Pro všechny zkoušené letošními extrémními povodněmi připravuje Charita cílenou pomoc. Bezpochyby bude třeba. Zapojit se můžete do pomoci již dnes. Děkujeme Vám!
Ve čtvrtek 12. září, o svátku Jména Panny Marie, navštívil náš litoměřický biskup Stanislav nově vybudovaný sklad Potravinové banky Džbánsko ve Velké Černoci a za přítomnosti předsedy České federace potravinových bank a zástupců potravinových bank z různých částí České republiky a dalších pozvaných hostů, náš nový sklad slavnostně požehnal.
28. září 2024 se již tradičně uskuteční Staré Boleslavi Národní Svatováclavská pouť. Hlavní poutní mši svatou na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi bude 28. září od 10.00 celebrovat pražský arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. Přinášíme celý program poutě.
Pátek 27. září
19.00 příjezd relikvie sv. Václava před areál baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, následuje Svatováclavský koncert a nešpory
Sobota 28. září
7.00 ranní chvály v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi 7.30 a 8.30 mše svaté v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi 10.00 Poutní mše svatá na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi, hlavní celebrant a kazatel: Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský 14.00 modlitba za národ u Palladia země České v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi 17.00 odjezd relikvie sv. Václava na Pražský hrad 17.30 závěrečný koncert pro poutníky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi 18.00 řeckokatolická liturgie chvály v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi
Svatý Řehoř Veliký, papež a pokorný mnich, který „změnil svět“
3. září slaví katolická církev svátek svatého Řehoře Velikého (papeže Řehoře I.), mnicha, mystika a reformátora, který v 6. století nově definoval papežský úřad tím, že se prohlásil za „služebníka Božího“. Poznávacím znamením svatého Řehoře, který byl nazýván „magno“ (z latinského magnus, velký), byla jeho prostota. Jako hlava církve disponující velkou mocí se chápal jako nejpokornější služebník ze všech. Právě v tom spočívá jeho velikost, že se uměl učinit malým, aby byl velký po Kristově vzoru.
Svatý Řehoř byl šedesátým čtvrtým papežem katolické církve; patří do skupiny čtyř latinských církevních otců a je počítán mezi učitele církve. Za zmínku také stojí, že Řehoř I. byl prvním mnichem, který obsadil Petrův stolec. Jednou řekl: „Kde je láska, tam se dějí velké věci“, a jeho příkladný život to v mnoha ohledech dosvědčuje.
Řehoř nařídil sestavit hudbu a starobylé antifony zpívané v církvi a prosazoval hudební styl a strukturu, které považoval za příznivé pro liturgii – jejímž středem je eucharistie -, což bylo dědictvím toho, co se tehdy nazývalo Schola Cantorum [Škola těch, kteří zpívají]. Tímto způsobem přispěl k vývoji toho, co se později začalo nazývat právě „gregoriánský chorál“, jako způsob uctění památky světce.
V tomto úkolu byl svatý Řehoř velmi prozíravý: podařilo se mu shromáždit dlouhou tradici křesťanského zpěvu – zrozenou v katakombách -, která nyní mohla k potěše lidského ducha znít v chrámech. Bohužel se velká část tohoto „antifonáře“ (hudebního záznamu) ztratila, dokud ji na počátku 20. století neobnovil papež svatý Pius X., aby se navždy stala „oficiálním zpěvem katolické církve“.
O svatém Řehoři Velikém lze napsat mnoho dalších věcí, například jeho zásah do nauky o „očistci“, což je téma, které se různými způsoby zabývá teologií spásy. Prozatím postačí, když se obrátíme ke slovům papeže Benedikta XVI, který se při generální audienci 28. května 2008 zmínil o svatém Řehoři Velikém těmito slovy: „V katastrofální, ba zoufalé době svatý Řehoř uměl vytvořit mír a dát naději. Tento Boží muž nám ukazuje, kde jsou pravé zdroje míru a odkud pochází skutečná naděje; stává se tak průvodcem i pro nás dnes“.