Plnomocné odpustky, které lze běžně získat v dušičkovém týdnu od 1. do 8. listopadu, lze letos, stejně jako v předchozích letech (a až do roku 2026), získat také v týdnu před dušičkami, tedy od 25. do 31. října.

Památka všech zemřelých, lidově označovaná jako „Dušičky“, je vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do plného společenství s Bohem a jsou ve fázi „očišťování“. Církev, s odvoláním na některé biblické texty, nazývá toto konečné očišťování „očistcem“. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše.

Jak získat plnomocné odpustky?

1. listopadu odpoledne a 2. listopadu po celý den můžete při návštěvě kteréhokoliv kostela nebo kaple získat plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci. Podmínky jsou:

1. svátost smíření*
2. svaté přijímání
3. modlitba na úmysl Svatého otce
4. vyloučení veškeré náklonnosti k jakémukoliv hříchu, a to i všednímu
5. pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a Vyznání víry

Od 25. října do 8. listopadu můžete získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné jen duším v očistci, jestliže po splnění obvyklých podmínek (viz níže) navštívíte hřbitov a pomodlíte se tam třeba jen v duchu za zemřelé.

1. svátost smíření*
2. svaté přijímání
3. modlitba na úmysl Svatého otce
4. vyloučení veškeré náklonnosti k jakémukoliv hříchu, a to i všednímu
5. pomodlit se při návštěvě hřbitova za zemřelé

*) Svátost smíření není nutné přijímat každý den. Stačí ji vykonat před začátkem týdne modliteb za zemřelé, v jeho průběhu, nebo až v dalších dnech po jeho skončení. Svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce jsou nutné každý den, kdy chcete plnomocný odpustek získat.

Co jsou odpustky?

O odpustcích pojednává Katechismus katolické církve v článcích 1471 – 1479 a 1498. V článku 1471 se píše, že nauka a praxe odpustků je v církvi úzce spojena s účinky svátosti pokání (zpovědi).

Odpustek znamená, že se před Bohem odpouštějí časné tresty za hříchy, jejichž vina byla zahlazena; je to odpuštění, které náležitě připravený věřící získává za určitých podmínek zásahem církve, jež jako služebnice vykoupení autoritativně rozděluje a používá pokladu zadostiučinění Krista a svatých.

Odpustek je částečný nebo plnomocný podle toho, zda částečně nebo úplně osvobozuje od časného trestu za hříchy. Odpustky mohou být přivlastněny živým nebo zesnulým.

Článek 1479 potom hovoří o přivlastnění odpustků duším v očistci: Protože zemřelí věřící, kteří se očišťují, jsou také členy téhož společenství svatých, můžeme jim pomáhat mimo jiné tím, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy.

Zdroj: Liturgie.cz a Pastorace.cz

(www.cirkev.cz)

Na dnešek připadá svátek Všech svatých. Je to den, kdy katolická církev oslavuje všechny, kteří dosáhli věčného života s Bohem v nebi. Katolická církev oficiálně uznává tisíce svatých. Jak přesně ale církev dospěje k tomu, že někoho prohlásí za svatého?

Současný třístupňový proces

Současný proces kanonizace katolickou církví probíhá ve třech fázích:

V první fázi církevní autority zkoumají „život kandidáta na svatořečení“. Tento proces, který může být zpravidla zahájen až pět let po smrti kandidáta, je nejprve uzákoněn na diecézní nebo eparchální úrovni. Po obdržení žádosti, po konzultaci s biskupskou konferencí a místními věřícími a po povolení Svatého stolce biskup svolá tribunál, který zkoumá život kandidáta (nebo jeho případné mučednictví). “ Předvolá svědky a musí shromáždit a prozkoumat dokumenty napsané kandidátem a o kandidátovi,“ uvádí Katolická biskupská konference USA (USCCB). Diecéze následně zašle svou zprávu Dikasteriu pro blahořečení a svatořečení; devět teologů následně „hlasuje o tom, zda kandidát žil hrdinským životem nebo utrpěl mučednickou smrt“.  Pokud hlasují souhlasně, a po přezkoumání kardinály a biskupy, kteří jsou členy dikasteria, prefekt dikasteria „předloží výsledky celého průběhu kauzy papeži“, který dá souhlas a nařídí kongregaci vypracovat dekret, kterým kandidáta prohlásí buď za ctihodného (pokud „žil ctnostným životem“), nebo za blahoslaveného („pokud podstoupil mučednickou smrt“).

Ve druhé fázi je ctihodný blahořečen, když je mu „připsán zázrak na jeho přímluvu“. Zázrak „musí být prokázán příslušným kanonickým vyšetřováním“. Po blahořečení je ctihodnému udělen titul blahoslaveného (tento titul je automaticky udělen mučedníkovi po určení jeho mučednické smrti). 

Ve třetí fázi je blahoslavený oficiálně kanonizován s určením dalšího zázraku, „který se připisuje přímluvě blahoslaveného a který se stal po jeho blahořečení“. Kanonizace „umožňuje veřejné uctívání světce univerzální církví“, uvádí USCCB.

Posledními dvěma světci, které církev kanonizovala, jsou svatí Artemide Zatti a Giovanni Battista Scalabrini, které papež František „zapsal mezi svaté“ v říjnu loňského roku.

Zdroj: CNA

(www.cirkev.cz)

Každý měsíc papež nabízí konkrétní modlitební úmysl a vyzývá věřící, aby se s ním modlili za konkrétní záležitosti. Nedávné úmysly zahrnovaly modlitby za synodu, za lidi žijící na okraji společnosti a za Světové dny mládeže. Svatý otec v listopadovém videoposelství požádal věřící, aby se modlili za něj a vyprošovali mu požehnání pro vykonávání papežského úřadu.

Papež František ve videu k listopadovému úmyslu věřícím připomíná: „To, že je někdo papežem, neznamená, že ztrácí svou lidskost. Naopak, moje lidství roste každým dnem spolu se svatým a věrným Božím lidem. Být papežem je také proces. Člověk si uvědomuje, co to znamená být pastýřem. A v tomto procesu se učí, jak být milosrdnější a především trpělivější jako Bůh, náš Otec, který je tak trpělivý.“

S vědomím, že papežové jsou často přísně souzeni a budou muset skládat závažné účty ze své služby Bohu, papež František své posluchače žádá, aby soudili vlídně a modlili se, aby papež, ať už je jím kdokoli přijal pomoc Ducha Svatého. Konkrétně prosí o modlitby, aby při výkonu svého poslání i nadále doprovázel ve víře stádo, které mu svěřil Ježíš, vždy s pomocí Ducha Svatého. „Vaše modlitba mi dává sílu a pomáhá mi rozlišovat a doprovázet církev a naslouchat Duchu Svatému.“

Zdroj: Vatican News, anglická sekce

(www.cirkev.cz)

Papež František na závěr středeční generální audience vyhlásil další den modliteb a postu za ukončení války na Blízkém východě.

„Rozhodl jsem se vyhlásit na pátek 27. října den postu a modliteb,“ ohlásil papež. Bude to „den pokání, ke kterému vyzývám sestry a bratry nejrůznějších křesťanských denominací, příslušníky jiných náboženství a všechny, kterým leží na srdci otázka míru ve světě, aby se připojili podle svého uvážení,“ pokračoval Svatý otec.

Vigilie se uskuteční v 18 hodin na Svatopetrském náměstí, kde se věřící připojí k papeži a zúčastní se „hodiny modlitby v duchu pokání, aby vyprosili mír v naší době, mír v tomto světě. Žádám všechny jednotlivé církve, aby se zapojily a uspořádaly podobné aktivity, do nichž se zapojí Boží lid,“ uvedl papež.

Svatý otec den modliteb a postu za mír oznámil poté, co jeruzalémský patriarcha, kardinál Pierbattista Pizzaballa, vyzval k celosvětovému dni modliteb a postu na úterý 17. října, „abychom Bohu Otci předali naši žízeň po míru, spravedlnosti a smíření“.

„Naše myšlenky se obracejí k Palestině a Izraeli,“ řekl papež. „Počet obětí roste a situace v Gaze je zoufalá. Prosíme, ať je učiněno vše, co je možné, aby bylo zabráněno humanitární katastrofě. Možné rozšíření konfliktu je znepokojivé, zatímco ve světě je již otevřeno tolik válečných front. Kéž utichnou zbraně a vyslyšíme chudé, lidi a děti volající po míru.“

„Bratři a sestry, válka neřeší žádný problém: rozsévá jen smrt a zkázu, podněcuje nenávist, rozmnožuje pomstu. Válka smazává budoucnost. Vyzývám věřící, aby se postavili jen na jednu stranu tohoto konfliktu: na stranu míru. Ale ne slovy – modlitbou, naprostou odevzdaností,“ uzavřel Svatý otec.

Slova Svatého otce přicházejí v době, kdy v oblasti zmítané konfliktem stále přibývá mrtvých. Organizace spojených národů vydala v úterý večer tiskovou zprávu, v níž uvádí, že za pouhých 10 dní bylo zabito 4 200 lidí a více než milion lidí přišlo o domov.

Zdroj: CNA

(www.cirkev.cz)