„Na kanonizaci Jana Pavla II. jsme se těšili, protože jsme o jeho svatosti byli hluboce přesvědčeni,“ říká kardinál Stanislaw Dziwisz v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas. Někdejší sekretář Jana Pavla II. přijel do Říma oslavit 10. výročí kanonizace polského papeže. Ve vatikánské bazilice dnes připomene výročí svatořečení slavnostní bohoslužba.

„39 let jsem byl svědkem jeho svatosti a je dobře, že byla uznána a jeho nástupci oficiálně potvrzena. Naše setkání zde ve Vatikánu je velkým poděkováním za osobnost Jana Pavla II. za obsáhlé teologické dědictví, které nám zanechal, ale také za jeho literární odkaz, protože Jan Pavel II. byl všestranně nadaný, vynikal ve filozofii, teologii, ale byl také dobrým básníkem a hercem,“ zdůrazňuje kardinál Dziwisz.

Římskou připomínku svatořečení organizuje Nadace Jana Pavla II. Jak podotýká kardinál Dziwisz, církev si chce nejen připomenout velkou historickou postavu, ale také “poukázat na jeho učení, které je naprosto nadčasové. Je aktuální dnes, bude aktuální vždy”. Připomíná také osobní charisma papeže Wojtyly: “Kdo se setkal s Janem Pavlem II. přiblížil se víře, Pánu Bohu. Někdy se setkávám s lidmi, kteří vzpomínají, že si dodnes nesou v sobě jeho pohled, který je povzbuzuje k lepšímu životu,“ říká kardinál Dziwisz.

Před pouze citovým prožíváním dnešní připomínky varuje Mons. Pawel Ptasznik. „Měli bychom se snažit vrátit především k učení Jana Pavla II. a odklonit se od pouhého sentimentálního pohledu na tato léta,“ – podotýká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas předseda správní rady vatikánské nadace nesoucí jméno polského papeže. Již v roce 2005 se během papežova pohřbu ozývaly výkřiky „santo subito“. „Všichni jsme byli přesvědčeni, že Jan Pavel II. svým životem, působením a učením hlásá Krista, žije Krista a tato pověst svatosti zůstala i po jeho smrti a byla oficiálně potvrzena aktem kanonizace,“ zdůrazňuje otec Ptasznik. 

„Jako nadace jsme přišli s iniciativou oslav 10. výročí kanonizace Jana Pavla II. podpořenou autoritou kardinála Stanislawa Dziwisze, která byla ve vatikánských kruzích velmi dobře přijata a požehnání této iniciativě udělil papež František,“ dodal mons. Ptasznik. Upozornil také, že nadace v souladu s vůlí Jana Pavla II. propaguje křesťanskou kulturu, podporuje studenty a samozřejmě také shromažďuje dokumentaci pontifikátu a zkoumá učení polského papeže. Pod její záštitou funguje v Římě také Polský dům pro poutníky.

Jak dodává, Jan Pavel II. po sobě zanechal obrovské dědictví učení a svatosti, ke kterému se lze stále vracet. “Dnes jsme v Polsku svědky jakési snahy snížit autoritu Jana Pavla II. a lidé ve světě – i tady v Itálii – jsou překvapeni, že se Poláci odklánějí od toho, co bylo v nedávné historii vůbec nejskvělejší. Myslím si však, že bychom se měli pokusit především o návrat k učení Jana Pavla II. (…) protože mladí už s ním nemají vlastní zkušenost a potřebují se odvolávat na to, co bylo jeho životním dílem, a ne na vzpomínky, které jsou v nás živé, ale nejmladším generacím přinášejí jen nemnoho”.

10. výročí kanonizace Jana Pavla II. připomene slavnostní bohoslužba v bazilice sv. Petra. Začne v 17 hodin, hlavním celebrantem bude děkan kardinálského kolegia Giovanni Battista Re a homilii pronese kardinál Angelo Comastri.

Zdroj: Vatican News – polská sekce

(www.cirkev.cz)

180 tisíc lidí zaplnilo 27. dubna 2014 Svatopetrské náměstí, kde při slavnostní bohoslužbě kanonizoval papež František své dva předchůdce: Jana Pavla II. a Jana XXIII.

Obřadu svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII. na Svatopetrském náměstí předsedal před deseti lety papež František. „Prohlašujeme blahoslavené Jana XXIII. a Jana Pavla II. za svaté a přijímáme je mezi svaté. Stanovujeme, že je má takto uctívat celá církev. Ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého,“ pronesl Svatý otec. Nové svaté označil za statečné muže, které nepřemohly ani tragédie, jež zažili ve 20. století. Podle Františka se nebáli „poklonit utrpení a ranám lidstva“ a byli nositeli živé naděje.

Svatopetrské náměstí, které tradičně pojme kolem 180 tisíc lidí, zaplnily 27. dubna po jeho ranním otevření davy, které neodradil ani déšť. Před samotnou mší spojenou s kanonizací začal obřad modlitbami a zpěvy. Svatořečení začalo krátce po desáté hodině, když prefekt vatikánské kongregace pro blahořečení a svatořečení Angelo Amato podle tradice třikrát papeže požádal o svatořečení dvou papežů. Obřadu kanonizace byl přítomen i emeritní papež Benedikt XVI., který rezignoval ze své funkce v roce 2013. 

Do celého Říma na dorazil nejméně milion poutníků z celého světa, nejvíce jich přicestovalo z domoviny Karola Wojtyla – Polska. Mezi hosty slavnostního aktu byly desítky prezidentů, premiérů a dalších představitelů z mnoha zemí světa, včetně České Republiky. Církev v ČR reprezentovali mimo jiné kardinálové Dominik Duka a Miloslav Vlk. Obřadu se zúčastnilo celkem na 150 kardinálů a 700 biskupů. Asi 600 kněží na Svatopetrském náměstí podávalo během mše svaté přijímání.

Bohoslužba k výročí

Slavnostní bohoslužba k výročí kanonizace proběhne 27. dubna v 17 hodin v bazilice svatého Petra a předsedat jí bude kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia.

Zdroj: ČTK, Vatican News

(www.cirkev.cz)

Kolektiv autorů u příležitosti vyvrcholení oslav 1050 let arcidiecéze představil knihu “Posunuté milénium.” Součástí knihy je také kapitola věnována svatému Vojtěchu, hlavnímu patronovi diecéze. Při uvedení publikace ve čtvrtek 25. dubna byla také představena pravděpodobná podoba tohoto světce.

“Vzhledem k okolnostem doby totality v roce 1973 nemohlo být vzpomenuto milénia našeho biskupství, a tak můžeme říci, že se podařilo po padesáti letech nejenom připomenout významnou událost, ale především zhodnotit význam i ovoce působení církve”, říká kardinál Dominik Duka k uvedení knihy. U příležitosti uvedení byla také historicky poprvé odhalena pravděpodobná tvář sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa a jednoho z hlavních patronů české země. 

Aproximace obličeje sv. Vojtěcha

Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Na výsledku se podíejlí mimo jiné 3D designéři, antropologové nebo lékaři. Na digitálním odhadu podoby svatého Vojtěcha pracovali i český geoinformatik Jiří Šindelář a fotograf Martin Frouz. 

Lebka svatého Vojtěcha není dochovaná v úplnosti, chybí jí spodní čelist a část levé tváře. Podle Šindeláře je před rekonstrukcí tváře potřeba lebku zkompletovat, k čemuž slouží metoda, kterou výzkumný tým vyvinul. Výzkumem mnoha lebek a obličejů přišli odborníci s novými vztahy a poměry mezi jednotlivými částmi obličeje. Díky tomu mohou lépe odhadnout chybějící části lebky. Metoda našla podle Šindeláře uplatnění také na operačních sálech, využívají ji plastičtí chirurgové, například k rekonstrukci zdeformované tváře po autonehodě.

“Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,” popisuje geoinformatik Jiří Šindelář, který stojí za formací svatovojtěšské podoby. “Následně je třeba zkombinovat dvě metody, anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco druhá metoda využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,” dodává. Jiří Šindelář se již v minulosti podílel na výzkumu k pravděpodobné tváří sv. Ludmily u příležitosti 1100 let jejího úmrtí.

Svatý Vojtěch, v zahraničí známý spíše pod biřmovacím jménem Adalbert, žil ve druhé polovině 10. století. Pocházel z rodu Slavníkovců. Vzdělání získal v Magdeburgu. Po návratu do Prahy se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara. Po jeho smrti se stal druhým pražským biskupem. Zasloužil se mimo jiné o založení Břevnovského kláštera v Praze. Po vyvraždění Slavníkovců Vojtěch podnikl misijní cestu do Pobaltí, kde byl při šíření víry zabit. Za svatého byl Vojtěch prohlášen v roce 999. Hlavním patronem pražské arcidiecéze ho v roce 1965 učinil papež Pavel VI. Svátek svatého Vojtěcha připadá na 23. dubna.

Zdroj: Arcibiskupství pražské, ČTK 

(www.cirkev.cz)