Nadace otce Pia vybrala několik fotografií světce pořízených jeho fotografem Eliou Stellutem a zdarma je zpřístupnila věřícím. Iniciativa vznikla u příležitosti 25. výročí blahořečení světce z Pietrelciny, které připadá na 2. května a 10. výročí založení nadace.

Elia Stelluto, narozený v roce 1935, pořídil bez blesku tisícovky fotografií otce Pia z Pietrelciny v každodenním životě, které i přesto mají jedinečné světlo. „Stále nemohu pochopit tajemství těchto fotografií,“ říká fotograf. Otec Pio nemohl vystát záblesk světla, který vzniká při hoření hořčíkového prášku, ale chlapci, který se potloukal kolem kláštera San Giovanni Rotondo dal svolení, aby ho fotografoval bez blesku, jak se mu zlíbí, a mohl si tak vydělat pár drobných. Deset Stellutových fotografií světce, z nichž některé nebyly dosud publikovány, je nyní volně k dispozici věřícím a ctitelům otce Pia na webové stránce: therealsaintpio.org.

Elia Stelluto a Luciano Lamonarca, zakladatelé Nadace otce Pia, představili iniciativu s názvem „Fotografie otce Pia – vzpomínky na světce“ na tiskové konferenci v pondělí 29. dubna ve Vatikánské filmotéce, nad níž převzalo záštitu Dikasterium pro komunikaci a Dikasterium pro vzdělávání a kulturu. Iniciativa je oslavou pětadvacátého výročí blahořečení světce a desátého výročí založení nadace. „Otec Pio je postava, která je i dnes aktuální a která stále přitahuje mnoho lidí,“ řekl Andrea Tornielli, redakční ředitel Dikasteria pro komunikaci během brífinku. „Je to světec lidu, protože vyšel z lidu, světec schopný komunikovat navzdory svým vysokým duchovním nárokům,“ dodal.

Fotografie, které Stelluto a Lamonarca vybrali, ukazují světce z Pietrelciny právě takového: prostého řeholníka mezi svými bratry v komunitním životě nebo při slavení bohoslužby či žehnání růžence. Snímky také pomáhají rekonstruovat jeho život, jak zdůraznil arcibiskup Felice Accrocca z Beneventa, diecéze, kde otec Pio prožil první roky svého života. Vysvětlil důležitost fotografií pro pochopení kontextu prostředí, v němž se řeholník narodil a vyrůstal a toho, co charakterizovalo jeho osobnost, utvářenou místními zvyky a tradicemi.

„Mým přáním bylo darovat fotografie celému katolickému světu a duchovním dětem otce Pia,“ uvedl Stelluto, který vyprávěl některé příběhy z let strávených po boku řeholníka, milého člověka a laskavého muže, kterého se mu podařilo zachytit s tváří rozzářenou úsměvem. Byl také jeho ministrantem a vzpomínal, že po mši svaté chlapci chodili políbit jeho zraněné ruce. „Nezapomeňte se modlit, chodit v neděli na mši a recitovat růženec,“ to bylo učení, které si Stelluto dodnes uchovává ve svém srdci. „Jeho zbraní byl růženec,“ vysvětlil a připomněl, že těm, kteří ho žádali o zázraky, řeholník doporučoval především modlitbu.

Obrovský fotografický archiv Stelluta, který obsahuje asi tři tisíce snímků a několik filmů, dnes spravuje jeho synovec Ruben Lobos. Filmy byly digitalizovány a existuje ještě mnoho nepublikovaných fotografií. „Tvář světce z Pietrelciny je tváří pokorného člověka,“ zdůraznil Lamonarca, jehož nápad zpřístupnit některé Stellutovy fotografie má za cíl lépe seznámit lidi s otcem Piem a umožnit jim nahlédnout i za obraz stigmatizovaného světce.

Nadace také vybrala 365 dopisů, jeden na každý den v roce, které byly přeloženy do pěti jazyků a které otec Pio napsal svým duchovním vůdcům a svým duchovním dětem, aby mohly být vodítkem pro ty, kdo hledají zdroj inspirace. V neposlední řadě se připravuje dokumentární film. „Chceme předat poselství naděje, musíme být více ve společenství se sebou samými i s druhými a já věřím a doufám, že otec Pio povzbuzuje lidi k větší mírumilovnosti,“ uzavírá zakladatel nadace.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce

(www.cirkev.cz)

Pevné křesťanské hodnoty, akademické svobody, ekonomická stabilita, bezpečí a intenzivní komunikace, to jsou témata nového děkana KTF UK doc. Jaroslava Brože. Ten byl v pátek 3. května 2024 slavnostně inaugurován v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Z rukou rektorky Mileny Králíčkové převzal jmenovací dekret a děkanské signum. Ve funkci bude čtyři roky.

„Naším pedagogickým a badatelským posláním je zabývat se křesťanskými hodnotami, vyučovat je a poučovat se z nich, neboť tyto hodnoty považujeme za pevné a správné pro utváření sebevědomé a zdravé společnosti. Chci všechny ujistit, že na fakultě budeme nadále aktivně vytvářet svobodné akademické prostředí s otevřenou komunikací dovnitř i navenek a s respektem budeme podporovat rozvoj osobních darů a talentů každého člena naší akademické obce, protože s nimi poroste naše fakulta i Karlova univerzita jako celek,“ řekl ve svém slavnostním projevu Jaroslav Brož.

Docentu Brožovi ke jmenování do funkce děkana při předání jmenovacího dekretu popřála rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková hodně sil a vyslovila přání, aby byla jeho cesta ve vedení fakulty naplněna štěstím.

Bohoslužbě u příležitosti inaugurace předsedal Arcibiskup pražský a Velký kancléř Katolické teologické fakulty Jan Graubner. Ten věří v úspěšné naplnění vizí nového děkana a zároveň dodal: „Těší mě, že se děkanem Katolické teologické fakulty stává právě P. Jaroslav Brož, člověk, který je nejen teologicky velmi fundovaný, ale také dokáže stavět mosty. Přeji jemu i fakultě mnoho úspěchů do budoucna.“

„Vážím si veškeré podpory a jsem rád, že jsme společně s vedením univerzity našli shodu na důležitých tématech pro rozvoj fakulty i celé univerzity. Jsem připraven se jich zhostit se ctí a ve prospěch akademické obce,“ doplnil nový děkan. Ten již má jasno i o svém týmu, se kterým bude čtyři roky ve funkci úzce spolupracovat. V příštích dnech proto požádá Akademický senát KTF UK o projednání nových členů svého kolegia. To bude nejméně čtyřčlenné a bude složeno z vážených a respektovaných kolegyň a kolegů z fakulty. Vedení kateder zůstane nezměněno, jen za sebe bude děkan navrhovat náhradu, aby se mohl plně soustředit na službu fakultě. Mezi své priority zařadil ekonomickou a personální stabilitu i komunikaci.

Jaroslav Brož byl zvolen Akademickým senátem KTF UK v únoru 2024. Funkce se ujímá od 1. května 2024 na čtyři roky. Členy nového kolegia projedná Akademický senát KTF UK na svém řádném zasedání 29. května 2024.

Jaroslav Brož je katolickým knězem a biblistou. Na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy vyučuje od roku 1990 a posledních několik let působí na Katedře biblických věd a starých jazyků. Zaměřuje se na teologii a biblistiku, které se věnoval také na studijních pobytech v Jeruzalémě a Římě. Je sídelním kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě, čestným kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a nesídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském.

Zdroj: KTF UK

(www.cirkev.cz)