Archiv autora: o. Vilém

Fotogalerie: Národní pouť ke sv. Ludmile

Fotogalerie: Národní pouť ke sv. Ludmile

V sobotu 18. září 2021 proběhla na louce nad obcí Tetín národní poutní mše svatá. Mši celebroval český rodák a papežský legát, vídeňský arcibiskup a metropolita, kardinál Christoph Schönborn. Liturgii doprovodil orchestr Hudby Hradní stráže a Policie ČR se sborem Collegium hortense. Přinášíme fotogalerii.
Publikováno: 19. 9. 2021 6:45

Foto: Roman Albrecht, Člověk a víra

 
(www.cirkev.cz)

Kardinál Schönborn: Svatá Ludmila měla vliv na celé naše dějiny

Kardinál Schönborn: Svatá Ludmila měla vliv na celé naše dějiny

U příležitosti 1100. výročí umučení sv. Ludmily se v sobotu 18. září konala na Tetíně národní poutní mše svatá. Mši celebroval papežský legát, vídeňský arcibiskup a metropolita, kardinál Christoph Schönborn.
Publikováno: 18. 9. 2021 16:30

V bule, kterou papež František jmenoval právě kardinála Christopha Schönborna papežským legátem pro Národní svatoludmilskou pouť, a na kterou se kardinál několikrát během svých promluv odvolával, Svatý otec píše:
„Tohoto dne budeš tedy naším jménem předsedat liturgii a předáš všem náš upřímný pozdrav. S vděčností svěříš v modlitbě milostivému Bohu všechny živé i zemřelé křesťany tohoto národa. Shromážděné pak pozveš k prosbám o mír pro svět a rodiny, k pokojnému svědectví o křesťanské víře, naději a lásce a zvláště k zachování věrnosti Božím přikázáním i starobylé tradici křesťanské zbožnosti.
Rozjímáme-li o svaté Ludmile, která je skutečně příkladem rozvážné babičky, jelikož vnuka Václava naučila zachovávat přikázání Páně, pak u příležitosti, kterou nám dává také nedávné slavení prvního Světového dne prarodičů a seniorů, povzbuzujeme všechny, aby si velmi vážili těch, kdo „jsou chlebem, který živí náš život.

V úvodu slavnostní mše svaté kardinál Schönborn všechny přivítal a zmínil, že je velmi rád, „že může být mimořádným papežským vyslancem ve svém rodišti, i když tu prožil pouhých 9 prvních měsíců svého života, a sice v místě, které se nachází nedaleko od rodiště sv. Ludmily.“

Ve svém kázání pak připomněl, že se sv. Václav stal takovým světcem, vzorem křesťanského vládce, právě díky své babičce svaté Ludmile. Byla to právě svatá Ludmila, která měla vliv na celé naše dějiny. A jak papež František v bule adresované kardinálu Schönbornovi uvedl, právě sv. Ludmila učila svého vnuka dodržovat přikázání. Kardinál Schönborn upozornil, že to byly babičky, které zůstaly vždy odvážné a věrné víře a věděly, jak vštípit víru svým vnoučatům, na ně žádná totalita nemohla. Podobně je tomu i v sekularizované společnosti, kde právě prarodiče, a babičky zejména, jsou nositelkami víry. 
Sv. Ludmila společně se svým manželem knížetem Bořivojem stáli na počátku christianizace naší vlasti. Kardinál Schönborn vyzdvihl jeden aspekt christianizace Evropy, který má pro naší vlast velký význam. Naše vlast nezůstala pod vlivem východobyzantské plíce (přirovnání, které používal sv. Jan Pavel II.), ale dějiny naší země utvářel křesťanský západ se všemi klady i zápory, což vedlo i k tomu, že se mnozí od víry odvrátili.
A co, podle kardinála Schönborna, znamená christianizace naší vlasti dnes? Co je naše poslání? „Když se zamyslíme nad slovy sv. apoštola Pavla z druhého čtení: „Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony, buď svědkem jako Ježíš Kristus, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví…stejně jako mnozí z našich rodičů a prarodičů vydávali svědectví o Kristu a církvi před komunistickými pronásledovateli.“ 

Kardinál také citoval slova papeže Benedikta XVI., která pronesl v roce 2009 při návštěvě České republiky, a která pokládá za prorocká. „Papež Benedikt tehdy položil sobě i nám otázku, co znamená být křesťanem v zemi, kde velkou část tvoří lidé bez náboženského vyznání, tzv. něcisté a křesťané jsou menšinou? Znamená to uzavřít se a vytvořit si malý křesťanský svět? Papež Benedikt říká, jak velmi se ho dotkla srdečnost a radost, která mu byla všude prokazována. Ale říká, že když mluvíme o nové evangelizaci, mnoho lidí se zhrozí, zalekne. Nechtějí se stát objektem misie, vydat v šanc na pospas svobodu jejich myšlení a chtění. Otázka po Bohu zůstává i pro ně přítomná, i když nemohou uvěřit konkrétnímu způsobu, jakým se k nám obrací…“

Na závěr své promluvy připomněl slova Tertuliána, že se „krev mučedníků stane semenem nových křesťanů.“ Totéž objasňuje také podobenství o rozsévačovi. I když se zdá, že naše úsilí zasévat a šířit víru bylo marné, sem tam se najde dobrá půda a s ní i dobré výnosy„Život a smrt svaté Ludmily přinesla hojné ovoce jen v minulosti? Bratři a sestry věříme, že jsou svatí přítomní? Že nebe působí nyní a dnes? Svatí žijí! Nejsou v muzeu a jsou stále činní i dnes. Proč bychom se jinak s důvěrou modlili: Svatá Ludmilo oroduj za nás. Amen.“

V závěru mše svaté byla papežem Františkem jmenována paní Olga Michutová, roz. Šimšová Dámou Papežského rytířského řádu svatého Řehoře Velikého. Paní Michutová je zakladatelskou a předsedkyní sdružení sv. Zdislavy a také členkou Třetího řádu sv. Dominika, kde přijala jméno sestra Zdislava. Celý život se aktivně zapojovala ve farnosti Hutisko-Solanec. V rámci kanonizace sv. Zdislavy požehnal papež sv. Jan Pavel II. provizorní  stanovy sdružení a základní kámen pro kostel sv. Zdislavy na Prostřední Bečvě. Cílem sdružení sv. Zdislavy bylo vybudovat domy rodinného typu a získávat pěstounské rodiny, které by pomáhaly dětem ve vstupu do života. Paní Michutová dosáhla státního schválení stanov sdružení a celých dvacet let sháněla pozemky, finance a vhodné rodiny. Za tu dobu byly vybudovány 4 domy a do projektu se zapojilo celkem 20 náhradních rodin, kterými prošlo 80 osiřelých dětí. Paní Olga Michutová doposud zastává pozici předsedkyně sdružení a věnuje se tomuto dílu milosrdné lásky.

Dále pak Svatý otec jmenoval paní Janu Jochovou Trlicovou Dámou Papežského rytířského řádu sv. Silvestra, papeže. Paní Mgr. Jochová Trlicová je předsedkyní Aliance pro rodinu a publicistka. Od roku 2010 se aktivně zapojila do advokační činnosti ve prospěch ochrany rodičovských práv a podpory domácího vzdělávání. Tak se dostala k tehdejšímu občanskému sdružení Výboru na obranu rodičovských práv, jehož činnost pomohla obnovit a od roku 2015 zastává pozici předsedkyně. Jana Jochová již po dobu více než 10 let hájí práva rodičů vychovávat děti a zájmy rodin, především těch s více dětmi. Od roku 2017 je hlavní tváří kampaně Aliance pro rodinu za ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. S kampaní byla spojena i petiční iniciativa, která přinesla více než 100 000 podpisů požadujících po zákonodárcích ústavní definici manželství a ústavní ochranu institutu manželství.

 
(www.cirkev.cz)

Už vím: Proč se učedníci Ježíše báli?

Už vím: Proč se učedníci Ježíše báli?

Přinášíme další díl z videosérie P. Romana Vlka s názvem Už vím.
Publikováno: 18. 9. 2021 15:00

Evangelium (Mk 9,30-37)

Ježíš a jeho učedníci sestoupili z hory a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat. Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. (Ježíš) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“

(www.cirkev.cz)

Budapešť a Slovensko: apoštolská cesta v jedné minutě

Budapešť a Slovensko: apoštolská cesta v jedné minutě

Krátká videomozaika jako ohlédnutí za 34. mezinárodní apoštolskou cestou papeže Františka do Budapešti a na Slovensko. Římský biskup ji zakončil poděkováním před ikonou Salus Populi Romani v bazilice Panny Marie Větší.
Publikováno: 17. 9. 2021 11:30
 
Autor článku:
Monika Klimentová

Mše svatá ke cti sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří

Mše svatá ke cti sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří

Ve čtvrtek 16. září 2021 proběhla v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě slavnostní mše svatá ke cti svaté Ludmily. Hlavním celebrantem byl Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký. Po celou dobu bohoslužby byla v bazilice vystavena k uctění lebka mučednice. Liturgii doprovodila zpěvem Schola Gregoriana Pragensis. Přinášíme fotogalerii.
Publikováno: 17. 9. 2021 11:30

Foto: Lucie Horníková, Člověk a Víra

 

(www.cirkev.cz)

Vědci rekonstruovali obličej sv. Ludmily

Vědci rekonstruovali obličej sv. Ludmily

Díky moderním vědeckým a technickým metodám můžeme při příležitosti jubilejního roku, ve kterém si připomínáme 1100 let od smrti svaté Ludmily, pohlédnout této světici do tváře. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část lebky kněžny Ludmily a celosvětově uznávaný specialista na rekonstrukci obličeje člověka podle lebky, Cícero Moraes, následně rekonstruoval Ludmilin obličej.
Publikováno: 16. 9. 2021 16:00

Na tiskové konferenci v Arcibiskupském paláci byla veřejnost seznámena se zajímavými výsledky celého vědeckého bádání, které představuje nejen podobu svaté Ludmily, ale díky spojení antropologů, archeologů, lékařů, geodetů a 3D designérů se dozvíme celou řadu detailů o osobě první české světice. Ty nám Ludmilu přibližují mnohem více, než jen jako pouhé jméno z učebnice dějepisu. Při práci vycházel realizační tým z nových digitálních modelů, pořízených kombinací laserového skenování a různých metod digitálních metrických analýz obrazu. Metod, díky kterým vznikly v minulých letech přesné digitální kopie ostatků přemyslovských knížat, české královny Judity, několika světců, ale třeba i Českých korunovačních klenotů, Závišova kříže a relikviáře sv. Maura. Jedná se o způsoby dokumentace, jež jsou v současnosti považovány za nejpřesnější a také za nejbezpečnější. Jsou totiž absolutně bezkontaktní a proto nachází své uplatnění při dokumentaci těch nejvzácnějších historických artefaktů.

Pro potřebu náročného propojení odborníků ze dvou různých světadílů v době omezení, způsobených celosvětovou pandemií, bylo plně využito moderních metod virtuální a rozšířené reality. Díky tomu si mohl každý člen pracovní skupiny na stůl ve své kanceláři postavit naprosto věrnou kopii části Svatovítského pokladu a pracovat s tímto materiálem jako by měl před sebou originál. 

Vedle nových digitálních modelů bylo plně využito vynikajících studií a analýz, provedených profesorem Emanuelem Vlčkem, jehož pozůstalost poskytl jeden z partnerů projektu – Antropologické oddělení Národního muzea. Díky analýzám profesora Vlčka byl k dispozici velmi kvalitní antropologický posudek, rengenologické vyšetření a poměrně dobrá představa o zdravotním stavu kněžny. Dalším velmi přínosným zdrojem informací jsou potom výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných.

Rekonstrukce obličeje kněžny Ludmily není prvním projektem tohoto druhu v České republice. Stejný realizační tým již v minulých letech tímto způsobem navrátil tvář české královně Juditě Durynské, nejstarším přemyslovským knížatům z Pražského hradu a svaté Zdislavě z Lemberka. Všechny tyto projekty vznikaly z iniciativy dr. Augustina Anderleho, velitele východočeské komendy sv. Zdislavy, Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, který na jaře letošního roku podlehl dlouhé nemoci a výsledku posledního společného projektu se již nedočkal.

Postup při rekonstrukci obličeje svaté Ludmily

Každý takový projekt, každá rekonstrukce tváře dávno zemřelé osobnosti, přináší různá úskalí. V případě Ludmily poměrně dlouho panovala nejistota úspěšného dokončení prací z důvodu nekompletnosti lebky. Nejprve tedy bylo zapotřebí znovu anatomicky sestavit celou obličejovou část. Teprve potom začala samotná rekonstrukce obličeje. K řešení této úlohy využil Cicero Moraes kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce obličeje. Metody anatomické a metody hloubky měkkých tkání. Metoda anatomická využívá skutečnosti, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů. Metoda měkkých tkání využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných markrech (tedy konkrétních místech na lebce).

Vzhledem k tomu, že se tyto dvě různé metody postupu nevylučují a nejsou protikladné, využil Cicero při rekonstrukci obličeje výhod a nejlepších aspektů obou, jejich vzájemnou kombinací. Nejprve byla zkoumána úponová místa na lebce a  na základě jejich robusnosti vytvořena svalová hmota obličeje. Svalovou vrstvu pak pokryla simulovaná hmota podkožního tuku a kůže (dle metody měkkých tkání). Vznikl tak základní rekonstrukční model. Finální úpravu představuje nanášení textur, vlasů, obočí apod. Tato poslední etapa rekonstrukce je již z velké části uměleckým vkladem. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, přesném odstínu pleti apod.

Zdroj: TZ, AP

Soubory ke stažení

(www.cirkev.cz)