Biskup Stanislav Přibyl se stal v pořadí 21. biskupem litoměřickým. V sobotu 2. března 2024 ho do úřadu doprovodilo společenství diecézních kněží, jáhnů, řeholníků a mnoha věřících spolu s biskupy ostatních diecézí i zahraničí. Hlavním světitelem byl pražský arcibiskup a předseda ČBK, Jan Graubner, spolusvětitelem byl eichstättský biskup Gregor Maria Hanke. Co při mši svaté zaznělo a koho si biskup Stanislav vybral za své nejbližší spolupracovníky?

Na slavnostní bohoslužbě v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích bylo přítomno několik stovek věřících. Ti, kteří se do katedrály nedostali, mohli obřad sledovat na velkoplošné televizi před katedrálou a v kostele Všech svatých na Mírovém náměstí.

Bohoslužbu zahájil pražský arcibiskup Jan Graubner jakožto biskup hlavní světitel. Koncelebranty byli nyní již emeritní biskup litoměřické diecéze Jan Baxant, eichstättský biskup Gregor Maria Hanke jakožto spolusvětitel a apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo. U oltáře asistovali také vídeňský arcibiskup, kardinál Schönborn a kardinál Dominik Duka. Přítomné přivítal biskup Jan Baxant nejprve v mateřském jazyce, poté v němčině a italštině. 

„Nejdůstojnější Otče, diecéze litoměřická Vás žádá, abyste posvětil kněze Stanislava Přibyla k biskupské službě,“ zaznělo z úst P. Jana Hrubého, asistujícího kněze. Následně byla před celým shromážděním přečtena jmenovací bula od Svatého otce v latině a v češtině.

První čtení proroka Izaijáše o služebníku Božím přečetla převorka kláštera premonstrátek v Doksanech, sestra Augustina Vrzalová. Europoslanec Alexandr Vondra přednesl čtení druhé, z listu Timotejovi a evangelium s Ježíšovým trojím posláním „Pas moje ovce“ četl jáhen Michael Koudelka.

Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, rodák z české Skalky, pronesl homilii. Celý text je k dispozici zde. Kardinál Schönborn se vracel k textům, které zazněly při bohoslužbě slova a které si pro tuto příležitost vybral nově vysvěcený biskup Stanislav. Vídeňský kardinál v promluvě vzpomínal na sametovou revoluci. „Od svatořečení Anežky České v Římě 12. listopadu 1989 vládla úžasná pozdvižená atmosféra. Směl jsem ji také zažít. Co z této atmosféry po čtyřiatřiceti letech zůstalo, co se z ní stalo? Jaká je doba, ve které teď ty, milý Stanislave, budeš biskupem? Něco ti mohu prozradit: my se momentálně s rostoucím zájmem díváme na církev v České republice. Zvláště u nás ve Vídni, ale i v Rakousku obecně, a ano, v celé „západní“ Evropě, zažíváme prudký nárůst sekularizace se vším, co k ní patří. Vy to v důsledku komunismu a ekonomického liberalismu máte už skoro za sebou. My se na vás poslední dobou díváme, abychom se lépe naučili, jak máme jako církev žít v tak sekulární společnosti, a také s mnohem skromnějšími finančními prostředky. Papež Benedikt XVI. na to poukázal už v roce 2009, že se můžeme od České republiky naučit, jakou podobu dnes v této sekulární společnosti může mít to být křesťanem.“

Obřad samotného biskupského svěcení byl zahájen hymnem k Duchu svatému. Součástí obřadu byl slib svěcence, že bude mj. vytrvale hlásat Kristovo evangelium, otevírat srdce všem chudým, strádajícím a cizincům a jako dobrý pastýř hledat zbloudilé ovce a přivádět je zpět do Pánova ovčince. Všichni shromáždění poté za zpěvu litanií vyprošovali milost pro svěcence, který před oltářem na důkaz naprosté odevzdanosti padl s tváří k zem. Prostrace se objevuje na několika místech Písma, kde vyjadřuje klanění, kajícnost, hlubokou prosbu, ale především naprostou odevzdanost. Člověk se fyzickým gestem zříká sám sebe a prosí, aby jej moc Boží zastínila a naplnila. 

Následně na svěcence hlavní světitel a všichni přítomní biskupové vkládali mlčky ruce a arcibiskup Graubner pronesl konsekrační modlitbu. Stanislav Přibyl byl pomazán křižmem, přijal evangeliář a biskupské insignie –⁠⁠⁠⁠⁠ solideo, prsten, mitru a berlu. Nově vysvěcený biskup poté za zvuku fanfár usedl na katedru, přijal od přítomných biskupů políbení pokoje a pokračoval ve slavení Eucharistie jako hlavní celebrant.

Po přijímání zazněl chvalozpěv Te Deum, který předcházel závěrečným přáním z lidu. Za kněze litoměřické diecéze popřál nově vysvěcenému biskupovi probošt katedrální kapituly P. Jiří Hladík O.Cr. a za jáhny litoměřické diecéze Ing. Mgr. Michael Koudelka. Za řeholníky a řeholnice působící v diecézi poblahopřály novému biskupovi sestry dominikánky a františkánky. Za rodiny promluvili Zdeněk a Zuzana Pokludovi se svými dětmi. A nakonec za město Litoměřice vystoupil starosta Ing. Radek Löwy.

Před závěrem k zaplněné katedrále promluvil nově vysvěcený biskup Stanislav Přibyl. Celý text je k dispozici zde. Zazněla mnohá slova díků Bohu, Přibylově rodině, řádu redemptoristů, všem, kteří Stanislava Přibyla na jeho cestě doprovázeli a podporovali, jeho předchůdci Janu Baxantovi, generálnímu vikáři diecéze Martinu Davídkovi, všem, kteří se podíleli na přípravě bohoslužby a dalším. Stanislav Přibyl si vybral své biskupské heslo „Pax vobis“ –⁠⁠⁠⁠⁠ Pokoj vám. Na závěr oznámil jméno svého nejbližšího spolupracovníka, generálního vikáře. Bude jím P. Radek Jurnečka, dosud arciděkan v Liberci. 

Nový litoměřický biskup poté udělil shromážděným první biskupské požehnání. Slavnostní bohoslužbu zakončil mariánský zpěv a Bachova Toccata a Fuga F Dur. Stanislav Přibyl vyšel po skončení bohoslužby pozdravit všechny přítomné lidi na nádvoří.

(www.cirkev.cz)