matky, která neustále zve a láska Krista, který je hlavním cílem“.

“Možná jsme v životě všechno pochopili, možná máme mnoho znalostí, možná jsme nasbírali velkou moudrost, dokončili jsme mnoho škol, možná jsme získali mnoho titulů ke svému jménu, možná jsme prošli celým světem, možná se naše jméno objevuje v nadpisech novin, možná nás všichni znají, možná jsme si podmanili svět…, ale jestli jsme nepochopili lásku, nepochopili jsme nic!

Mnoho lásky je spojeno se jménem Medžugorje. Tak mnoho lásky sestoupilo z tohoto kopce nad Bijakovići.  Tolik lásky se šíří světem jménem Medžugorje.  Tolik lásky vyléčilo lidská těla, lidské duše, je tolik vyléčených ran, lidí pozvednutých z prachu, usmířených osudů, obnovených rodin.  Což neznáte to velkolepé poselství: „Kdybyste věděli jak vás miluji, plakali byste radostí!“

Kdybychom věděli jak je dobré odpustit, nikdy bychom nežili ve sporech. Kdybychom věděli jaké je bohatství mít mír, nikdy bychom nevyhledávali spory. Kdybychom věděli jak veliká milost je v pokání, nikdy bychom nebyli pyšní. Kdybychom věděli jak božské je být prostý, nikdy bychom  nikomu nekomplikovali život. Kdybychom věděli jak velká je síla v pokoře, nikdy bychom neusilovali o přední místa. Kdybychom věděli jak velká je síla v nesobeckosti, žili bychom život lásky.

Kdybychom věděli jak je blažené a správné říkat pravdu, nikdy bychom se nikomu nezaprodali.  Kdybychom poznali Marii, věděli bychom, že je Kristus jediný Spasitel světa“, řekl fra Jozo a zdůraznil: “mnoho míru vešlo do lidských srdcí, rodin a světa skrze jméno Medžugorje“.

“Medžugorje je Maria, Maria je láska, a láska je Bůh. Tak jasné je to spojení! Buďme si toho vědomi. Nezapomínejte na ně a neopouštějme je. Jak Maria tak láska vždy vedou k Bohu lásky, Kristu Spasiteli!

Proto jak vám tak sobě říkám: neodcházejme dnes večer domů stejní jako jsme přišli. Nebuďme stejní! Udělejme krok vpřed. Jsme povolaní být lepší, dokonalejší, autentičtější, prostší, pokornější. A to je na nás! Vždycky je to na nás! I jenom na nás! Tato příležitost dnes a tento večer je jasný projev milosti!“, řekl fra Jozo Grbeš ve své homilii na 41. výročí mariánských zjevení v Medžugorji. Na závěr vyzval “Marii, Paní lásky, Královnu Míru“ aby nám darovala svůj mír.

Před mší  se již podruhé konalo procesí z kopce zjevení do kostela sv. Jakova, kterého se účastnilo množství poutníků z celého světa, farníků Medžugorje a okolí.

V těchto dnech byli v Medžugorji poutníci ze všech kontinentů, z třiceti zemí světa.

Farníci se na oslavy připravovali devítidenní pobožností. Chodili na modlitby v 16 hodin na kopec zjevení modlit se tam růženec a potom vedli růženec během večerního modlitebního program  na vnějším oltáři farního kostela sv. Jakova.

(přeloženo z medjugorje.hr)
Více na: https://www.medzugorje-dve-srdce-monika-stampfelova.cz/news/oslavili-jsme-41-vyroci-marianskych-zjeveni-v-medzugorji/

Začíná novéna na poděkování za 41 let přítomnosti Panny Marie

Od dnešního dne, čtvrtka 16. června, se můžeme spojit v děkovné novéně na poděkování Panně Marii za 41 let zjevení a přítomnosti Panny Marie v Medžugorji. Modlitbou růžence můžeme Panně Marii každý den poděkovat a zároveň s důvěrou prosit o naplnění všech jejích příslibů a svěřovat jí všechny problémy naší doby a celého světa a prosbou o její mateřskou přímluvu a pomoc. 🙂 

Papež varuje před nízkou porodností: Více dětí pro udržitelný rozvoj

Papež varuje před nízkou porodností: Více dětí pro udržitelný rozvoj

11. 6. 2022, 13.55

„Přinášet hlas rodin do evropských institucí a pracovat na utváření rodinné sítě, propojující celou Evropu“ – těmito slovy papež František shrnul poslání Federace katolických rodinných sdružení v Evropě (FAFCE), jejíž členy přijal v Římě u příležitosti pětadvacátého výročí od založení. „Toto poslání je v plném souladu se synodální cestou, kterou nyní prožíváme, aby se rovněž církev více stávala rodinou rodin“, zdůraznil Svatý otec.

Náhled
 

Bohužel v tuto chvíli evropské rodiny prožívají okamžik, který je pro mnohé tragický a pro všechny dramatický kvůli válce na Ukrajině, poznamenal papež v úvodu audience a potvrdil předchozí výrok předsedy FAFCE, Vincenza Bassiho: „Matky a otcové, bez ohledu na svou národnost, nechtějí válku. Rodina je školou míru“. František rovněž ocenil mnohé rodiny a rodinné svazy, které se angažují v přijímání uprchlíků, zejména na Litvě, v Polsku a Maďarsku. Poté poukázal na seminář dosvědčující „Krásu rodiny“, který Federace uspořádala ve spolupráci s Dikasteriem pro laiky, rodinu a život a na němž vystoupila řada osobností z církve i politiky, včetně místopředsedy české vlády, Mariana Jurečky.

„Několik dní před Světovým setkáním rodin upozorňujete na nedostatečnou porodnost v Evropě a zejména v Itálii. Tato demografická zima je vážná; buďte opatrní! Je to velmi vážné. Mezi touto generativní chudobou a smyslem pro krásu rodiny existuje velmi úzká souvislost: Svědectví o sociální důstojnosti manželství se stane přesvědčivým právě přitažlivým svědectvím o vzájemnosti a komplementaritě mezi manželi“.

Papež poté vyzval Federaci katolických rodinných sdružení v Evropě, aby pokračovala v podpoře vzniku a upevňování rodinných sítí. Přivítal, že v posledních pěti letech Federace přijala deset nových rodinných organizací a čtyři nové evropské země, včetně Ukrajiny.

„Je to cenná služba, protože zde existuje potřeba míst, setkávání, společenství, kde se páry a rodiny cítí vítány, doprovázeny a nikdy nejsou samy. Je naléhavě nutné, aby se místní církve v Evropě i mimo ni otevřely působení laiků a rodin, které doprovázejí rodiny“.

Jak František dále vyzdvihl, je jisté, že dnes prožíváme nejenom dobu plnou zvratů, ale spíše epochální změnu, což s sebou nese riziko určité malomyslnost. „S Boží milostí jsme však povoláni k tomu, abychom pracovali v naději, důvěře a v účinném společenství s církví“.

„Výzvy jsou velké a všechny jsou vzájemně propojené. Například nelze mluvit o udržitelném rozvoji bez mezigenerační solidarity, která ovšem předpokládá rovnováhu, jež právě dnes v Evropě chybí. Stárnoucí Evropa, která není generativní, si nemůže dovolit mluvit o udržitelnosti a je pro ni stále obtížnější být solidární. Proto by prorodinná politika neměla být vnímána jako nástroj státní moci, ale zakládat se především na zájmu samotných rodin. Úkolem států je odstranit překážky bránící generativitě rodin a uznat, že rodina je společným dobrem, které je třeba odměnit a které má přirozené, kladné důsledky pro všechny“.

Papež citoval z jednoho nedávného dokumentu Federace, podle něhož porodnost nestojí v rozporu s ekologií. „Mít děti nesmí být nikdy považováno za nedostatek odpovědnosti vůči stvoření nebo jeho přírodním zdrojům. Koncept ekologické stopy nelze aplikovat na děti, protože jsou nepostradatelným zdrojem pro budoucnost. Místo toho je třeba řešit konzumismus a invidualismus a pohlížet na rodiny jako na nejlepší příklad optimalizace zdrojů“ (FAFCE, Rodiny pro udržitelný a integrální rozvoj, 26. října 2021).

V druhé části své promluvy si František povšiml dvojího současného nebezpečí, ohrožujícího rodinu: pornografie a pronájmu dělohy. Pornografii, šířící se prostřednictvím internetu, je třeba odsoudit jako trvalý útok na důstojnost mužů a žen.

„Nejde jen o ochranu dětí, což je naléhavý úkol pro státní úřady a nás všechny, ale také o prohlášení pornografie za ohrožení veřejného zdraví. Bylo by vážnou iluzí myslet si, že společnost, v níž mezi dospělými bují abnormální konzumace sexu po digitálních sítích, je pak schopna účinně chránit nezletilé. Rodinné sítě ve spolupráci se školami a místními komunitami mají zásadní význam při prevenci a boji s touto metlou a při léčbě těch lidí, kteří se ocitli ve víru závislosti“.

Důstojnost mužů a žen ohrožuje také nelidská a stále rozšířenější praxe „pronájmu dělohy“, při níž jsou ženy, téměř vždy z chudého prostředí, vykořisťovány a s dětmi se zachází jako se zbožím, dodal papež. Další nemalou hrozbou současnosti je válka se všemi svými důsledky, pokračoval František. Kromě odpovědnosti katolických rodin, které mají svědčit o jednotě a pracovat pro mír, je nutno, abychom se v tomto historickém období zaměřili na to, co spojuje, a nikoli na to, co rozděluje, připomenul.

„A konečně, pandemie vynesla na světlo další, skrytější pandemii, o které se málo mluví: pandemii osamělosti. Jestliže mnohé rodiny znovu samy v sobě rozpoznaly domácí církve, je také pravda, že příliš mnoho rodin zažilo osamělost a jejich vztah ke svátostem se často stal pouze virtuálním. Rodinné sítě jsou lékem na osamělost. Ze své podstaty jsou totiž povolány k tomu, aby ve společenství s pastýři a místními církvemi nikoho neopouštěly“.

„Vzájemná láska mezi mužem a ženou je odrazem absolutní a neochvějné lásky, kterou Bůh miluje lidskou bytost, určenou k tomu, aby byla plodná a realizovala se se ve společném díle společenského řádu a v péči o stvoření“, vysvětloval František v závěru.

„Rodina založená na manželství je tedy středem pozornosti. Je první buňkou našich společenství a jako taková musí být uznána ve své generativní, jedinečné a nezcizitelné funkci. Nikoli proto, že by byla ideálním a dokonalým útvarem, nikoli proto, že by byla ideologickým vzorem, nýbrž proto, že představuje přirozené místo prvních vztahů a generativity: Když rodina přijímá druhé a vychází jim vstříc, zejména chudým a opuštěným, je znamením a svědkyní mateřství církve, na kterém se aktivně podílí“.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Noc kostelů

Noc kostelů 2022 v pátek 10. června

Noc kostelů se bude konat již po čtrnácté tento pátek 10. června, a to po celé České republice. Motto Noci kostelů 2022 zní: Za dne ať Hospodin dává svou milost, celou NOC mu budu zpívat a chválit ho. Návštěvníkům bude k dispozici také mobilní aplikace- letos i pro Apple.
Publikováno: 7. 6. 2022 13:45

V pátek 10. června se otevřou kostely a modlitebny křesťanských církví napříč Českou republikou během již tradiční akce Noc kostelů. Letošní, již čtrnáctý, ročník proběhne opět tak, jak jsme byli zvyklí v době před pandemií. Do letošního ročníku se přihlásilo 1706 kostelů a modliteben, což je přibližně o 500 kostelů více než minulý rok. Pro návštěvníky je připraveno celkem 6984 programů. Pořadatelé připravili programy, při nichž budou mít návštěvníci příležitost nahlédnout do věží, sakristií, kaplí, křížových chodeb, klášterních refektářů i rajských zahrad, nechat se v chrámových prostorách provést slovem, povznést hudbou, inspirovat ve ztišení a modlitbě či potěšit při setkání.

Nově bude k dispozici aplikace Noci kostelů také pro Apple.
Pro návštěvníky letošní Noci kostelů bude k dispozici pomocník také pro uživatele Apple mobilních zařízení. Účastníci si budou moci předem naplánovat vlastní program z široké nabídky, kterou organizátoři chystají.

Aplikaci Noc kostelů je možné instalovat v mobilním zařízení z obchodu Google Play a nově také z obchodu Apple store. Vývoj aplikací lze podpořit prostřednictvím portálu Donátor.cz.

Více informací k programu naleznete na webové stránce: www.nockostelu.cz 

(www.cirkev.cz)

Křesťanský magazín o litoměřické diecézi na ČT2

Křesťanský magazín o litoměřické diecézi odvysílá Česká televize v neděli 5. června na ČT2

V neděli 5. června 2022 od 12.15 hodin na ČT2 odvysílala Česká televize nový díl Křesťanského magazínu, který byl natáčen v průběhu měsíce dubna na různých místech litoměřické diecéze.

Hostem dalšího z cestovatelských magazínů byl biskup Mons. Jan Baxant, který pozval diváky na prohlídku své rezidence. Kromě starobylého královského města Litoměřice navštívíme i Bohosudov, renovovaný klášter Osek nebo meteorologickou stanici na Milešovce.
182184
Režie: J. Vávra

Fotogalerie z natáčení:
Natáčení na biskupské rezidenci v Litoměřicích
Natáčení v Bohosudově a Oseku

Video je možné přehrát na tomto odkazu:
www.ceskatelevize.cz/porady/1098528273-krestansky-magazin/222562215600007/ 

(www.dltm.cz)

Modlitba růžence za mír s papežem Františkem – 31.5. 2022

Válka na Ukrajině: Věřící jsou zváni k modlitbě růžence za mír s papežem Františkem

 

Papež František se bude 31. května v 18.00 hodin modlit růženec před sochou Panny Marie, Královny míru v římské bazilice Panny Marie Větší. Vatikán zve katolíky, aby se na závěr mariánského měsíce května připojili k papežově modlitbě růžence za mír na Ukrajině a po celém světě.

Náhled
 

„Na závěr mariánského měsíce chce papež František nabídnout světu, který trpí konfliktem na Ukrajině a je hluboce zraněn násilím mnoha stále aktivních válek, znamení naděje.“ Uvedla to 26. května Papežská rada pro podporu nové evangelizace. „Všichni věřící ze všech koutů světa jsou zváni, aby podpořili papeže Františka v jeho modlitbě ke Královně míru.“

Papež se bude modlit růženec v propojení  s mariánskými poutními místy po celém světě, včetně svatyně Matky Boží v Zarvanci na západní Ukrajině. Tato místa budou díky videomostu napojena na přímý přenos z Říma.

Očekává se, že papež František ještě před modlitbou růžence položí květiny k soše Panny Marie, Královny Míru, kterou v levé uličce baziliky Panny Marie Větší nechal postavit papež Benedikt XV. s prosbou o přímluvu Matky Boží za ukončení první světové války.

Sochař Guido Galli znázornil Marii se zdviženou levou rukou, která přikazuje ukončení války, a v pravé ruce drží Dítě Ježíše, který je připraven upustit olivovou ratolest symbolizující mír. Návštěvníci často nechávají u podstavce sochy ručně psané vzkazy s modlitebními úmysly.

Papežská rada dále uvedla, že papeže budou v bazilice doprovázet děti, které nedávno přistoupily k prvnímu svatému přijímání nebo přijaly svátost biřmování, a také rodiny z římské ukrajinské komunity. Očekává se, že se ukrajinská rodina pomodlí i jeden desátek růžence.

Papež František zasvětil Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie 25. března.

Přeložila: Monika Klimentová

(www.zpravy.cirkev.cz)

Vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ

Vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ

Diecézní centrum pro seniory Hradec Králové srdečně zve na vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ.

Náhled
 
 

Ve středu 1. června se uskuteční vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ v Hradci Králové.

Program:

Nové Adalbertinum (kaple sv. Vojtěcha, 2. patro)

16:00 – Mše sv. – celebruje Mons. Pavel Rousek

Nové Adalbertinum (přednášková místnost Balbínka, přízemí)

17:00 – Přednáška prof. Tomáše Petráčka: Jan Rybář – kněz, řeholník a teolog

18:00 – Představení a křest nové knihy vzpomínek na P. Jana Rybáře s názvem Rybář lidí

Akce se koná v rámci Akademie pro aktivní třetí věk a je určena seniorům i dalším zájemcům.

Přihlášky do 30. 5. na těchto kontaktech:

Diecézní centrum pro seniory, e-mail: dcs [at] bihk.cz, tel.: 495 063 661, 737 215 328, 734 435 360 

Těšíme se na setkání s vámi!

(www.zpravy.cirkev.cz)

Mons. Pavel Konzbul novým biskupem v Brně

Mons. Pavel Konzbul novým biskupem v Brně

Svatý otec František dnes v poledne, 26. května, v den slavnosti Nanebevstoupení Páně, jmenoval 14. diecézním biskupem brněnským Mons. Mgr. Ing. Pavla Konzbula, Dr., dosavadního pomocného biskupa brněnského, titulárního biskupa litomyšlského a generálního vikáře brněnské diecéze.

Náhled
Foto: Tomáš Cigánek OFS, ČaV
 

Životopis biskupa Pavla Konzbula

Pavel Konzbul se narodil 17. října 1965 v Brně-Juliánově. Po maturitě na gymnáziu v Brně na Křenové ulici pokračoval ve studiu na elektrotechnické fakultě VUT Brno – obor elektrotechnologie, které absolvoval v roce 1989.

Po vykonání roční základní vojenské služby nastoupil jako odborný a později vědecký pracovník do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně. Tam se věnoval vývoji a realizaci korekčních cívek magnetických polí pro tomografii nukleární magnetické rezonance. Publikoval v řadě zahraničních odborných časopisů. Externě vyučoval na elektrotechnické fakultě VUT v Brně, kde také obhájil doktorskou práci v oboru teorie elektromagnetického pole.

V roce 1995 vstoupil do Laického sdružení sv. Dominika, kde byl několik let zástupcem národní provinční představené v Praze. V témže roce zahájil studium na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které dokončil v roce 2000. Od téhož roku je také členem Společnosti pro církevní právo.

V roce 2003 přijal v katedrále sv. Petra a Pavla kněžské svěcení z rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho. Poté působil jako farní vikář v Boskovicích a Svitávce, v Hustopečích u Brna, Starovičkách a excrurrendo administrátor ve Starovicích.

V roce 2005 byl ustanoven spirituálem Biskupského gymnázia v Brně a v roce 2013 jmenován farářem ve farnosti u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a členem Kněžské rady brněnské diecéze. V říjnu 2015 byl brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem jmenován  sídelním kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně.

V sobotu 21. května 2016 papež František jmenoval Pavla Konzbula pomocným brněnským biskupem a titulárním biskupem litomyšlským. Biskupské svěcení přijal  29. června 2016 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně od svého diecézního biskupa  Vojtěcha Cikrleho.

Při České biskupské konferenci je biskup Pavel Konzbul členem Komise pro kněžstvo a Komise pro katolickou výchovu. Je autorem jedenácti publikací, určených především mládeži, a je aktivní rovněž na sociálních sítích.

Zdroj: Biskupství brněnské

(www.zpravy.cirkev.cz)

 

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.

Foto: Dominik Novák, ČaV
Životopis J. Exc. Mons. Jana Graubnera

Narodil se v Brně 29. 8. 1948, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973.

Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do 1990 byl farářem ve Vizovicích a zároveň působil jako excurrendo administrátor nejprve v Provodově a později v Horní Lhotě.

17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna 1990 arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil citát Quod dixerit vobis, facite (česky: Co vám řekne, učiňte). Po smrti Františka Vaňáka převzal správu diecéze jako administrátor a 28. září 1992 byl jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992.

Zaměřil se na obnovu diecézní struktury, založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit. Inicioval Tříkrálovou sbírku a Dny lidí dobré vůle na Velehradě. Zabývá se duchovním doprovázením a záleží mu na široké spolupráci a stavění mostů mezi lidmi i názory. Věnuje se pastoraci rodin, pro které založil Centrum pro rodinu s pobočkou v každém děkanátu diecéze. Je duchovním rádcem Orla. Založil zbožné sdružení Eucharistická hodina. Věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn i rozvinutí pouti hasičů, myslivců, včelařů a dalších profesních skupin, nebo děkanátních poutí za obnovu rodin a kněžská povolání. Inicioval Pocty duchovních, kteří zahynuli v koncentračních táborech, či velké výstavy jako Církev a republika, nebo A. C. Stojan. Založil edici audioknih Edice Velehrad.

V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference, pak místopředsedou a od roku 2020 znovu předsedou ČBK. Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost, misie a novou evangelizaci.

Od roku 1999 je členem správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, jíž řadu let předsedal. Z titulu arcibiskupského úřadu je Velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem její vědecké rady.

Přejeme novému pražskému arcibiskupovi hodně zdraví, sil a Boží požehnání pro jeho službu. 

(www.cirkev.cz)