Modlitby a tradice

Sedm nových invokací do litanií ke sv. Josefu

Svatý otec zařadil sedm nových invokací do litanií ke sv. Josefu

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti zaslala list všem biskupským konferencím, který se týká nových invokací, připojených k litaniím ke sv. Josefu. V těchto litaniích, schválených Svatým stolcem v roce 1909, nyní u příležitosti 150. výročí prohlášení sv. Josefa za Ochránce všeobecné církve, bude tento světec vzýván pod sedmi novými jmény. Na oficiálním překladu pracuje Liturgická komise ČBK.
Publikováno: 4. 5. 2021 10:15

Foto: Vatican News, česká sekce

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti při volbě nových invokací čerpala z magisteria tří papežů, kteří se sv. Josefem zabývali: sv. Pavla VI., sv. Jana Pavla II. a Františka. Invokace:

Custos Redemptoris – Ochránce Vykupitele, pochází ze stejnojmenné apoštolské exhortace papeže Jana Pavla II.;

Serve Christi – Boží služebník, je označení sv. Josefa, které použil papež Pavel VI. v homilii na svátek tohoto světce (19.3.1966), a dále je citováno jak ve Františkově apoštolském listě Patris corde, tak ve výše zmíněné exhortaci;

Minister salutis – Služebník spásy, je opětovně citací z apoštolské exhortace Redemptoris Custos (8) papeže Jana Pavla II. Svatého Josefa takto nazývá sv. Jan Zlatoústý (in Math. Hom.,V 3:PG57, 57 n).

Další čtyři invokace pocházejí z apoštolského listu Patris corde papeže Františka. Jsou to:

Fulcimen in difficultatibus – Průvodce těžkými časy (úvod k apoštolskému listu);

Patrone exulum – Ochránce vyděděných;

Patrone afflictorum – Ochránce zarmoucených;

Patrone pauperum – Ochránce chudých (z páté kapitoly zmíněného apoštolského listu).

Jedná se o doslovný (pracovní) překlad z citovaných dokumentů, přičemž přesné znění nových invokací náleží do kompetence České biskupské konference. Její překlad nevyžaduje schválení Svatého stolce, uzavírá list Kongregace pro bohoslužbu a svátosti.

Zdroj: Vatican News, česká sekce

(www.cirkev.cz)

Kázání nejen pro děti – 5. neděle velikonoční

Nedělní videokázání (nejen) pro děti – 5. neděle velikonoční

Nedělní videokázání P. Romana Vlka k 5. neděli velikonoční.
Publikováno: 1. 5. 2021 16:45

Evangelium (Jan 15,1-8)

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

(www.cirkev.cz)

Kázání nejen pro děti – 4. neděle velikonoční

Nedělní videokázání (nejen) pro děti – 4. neděle velikonoční

Nedělní videokázání P. Romana Vlka ke 4. neděli velikonoční.
Publikováno: 24. 4. 2021 15:00

EVANGELIUM Jan 10,11-18

Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – vždyť kdo je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc život dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“

Kázání nejen pro děti – 3. neděle velikonoční

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti – 3. neděle velikonoční

Nedělní kázání (nejen) pro děti P. Romana Vlka pro 3. neděli velikonoční.
Publikováno: 18. 4. 2021 10:45

Evangelium (Lk 24,35-48)

Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a (jen) se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl. Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“

Svátek Božího Milosrdenství

Neděle Božího milosrdenství je příležitostí vystavit se proudu Boží milosti

Druhá neděle po Velikonocích je nazývána Bílou nedělí (Dominica in albis) a od roku 2000 je slavena jako neděle Božího milosrdenství. Ukazuje tak na vzkříšeného Krista jako zdroj důvěry a naděje.
Publikováno: 10. 4. 2021 14:00

Foto: Radka Blajdová

Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční je posledním dnem velikonočního oktávu, kdy jsme si každý den od neděle Zmrtvýchvstání Páně připomínali slavnost Kristova vítězství nad smrtí. V dobách rané církve se tato neděle nazývala Bílou nedělí (lat. Dominica in albis), protože tento den nově pokřtění, tzv. neofyté, odkládali svá bílá roucha, do kterých byli oblečení při křtu o Velké noci. Již v historii byla tato neděle spojována s evangeliem o ustanovení svátosti smíření „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (J 20,23). Právě v této svátosti se nejvíce odráží Boží milosrdenství, projev Boží lásky k člověku. „Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele.“

Vznik neděle Božího milosrdenství

Velkým šiřitelem Božího milosrdenství byla sestra Faustyna Kowalská, polská řeholnice a mystička, která žila v první polovině 20. století. Právě jí se zjevil Ježíš a položil ji na srdce toto přání, jak popisuje ve svém Deníčku: „Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů; v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ (699)

Sestra Faustyna byla v jubilejním roce 2000 prohlášena sv. Janem Pavlem II. za svatou. Stalo se tak právě na druhou neděli velikonoční, kterou při této příležitosti svatý papež ustanovil za neděli Božího milosrdenství. O pět let později, v roce 2005, v předvečer tohoto svátku, se papež sv. Jan Pavel II. navrátil do Otcova domu.

I papež František pokračuje během svého pontifikátu v šíření Božího milosrdenství, 8. prosince 2015 vyhlásil mimořádný Svatý rok Božího milosrdenství, jehož mottem se stalo „Milosrdní jako Otec“ (srov. Lk 6,36). Neustále povzbuzuje současnou církev, aby se stala tzv. polní nemocnicí a hojila zranění a rány a prokazovala milosrdenství k bližnímu.

(Zdroj: pastorace.cz, Vojtěch Kodet, wikipedia )

(www.cirkev.cz)

 

Kázání nejen proti děti – Velikonoční neděle

Videokázání (nejen) pro děti P. Romana Vlka k Velikonoční neděli

Přinášíme vám videokázání pro děti P. Romana Vlka k letošní Velikonoční neděli.
Publikováno: 3. 4. 2021 21:00

Evangelium (Jan 20,1-9)

Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží (pruhy) plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží (pruhy) plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch (pruhů) plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.

(www.cirkev.cz)

Velikonoční pondělí

Na slavnost Zmrtvýchvstání Páně navazuje Velikonoční pondělí, radostná lidová oslava navazující na duchovně silné a hluboké svátky naplňující člověka velikou posilou, optimismem a nadějí. Přejeme Vám krásný sváteční čas. 🙂