Ukázka z Františkova rozhovoru pro španělský deník ABC, který bude v plném znění zveřejněn zítra, v neděli 18. prosince.

Julián Quirós, šéfredaktor listu ABC, Javier Martínez-Brocal – vatikanista listu ABC

Španělský deník ABC dnes otiskl výňatky z rozhovoru s papežem Františkem, který bude v plném znění zveřejněn v zítřejším vydání 18. prosince a pod kterým jsou podepsáni šéfredaktor tohoto listu, Julian Quiros, a vatikanista Javier Martinez Brocal. Papež v interview mimo jiné prohlašuje: „Někdy mě využívají. Ale my využíváme Boha mnohem víc, takže mlčím a jdu dál“. Zde je ukázka z rozhovoru:

Jak je na tom koleno?

Už chodím, rozhodnutí neoperovat se ukázalo jako správné.

Vypadáte dobře…

(Směje se) Ano, už jsem dosáhl věku, kdy se musí říkat: „Vypadáš dobře!“.

Když jsem vás viděl na vozíku, myslel jsem, že se váš program poněkud omezí, ale místo toho se ztrojnásobil…

Určující je hlava, nikoli koleno.

V příštím roce, 13. března, oslavíte deset let v papežském úřadu. Vaše zvolení nás všechny překvapilo.

Mně také. Rezervoval jsem si zpáteční letenku do Buenos Aires, abych tam dorazil včas před Květnou nedělí. Byl jsem velmi klidný.

Jak jste se naučil být papežem?

Nevím, jestli jsem se to naučil nebo ne…. Dějiny vás zastihnou tam, kde zrovna jste.

Co považujete na papežství za nejtěžší?

Nemohu chodit po ulicích, vycházet ven. V Buenos Aires jsem byl velmi svobodný. Využíval jsem veřejnou dopravu, rád jsem pozoroval, jak se lidé pohybují.

Ale stále se vídáte se spoustou lidí…

Kontakt s lidmi mě nabíjí, proto jsem nezrušil jedinou středeční audienci. Chybí mi ale vycházet na ulici, protože teď je kontakt funkční. Jdou „za papežem“, to je jejich účel. Když jsem vyšel na ulici, ani nevěděli, že jsem kardinál.

Tady v Domě svaté Marty potkáváte mnoho lidí. Zdá se, že někteří toho využívají a dělají, jako by byli papežovými přáteli kvůli vlastním zájmům.

Před šesti nebo sedmi lety přišel na mši jeden argentinský kandidát. Vyfotili jsme se před sakristií a já jsem mu řekl: „Prosím, nepoužívejte to politicky. „Můžete být klidný,“ odpověděl. O týden později bylo Buenos Aires oblepeno touto fotografií, upravenou tak, aby vypadala jako osobní audience. Ano, někdy mě využívají. Ale my používáme Boha mnohem víc, takže mlčím a jdu dál.

Musí být také obtížné, že se měří každé slovo, které vyslovíte.

Někdy mne ještě předtím, než něco vyslovím, snaží zavést tam, kam chtějí. „Papež to řekl“… Ano, ale řekl jsem to v určitém kontextu. Pokud výrok vytrhnete z kontextu, znamená něco jiného.

Žádný papež nikdy neposkytoval tiskové konference a rozhovory tak otevřeně.

Časy se mění.

Jaký dárek byste si přál k letošním Vánocům?

Mír ve světě. Kolik je na světě válek! Nejvíce se nás dotýká ta na Ukrajině, ale vzpomeňte si také na Myanmar, Jemen, Sýrii, kde se bojuje už třináct let…

Zdroj: Julián Quirós, šéfredaktor listu ABC, Javier Martínez-Brocal – vatikanista listu ABC

(www.zpravy.cirkev.cz)

V pátek 9. prosince začaly v mexickém hlavním městě Mexico City čtyřdenní slavnosti k výročí zjevení P. Marie v Guadalupe z roku 1531. Až do pondělního vyvrcholení se očekává 10 milionů poutníků z Mexika i jiných zemí, informoval portál El sol de México.

Po koronavirové pauze se letos slavnost koná bez omezení. Mexická katolická církev zároveň s ní zahajuje devítileté období příprav na 500. výročí od zjevení, které vychází na rok 2031. 

Ve dnech 9. až 12. prosince 1531 se na území dnešního Mexico City čtyřikrát zjevila Panna Maria prostému indiánovi Juanu Diegovi. Zanechala mu na jeho plášti svůj zázračný obraz, který se stal celosvětově známým jako Panna Maria Guadalupská. Tato událost významně napomohla evangelizaci Latinské Ameriky.

Poutní slavnost před bazilikou Panny Marii Guadalupské na pahorku Tepeyac se považuje za největší na světě v rámci katolické církve, což zároveň představuje značné organizační a logistické problémy. Na usměrňování davů poutníků a zajištění bezpečnosti bylo letos nasazeno 5 000 policistů. Trojnásobně víc pracovníků pak správa hlavního města také vyčlenila k zajišťování lékařské pomoci, pitné vody, k přepravě či likvidaci odpadu. 

Pro mexickou církev je letošní guadalupská slavnost také výchozím bodem pro přípravy na 500. výročí mariánských zjevení v roce 2031. Mexický arcibiskup kardinál Carlos Aguiar Retes na středeční tiskové konferenci vysvětlil, že během devíti let se uskuteční řada náboženských, vědeckých a kulturních aktivit. Nemají se omezovat jen na hranice země, jelikož guadalupské zjevení je „dědictvím nejen Mexika, ale celého lidstva“, řekl mexický primas.

Zdroj: Kathpress

(www.zpravy.cirkev.cz)

Poslední letošní video, kterým Svatý otec v rámci Celosvětové sítě modlitby s papežem doprovází úmysly, jež svěřuje celé katolické církvi, se zaměřuje na práci dobrovolnických organizací a jejich členů. Papež je vybízí, aby pracovali nejenom „pro lidi“, ale také „s lidmi“, a stávali se tvůrci milosrdenství.

Vatican News

„Svět potřebuje dobrovolníky a organizace, které chtějí vyvíjet úsilí o společné dobro. Ano, právě toto je slovo, které by dnes mnozí rádi vymazali: úsilí. A svět potřebuje dobrovolníky, kteří by se zasazovali o společné dobro.

Být dobrovolníky, kteří prokazují solidaritu, je rozhodnutí, která nám přináší svobodu, přispívá k naší otevřenosti vůči potřebám druhého člověka, požadavkům spravedlnosti, obraně chudých a péči o stvoření. Znamená to být tvůrci milosrdenství – rukama, pozorným zrakem a sluchem, blízkostí. Být dobrovolníkem značí pracovat s lidmi, kterým sloužíme. Nejenom pro tyto lidi, nýbrž s nimi, pracovat s lidmi.

Práce dobrovolnických organizací je mnohem účinnější, když spolupracují mezi sebou navzájem a se státy. Jestliže pracují koordinovaně, vydávají ze sebe to nejlepší, jakkoli jsou jejich zdroje omezené, a uskutečňují zázrak, jímž je rozmnožení naděje. A my tolik potřebujeme, aby se naděje rozmnožovala!

Modleme se, aby rozvojové a dobrovolnické organizace nacházely osoby ochotné zapojit se do společného dobra a neustále hledat nové způsoby spolupráce na mezinárodní úrovni“.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Dnes se koná připomínka pronásledovaných pro víru, tzv. Červená středa. Tato mezinárodní iniciativa začala ve Velké Británii v roce 2016, v Česku si ji připomínáme popáté. Nad letošním ročníkem převzali záštitu ministr zahraničních věci ČR Jan Lipavský, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Vedle červeného nasvícení budov, které představuje barvu krve coby symbolu utrpení pronásledovaných kvůli svému náboženství, se v tento den v Praze uskuteční mezinárodní konference, společná křesťansko-židovská modlitba či koncert. Červenou středu spolupořádají Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví v ČR (ERC) a Federace židovských obcí ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP)  a organizace Aid to the Church in Need (ACN) International.

S podtitulem „Pronásledování pro víru… Jak mohu pomoci já?“ zahájí oficiální program Červené středy mezinárodní konference, která začíná v 13:00 v Brožíkově sále Staroměstské radnice v Praze, nad níž letos převzal záštitu také ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a organizačně se podílí i Wilfried Martens Center for European Studies. Vystoupí na ní zástupci mezinárodních charitativních a humanitárních organizací z Velké Británie, USA či Německa. Bude mezi nimi například členka britské Sněmovny lordů baronka Caroline Cox, která je zakladatelkou Humanitarian Aid Relief Trust či súdánská křesťanka Mariam Ibrahim Ishag, která byla původně ve své vlasti odsouzena k trestu smrti.

V 18:00 pak bude ve Velké aule Karolina následovat společná modlitba židů a křesťanů, již povedou zástupci každé z pořádajících organizací: předseda ČBK pražský arcibiskup Jan Graubner, místopředsedkyně ERC Ivana Procházková a židovský rabín David Maxa. Po modlitbě vyjde z Karolina průvod kolem červeně nasvícených budov v centru Prahy. Cílem bude Betlémská kaple, kde účastníky v 20:00 čeká poslední bod programu, benefiční koncert, jehož výtěžek poputuje na vykupování zotročených lidí v zemích třetího světa. Koncert  bude živě přenášet TV Noe.

Červeně budou nasvícené budovy nejen v Praze, ale po celé ČR. Do letošního ročníku se dosud přihlásilo přes 60 institucí. Přihlašovat je stále možné zde.

Červená středa (#RedWednesday) je akce, jejímž smyslem je veřejně si připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Znakem této iniciativy je rozsvícené červené světlo symbolizující krev trpících pro víru – lidé proto v tento den zapalují svíčky nebo nasvěcují významné budovy červeným světlem (kostely, sloupy, sochy aj.).  S touto aktivitou přišla v roce 2016 poprvé britská pobočka křesťanské organizace Aid to the Church in Need. V posledních letech se k Červené středě připojují desítky subjektů po celé ČR. Akce se koná také na dalších místech ve světě, mj. v Londýně, Bratislavě, Vídni, Budapešti, na Filipínách či v Kanadě.

Papežská nadace Pomoc trpící církvi (ACN) vydala u příležitosti Červené středy oficiální zprávu o pronásledování křesťanů pro víru v letech 2020-2022. Jedním z jejích hlavních zjištění je skutečnost, že v 75 % z 24 sledovaných zemí se perzekuce v tomto období prohloubily.

Exodus křesťanů z Blízkého východu

Kdysi vzkvétajícím komunitám hrozí zánik kvůli masové emigraci. Ta je způsobená vícero faktory – od hrozby islamistického fundamentalismu přes diskriminaci křesťanů po ekonomické problémy.

Od založení státu Izrael v roce 1948 se počet křesťanů na palestinských územích včetně Jeruzaléma smrskl z 18 % na necelé jedno procento tamní populace, a to kvůli neutuchávajícímu izraelsko-palestinskému napětí a hospodářským potížím. Jen za poslední dva roky odtud odešlo více než dalších 5 000 křesťanů.

Irák

Ještě dramatičtější je exodus křesťanů z Iráku a Sýrie, zvláště během ovládnutí iráckého území Islámským státem v letech 2014-2017. Odliv křesťanů začal už s americkou vojenskou intervencí v roce 2003. Postupně kvůli násilnostem a nestabilitě jich své domovy opustilo více než 100 tisíc. Usadili se většinou v iráckém Kurdistánu, sousedních zemích či zamířili do Severní Ameriky, Austrálie či Evropy.

Odliv křesťanů z Iráku pokračuje bohužel i dnes, navzdory vojenské porážce Islámského státu. V Iráku stále přetrvává ekonomická krize, politická nestabilita, diskriminace a nejistota. Podle hlavy chaldejské katolické církve kardinála Louise Raphaela Sako jde o bezprecedentní exodus. Na počátku 90. let po válce v Perském zálivu se počet křesťanů v Iráku odhadoval na 1 až 1,4 milionu. Dnes je to asi čtvrtina tohoto počtu.

Sýrie

Podobně i v Sýrii, kde od roku 2011 zuří občanská válka mezi režimem prezidenta Bašára al-Asada a povstalci stejně jako ekonomická krize, jsou křesťané nuceni zemi opouštět. Křesťanská komunita, která ještě před rokem 2011 tvořila 10 % populace, klesla pod 2 %.

Libanon

V sousedním Libanonu je rovněž velká politická nestabilita doprovázená závažnou ekonomickou krizí. Za posledních 30 měsíců obdržela kanadská ambasáda v hlavním městě Bejrútu přes 10 tisíc žádostí o azyl.

Afrika

Represe vzrostly zejména v subsaharských zemích jako Burkina Faso, Niger, Nigérie a Mali. Pohybují se zde islamistické teroristické skupiny, které útočí na státní instituce jako policejní stanice, a ničí nemocnice či školy. Velice často také dochází k únosům křesťanů, kdy teroristé požadují vysoké výkupné. V Nigérii, kde řádí teroristé z Boko Haram, bylo podle zprávy mezi lednem 2021 a červnem 2022 zavražděno 7 600 křesťanů.

Jižní a východní Asie

V převážně hinduistických a budhistických zemích jako Indie, Barma či Srí Lanka je násilí vůči křesťanům motivované vzrůstajícím náboženským nacionalismem. V Indii bylo za půl roku mezi lednem 2021 a červnem 2022, zaznamenáno 710 násilných činů namířených proti křesťanům. Nejhorší situace je pak tradičně v Severní Koreji, kde jsou náboženská víra a její praktikování už několik desetiletí systematicky potírané.

Ve světle této dramatické situace vyzývá papežská nadace Pomoc trpící církvi věřící ke společné modlitbě zvláště o Červené středě a k symbolickému červenému nasvícení kostelů a dalších budov, které má na pronásledování upozornit.

Zpráva o pronásledování je k dispozici ZDE (v angličtině).

Zdroj: Vatican News, ACN

(www.zpravy.cirkev.cz)