Připomínáme si 800. výročí narození svaté Zdislavy
Foto: Zdislava.cz
Dětství a mládí
Své dětství a dívčí léta prožila Zdislava na hradě Křižanově a patrně i v Brně, kde byl její otec Přibyslav purkrabím. Po vzoru rodičů měla Zdislava velikou úctu ke kněžskému a řeholnímu stavu.
Zdislava si přála jako dívka vstoupit do klášteřa a stát se řeholnicí, protože toužila žít v nejtěsnějším spojení s Bohem. V patnácti letech byla provdána za rytíře Havla z rodu Markvarticů, pána na hradě Lemberk v severních Čechách. Po svatbě na Křižanově se tedy přestěhovala do severních Čech na hrad Lemberk. Narodily se jí čtyři děti: Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav.
Zdislavin apoštolát
Společně se svým manželem Havlem postavila Zdislava v blízkém městě Jablonném chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. Tento řád s apoštolským zaměřením si Zdislava tak oblíbila, že do něj vstoupila jako laická spolupracovnice, zůstavajíc ovšem v manželství. Do sboru apoštolských spolupracovníků se dostala zásluhou dominikána, Poláka, blahoslaveného Česlava, který v té době – kolem roku 1235 – působil jako představeným polsko-české dominikánské provincie a v Čechách zakládal nové kláštery. Rovněž v Turnově postavila paní Zdislava s manželem kostel a klášter pro duchovní syny svatého Dominika. Její příklad povzbuzoval i jiné k následování.
Ač byla vznešenou hradní paní, často navštěvovala chudé. Poutníci, nemocní a potřební nalézali u ní vždy laskavé přijetí. Podporovala je, kde mohla a sama žila skromně. Byla proto všemi milována a nazývali ji matkou chudých.
Duchovní život a dílo
Svatá Zdislava žila liturgií a denně se účastnila bohoslužeb u dominikánů v Jablonném. Když se tamní kostel ještě stavěl, pomáhala na stavbě i sama Zdislava se svými lidmi. Toužila mít podíl na tomto díle i prací vlastních rukou. Ráda také rozjímala v kapli Nejsvětější Trojice pod hradem Lemberkem. I na hradě měla svou kapli, kde s rodinou oslavovala Boha a vyprošovala jeho ochranu v zlých dobách. Dosud se na Lemberku ukazuje Zdislavina světnička, připomínající podobnou místnost Karla IV. na Karlštejně. Paní Zdislava se nedožila vysokého věku, zemřela na hradě Lemberku roku 1252 ve stáří asi 27 až 30 let. Byla pochována v kostele sv. Vavřince v Jablonném, kde její tělo dodnes odpočívá.
Svatořečení a zázraky
28. srpna 1907 byla Zdislava blahořečena papežem sv. Piem X. a 21. května 1995 byla svatořečena papežem sv. Janem Pavlem II. v Olomouci. Dne 24. října 2000 papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Zdislavu za hlavní patronku Litoměřické diecéze. Od jara 2002 dle ustanovení krajského zastupitelstva je patronkou celého Libereckého kraje.
Její svatost se potvrzovala i podivuhodnými skutky, které skrze ni učinil Bůh. V kronice Dalimilově čteme: „Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila“ (Dalimil 87, 5). Když byl na počátku 20. století veden v litoměřické diecézi proces pro její blahořečení, sestavil farní úřad v Jablonném seznam věřících, kteří stvrdili přísahou, že obdrželi od Boha na přímluvu paní Zdislavy různé milosti. Její příkladný život, naplněný láskou k Bohu a lidem, plný touhy po záchraně duší, a její zázračná moc pomáhající tělesně trpícím jsou názorně zachyceny na 24 obrazech, které jsou zavěšeny kolem její hrobky pod kostelem sv. Vavřince v Jablonném. Tato paní svatého života pomáhá mimořádně i dnes všem, kdo se na ni obracejí ve svých duchovních i tělesných záležitostech. Dokladem jsou četná poděkování a dary k jejímu hrobu.
Zdroj: Zdislava.cz a kniha Paní Zdislava od P. Ambrože M. Svatoše O.P.
(www.cirkev.cz)