Modlitby a tradice

Oslavy 100 let stigmatizace sv. Pia z Pietrelciny

Tato neděle 23. září 2018 je velikým výročím a slavnou oslavou 100 let od stigmatizace sv. Pia z Pietrelciny, otce Pia a také zároveň 50. výročím jeho odchodu do náruče Nebeského Otce. Hlavní slavnosti probíhají v San Giovanni Rotondo v Itálii, v místě trvalé přítomnosti otce Pia, ale také všude po celém světě, kde se nachází mnoho duchovních synů a dcer tohoto velikého světce, našeho současníka a zároveň mimořádného člověka, obdarovaného darem Kristových ran při ukřižování.

Modlitby za vláhu

Text modlitby za vláhu

V obdobích závažného sucha, které se stále častěji opakuje, vyzýváme k modlitbám za vláhu. Na podnět z řad věřících zveřejňujeme text modlitby, kterou je možné užít. V modlitbě je zahrnuta část Sluneční písně sv. Františka v překladu P. Bonaventury Boušeho OFM a část Modlitby za naši Zemi z encykliky Laudato siʼ papeže Františka. Závěr tvoří 12. verš 9. kapitoly knihy Júdit.

Modlitba v době sucha
Motto (Žl 135,5-7)
Já přec vím, že Hospodin je velký, náš Pán je nade všechny bohy.
Všechno, co Hospodin chce, to činí
na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních.
Přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.

Text modlitby

Chválen buď, můj Pane, mnou a všemi stvořeními,
a především panem bratrem sluncem,
jenž přináší den a nám svítí světlem svým,
jest krásné a září leskem velikým
jsouc, Nejvyšší, tvým obrazem.
Chválen buď, můj Pane, skrze sestru lunu, skrze hvězdy,
na nebiʼs je stvořil jasné, vzácné a krásné.
Chválen buď, můj Pane skrze bratra vítr, skrze vzduch a mraky,
skrze nečas i počasí jasné, kterým na živu své tvory udržuješ.
Chválen buď, můj Pane, skrze sestru vodu,
která je tak užitečná, dobrá, pokorná a čistá.
Chválen buď, můj Pane skrze bratra oheň,
kterým osvěcuješ naše noci,
je krásný, radostný, mohutný a silný.
Chválen buď, můj Pane, skrze naši sestru matku zemi,
která dává život a jež vládne nade všemi
a jež rodí různé plody a trávu a barevné květy.

Náš Pane, chtěli bychom se připojit k této chvále,
kterou vyzpíval svatý František.
Jak tě ale může chválit slunce, když spaluje,
voda, která ztrácí průzračnost a v přívalech přináší zkázu namísto života,
jak tě může chválit oheň změněný v ničivý požár,
a vyprahlá země?
Pohled na ni nás naplňuje sklíčeností.

Vyznáváme, že nejsme dobrými správci tvého stvoření,
když přírodu víc drancujeme, než abychom ji chránili,
a rozséváme znečištění a zkázu namísto krásy.

Odpusť nám a obměkči srdce těch, kdo hledají jen svůj prospěch
na úkor přírody a na úkor chudých.

Prosíme o dar vláhy pro naši zem
a pro nás o sílu tvé lásky,
abychom pečovali o život a krásu.

Zaplav nás pokojem,
abychom žili jako bratři a sestry
a nikomu neškodili.

Dobrý Pane,
Bože našich předků,
Panovníku nebe a země,
Stvořiteli vod,
Králi všeho svého stvoření,
vyslyš naši modlitbu.
Amen.

(www.dltm.cz)
(Text převzatý z webu Arcibiskupství pražského, http://www.apha.cz) 

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červen

V červnu – měsíci, kdy si s větší vnímavostí připomínáme jemnocit Božího Srdce pro nás, se více ponořme do tajemství eucharistie.

V síle tohoto odkazu lásky se křesťanské společenství shromažďuje každou neděli a každý den kolem svátosti Kristovy výkupné oběti. Křesťané, přitahováni jeho reálnou přítomností, jej adorují a kontemplují v prostém znamení chleba, jenž se stal Tělem. Pokaždé když slavíme eucharistii, prostřednictvím této svátosti, tolik střízlivé a tolik slavnostní zároveň, zakoušíme Novou smlouvu, která v plnosti uskutečňuje společenství mezi Bohem a námi. A jako ti, kdo mají na této smlouvě účast, navzdory své malosti a ubohosti, spolupracujeme na budování dějin podle plánu, jaký chce Bůh. Proto každá eucharistická slavnost představuje veřejný kult prokazovaný Bohu, ale zároveň odkazuje k životu a ke konkrétním událostem naší existence. Když se sytíme Kristovým Tělem a Krví, připodobňujeme se jemu, přijímáme v sobě jeho lásku, nikoliv však proto, abychom ji žárlivě drželi pro sebe, nýbrž abychom ji sdíleli s ostatními. Toto je eucharistická logika vepsaná do eucharistie. V ní totiž kontemplujeme Ježíše, lámaný a darovaný chléb, krev prolitou pro naši spásu. Je to přítomnost, jež v nás jako oheň spaluje sobecké postoje, očišťuje nás od sklonu dávat pouze tehdy, když jsme sami dostali, a rozněcuje touhu stávat se, ve spojení s Ježíšem, lámaným chlebem a krví prolitou pro bratry.

Eucharistie je tajemstvím přitažlivosti ke Kristu a proměny v něho. A je také školou konkrétní lásky, jež je trpělivá a obětovaná, jako Ježíš na kříži. Učí nás stávat se vstřícnějšími a otevřenějšími pro ty, kdo hledají pochopení, pomoc, povzbuzení, kdo jsou na okraji společnosti a osamělí. Přítomnost živého Ježíše v eucharistii je jako brána, brána otevřená mezi chrámem a ulicí, mezi vírou a dějinami, mezi Božím městem a městem lidským.

(Autor: Pavel Ambros SJ, národní kooridnátor Celosvětové sítě modlitby s papežem)

30. května – svátek svaté Zdislavy

V  českých diecézích a v brněnské diecézi se v liturgii slaví 30. květen jako památka sv. Zdislavy. V moravských diecézích, kromě brněnské (ve které se sv. Zdislava narodila) se tento den slaví jako nezávazná památka. Sv. Zdislava se narodila kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula dobročinnou láskou k chudině a péčí o vlastní děti. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí.
Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1907 a za svatou 21. května 1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci. Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla ještě v roce 1995 prohlášena za hlavní patronku litoměřické diecéze, čímž nahradila dosavadního hlavního patrona sv. Štěpána, kterému je zasvěcena litoměřická katedrála. Hrob sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem. Od jara roku 2002, z prohlášení civilních autorit, se stala také patronkou Libereckého kraje, do kterého patří i Jablonné v Podještědí.

(Liturgické údaje převzaty z Denní modlitby církve)

www.cirkev.cz