Papež František v neděli 20. října kanonizuje 14 osobností. Mezi nimi je například kněz, na jehož přímluvu došlo k zázračnému uzdravení muže, kterého rozsápal jaguár nebo žena, která přesvědčila papeže Lva XIII., aby vyhlásil celosvětovou novénu k Duchu svatému.

Papež František tento týden vyzval všechny katolíky, aby se „seznámili s novými světci a prosili je o přímluvu“ v souvislosti s očekávanou kanonizací na Svatopetrském náměstí v neděli 20. října. „Jsou jasným svědectvím působení Ducha svatého v životě církve,“ uvedl papež.

Matka Elena Guerra (1835–1914)

Blahoslavená Elena Guerra, známá jako „apoštolka Ducha svatého “, pomohla přesvědčit papeže Lva XIII., aby v roce 1895 vyzval všechny katolíky k modlitbě novény k Duchu svatému předcházející Letnicím. Elena je zakladatelkou Oblátů Ducha Svatého, kongregace řeholních sester, kterou církev uznala v roce 1882 a která dnes působí v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe.

„Letnice ještě neskončily,“ napsala Elena. „Ve skutečnosti neustále pokračují v každé době a na každém místě, protože Duch svatý se chtěl darovat všem lidem a všichni, kdo o něj stojí, ho mohou vždy přijmout, takže nemusíme nijak závidět apoštolům a prvním věřícím; stačí, když se jako oni budeme dobře připravovat na jeho přijetí, a on k nám přijde, jako přišel k nim.“

Po většinu svých dvaceti let byla Elena upoutána na lůžko s vážnou nemocí, což se pro ni ukázalo jako výzva, která ji proměnila, protože se věnovala rozjímání nad Písmem a spisy církevních otců. Během pouti do Říma, kterou podnikla se svým otcem po svém uzdravení, pocítila volání zasvětit se Bohu a následně založila řeholní komunitu, která se věnuje vzdělávání. Během korespondence s papežem Lvem XIII. sepsala Elena modlitby k Duchu Svatému.

Otec Giuseppe Allamano (1851–1926)

Blahoslavený Giuseppe Allamano zůstal celý život diecézním knězem v Itálii, přesto zanechal celosvětové dědictví. Založil totiž dva misionářské řeholní řády – Misionářský institut Consolata a jeho ženskou větev Sester misionářek od Utěšitelky, které následně šířily evangelium v Keni, Etiopii, Brazílii, na Tchaj-wanu, v Mongolsku a ve více než dvou desítkách dalších zemí.

Allamano bude kanonizován poté, co Vatikán uznal jedinečný lékařský zázrak připisovaný jeho přímluvě. Došlo k uzdravení muže, kterého v amazonském pralese napadl jaguár.

Sorino Yanomami, domorodý muž žijící v amazonském pralese, byl v roce 1996 rozsápán jaguárem, který mu rozbil lebku. Kvůli tomu, že se incident stal na odlehlém místě, trvalo osm hodin, než mohl být letecky přepraven do nemocnice. Zatímco byl ošetřován na jednotce intenzivní péče, modlila se za něj u relikvie blahoslaveného Giuseppe Allamana jeho manželka, šest sester misionářek od Utěšitelky, kněz a bratr z mužské větve řádu. Sestry misionářky se k němu také modlily novénu s prosbou o Sorinovo uzdravení. Deset dní po operaci se muž probudil bez neurologického poškození a podle vatikánského Dikasteria pro blahořečení a svatořečení neutrpěl žádné dlouhodobé následky útoku.

Do Říma na kanonizaci svého zakladatele přicestuje více než 1 000 členů řádu, řekl agentuře CNA generální představený řádu otec James Lengarin.

Matka Marie-Léonie Paradis (1840–1912)

Kanadská sestra, blahoslavená Marie-Léonie Paradis, založila řád Malých sester Svaté rodiny. 

V 60. letech 19. století sloužila v sirotčinci svatého Vincenta de Paul v New Yorku, a poté se v roce 1870 přestěhovala do Indiany, kde vyučovala francouzštinu a vyšívání na Akademii St Mary.

Na žádost montrealského biskupa založila Marie-Léonie v roce 1880 Malé sestry. Důležitou součástí spirituality a charismatu řádu byla podpora kněží jednak prostřednictvím intenzivní a neustálé modlitby, ale také péčí o vaření prádla v seminářích a na farách v „pokorné a radostné službě“ po vzoru „Krista Služebníka“, který umýval nohy svým učedníkům.

Papež Jan Pavel II. nazval Marii-Léonii „pokornou mezi pokornými“, když ji v roce 1984 při své návštěvě Montrealu blahořečil. „Věděla, že se odvolává na základní postoj Krista, ‚který nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil‘. Byla zcela prostoupena velikostí Eucharistie: To je jedno z tajemství její duchovní motivace,“ uvedl svatý Jan Pavel II.

Mučedníci z Damašku, Sýrie (1860)

Církev také získá 11 nových mučedníků, kteří zemřeli, protože se odmítli zříci křesťanské víry a přestoupit na islám. Zabiti byli při nočním přepadení františkánského kostela svatého Pavla v syrském Damašku 10. července 1860.

Mezi oběťmi bylo osm františkánů a tři laici, bratři z maronitské rodiny. Francis Massabki, nejstarší z bratrů, byl otcem osmi dětí. Jeho bratr Mooti byl otcem pěti dětí, denně navštěvoval kostel svatého Pavla, aby se modlil a vyučoval katechismus. Nejmladší bratr Rafael byl svobodný a bylo o něm známo, že tráví dlouhou dobu modlitbami v kostele a pomáhá bratřím.

Zdroj: CNA

(www.cirkev.cz)