Srdečně Vás zveme již tuto neděli na tradiční Slavnost svatého Martina v Liběšicích, spojenou se Svatomartinskými hody. Poprvé navštíví naši farnost Mons. Stanislav Přibyl jako nový biskup litoměřické diecéze.  V předvečer slavnosti Vás zveme také na Svatomartinský koncert – malé hudební zastavení před duchovní slavností.

Dokument Dikasteria pro nauku víry schválený papežem Františkem se nevyslovuje k nadpřirozenosti, ale uznává hojné duchovní plody spojené s farností Medjugorje – svatyní Královny míru a formuluje celkově pozitivní hodnocení poselství i když s některými upřesněními.

VATIKÁNSKÉ ZPRÁVY

„Nastal čas uzavřít dlouhý a složitý příběh o duchovních jevech v Medjugorii. Je to historie, v níž na sebe navazují rozdílné názory biskupů, teologů, komisí a analytiků.“ Takto začíná nóta s názvem „Královna míru“ o duchovních zkušenostech spojených s Medjugorií, kterou podepsali kardinál Víctor Manuel Fernández a prefekt a sekretář doktrinální sekce Dikasteria pro nauku víry Mons. Armando Matteo. Tento text byl schválen papežem Františkem 28. srpna a uznává dobrotu duchovních plodů spojených s medjugorskou zkušeností a opravňuje věřící, aby se jí – v souladu s novými normami pro rozlišování těchto jevů – drželi, neboť „se objevilo mnoho pozitivních plodů a mezi Božím lidem se nešíří žádné negativní nebo rizikové účinky“. Celkově pozitivní je i posudek o poselstvích, i když s upřesněním některých výrazů. Zdůrazňuje se také, že „závěry této nóty neimplikují hodnocení morálního života údajných vizionářů“ a že duchovní dary v každém případě „nevyžadují nutně morální dokonalost dotyčných osob, aby mohly působit“.

POZITIVNÍ PLODY

Místa spojená s fenoménem Medjugorie navštěvují poutníci z celého světa. „Pozitivní plody se projevují především jako podpora zdravého praktikování života z víry“ v souladu s tradicí církve. Dochází k „hojným obrácením“ lidí, kteří objevili nebo znovuobjevili víru; k návratu ke zpovědi a svátostnému přijímání, k četným povoláním, k „mnoha smířením mezi manželi a k obnově manželského a rodinného života“. „Je třeba zmínit,“ uvádí se v nótě, „že k těmto zážitkům dochází hlavně v souvislosti s poutěmi na místa původních událostí, nikoliv při setkáních s ‘vidoucími’, kteří se účastní údajných zjevení“. Hovoří se také o „četných uzdraveních“. Farnost malé hercegovinské vesnice je místem adorací, modliteb, seminářů, duchovních rekolekcí, setkání mladých lidí a „zdá se, že lidé jezdí do Medjugorie především proto, aby obnovili svou víru, než kvůli určitým konkrétním prosbám“. Vznikla také charitativní díla, která se starají o sirotky, drogově závislé, postižené a jsou zde zastoupeny i skupiny pravoslavných křesťanů a muslimů.

POSELSTVÍ MÍRU

Nóta dikasteria dále rozebírá hlavní aspekty poselství, počínaje mírem chápaným nejen jako nepřítomnost války, ale také v duchovním, rodinném a sociálním smyslu: nejoriginálnější titul, který si Panna Maria připisuje, je totiž „Královna míru“. „Představila jsem se zde jako Královna míru, abych všem řekla, že mír je nezbytný pro spásu světa. Jedině v Bohu lze nalézt pravou radost, z níž pochází pravý mír. Proto prosím o obrácení“ (úryvek z poselství Panny Marie z 16. 6. 1983). Je to mír, který je plodem žité lásky, která „znamená také lásku k těm, kdo nejsou katolíky“. Aspekt, který je nejlépe pochopitelný „v ekumenickém a mezináboženském kontextu Bosny, poznamenané strašlivou válkou se silnými náboženskými prvky“.

BŮH V CENTRU

Často se objevuje výzva k důvěřivému odevzdání se Bohu, který je láska: „Můžeme rozpoznat jádro poselství, v nichž Panna Maria nestaví do středu sebe, ale ukazuje se plně orientovaná na naše spojení s Bohem“. Kromě toho se „Mariina přímluva a působení jeví jako jasně podřízené Ježíši Kristu jako původci milosti a spásy v každém člověku. Maria se přimlouvá, ale je to Kristus, kdo „nám dává sílu, proto celé její mateřské působení spočívá v tom, že nás motivuje, abychom šli ke Kristu“: „On vám dá sílu a radost v tomto čase. Jsem vám nablízku se svou přímluvou“ (25.11.1993). Mnohá poselství opět vyzývají lidi, aby si uvědomili důležitost prosby o pomoc Ducha Svatého: „Lidé se mýlí, když se obracejí pouze na svaté, aby je o něco požádali. Důležité je prosit Ducha svatého, aby na vás sestoupil. Když ho máte, máte všechno“ (21.10.1983).

VÝZVA K OBRÁCENÍ

V poselstvích pak lze nalézt „neustálou výzvu k opuštění světského způsobu života a přílišného lpění na pozemských statcích s častými výzvami k obrácení, které umožňuje skutečný mír ve světě“. Zdá se, že obrácení je jádrem medjugorského poselství. Je zde také „naléhavá výzva nepodceňovat závažnost zla a hříchu a brát velmi vážně Boží výzvu k boji proti zlu a proti vlivu satana“, označovaného za původce nenávisti, násilí a rozdělení. Zásadní je také úloha modlitby a postu, stejně jako ústřední postavení mše svaté, význam bratrského společenství a hledání konečného smyslu existence ve věčném životě.

NEZBYTNÁ UPŘESNĚNÍ

Druhá část dokumentu zdůrazňuje, jak se „několik málo“ poselství odchyluje od dosud uvedeného obsahu. A proto „aby se zabránilo kompromitaci tohoto medjugorského pokladu, je nutné vyjasnit některé možné zmatky, které mohou vést menšinové skupiny ke zkreslení vzácné nabídky této duchovní zkušenosti“. Čteme-li některá poselství parciálně, mohou se jevit jako „spojená se zmatenými lidskými zkušenostmi, s nepřesnými výrazy z teologického hlediska nebo se zájmy, které nejsou zcela legitimní“, i když některé chyby nemusí být „způsobeny špatným úmyslem, ale subjektivním vnímáním jevu“. V některých případech se zdá, že „Panna Maria projevuje jisté podráždění, protože některé její pokyny nebyly dodrženy; varuje pak před hrozícími znameními a možností, že se již nebude zjevovat“. Jiná poselství však ve skutečnosti nabízejí správný výklad: „Ti, kdo dělají katastrofické předpovědi, jsou falešní proroci. Říkají: ‘V takovém a takovém roce, v takový a takový den dojde ke katastrofě’. Vždy jsem říkala, že trest přijde, pokud se svět neobrátí. Proto všechny vyzývám k obrácení“ (15.12.1983).

NALÉHAVOST POSELSTVÍ

Existují také poselství pro farnost, v nichž se Panna Maria zdá toužit po kontrole nad detaily duchovní a pastorační cesty, „čímž vyvolává dojem, že chce nahradit běžné organismy participace“. Jindy trvá na vyslechnutí a přijetí poselství, což je naléhání pravděpodobně vyvolané „láskou a velkorysým zápalem údajných vizionářů, kteří se s dobrou vůlí obávali, že Matčiny výzvy k obrácení a míru budou ignorovány“. Naléhání se stává problematičtějším, když se poselství „týkají žádostí nepravděpodobně nadpřirozeného původu, jako když Panna Maria dává příkazy ohledně datumů, míst, praktických záležitostí a dělá rozhodnutí o běžných věcech“. Přitom ve skutečnosti je to sama Panna Maria, kdo svá poselství relativizuje tím, že je podřizuje hodnotě Slova zjeveného v Písmu: „Nehledejte mimořádné věci, ale raději si vezměte evangelium, čtěte ho a vše vám bude jasné“ (12.11.1982); „Proč se tolik ptáte? Každá odpověď je v evangeliu“ (19.9.1981); „Nevěřte lživým hlasům, které k vám mluví o falešných věcech, o falešném světle. Vy, děti moje, vraťte se k Písmu“ (02.02.2018).

SHRNUTÍ EVANGELIA

Nóta označuje za problematická ta poselství, která Panně Marii připisují výrazy „můj plán“, „můj projekt“, výrazy, které „by mohly být matoucí. Ve skutečnosti vše, co Maria dělá, vždy slouží Pánovu plánu a jeho božskému plánu spásy“. Stejně tak se nesmí Marii mylně „přisuzovat místo, které je jedinečné a výlučné pro Božího Syna, který se stal člověkem“. Na druhé straně Dikasterium pro nauku víry zdůrazňuje poselství, které lze považovat za syntézu nabídky evangelia prostřednictvím Medjugorie: „Chci vás stále více přiblížit Ježíši a jeho zraněnému srdci“ (25. 11. 1991).

POVOLENÍ VEŘEJNÉHO KULTU

„Ačkoli to neznamená prohlášení o nadpřirozenosti“ a připomínajíc, že nikdo není povinen tomuto fenoménu věřit, nihil obstat – vydaný mostarsko-duvinským biskupem po dohodě se Svatým stolcem – naznačuje, že věřící „mohou prostřednictvím tohoto duchovního návrhu získat pozitivní podnět pro svůj křesťanský život a povoluje veřejný kult“. Nóta také upřesňuje, že „pozitivní hodnocení většiny medjugorských poselství jako poučných textů neznamená prohlášení, že mají přímý nadpřirozený původ“. A i když – jak známo – existují různé názory „na pravost některých skutečností nebo na některé aspekty této duchovní zkušenosti, církevní autority míst, kde je přítomna, se vyzývají, aby ocenily pastorační hodnotu a také podporovaly šíření tohoto duchovního návrhu“. Tím není dotčena pravomoc každého diecézního biskupa přijímat obezřetná rozhodnutí v případě, že se vyskytnou osoby nebo skupiny, které „tohoto duchovního fenoménu neadekvátně využívají a jednají chybným způsobem“. Nakonec dikasterium vyzývá ty, kdo se vydávají do Medjugorie, „aby přijali fakt, že poutě se nekonají kvůli setkání s údajnými vizionáři, ale kvůli setkání s Marií, Královnou míru“.

Celé znění dokumentu „Nóta o duchovních zkušenostech vztahujících se k Medjugorii“ si můžete přečíst zde.

zdroj: www.vaticannews.va

(www.medjugorje.cz)