Archiv článků za měsíc: Duben 2024
50 let od pohřbu Štěpána Trochty
50 let od pohřbu Štěpána Trochty
Dominik Faustus 16.dubna 2024
V sobotu 6. dubna jsme si připomněli 50. výročí úmrtí Štěpána kardinála Trochty, dnes, v úterý 16. dubna, pak uplynulo na den přesně 50 let od jeho pohřbu. Ten byl pro současníky snad ještě významnějším dnem, neboť to bylo skutečné poslední rozloučení s obdivovaným biskupem. Pohřeb ozdobený účastí tří kardinálů v čele s budoucím papežem sv. Janem Pavlem II., který Trochtu označil za mučedníka, se stal skutečně legendární událostí, a to zejména kvůli různým omezením a represím zorganizovanými státními bezpečnostními orgány. Pohřeb představoval skutečný symbol odporu církve proti státní moci a ve vzpomínkách přežívá jako významná událost do současnosti.
Není zde asi nutné opakovat zde znovu různé vzpomínky na tento slavný pohřeb, zájemce si v tomto směru dovoluji odkázat např. na salesiánský výroční web, na němž je uveřejněna i řada videí, nebo na před 10 lety publikované výroční číslo našeho diecézního časopisu Zdislava, případně na podrobný odborný článek o Trochtově pohřbu od Barbory Řeřichové.
Na tomto místě však dáme prostor samotnému Štěpánu Trochtovi, tedy konkrétně jeho kázáním a pastýřským listům, jak jsme to dříve slibovali, neboť právě tyto texty k nám mohou promluvit v mnoha ohledech aktuálními výzvami i po 50 letech.
První pastýřský list litoměřického biskupa Štěpána Trochty
Poselství Štěpána Trochty poutníkům na zdislavské pouti v Jablonném 26. května 1968
Kázání Štěpána Trochty při návratu do diecéze 1. září 1968
Výzva Štěpána Trochty k české mládeži v souvislosti s obětí Jana Palacha
Pastýřský list biskupa Štěpána Trochty vybízející k peněžní sbírce na opravu kostelů
Pastýřský list Štěpána Trochty o kněžských povoláních
Toto kázání pronesl Štěpán Trochta na pouti mládeže v dnešní bazilice minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy Jablonném v Podještědí dne 1. června 1969. Jednalo se o jednu z první větších poutních mší za účasti, která byla hudebně doprovázena na kytary. Tomuto tématu a z toho odvozeně i poslání mladých lidí se právě Štěpán Trochta věnoval v tomto kázání.
Fotografie z pohřbu kardinála Štěpána Trochty tvoří největší tematickou část sbírky fotografií Archivu Biskupství litoměřického. Díky připomínanému 50. výročí se naše sbírky opět rozrostly o další dary, mj. o unikátní sérii barevných fotografií od Zdeňka Lisce z Třebenic, jejichž část zde s laskavým svolením autora uveřejňujeme.
Mgr. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického
(www.dltm.cz)
Čím nejlépe přispět ve SBÍRCE POTRAVIN
Tuto sobotu 13. dubna 2024 máme příležitost pomoci prostřednictvím jarní SBÍRKY POTRAVIN. Každá i sebedrobnější pomoc je velmi vítaná. Čím můžeme nejlépe pomoci, naleznete na letáčcích níže. 🙂
Jarní SBÍRKA POTRAVIN pro potřebné v obchodech celé ČR
Milí přátelé, jménem naší Potravinové banky Džbánsko Vás srdečně zveme v sobotu 13. dubna k účasti na jarním kole SBÍRKY POTRAVIN. Tato sbírka se koná 2x ročně a jejím účelem je doplnit chybějící sortiment trvanlivých potravin a drogerie, které se prostřednictvím potravinových bank dostávají k potřebným na všech možných místech. Podrobnosti a místa zapojených obchodů naleznete na www.sbirkapotravin.cz. Sbírka potravin probíhá i on-line. Kdo nemá možnost se v sobotu zapojit, může tak učinit prostřednictvím internetových obchodů s potravinami. Děkujeme Vám! 🙂
BĚH PRO ZVON v Libořicích
Srdečně Vás zveme 13. dubna k účasti na sobotním sportovním klání – BĚHU PRO ZVON – svojí účastí podpoříte odlití nového zvonu pro libořický kostel. 🙂 🙂 🙂
Slavnost Božího milosrdenství
Slavnost Božího milosrdenství
Na neděli 7. dubna připadá letos neděle Božího milosrdenství, kterou slavíme v církvi od 30. dubna 2000 kdy ji v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské stanovil papež Jan Pavel II..Dříve se tomuto dni říkalo Bílá neděle, protože nově pokřtění na sobě tento den nosili naposledy bílé křestní roucho.
Druhá neděle velikonoční je posledním dnem velikonočního oktávu, ve kterém si po dobu osmi dnů (od neděle Zmrtvýchvstání Páně) připomínáme Kristovo vítězství nad smrtí. V dobách rané církve se tato neděle nazývala Bílou nedělí (lat. Dominica in albis), protože tento den nově pokřtění, tzv. neofyté, odkládali svá bílá roucha, do kterých byli oblečení při křtu o Velké noci. Již v historii byla tato neděle spojována s evangeliem o ustanovení svátosti smíření „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (J 20,23). Právě v této svátosti se nejvíce odráží Boží milosrdenství, projev Boží lásky k člověku. „Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele.“
Vznik neděle Božího milosrdenství
Velkou šiřitelkou Božího milosrdenství byla Faustyna Kowalská, polská řeholnice a mystička, která žila v první polovině 20. století. Její apoštolát souvisí s šířením důvěry v Boží milosrdenství s pomocí obrazu, k jehož namalování byla ve svém vidění vyzvána samotným Ježíšem. Ježíš následně Faustýně také vyjevil svou touhu, aby milosrdenství mělo svátek. (viz její Deníček 49). Faustýna celý život usilovala o dokonalejší sjednocení s Bohem a s velikou obětavostí spolupracovala s Ježíšem na díle spásy duší. „Můj Ježíši, Ty víš, že jsem od raného mládí toužila stát se velikou svatou, to znamená toužila jsem Tě milovat tak velikou láskou, jak Tě dosud ještě žádná duše nemilovala“. Sestra Faustyna byla v jubilejním roce 2000 prohlášena sv. Janem Pavlem II. za svatou. Stalo se tak právě na druhou neděli velikonoční, kterou při této příležitosti dnes svatý papež ustanovil za neděli Božího milosrdenství.
Člověk, který přistoupí ke svátosti smíření (zpověď se může konat několik dní předtím) a přijme svaté přijímání v den Božího milosrdenství, dosáhne úplného odčinění všech hříchů a trestu. To znamená, že půjde ihned po smrti do nebe, aniž by trpěl v očistci. Navíc římskokatolická církev uděluje úplné odpustky (při dodržení obvyklých pravidel) s modlitbou některých jednoduchých modliteb.
Poselství sestry Faustyny je zapsáno v Deníčku, který si vedla na přání Ježíše a zpovědníků. Zaznamenala v něm věrně všechna jeho slova a popsala setkání své duše s ním. Toto dílo neobyčejným způsobem přibližuje tajemství Božího milosrdenství.
Druhá neděle velikonoční je posledním dnem velikonočního oktávu, ve kterém si po dobu osmi dnů (od neděle Zmrtvýchvstání Páně) připomínáme Kristovo vítězství nad smrtí. V dobách rané církve se tato neděle nazývala Bílou nedělí (lat. Dominica in albis), protože tento den nově pokřtění, tzv. neofyté, odkládali svá bílá roucha, do kterých byli oblečení při křtu o Velké noci. Již v historii byla tato neděle spojována s evangeliem o ustanovení svátosti smíření „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (J 20,23). Právě v této svátosti se nejvíce odráží Boží milosrdenství, projev Boží lásky k člověku. „Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele.“
(www.cirkev.cz)