Modlitby a tradice

Duchovní přijímání

Duchovní přijímání

Duchovní přijímání je modlitba, ke které jsou zváni všichni, kdo z jakýchkoli důvodů nemohou přijmout Krista pod způsobami chleba a vína. Je výrazem touhy po setkání s živým Pánem, prosbou, kterou dobrý Bůh slyší a vyslyší. V této modlitbě jsme spojeni s církví, která volá: „Maranatha! Přijď, Pane Ježíši!“
Publikováno: 14. 3. 2020 10:45

Slavíme-li eucharistii, přijímáme-li tělo a krev Páně, nepřijímáme něco, nýbrž Někoho – přichází k nám sám Pán, Ježíš Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý. On je živý.

Vzkříšený Pán přicházel k apoštolům skrytým za zavřenými dveřmi, jak nás o tom ujišťují velikonoční evangelia. On zná způsoby, jak se s námi setkat přes naši fyzickou nemožnost. On zná cesty, kudy za námi přijít navzdory všem zamčeným dveřím.

Zmrtvýchvstalý Kristus není omezen jen na své svátosti, jen na způsoby chleba a vína. Vždyť on je přítomen ve svém slově: to mluví on, když se v církvi předčítá Písmo svaté. I tehdy je přítomen, když se církev modlí a zpívá, jak to slíbil: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“

V tradici církve najdeme takzvané „duchovní přijímání“, inspirované vírou a milující touhou po uskutečnění a trvalém růstu trvalé jednoty s Kristem v jeho Duchu. Podle učení církve je toto „duchovní přijímání“ skutečným osobním setkáním s Ježíšem, neboť působí milost, kterou svátost eucharistie dává, bez vlastního – fyzického – přijímání této svátosti.

Duchovní přijímání je modlitba, ke které jsou zváni všichni, kdo z jakýchkoli důvodů nemohou přijmout Krista pod způsobami chleba a vína. Je výrazem touhy po setkání s živým Pánem, prosbou, kterou dobrý Bůh slyší a vyslyší. V této modlitbě jsme spojeni s církví, která volá: „Maranatha! Přijď, Pane Ježíši!“

Jako alternativu k „duchovnímu přijímání“ lze využít i tyto modlitby:

Pane Ježíši Kriste,
věřím, že jsi pravdivě a skutečně v Nejsvětější svátosti přítomen jako Bůh a člověk.
Věřím, že mě miluješ.
Také já tebe chci dokonale milovat, ale co mohu, Pane, bez tebe?
Ty jsi, Bože, má síla. Toužím po tobě.
A protože tě právě nyní nepřijímám v oltářní svátosti,
prosím, přijď ke mně aspoň duchovně a učiň si u mě příbytek.
Pane, zůstaň se mnou a nedopusť, abych se od tebe odloučil.
(Kancionál 042)

Nebo:

Pane Ježíši Kriste,
věříme, že jsi v Nejsvětější svátosti přítomen
a vyznáváme, že jsi náš Pán a Bůh;
rozmnož v nás světlo této víry
a zapal naše srdce ohněm své lásky,
abychom se skrze tebe
klaněli Otci v Duchu a v pravdě.
Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Zdroj: Biskupství brněnské, zpracoval R.D. Mgr. Zdeněk Drštka

(www.cirkev.cz)

Novéna k Božímu Milosrdenství

Na Velký Pátek začíná Novéna k Božímu Milosrdenství. Je duchovní přípravou na Svátek Božího Milosrdenství, který je v neděli po Velikonocích. K tomuto svátku se váží veliké přísliby – odpuštění všech vin a trestů. Novéna spočívá v denní modlitbě korunky k Božímu Milosrdenství.

úcta k Božímu Milosrdenství

Svátek Božího Milosrdenství

novéna k Božímu Milosrdenství

korunka k Božímu Milosrdenství

Papež František: Předávejte dětem víru svým životem z víry

Na svátek Křtu Páně sloužil papež František v Sixtinské kapli ve Vatikánu mši svatou, při níž jako každý rok pokřtil několik novorozenců. Ve své katechezi zdůraznil, že víra se předává doma, kde se žije.

Foto: Tiskové středisko Svatého stolce

V letošním roce papež František pokřtil 27 dětí zaměstnanců Vatikánu, jednalo se o 15 holčiček a 12 chlapečků.

Úkolem rodičů je předávat dětem víru doma

Na začátku své krátké katecheze se papež vrátil k otázce, která je pokládána rodičům na začátku křestního obřadu: „Co pro své děti žádáte?“ a dále pokračoval: „A všichni jste řekli: Víru. Žádáte od církve víru pro svoje děti, a každé z nich dnes dostane do svého srdce, svojí duše Ducha Svatého a dar víry. Tato víra se však musí rozvinout a růst. Někdo mi možná řekne: ´Ano, ano musejí studovat…´ Ano, až budou chodit na katechismus budou dobře studovat víru, naučí se katechismu. Avšak dříve než bude víra studována, je třeba ji předat, a to je práce, která je na vás. To je poslání, které dnes přijímáte: předávat víru, předání víry. To se děje doma, protože víra se vždycky předává v rodinném ´dialektu´, domácím dialektu, domácím prostředí.

Toto je váš úkol: předávat víru příkladem i slovem tím, že budete učit, jak udělat znamení kříže. Toto je důležité. Jsou děti, které se neumějí přežehnat křížem, a když jim povíte, ať se přežehnají, udělají pohyb, o kterém není jasné, co znamená.

Důležité je však předávat dětem víru svým životem víry: ať vidí vaši manželskou lásku, ať vidí pokoj domova, že tam je Ježíš.“

Nikdy se nehádejte před dětmi

A poté dal papež František rodičům ještě jednu radu: Nikdy se nehádejte před dětmi, nikdy. Je normální, že se manželé pohádají, to je normální, a bylo by zvláštní, kdyby tomu tak nebylo. Přete se tak, aby to děti neslyšeli a neviděli. Neznáte úzkost, kterou zakouší dítě, když vidí hádku mezi rodiči. Toto je s dovolením moje rada, která vám pomůže předávat víru. Přít se je ošklivé? Ne vždycky, ale je to normální. Ať to však nevidí a neslyší děti.“

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Vatican News)

(www.cirkev.cz)