Archiv autora: o. Vilém
Rozloučení s papežem Benediktem XVI.
Rozloučení s Benediktem XVI. na Svatopetrském náměstí
Od sedmé hodiny ranní stáli věřící v zástupech, aby se naposledy poklonili Josephu Ratzingerovi a prošli dvojí kontrolou umožňující vstup na Svatopetrské náměstí, které se nakonec zaplnilo do posledního místa k sezení i stání. Stejně tak se zcela zaplnila Vatikánská bazilika, odkud krátce před devátou hodinou ranní byla vynesena rakev s tělem emeritního papeže, zatímco svatopetrské zvony se rozezněly ve smuteční tónině a náměstím se rozlehl dlouhotrvající potlesk všech přítomných. Fotogalerie z pohřbu je v článku.
Již ve středu večer, po devatenácté hodině a uzavření baziliky k poctě věřících, kterých se během třídenního výstavu ostatků Benedikta XVI. dostavilo více než dvě stě tisíc, byla rakev z cypřišového dřeva uzavřena. V souladu s tradicí do ní byly vloženy medaile a mince ražené během pontifikátu, pallium arcibiskupa metropolity mnichovského a římského a poté rogitum, text stručně popisující pontifikát papeže Ratzingera, uzavřený v kovovém válci.
Dnes dopoledne byla rakev vystavena před oltářem na Svatopetrském náměstí již během modlitby růžence před zádušní mší svatou. Mons. Diego Ravelli, papežský ceremoniář, a mons. Georg Ganswein, sekretář emeritního papeže, nad rakví otevřeli evangelium, jak je zvykem při pohřbech papežů. Do paměti se tak vrátily stránky evangelia, s nimiž si pohrával vítr během pohřbu Jana Pavla II. v roce 2005. Dnes však bylo počasí vlhké a chladné, ráno zalévala Svatopetrské náměstí mlha.
Při zádušní mši svaté koncelebrovalo s papežem Františkem zhruba sto třicet kardinálů, včetně patriarchů východních církví (bagdádský Louis Raphael Sako a bejrútský Bechara Rai) a 3700 kněží z celého světa. Počet přítomných věřících se odhaduje na 45 až 50 tisíc, nechyběli mezi nimi rovněž poutníci z České republiky.
Dostavily se rovněž ekumenické delegace: za konstantinopolský ekumenický patriarchát byl přítomen metropolita chalcedonský Emmanuel a metropolita italský Polykarp, za řecký pravoslavný patriarchát alexandrijský metropolita Gennadios. Moskevský patriarchát zastoupil metropolita Antonij Volokolamský, předseda Oddělení pro vnější církevní vztahy. Srbsko zastoupil Andrej, biskup z Beče, a rumunský patriarchát Siluan, biskup rumunské pravoslavné diecéze v Itálii, spolu s pomocným biskupem Atanasiem. Za bulharský patriarchát se zúčastnil Ivan Ivanov, správce bulharských komunit v Itálii, a za gruzínský patriarchát otec Ioane Khelaia, pastýř gruzínské komunity v Římě. Kyperskou církev zastoupil metropolita Basilios, zatímco řeckou církev metropolita Ignatios a archimandrita Amfilochios Miltos. Zástupcem pravoslavné církve Severní Makedonie byl Josif Tetovo-Gostivarský spolu s jáhnem Stefanem Gogovským, zatímco pravoslavnou církev v Americe reprezentoval její primas metropolita Tichon v doprovodu svého tajemníka Alexandra Margheritina. Tutéž církev zastoupil Barnabas El Soryany, biskup koptského pravoslavného patriarchátu pro Itálii. Arménská apoštolská církev vyslala početnou delegaci: za Ečmiadzin byl přítomen arcibiskup Khajag Barsamian a další dva zástupci, za Kilikii arcibiskup Nareg Alemezian. Malankarskou syrskou pravoslavnou církev zastoupil Abraham Mar Stephanos, metropolita pro Spojené království a Evropu, zatímco Asyrskou východní církev Jeho Milost Mar Odisho Oraham, biskup pro Skandinávii a Německo. Přítomny byly také starokatolické církve Utrechtské unie zastoupené rakouským biskupem Heinrichem Lederleitnerem. Přítomni byly rovněž tři anglikánští zástupci: arcibiskup Ian Ernest, zástupce arcibiskupa z Canterbury u Svatého stolce a ředitel Anglikánského centra v Římě, biskup Christopher Hill, zástupce generálního tajemníka Anglikánského společenství, a biskup David Hamid, sufragánní biskup diecéze v Evropě. Světovou metodistickou radu zastoupil Matthew Laferty, ředitel metodistické ekumenické kanceláře v Římě, za luteránskou farnost v Římě byl přítomen pastor Michael Jonas. Ekumenickou radu církví zastoupil její moderátor, biskup Heinrich Bedford-Strohm, zatímco Světovou evangelikální alianci zástupce jejího generálního tajemníka Samuel Chiang. Seznam doplňují zástupci Křesťanského sdružení mladých mužů (YMCA) za Itálii.
Na pohřbu byly přítomny i delegace jiných náboženství, včetně delegace římské židovské obce a imáma Yahya Pallaviciniho, předsedy organizace Coreis. Pohřbu se zúčastnil také Svaz italských muslimů (Ucoii) prostřednictvím svého předsedy Yassina Laframa, zatímco Svaz italských buddhistů uvedl, že bude na Svatopetrském náměstí „duchovně přítomen“.
Oficiální německou a italskou delegaci vedli prezidentové těchto zemí, Frank-Walter Steinmeier a Sergio Mattarella. Také další státy (Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Portugalsko a jiné) zastoupily hlavy států, Belgii a Španělsko příslušné královské delegace, Českou a Slovenskou republiku premiérové obou zemí s doprovodem.
Pohřební obřady probíhaly ve slavnostním, leč střídmém duchu, jak si to přál sám zesnulý emeritní papež. Řídily se podle vzoru pohřebních obřadů u úřadujícího papeže, přičemž některé prvky byly doplněny, jiné upraveny a další chyběly. Kupříkladu v přímluvách a eucharistické modlitbě se zmiňoval již úřadující papež František. Po bohoslužbě slova pokračoval ve slavení eucharistie u oltáře děkan kardinálského sboru, kardinál Giovanni Battista Re, jak je to již nějaký čas běžné při papežských bohoslužbách vzhledem ke zdravotnímu stavu papeže Františka.
(www.zpravy.cirkev.cz)
Tříkrálová sbírka 2023
Začala opět Tříkrálová sbírka. Až do neděle 15. ledna budete na mnoha různých místech potkávat naše koledníky, malé či velké tři krále, kteří přinášejí radostnou zvěst o narození Krista a poselství konání dobrých skutků prostřednictvím sbírky pro charitativní projekty. Děkujeme všem, kdo se zapojíte a děkujeme za Vaši štědrost! Pokud naše koledníky nepotkáte, Váš dar je možné zaslat také na náš účet 28 015 22 561 / 2010, variabilní symbol 333, aby tak byl dar započítán do sbírky u nás. Děkujeme Vám!
Loučení s papežem Benediktem XVI.
Zástupy lidí se přicházejí rozloučit se zemřelým papežem
Tělo zesnulého Benedikta XVI. je od dnešního rána vystaveno v bazilice svatého Petra. Již několik hodin před otevřením chrámu v 9 hodin se vytvořila dlouhá fronta lidí, kteří chtěli vzdát poslední poctu bývalému papeži.
Podle odhadů jen dnes přijde dát Benediktovi poslední sbohem nejméně 25 000 lidí. Možnost rozloučit se s ním bude až do středy. Přítomny jsou členové italské policie a zdravotnické služby, aby zajistili bezpečnost a lékařskou péči o poutníky.
Tělo zesnulého bylo přivezeno do baziliky v 7:15, kde se následně uskutečnil krátký obřad, jemuž předsedal arcikněz svatopetrského chrámu, kardinál Mauro Gambetti. Na Svatopetrském náměstí mezitím již začaly technické přípravy na čtvrteční pohřební mši, které bude předsedat papež František a po jejímž skončení bude Benedikt XVI. pohřben v prostoru pod svatopetrskou bazilikou. Zádušní mše začne v 9:30 a živě ji bude přenášet také TV Noe.
V neděli bylo tělo uloženo v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánských zahradách, kde emeritní papež žil téměř deset let a kde v sobotu zemřel. S mužem, který byl hlavou katolické církve a hlavou státu Vatikán v letech 2005-2013, se tam rozloučila řada vatikánských zaměstnanců.
Zdroj: Kathpress, ČTK
(www.zpravy.cirkev.cz)
Zemřel emeritní papež Benedikt XVI.
Dnes 31. prosince v 9:34 hodin zemřel ve věku 95 let v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu emeritní papež Benedikt XVI.
„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Další informace budou poskytnuty co nejdříve,“ uvedl vatikánský mluvčí Mattieo Burini v písemném prohlášení.
Životopis emeritního papeže Benedikta XVI.
Joseph Ratzinger se narodil na Bílou sobotu, 16. dubna 1927, v bavorském Marktl am Inn jen několik kilometrů od rakouských hranic jako třetí a nejmladší dítě Josepha a Marie Ratzingerových. Dětství a dospívání prožil v německém městečku Traunstein, asi 20 km od Salzburku. Ke konci druhé světové války byl povolán do služby protiletecké obrany a později byl zařazen do výcviku v pozemních jednotkách. Z armády ovšem dezertoval a nějakou dobu strávil v americkém zajetí. Záhy po skončení války vstoupil spolu se svým starším bratrem Georgem do semináře a mezi lety 1946 a 1951 studoval ve Freisingu a Mnichově teologii a filozofii. 29. června 1951 přijal kněžské svěcení a začal vyučovat. Nejdříve dogmatickou a fundamentální teologii ve Freisingu, později i na dalších univerzitách: v Bonnu, Münsteru, Tübingenu a Řezně. V roce 1953 se stal doktorem filozofie s dizertací o učení sv. Augustina o církvi, čtyři roky později se pak habilitoval díky práci Teologie dějin podle sv. Bonaventury. V letech 1962-5 se účastnil II. Vatikánského koncilu coby teologický poradce tehdejšího kolínského arcibiskupa, patřil zde mezi mladé reformní teology. Závěry koncilu po celý život obhajoval proti jeho kritikům. Mezi myslitele, kteří měli na Josepha Ratzingera vliv či patřili k jeho učitelům, patří Romano Guardini, Karl Rahner, Hans Urs von Balthasar či Hans Küng.
Joseph Razinger byl jedním ze zakladatelů mezinárodního teologického časopisu Communio, který vznikl v roce 1972 a vychází v mnoha jazycích dodnes. Sám patřil mezi jeho nejplodnější přispěvatele. V roce 1977 jej papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem Mnichova a Freisingu a ještě téhož roku také kardinálem. Ratzingerovi tehdy bylo pouhých 50 let. Napřesrok se účastnil dvou konkláve, z nichž vzešel papež Jan Pavel I. a o měsíc později jeho nástupce Jan Pavel II. Ten ho díky jeho velké teologické erudici vybral v roce 1981 do čela vatikánské Kongregace pro nauku víry a jmenoval ho také předsedou Papežské biblické komise a Mezinárodní teologické komise. Kvůli svému vatikánskému působení se Joseph Ratzinger následující rok vzdal vedení mnichovské arcidiecéze a stal se jedním z nejbližších papežových spolupracovníků. Od roku 1986 byl po šest let v čele Komise pro přípravu Katechismu katolické církve, jenž je oficiálním systematickým souhrnem katolické nauky. Jan Pavel II. ho v roce 2002 také jmenoval děkanem kardinálského kolegia, čímž stanul v čele kardinálů celé katolické církve.
Když se po smrti Jana Pavla II. stal 19. dubna 2005 papežem, bylo mu 78 let. Své papežské jméno si zvolil podle zakladatele mnišského řádu Benedikta z Nursie a papeže Benedikta XV., který stál v čele církve během bouřlivých časů 1. světové války. Jeho papežským heslem se stalo Cooperatores veritatis (Spolupracovníci pravdy), které si zvolil už jako arcibiskup. Během osmi let svého papežství navštívil 24 zemí na pěti kontinentech, včetně České republiky, kam zavítal ve dnech 26.-28. září 2009. Své rozhodnutí vzdát se papežského úřadu kvůli ubývajícím fyzickým silám oznámil 11. února 2013 a k 28. únoru téhož roku pak skutečně odstoupil. Ve Vatikánu i však zůstal i nadále, uchýlil se do ústraní bývalého kláštera Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách a církev podporoval svými modlitbami.
(www.zpravy.cirkev.cz)
Rozloučení s panem Miroslavem Vinterem
O slavnosti Narození Páně odešel do Pánovy náruče náš věrný farník, pan Miroslav Vinter. Tento čtvrtek 29. prosince v 11 hodin se s ním naposledy rozloučíme v Žatci v obřadní síni hřbitova a následně bude jeho tělo uloženo do rodinného hrobu. Mše svatá za něj bude v poutním kostele v Liběšicích následující den v 8 hodin ráno.
