Poutě

Kardinál Schönborn: Svatá Ludmila měla vliv na celé naše dějiny

Kardinál Schönborn: Svatá Ludmila měla vliv na celé naše dějiny

U příležitosti 1100. výročí umučení sv. Ludmily se v sobotu 18. září konala na Tetíně národní poutní mše svatá. Mši celebroval papežský legát, vídeňský arcibiskup a metropolita, kardinál Christoph Schönborn.
Publikováno: 18. 9. 2021 16:30

V bule, kterou papež František jmenoval právě kardinála Christopha Schönborna papežským legátem pro Národní svatoludmilskou pouť, a na kterou se kardinál několikrát během svých promluv odvolával, Svatý otec píše:
„Tohoto dne budeš tedy naším jménem předsedat liturgii a předáš všem náš upřímný pozdrav. S vděčností svěříš v modlitbě milostivému Bohu všechny živé i zemřelé křesťany tohoto národa. Shromážděné pak pozveš k prosbám o mír pro svět a rodiny, k pokojnému svědectví o křesťanské víře, naději a lásce a zvláště k zachování věrnosti Božím přikázáním i starobylé tradici křesťanské zbožnosti.
Rozjímáme-li o svaté Ludmile, která je skutečně příkladem rozvážné babičky, jelikož vnuka Václava naučila zachovávat přikázání Páně, pak u příležitosti, kterou nám dává také nedávné slavení prvního Světového dne prarodičů a seniorů, povzbuzujeme všechny, aby si velmi vážili těch, kdo „jsou chlebem, který živí náš život.

V úvodu slavnostní mše svaté kardinál Schönborn všechny přivítal a zmínil, že je velmi rád, „že může být mimořádným papežským vyslancem ve svém rodišti, i když tu prožil pouhých 9 prvních měsíců svého života, a sice v místě, které se nachází nedaleko od rodiště sv. Ludmily.“

Ve svém kázání pak připomněl, že se sv. Václav stal takovým světcem, vzorem křesťanského vládce, právě díky své babičce svaté Ludmile. Byla to právě svatá Ludmila, která měla vliv na celé naše dějiny. A jak papež František v bule adresované kardinálu Schönbornovi uvedl, právě sv. Ludmila učila svého vnuka dodržovat přikázání. Kardinál Schönborn upozornil, že to byly babičky, které zůstaly vždy odvážné a věrné víře a věděly, jak vštípit víru svým vnoučatům, na ně žádná totalita nemohla. Podobně je tomu i v sekularizované společnosti, kde právě prarodiče, a babičky zejména, jsou nositelkami víry. 
Sv. Ludmila společně se svým manželem knížetem Bořivojem stáli na počátku christianizace naší vlasti. Kardinál Schönborn vyzdvihl jeden aspekt christianizace Evropy, který má pro naší vlast velký význam. Naše vlast nezůstala pod vlivem východobyzantské plíce (přirovnání, které používal sv. Jan Pavel II.), ale dějiny naší země utvářel křesťanský západ se všemi klady i zápory, což vedlo i k tomu, že se mnozí od víry odvrátili.
A co, podle kardinála Schönborna, znamená christianizace naší vlasti dnes? Co je naše poslání? „Když se zamyslíme nad slovy sv. apoštola Pavla z druhého čtení: „Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony, buď svědkem jako Ježíš Kristus, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví…stejně jako mnozí z našich rodičů a prarodičů vydávali svědectví o Kristu a církvi před komunistickými pronásledovateli.“ 

Kardinál také citoval slova papeže Benedikta XVI., která pronesl v roce 2009 při návštěvě České republiky, a která pokládá za prorocká. „Papež Benedikt tehdy položil sobě i nám otázku, co znamená být křesťanem v zemi, kde velkou část tvoří lidé bez náboženského vyznání, tzv. něcisté a křesťané jsou menšinou? Znamená to uzavřít se a vytvořit si malý křesťanský svět? Papež Benedikt říká, jak velmi se ho dotkla srdečnost a radost, která mu byla všude prokazována. Ale říká, že když mluvíme o nové evangelizaci, mnoho lidí se zhrozí, zalekne. Nechtějí se stát objektem misie, vydat v šanc na pospas svobodu jejich myšlení a chtění. Otázka po Bohu zůstává i pro ně přítomná, i když nemohou uvěřit konkrétnímu způsobu, jakým se k nám obrací…“

Na závěr své promluvy připomněl slova Tertuliána, že se „krev mučedníků stane semenem nových křesťanů.“ Totéž objasňuje také podobenství o rozsévačovi. I když se zdá, že naše úsilí zasévat a šířit víru bylo marné, sem tam se najde dobrá půda a s ní i dobré výnosy„Život a smrt svaté Ludmily přinesla hojné ovoce jen v minulosti? Bratři a sestry věříme, že jsou svatí přítomní? Že nebe působí nyní a dnes? Svatí žijí! Nejsou v muzeu a jsou stále činní i dnes. Proč bychom se jinak s důvěrou modlili: Svatá Ludmilo oroduj za nás. Amen.“

V závěru mše svaté byla papežem Františkem jmenována paní Olga Michutová, roz. Šimšová Dámou Papežského rytířského řádu svatého Řehoře Velikého. Paní Michutová je zakladatelskou a předsedkyní sdružení sv. Zdislavy a také členkou Třetího řádu sv. Dominika, kde přijala jméno sestra Zdislava. Celý život se aktivně zapojovala ve farnosti Hutisko-Solanec. V rámci kanonizace sv. Zdislavy požehnal papež sv. Jan Pavel II. provizorní  stanovy sdružení a základní kámen pro kostel sv. Zdislavy na Prostřední Bečvě. Cílem sdružení sv. Zdislavy bylo vybudovat domy rodinného typu a získávat pěstounské rodiny, které by pomáhaly dětem ve vstupu do života. Paní Michutová dosáhla státního schválení stanov sdružení a celých dvacet let sháněla pozemky, finance a vhodné rodiny. Za tu dobu byly vybudovány 4 domy a do projektu se zapojilo celkem 20 náhradních rodin, kterými prošlo 80 osiřelých dětí. Paní Olga Michutová doposud zastává pozici předsedkyně sdružení a věnuje se tomuto dílu milosrdné lásky.

Dále pak Svatý otec jmenoval paní Janu Jochovou Trlicovou Dámou Papežského rytířského řádu sv. Silvestra, papeže. Paní Mgr. Jochová Trlicová je předsedkyní Aliance pro rodinu a publicistka. Od roku 2010 se aktivně zapojila do advokační činnosti ve prospěch ochrany rodičovských práv a podpory domácího vzdělávání. Tak se dostala k tehdejšímu občanskému sdružení Výboru na obranu rodičovských práv, jehož činnost pomohla obnovit a od roku 2015 zastává pozici předsedkyně. Jana Jochová již po dobu více než 10 let hájí práva rodičů vychovávat děti a zájmy rodin, především těch s více dětmi. Od roku 2017 je hlavní tváří kampaně Aliance pro rodinu za ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. S kampaní byla spojena i petiční iniciativa, která přinesla více než 100 000 podpisů požadujících po zákonodárcích ústavní definici manželství a ústavní ochranu institutu manželství.

 
(www.cirkev.cz)

Poutní mše svatá ke cti sv. Bartoloměje v Holedečku

Svátek svatého Bartoloměje připadá na 24. srpen, což byl v letošním roce všední den. V kostele sv. Bartoloměje v Nečemicích se v letošním roce poutní mše svatá nekoná kvůli probíhajícím stavebním pracem. Srdečně Vás zveme tuto neděli 29. srpna na poutní mši svatou do kostela sv. Bartoloměje v Holedečku. 🙂

Hlavní poutní slavnost v Liběšicích 2021

Náš život je jednou dlouhou poutí, častokrát plnou různých bolestí a starostí. Ale na některých místech člověk může najít trochu nebeského klidu pro občerstvení duše a to zvláště tam, kde se nebe potkalo se zemí v odpovědi na bolavé pozemské prosby. Po staletí tak poutníci přicházejí do Liběšic pro posilu, útěchu a pomoc, na místa, kde se Panna Maria zjevila.

Národní pouť ke svatému Václavu ve Staré Boleslavi

Ve Staré Boleslavi se konala Národní svatováclavská pouť

I přes přísná koronavirová opatření se dnes ve Staré Boleslavi konala Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem poutní bohoslužby byl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, kazatelem olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. Společně s nimi koncelebrovali čeští a moravští biskupové a řada kněží.
Publikováno: 28. 9. 2020 14:15

Foto: Roman Albrecht, ČaV

V úvodu kardinál Dominik Duka připomenul, že původně měl být hlavním celebrantem této bohoslužby kardinál Marc Ouelett, prefekt kongregace pro biskupy, který se z důvodu zpřísněných opatření nemohl spolu s dalšími evropskými biskupy účastnit plenárního zasedání CCEE, které se mělo v těchto dnech konat v Praze, ani této Svatováclavské pouti. 
 
Arcibiskup Graubner na začátku své promluvy, ve které se věnoval myšlenkám z encykliky Laudato Sí, řekl: „Slavíme svatého Václava, věčného knížete České země, který se už na začátku našich dějin nasadil pro křesťanskou evropskou orientaci našeho národa. Ukazoval moudrost čerpanou z Božího slova a dovedl být vládcem otevřeným k budování vztahů.“

Dále se zamýšlel nad slovy papeže Františka z této encykliky, že povinnost věřících ke Stvořiteli a přírodě tvoří součást víry a nelze oddělit ochranu stvoření od pokoje a spravedlnosti. „Krize životního prostředí a krize sociální spolu souvisí. Ano, lidská existence se zakládá na vztahu k Bohu, bližnímu a k zemi.” Ze země má člověk právo brát jen to, co potřebuje ke svému přežití a má povinnost ji chránit pro budoucí generace, protože země patří Hospodinu a člověku je jenom propůjčená a každé soukromé vlastnictví je zatíženo jakousi „sociální hypotékou”. Životní prostředí je jměním celého lidstva a odpovědností všech. „Ekologická krize, o které se tolik mluví, má svůj lidský kořen, že člověk chce získat všechno, co je možné, ale ignoruje, že představa nekonečného růstu vychází ze lži, že neexistuje neomezené množství energie a zdrojů,“ dodal olomoucký arcibiskup.
 
Dnes je nutná odvážná kulturní revoluce, která nás sice zpomalí, ale umožní udržitelný rozvoj a vrátí k velkým cílům. Kulturní revoluce ovšem začíná obnovou člověka. Neuzdravíme svůj vztah k přírodě bez uzdravení vztahu k lidem a k Bohu. Křesťanská revoluce se musí především zbavit přehnané soustředěnosti, sebestřednosti člověka a musí sesadit své vlastní já z místa Boha.“

Podle arcibiskupa Graubnera je v popředí člověka jen jeho vlastní zájem a vše ostatní je pro něj relativní. „Tato relativistická kultura je však patologií, která vede k tomu, že člověk využívá druhého. Je to stejná logika, která vede třeba ke zneužívání dětí, opouštění starých lidí…je to logika, která z nezřízené touhy konzumovat vyrábí stále více odpadu.“
 
„Lidská ekologie zahrnuje i vztah člověka k mravnímu zákonu. Člověk má přirozenost, kterou musí respektovat, a kterou nemůže libovolně manipulovat…Úcta k vlastnímu tělu v jeho ženskosti či mužskosti, je nezbytná k tomu, abychom byli schopni rozpoznat sami sebe a není zdravé smazávat pohlavní různost.“
 
Je tedy nezbytné, aby došlo především k osobní proměně. „Jenom na základě kultivace solidních ctností je možné darovat sebe a nasadit se třeba pro životní prostředí. Ekologická konverze se ale rodí z přesvědčení naší víry. Není možné se zasazovat o velké věci jen na základě pouček bez mystiky, která by je oživovala. Střežit Boží dílo je podstatnou součástí ctnostného života.“
 
Na závěr arcibiskup Graubner dodal, že myšlenky papeže Františka jsou hutné a těžké, ale „věřím, že nám v této náročné době pomohou postavit se zodpovědně k zemi svatého Václava, kterého dnes oslavujeme. A děkuji všem, kteří se zapojí do křesťanské revoluce vyhlášené papežem Františkem. Věřím, že svatý Václav z nás pak bude mít radost a že se za svůj národ nepřestane v nebi přimlouvat.“
 
Na konci bohoslužby kardinál Dominik Duka poděkoval všem, kdo se zasloužili o přípravu mše svaté a především poutníkům, kteří do Staré Boleslavi dorazili. „Chtěl bych říci, že vaše přítomnost, je ona veliká solidarita s těmi, kteří onemocněli, kteří trpí. Jistým způsobem jsme se zde solidarizovali s lékaři, zdravotními sestrami, policií, armádou, která zasahuje.“  Kardinál Duka také vyzval přítomné velvyslance, aby se obrátili na své vlády a zasadili se za mír na Náhorním Karabachu.

Fotografie v galerii: Roman Albrecht, Člověk a Víra

Autor článku:
Monika Klimentová

(www.cirkev.cz)

Národní svatováclavská pouť 2020

Národní svatováclavská pouť 2020

V důsledku epidemiologických opatření proti šíření COVID-19 došlo ke změnám v programu Národní svatováclavské pouti. Přinášíme aktualizovaný program.
Publikováno: 15. 9. 2020 17:15

Neděle 27. září

17.00 Svatováclavské duchovní zastavení na Václavském náměstí v Praze
19.50 Příjezd relikvie sv. Václava před baziliku Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
20.00 Svatováclavský koncert a nešpory v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

Pondělí 28. září

7.00 Mše svatá na hrobě sv. Václava v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
7.30 a 8.30 Mše svaté v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
10.00 POUTNÍ MŠE SVATÁ na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi, hlavní celebrant: J. Em. Dominik kardinál Duka; kazatel: J. Exc. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký
14.00 Modlitba za národ u Palladia země České v bazilice Nanebevzetí Panny Marie
15.30 Závěrečný koncert pro poutníky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie
17.00 Odjezd relikvie sv. Václava na Pražský hrad
18.00 Mše svatá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Více informací na stránkách katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Kulturní a doprovodné programy pořádané v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi najdete na www.brandysko.cz 

Za finanční podporu děkujeme Ministerstvu kultury České republiky.
Obec Zákolany, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Římskokatolická farnost Roztoky, Základní škola a Mateřská škola pod Budčí vás srdečně zvou na Svatováclavské slavnosti na Budči u Zákolan. Více informací najdete na www.zakolany.cz

Plakát Národní svatováclavské pouti 2020 je k dispozici zde

(Zdroj: apha.cz)

Poutní mše svatá v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích

Srdečně Vás zveme o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie na poutní slavnost do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích. Kostel prochází už mnoho let rekonstrukcí. K záchraně všech našich kostelů vede velmi dlouhá cesta, ale díky Bohu postupuje. Každý rok se o malinký kousek opravy posouvají dále. V posledních třech letech probíhá restaurování oken a dveří tohoto kdysi krásného kostela Matky Boží. Interiér kostela na svoje zásadní zkrášlení stále ještě čeká. 🙂 

Slavnostní požehnání Mariánského sloupu v Praze

Katolický týdeník: U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje náměstí v poutní místo. Přímý přenos můžete sledovat na TVNoe

Je to místo startu i cíle poutí, místo modliteb i debat, setkávání i protestů. Katolíky sloup táhne k modlitbám, jiné třeba seznamuje s historií. Většině náhodně oslovených chodců se prý líbí a připadá jim, že na „Staromák“ patří. „Sloup není nový, vrátil se a na náměstí dokonale zapadl. Panna Maria prostor geniálně dotváří, nepředvádí se, nepovyšuje – má však nadhled,“ popisuje třeba reportér Eugen Kukla, obyvatel centra Prahy, který dění v okolí často zachycuje fotoaparátem.

Na náměstí, kam tradičně chodili hlavně turisté, se stále více objevují rozličné hloučky věřících. Například odsud před pár týdny startovala cyklopouť na Velehrad, která měla původně namířeno do italského Turína. „Připadá nám to symbolické. Sledovali jsme několikaletou snahu o obnovu sloupu a ta se letos potkala se záměrem naší pouti, jejíž trasu jsme museli kvůli koronaviru upravit,“ popisuje organizátor cyklopouti Vít Tomaštík. Sloup chápali zároveň jako symbol překonání pandemie, což byl častý motiv stavění těchto památek už od 17. století. Na cestu jim navíc požehnal emeritní pražský biskup Karel Herbst, který sám covid-19 prodělal. „Mariánský sloup na Staroměstském náměstí opět stojí. Mnozí katolíci to vzali na vědomí s velkým zadostiučiněním. Protože před 102 roky na zemi neležel jen rozbitý sloup, ale socha Panny Marie, která má mimo jiné titul Pomocnice křesťanů,“ uvedl biskup pro KT.

U sloupu lze potkat farníky z místních i mimopražských farností, modlitební skupiny, hledající, ale i přesvědčené horlivce z katolické i protestantské strany. „Chodí sem babičky, rodiny s dětmi, přivážejí sem nemocné na invalidních vozících,“ popisuje Kukla a dodává: „Ač někteří lidé přicházejí s jistým despektem, jasných odsudků zaznívá jen velmi málo. Spíše říkají – jako by tu stál odjakživa.“

Vztyčení sloupu provázela bouřlivá debata o jeho smyslu v českých dějinách. Jednou se jej dokonce na protest pokusil podpálit vandal, výsledkem byla okouřenina, kterou týž den bez nároku na odměnu umyl vodními tryskami specialista Miloslav Černý, který dříve proslul vyčištěním graffiti na Karlově mostě. Kardinál Dominik Duka za české a moravské biskupy nyní vzkazuje: „Vědomi si i bolestných selhání nejen nás, ale všech křesťanů v různých peripetiích historie, chceme ujistit celou společnost, že vyzdvižení Mariánského sloupu nechápeme jako projev vítězství a triumfu“.

Setkání každou středu

Každou středu v 17 hodin se u sloupu scházejí lidé ke zpěvu mariánských písní. Přilehlá farnost Matky Boží před Týnem se však zatím v žádných modlitebních aktivitách neangažuje. „Uvidíme, jak se věřící budou chtít scházet,“ vyhlíží duchovní správce P. Vladimír Kelnar s tím, že kostely v pražském centru obecně spíše „zejí prázdnotou“.

Lidé přesto už za koronavirové karantény, v průběhu prací na sloupu zavěšovali na jeho hrazení růžence a nosili sem květiny a svíčky, stavebnímu týmu přinášeli zase jídlo. K přenosnému oltáři se někteří chodili modlit téměř denně. Zážitky z červnového vztyčování sloupu má i fotografka a novinářka Martina Řehořová. „Obdivovala jsem, jak byl sochař Petr Váňa schopen mluvit s tolika lidmi, a přitom velmi soustředěně a trpělivě pokračovat ve své práci,“ vzpomíná.

Tuto sobotu se na žehnání sloupu do Prahy chystají zástupy lidí, mnohé farnosti i sdružení si najaly autobusy, dokonce vychází několik odborných i populárně naučných knih.

Tereza Zavadilová

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Kolem něj vzniká nové poutní místo. Věnujeme se mu na tematické dvoustraně a přinášíme i speciální přílohu.

(www.cirkev.cz)