Archivní fotografie z modlitby na Svatopetrském náměstí
Modlitba za uzdravení papeže ve Vatikánu
Tisková kancelář Svatého stolce oznamuje, že od dnešního večera se bude na Svatopetrském náměstí ve 21 hodin konat modlitba růžence za uzdravení papeže Františka a že dnešní růženec povede vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.
Vatican news 24.2.2025
Tiskové středisko Svatého stolce dnes, v pondělí 24. února oznámilo pozvání k pravidelné modlitbě ve Vatikánu za uzdravení papeže Františka:
„Od dnešního večera se kardinálové sídlící v Římě spolu se všemi spolupracovníky Římské kurie a Římské diecéze budou shromažďovat na Svatopetrském náměstí, kde se ve 21.00 hodin budou modlit růženec za zdraví Svatého otce. Dnešní modlitbě bude předsedat Jeho Eminence kard. Pietro Parolin, státní sekretář.“
Díky štědré finanční podpoře Jihočeského kraje byla v roce 2024 vytvořena přesná kopie (faksimile) části Milevského letopisu s Jarlochovou kronikou. Tento významný kodex vznikl na počátku 13. století díky prvnímu milevskému opatu Jarlochovi a v dnešní době se jedná o nejstarší v originále dochovaný rukopis na našem území.
Foto: Martin Čech
V neděli 2. února 2025 se v Milevském klášteře bratří premonstrátů konal Den s Jarlochovou kronikou. Během dne kromě představení faksimile za přítomnosti strahovského opata Daniela proběhly i dvě velmi zajímavé přednášky. V první z nich hovořila strahovská historička Hedvika Kuchařová o opatu Jarlochovi a jeho letopisu. Slovo pak dostal autor faksimile – restaurátor a akademický malíř David Frank, který ve své poutavé přednášce seznámil publikum s procesem vytváření faksimilí. Celý den byl zakončen slavnostním banketem v klášterní kavárně Latinská škola.
Faksimili Jarlochovy kroniky mohou návštěvníci Milevského kláštera vidět jako trvalou součást expozice druhého prohlídkového okruhu. Více informací o Milevském klášteře najdete na https://klastermilevsko.cz/
Fotografie ze slavnostního představení faksimile k nahlédnutí ZDE.
Zjevení Panny Marie Lurdské – Poselství pokání a uzdravení
Dnes, 11. února, slavíme zjevení Panny Marie v Lurdech, kde se v roce 1858 osmnáctkrát zjevila čtrnáctileté dívce Bernadetě Soubirous. Toto zjevení, které se odehrálo v jeskyni Massabielle, přineslo výzvu k modlitbě a pokání za hříšníky. Panna Maria zde vystoupila jako Neposkvrněné Početí a ukázala cestu k duchovnímu uzdravení, které má přednost před uzdravením tělesným.
foto Vojtěch Pospíšil / Člověk a Víra
Panna Maria se v Lurdech objevila v době, kdy ve Francii víra oslabovala a svobodní zednáři šířili ideály liberalismu a uvolněné morálky. Hlavní poselství Matky Boží bylo jasné: „Pokání!“ Výzva k obrácení byla namířena nejen k Bernadetě, ale ke všem lidem. Panna Maria, bez poskvrny hříchu a plná lásky k hříšníkům, žádala, aby lidé bojovali proti hříchu, který je největším zlem. Pravá láska k bližnímu nemůže být vlažná vůči hříchu – naopak, vede k duchovnímu zápasu za spásu duší.
Lurdy jsou dnes známé zejména pro svůj léčivý pramen a četná zázračná uzdravení. Často se ale zapomíná, že největším zázrakem je uzdravení duše. Pramen, který vytryskl poté, co Bernadeta na pokyn Panny Marie vyhrabala hlínu a umyla se vodou smíšenou s blátem, je znamením víry – voda se stává prostředkem Božího působení, ale pravé uzdravení přichází skrze víru a svátosti, především při adoraci Nejsvětější svátosti, která je v Lurdech častým místem milosti.
Jedním z nejvýznamnějších okamžiků lurdských zjevení bylo představení Panny Marie 25. března 1858. Na opakované otázky Bernadety odpověděla slovy v místním dialektu: „Què soy l´immaculada Councepciou“ – „Jsem Neposkvrněné Početí“. Tento titul byl církví oficiálně vyhlášen jako dogma o pouhé čtyři roky dříve, v roce 1854 papežem Piem IX. Bernadeta, neznalá teologických pojmů, tímto prohlášením získala důkaz pravosti svého vidění. Lurdy tak potvrdily tuto pravdu víry a daly světu silné znamení mariánské přítomnosti.
Poslední zjevení se odehrálo 16. července, kdy se Panna Maria opět ukázala s růžencem v ruce. Tím nám dává jasný vzkaz: modlitba růžence je mocným nástrojem milostí a požehnání. Skrze tuto modlitbu můžeme vyprošovat milosti nejen pro sebe, ale i pro ty, kdo potřebují Boží blízkost a uzdravení.
Slavení památky Panny Marie Lurdské bylo oficiálně ustanoveno papežem Lvem XIII. v roce 1891 a o šestnáct let později rozšířeno na celou církev papežem sv. Piem X. Dnes Lurdy zůstávají nejen místem zázraků a poutí, ale především připomínkou výzvy k obrácení, pokání a pevné víře, která otevírá cestu k pravému uzdravení – uzdravení duše.
