Nové zvony pro kostel v Horním Prysku

Milena Davídková 14.června 2023

Dne 23. května 2023 byly přivezeny do obce Prysk z německého Passau ze zvonařské firmy Rudolfa Pernera 4 darované zvony, odlité v roce 1958, ze zrušeného kostela v městě Schwabach – Vogelherd u Norimberka: sv. Walburga 280 kg (tón c2), sv. Alžběta 160 kg (tón es2), sv. Sebald 135 kg (tón f2) a sv. Martin 100 kg (tón g2). Spolu s nimi dva nové zvony odlité firmou Rudolf Perner v Passau: Sv. Petr 712 kg (tón g1) a sv. Pavel 420 kg (tón b1).

Všechny zvony budou požehnány 24. 6. 2023 v Horním Prysku před kostelem sv. Petra a Pavla a vyzdviženy do věže a ještě ten den budou vyzvánět. 

Slavnosti se zúčastní také přátelé z farnosti Schwabach a bývalí němečtí obyvatelé obce Prysk a jejich potomci. (viz pozvánka).
Na zvony a jejich zavěšení přispěl:  Česko- německý fond budoucnosti, Obec Prysk, Farnost Horní Prysk, obyvatelé obce Prysk, němečtí rodáci a SZIF prostřednictvím MAS Český sever.

(www.dltm.cz)

Sestry bosé karmelitky budují nový klášter nedaleko Prahy. Na toto úžasné dílo můžete přispět prostřednictvím benefičního koncertu.

Neděle Božího milosrdenství je příležitostí vystavit se proudu Boží milosti

Druhá neděle po Velikonocích je nazývána Bílou nedělí (Dominica in albis) a od roku 2000 je slavena jako neděle Božího milosrdenství. Ukazuje tak na vzkříšeného Krista jako zdroj důvěry a naděje.

Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční je posledním dnem velikonočního oktávu, kdy se připomíná každý den od neděle Zmrtvýchvstání Páně slavnost Kristova vítězství nad smrtí. V dobách rané církve se tato neděle nazývala Bílou nedělí (lat. Dominica in albis), protože tento den nově pokřtění, tzv. neofyté, odkládali svá bílá roucha, do kterých byli oblečení při křtu o Velké noci. Již v historii byla tato neděle spojována s evangeliem o ustanovení svátosti smíření „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (J 20,23). Právě v této svátosti se nejvíce odráží Boží milosrdenství, projev Boží lásky k člověku. „Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele.“

Vznik neděle Božího milosrdenství

Velkým šiřitelem Božího milosrdenství byla sestra Faustyna Kowalská, polská řeholnice a mystička, která žila v první polovině 20. století. Právě jí se zjevil Ježíš a položil jí na srdce toto přání, jak popisuje ve svém Deníčku: „Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů; v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ (699)

Sestra Faustyna byla v jubilejním roce 2000 prohlášena sv. Janem Pavlem II. za svatou. Stalo se tak právě na druhou neděli velikonoční, kterou při této příležitosti svatý papež ustanovil za neděli Božího milosrdenství. O pět let později, v roce 2005, v předvečer tohoto svátku, se papež sv. Jan Pavel II. navrátil do Otcova domu.

I papež František pokračuje během svého pontifikátu v šíření Božího milosrdenství, 8. prosince 2015 vyhlásil mimořádný Svatý rok Božího milosrdenství, jehož mottem se stalo „Milosrdní jako Otec“ (srov. Lk 6,36). Neustále povzbuzuje současnou církev, aby se stala tzv. polní nemocnicí a hojila zranění a rány a prokazovala milosrdenství k bližnímu.

Autor: Radka Blajdová

Zdroj: pastorace.cz, Vojtěch Kodet, wikipedia

(www.cirkev.cz)

P. Roman Vlk | POSTNÍ PUTOVÁNÍ | Jsi píseň mého srdce – YouTube

V pondělí 6. února brzo ráno zasáhlo jihovýchodní Turecko a Sýrii katastrofální zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály. Charita Česká republika okamžitě vyhlásila sbírku na pomoc zasaženým lidem. O život přišlo bezmála 2000 lidí, zraněných jsou tisíce. Před polednem zasáhlo jihovýchod Turecka další zemětřesení o síle 7,6 stupně. Lidé v místě potřebují okamžitou humanitární pomoc. Přímo na místě už zasahuje Charitní síť.

Stovky tisíc lidí potřebují humanitární pomoc

Epicentrum zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály bylo blízko města Gaziantep v jihovýchodním Turecku nedaleko syrských hranic. Otřesy byly cítit až v Libanonu a na Kypru a zanechaly za sebou bezmála 2000 mrtvých. Tato čísla ale bohužel nejsou konečná. Záchranáři teprve odkrývají sutiny domů, které se v důsledku zemětřesení zřítily. Mnoho lidí pod nimi stále zůstává uvězněných. Podle dostupných informací z Turecka se zřítilo 3000 budov.  

Charita Česká republika je připravena bezprostředně pomoci. Z krizového fondu uvolnila částku 300 000 korun a zároveň vyhlásila sbírku Charita pro Turecko a Sýrii zasažené zemětřesením. Číslo účtu 55660022/0800, VS 118. Na místě již přímo pomáhá Charita Turecko, která pomoc koordinuje s místními autoritami. Pro lidi, kteří přišli o své domovy, zajišťuje bezpečná shromaždiště a rozdává teplé jídlo a oblečení. Zároveň organizuje pro zasažené zemětřesením sbírku potravin, ošacení a dalších potřeb.

Do míst zasažených zemětřesením byly okamžitě vyslány pátrací a záchranné týmy. Turecko také oficiálně požádalo o mezinárodní pomoc. Do oblasti míří mimo jiné hasiči z hasičského záchranného sboru České republiky.

„Sociální sítě plní zprávy lidí, kteří jsou buď sami uvězněni pod sutinami, nebo nemají zprávy o svých blízkých,“ říká přímo z Turecka Irena Menšíková z Charity Česká Republika.

Necelých 12 hodin po prvních otřesech zasáhla jih Turecka další vlna zemětřesení, tentokrát o síle 7,6 stupňů Richterovy škály. Epicentrum bylo ve městě Kahramanmaraş. Situaci navíc komplikuje mrazivé počasí, hustý déšť a sníh. Lidé jsou na ulicích v mrazech, schovávají se v autech, pokud nějaké mají. Ve většině stojících budov není elektřina ani voda. Zasažení lidé potřebují okamžitou humanitární pomoc.

Cesty do míst zasažených zemětřesením jsou uzavřené. Úřady apelují na občany, aby do míst nevyjížděli.

Nejtragičtější zemětřesení v Turecku od roku 1939

Ranní zemětřesení zasáhlo oblast v okolí města Gaziantep, asi devadesát kilometrů od syrských hranic. Gaziantep má 2 miliony obyvatel a zároveň je domovem až pro půl milionu syrských uprchlíků. Gaziantep je také sídlem jedné z největších operací agentury OSN pro uprchlíky. V Sýrii zasáhlo zemětřesení zejména oblasti ovládané opozicí, ve kterých žijí miliony vysídlených Syřanů.

Turecko leží na rozhraní několika litosférických desek, probíhá jím několik zlomů, a zemětřesení jsou tu proto častá. Podle tureckého prezidenta jde o nejhorší katastrofu v Turecku od zemětřesení v roce 1939. Tehdy připravily otřesy na severovýchodě země o život na 30 000 lidí. Zemětřesení v roce 1939 mělo stejnou sílu – 7,8 stupňů Richterovy škály – jako to pondělní. K největším katastrofám v dějinách země patří také zemětřesení ve městě Izmit nedaleko Istanbulu, při kterém v roce 1999 zemřelo na 18 000 lidí.

Zemětřesení znamená také obrovské materiální škody. Ty se v Turecku budou pohybovat v rozmezí od jedné do deseti miliard dolarů (zhruba 22 až 220 miliard Kč).

(www.charita.cz)

Srdečně Vás zveme na tradiční svatoanenskou poutní mši svatou na Líčkově. V letošním roce se koná u nové požehnané kapličky svaté Anny na konci Líčkova u domu čp.127.  🙂 

e-Poutníček pro děti XIV 03 (22-01-2021)

I v letošním roce se koná poutní mše svatá v Siřemském kostele, který prochází již mnoho let náročnou záchranou. Letošní pouť je příležitostí k poděkování za dokončení oprav střechy a krovu. V letošním roce také proběhla částečná oprava zřícené zdi pod kostelem.