Archiv autora: o. Vilém

Výročí fatimského apoštolátu v České republice

Srpen 25, 2020

ČM Fatima v Koclířově slaví 25 let

Již dvacet pět let formuje modlitební skupiny v duchu biblického večeřadla. Svoji pětadvacetiletou činnost si nyní „koclířovští“ připomínají.
Publikováno: 21. 8. 2020 12:45

Nejprve však před třiceti lety vznikl Fatimský apoštolát ve Šlapanicích u Brna, který dále rozvíjel svou činnost v Třebíči. Ten následně od roku 1995, pod vedení Mons. Pavla Dokládala působí v Koclířově u Svitav, kde téhož roku vzniklo poutní mariánské místo Českomoravská Fatima Koclířov, které slaví čtvrtstoletí své služby. „V srpnu 1995 královéhradecký biskup Karel Otčenášek velkoryse požehnal vznikající Českomoravské Fatimě na území královéhradecké diecéze. Už první programy v Koclířově nabízely formační cestu při exerciciích, seminářích a v nejširším měřítku pak při prvních mariánských sobotách, které začaly v Koclířově v listopadu 1995. Fatimské centrum v Koclířově od samého začátku své existence bylo úzce spjato s diecézí, biskupem a aktivitami vycházejícími z nově otevřeného pastoračního centra diecéze, Nového Adalbertina. V té době vrcholilo tzv. Desetiletí duchovní obnovy národa, u jehož vzniku byl tajně za totality jediný z biskupů, a to biskup Otčenášek. Posláním našeho hnutí je na prvním místě formovat stávající modlitební skupiny v duchu biblického večeřadla a pomáhat při vytváření dalších modlitebních skupin v naší zemi“, připomněl uplynulé roky Mons. Pavel Dokládal, který vrátil kdysi klášteru školských sester opět duchovní život.

Světový apoštolát Fatimy, jehož částí je Fatimský apoštolát v ČR, si klade za cíl šíření autentického učení katolické Církve a věrnost zásadám Evangelia, osobní posvěcovánískrze věrné následování a šíření autentického poselství Fatimy a hledá svou apoštolskou činností správnou odpověď katolických křesťanů v otázkách mariánských zjevení. Svou činností odpovídá Matce Boží a Boží lásce, a tak chce působit v naprosté jednotě s Církví, která miluje Pannu Marii jako svou matku. Mezi jeho další činnosti patří publikační a ediční činnost, podporuje a realizuje charitativní a humanitární akce, podobně tak i akce společenské, kulturní a náboženské. V nemalé míře organizuje cesty na známá poutní místa v tuzemsku i zahraničí. Českomoravský Fatimský apoštolát bývá Českou biskupskou konferencí pověřován i k organizaci národních poutí.

„Srdečně blahopřeji Českomoravské Fatimě v Koclířově k jejímu požehnanému výročí. Mám velikou radost, že toto hnutí s celonárodním dosahem, patřící do společenství celosvětového, sídlí právě v naší diecézi. Koclířov je pro mne živým duchovním centrem, oázou modlitby a zejména domovem mariánské úcty v naší zemi, proto se tam vždycky rád vracím pro duchovní osvěžení a pro posílení víry, a věřím, že tak činíte také vy všichni. Velmi za toto úsilí děkuji všem, kdo se na dobrém díle podílejí, počínaje Mons. Pavlem Dokládalem, Hanou Frančákovou a týmu spolupracovníků, a žehnám každému, kdo se k němu připojí svou prací, účastí na akcích, modlitbou či dobrodiním“, vzkázal do Koclířova královéhradecký biskup Jan Vokál.

Jak řekl Mons. Pavel Dokládal, všichni příznivci koclířovského duchovního centra nyní prosí Boha a Pannu Marii za realizaci kopie Kaple zjevení CAPELINHA s cestou pokání v Koclířově, a dále za novou činnost se seniory v institutu a plánovaném domově LUCIE. „Zůstávejme v nelehkých časech spojeni modlitbou tak, jak nás k tomu vybízí motto Fatimského apoštolátu: „ORBIS UNUS ORANS – MODLITBA SJEDNOCUJE SVĚT“ a hlavně nebuďme sami, ale buďme s Bohem“, doporučuje Mons. Pavel Dokládal.

U příležitosti výročí fatimského apoštolátu v naší zemi byla vydána brožura „Fatima Koclířov 1990-1995-2020“, mapující vše podstatné za uplynulé roky. Zájemci ji budou moci získat třeba při první mariánské sobotě v září, kdy bude hlavním hostem biskup Josef Kajnek a velkým tématem i osobnost sr. Elišky Pretchnerové, u níž se usiluje o proces blahořečení.

Zdroj: bihk.cz

Události

Požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

Srpen 18, 2020

Fotogalerie: Požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

V sobotu 15. srpna, po skončení slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, která proběhla v Týnském chrámu, požehnal pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup byl obnoven po téměř 102 letech od svého stržení. Jeho požehnání se zúčastnila řada věřících, včetně rytířských řádů, orlů, pražských hasičů, skautů, krojovaných skupin a dalších.
Publikováno: 16. 8. 2020 9:15
(www.cirkev.cz)

Foto: Martina Řehořová, Člověk a víra

Události

Poutní mše svatá v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích

Srpen 15, 2020

Srdečně Vás zveme o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie na poutní slavnost do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích. Kostel prochází už mnoho let rekonstrukcí. K záchraně všech našich kostelů vede velmi dlouhá cesta, ale díky Bohu postupuje. Každý rok se o malinký kousek opravy posouvají dále. V posledních třech letech probíhá restaurování oken a dveří tohoto kdysi krásného kostela Matky Boží. Interiér kostela na svoje zásadní zkrášlení stále ještě čeká. 🙂 

Poutě

Slavnostní požehnání Mariánského sloupu v Praze

Srpen 15, 2020

Katolický týdeník: U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje náměstí v poutní místo. Přímý přenos můžete sledovat na TVNoe

Je to místo startu i cíle poutí, místo modliteb i debat, setkávání i protestů. Katolíky sloup táhne k modlitbám, jiné třeba seznamuje s historií. Většině náhodně oslovených chodců se prý líbí a připadá jim, že na „Staromák“ patří. „Sloup není nový, vrátil se a na náměstí dokonale zapadl. Panna Maria prostor geniálně dotváří, nepředvádí se, nepovyšuje – má však nadhled,“ popisuje třeba reportér Eugen Kukla, obyvatel centra Prahy, který dění v okolí často zachycuje fotoaparátem.

Na náměstí, kam tradičně chodili hlavně turisté, se stále více objevují rozličné hloučky věřících. Například odsud před pár týdny startovala cyklopouť na Velehrad, která měla původně namířeno do italského Turína. „Připadá nám to symbolické. Sledovali jsme několikaletou snahu o obnovu sloupu a ta se letos potkala se záměrem naší pouti, jejíž trasu jsme museli kvůli koronaviru upravit,“ popisuje organizátor cyklopouti Vít Tomaštík. Sloup chápali zároveň jako symbol překonání pandemie, což byl častý motiv stavění těchto památek už od 17. století. Na cestu jim navíc požehnal emeritní pražský biskup Karel Herbst, který sám covid-19 prodělal. „Mariánský sloup na Staroměstském náměstí opět stojí. Mnozí katolíci to vzali na vědomí s velkým zadostiučiněním. Protože před 102 roky na zemi neležel jen rozbitý sloup, ale socha Panny Marie, která má mimo jiné titul Pomocnice křesťanů,“ uvedl biskup pro KT.

U sloupu lze potkat farníky z místních i mimopražských farností, modlitební skupiny, hledající, ale i přesvědčené horlivce z katolické i protestantské strany. „Chodí sem babičky, rodiny s dětmi, přivážejí sem nemocné na invalidních vozících,“ popisuje Kukla a dodává: „Ač někteří lidé přicházejí s jistým despektem, jasných odsudků zaznívá jen velmi málo. Spíše říkají – jako by tu stál odjakživa.“

Vztyčení sloupu provázela bouřlivá debata o jeho smyslu v českých dějinách. Jednou se jej dokonce na protest pokusil podpálit vandal, výsledkem byla okouřenina, kterou týž den bez nároku na odměnu umyl vodními tryskami specialista Miloslav Černý, který dříve proslul vyčištěním graffiti na Karlově mostě. Kardinál Dominik Duka za české a moravské biskupy nyní vzkazuje: „Vědomi si i bolestných selhání nejen nás, ale všech křesťanů v různých peripetiích historie, chceme ujistit celou společnost, že vyzdvižení Mariánského sloupu nechápeme jako projev vítězství a triumfu“.

Setkání každou středu

Každou středu v 17 hodin se u sloupu scházejí lidé ke zpěvu mariánských písní. Přilehlá farnost Matky Boží před Týnem se však zatím v žádných modlitebních aktivitách neangažuje. „Uvidíme, jak se věřící budou chtít scházet,“ vyhlíží duchovní správce P. Vladimír Kelnar s tím, že kostely v pražském centru obecně spíše „zejí prázdnotou“.

Lidé přesto už za koronavirové karantény, v průběhu prací na sloupu zavěšovali na jeho hrazení růžence a nosili sem květiny a svíčky, stavebnímu týmu přinášeli zase jídlo. K přenosnému oltáři se někteří chodili modlit téměř denně. Zážitky z červnového vztyčování sloupu má i fotografka a novinářka Martina Řehořová. „Obdivovala jsem, jak byl sochař Petr Váňa schopen mluvit s tolika lidmi, a přitom velmi soustředěně a trpělivě pokračovat ve své práci,“ vzpomíná.

Tuto sobotu se na žehnání sloupu do Prahy chystají zástupy lidí, mnohé farnosti i sdružení si najaly autobusy, dokonce vychází několik odborných i populárně naučných knih.

Tereza Zavadilová

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Kolem něj vzniká nové poutní místo. Věnujeme se mu na tematické dvoustraně a přinášíme i speciální přílohu.

(www.cirkev.cz)

Poutě, Události

Novéna před požehnáním Mariánského sloupu

Srpen 9, 2020

Novéna před požehnáním Mariánského sloupu

V sobotu 15. srpna proběhne v Praze na Staroměstkém náměstí událost dalekosáhlého významu, která je aktem smíru za to, co se stalo v roce 1918, kdy byl Mariánský sloup rozvášněným davem stržen. Tento sloup byl poděkováním Panně Marii za ochranu Starého Města pražského před vpádem cizích vojsk.

Modlitba Novény k Panně Marii před požehnáním Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze začala ve čtvrtek 6. srpna 2020, na Svátek Proměnění Páně a potrvá do pátku 14. srpna 2020.

Foto: Martina Řehořová, Člověk a víra

Zde si můžete stáhnout text novény a další modlitby a informace:

Novéna před požehnáním Mariánského sloupu

Modlitba k Panně Marii Nanebevzaté

Modlitba k Panně Marii Rynecké

Požehnání Mariánského sloupu

NOVÉNA K PANNĚ MARII NANEBEVZATÉ

MODLITBA

1.den (čtvrtek 6. 8. 2020, Svátek Proměnění Páně) 

Panna Maria, naše nebeská Matka, nás od počátku provází našimi dějinami. Kníže Bořivoj a sv. kněžna Ludmila přijímají křest r. 882 od sv. arcibiskupa Metoděje, který věnuje sv. Ludmile kovový medailon Madony s Dítětem, později nazvaným Palladiem země české, ochranou našeho národa.

MODLITBA

2. den 

Požehnaný medailon sv. Ludmila vroucně uctívá, a on je zase svědkem její mučednické smrti na Tetíně r. 921. Také sv. Václav vroucně uctívá medailon a nosí jej na prsou a také jeho mučednické smrti je medailon svědkem r. 935.         

MODLITBA

3. den 

Medailon je nejuctívanějším vyobrazením Panny Marie v místech posvěcených krví sv. Václava jako Madona Staroboleslavská v době stavby svatovítské katedrály v Praze a je tak nejpravděpodobnější inspirací pro podobu Madony Svatovítské (1396).

MODLITBA

4. den 

Svatovítská madona je tak krásná, že dává podnět k tvorbě „madonám svatovítského typu“, kterou je  i Panna Maria Rynecká ze staroměstského rynku v Praze.

MODLITBA

5. den 

Mariánský medailon bere na sebe utrpení, kterým prochází náš národ. V počátku 15. století drancování a vypalování měst a klášterů husity zasáhlo i Starou Boleslav a i medailon je pravděpodobně poškozen. Je křehký, zranitelný, jako my, ale jeho podoba je v krásné Svatovítské madoně zachována, a tak je pravděpodobné, že byl kovový medailon podle ní přetepán do podoby, kterou známe dodnes.

MODLITBA

6. den 

Čím je větší utrpení v zemi, tím vroucněji je Staroboleslavská madona uctívána, konají se k ní četné poutě a věřící u ní nachází sílu. 1609 je tak nazvána Palladiem země české, ochranou našeho národa.

MODLITBA

7. den 

Vzrůstá konfesní napětí, schyluje se ke třicetileté válce (1618-1648), která zcela vyčerpala naše země. Palladium se stává obrazem našich bolestí. 1632 je uloupeno ze Staré Boleslavi Vavřincem z  Hoffkirchu, luteránským velitelem saského vojska, který potupně přitloukl Palladium na starou židličku na Staroměstském náměstí a po týdnu tupení Palladium odnesl. To pak bylo velkou láskou a výkupným věrných navráceno do Staré Boleslavi. V r. 1648 pak Praha odolávala nájezdům a drancování Švédů. A tu Pražané pod ochranou Panny Marie Rynecké, které slíbili postavit sloup, bude-li Praha uchráněna, odrazili velkou převahu švédského vojska na Karlově mostě a 1650 byl na Staroměstském náměstí sloup postaven na poděkování Panně Marii za obranu Prahy a na odčinění potupy Palladia a navrácení jeho cti v obrazu Panny Marie Rynecké.  

MODLITBA

8. den 

Ten dávný žalující drak opět vytáhl do boje po první světové válce a 3. 11.1918 vandalský pouliční dav strhl Mariánský sloup a poničil tak krásnou sochu Panny Marie, tak jako dříve požár poničil medailon.

MODLITBA

9. den 

Ale opět i láska a vytrvalost věrných k Panně Marii a jejímu Synu uzdravuje. 1. ledna 2020 se opět Palladium vrací do Staré Boleslavi a v témže měsíci a roku pražské zastupitelstvo schvaluje znovupostavení symbolu víry našeho národa a cti. Obnovení poničené živé památky. Mariánský sloup obnovený replikou ak. sochaře Petra Váni a jeho nejbližšími bude slavnostně požehnán Jeho Eminencí Dominikem kardinálem Dukou na Staroměstském náměstí v Praze v poledne po slavné mši svaté u Panny Marie před Týnem 15. srpna 2020, která bude sloužena od 10 hodin.

DEO GRATIAS

MODLITBA (modlí se každý den novény)

Panno Maria, naše nebeská Matko,

Tvé FIAT nám otevírá nebe, v něm je zrod naší spásy.

Tvým svobodným Fiat

„Ať se mi stane podle Tvého Slova.“,

Bůh se stává člověkem, Slovo je učiněno Tělem.

Emmanuel, Bůh s námi.

Tvé svobodné Fiat pokořilo dávného žalujícího draka,

Zašlápla a rozdrtila jsi mu hlavu.

Tvé sepjaté ruce směřují k Tvému Synu, k Otci v bezpečí.

A kolem tvé hlavy koruna slávy hvězd září do věčnosti.

 

S Tebou a k Tobě se modlíme:

Zdrávas, Maria … Sláva Otci…

nebo 4. desátek slavného sv. růžence (který Tě, Panno, na nebe vzal)

nebo slavný sv. růženec

 S Božským Dítkem Máti, rač nám požehnání dáti. Amen.

 
S církevním schválením J. Em. Dominika kard. Duky OP, arcibiskupa metropolity pražského V Praze dne 23. července 2020, č.j.: A/2020/6937

Historická data týkající se Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

882 Křest knížete Bořivoje I. a jeho choti sv. kněžny Ludmily věrozvěstem sv. Metodějem, který věnuje na památku křtu sv. Ludmile kovový medailon Madony s Dítětem;

921 zavražděna sv. Ludmila na Tetíně;

935 zavražděn sv. Václav ve Staré Boleslavi;

1160 vyorán ze země ve Staré Boleslavi kovový medailon, v kterém je rozeznán medailon Panny Marie, dar sv. Metoděje;

1396 pro katedrálu sv. Víta je namalován obraz Svatovítské Madony s největší pravděpodobností dle medailonu Staroboleslavské madony;

1420 Stará Boleslav přepadená, vydrancovaná a vypálena husity, medailon pravděpodobně poškozen; pol. 15. st. S  největší pravděpodobností kovový medailon přetepán do podoby obrazu Svatovítské madony, ve které je dodnes;

1609 Madona Staroboleslavská je nazvána Palladiem země české při velké pouti z Prahy do Staré Boleslavi;

1618 – 1648 třicetiletá válka;

1632 potupeno Palladium na Staroměstském náměstí Vavřincem z  Hoffkirchu, luteránským velitelem saského vojska a jím po týdnu tupení odvezeno, ale vysokým výkupným věřících opět po čase navráceno do Staré Boleslavi;

1648 Praha drancovaná švédským vojskem; pod ochranou Panny Marie Rynecké Pražané město brání a slibují Panně Marii, že postaví sloup, bude-li Praha ochráněna, a stalo se;

1650 postaven Mariánský sloup na Staroměstském náměstí jako poděkování Panně Marii při obraně Prahy proti švédským vojskům, odčiněna potupa Palladia saským vojskem a navrácena čest Palladiu v obrazu Panny Marie Rynecké, který se stal součástí kapličky sloupu. Autorem byl sochař Jan Jiří Bendl;

3. 11. 1918 sloup vandalsky stržen pouličním davem na podnět náměstka pražského starosty Jana Skály a Franty Sauera;

1995 začíná pracovat na zhotovení repliky Mariánského sloupu ak. sochař Petr Váňa s jeho kamenosochařskou hutí;

25. 1. 2020 pražský magistrát potvrdil obnovu památky;

15. 8. 2020 Mariánský sloup bude slavnostně požehnán o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie kardinálem Dominikem Dukou OP, arcibiskupem, metropolitou pražským.

(www.cirkev.cz)

Modlitby a tradice, Poutě, Události