Nejstarší člověk na světě, francouzská řeholnice André Randonová, zemřela ve věku 118 let. Příští měsíc by oslavila 119. narozeniny.

„Zarmoutilo nás to, ale… ona si už přála setkat se se svým milovaným bratrem. Je to pro ni vysvobození“, řekl pracovník domova Svaté Kateřiny Labouré David Tavella, kde sestra André žila.

Narodila se jako Lucile Randonová 11. února 1904 v Ales v jižní Francii do protestantské rodiny. Ke katolictví konvertovala v 19 letech. Pracovala v zařízení pro děti a zestárlé, než se ve svých 40 letech stala řeholní sestrou. Ještě za druhé světové války, v roce 1944, vstoupila do Společenství dcer křesťanské lásky, jež založil sv. Vincenc z Pauly. Přijala řeholní jméno André na památku svého zesnulého bratra.

O 76 let později se přestěhovala do jihofrancouzského Toulonu do zmíněného domova Svaté Kateřiny Labouré, kde také tento týden zemřela. V roce 2021 byla pozitivně testovaná na koronavirus, nemoc ale probíhala zcela bez příznaků. Když se jí francouzská televize ptala, zda se covidu bojí, řekla: „Ne, nebála jsem se, protože nemám strach ze smrti. Jsem ráda, že jsem tu s vámi, ale i tak bych ráda byla někde jinde – s mým bratrem a mými prarodiči.“ Ke svým 115. narozeninám obdržela růženec od papeže Františka, který pak každý den používala. V posledních letech přišla o zrak a byla upoutaná na invalidní vozík, se svým okolím však stále čile komunikovala. Když loni oslavila 118. narozeniny, řekla médiím: „Dobrý Bůh si dává na čas, asi na mě zapomněl.“

(www.zpravy.cirkev.cz)

Od sedmé hodiny ranní stáli věřící v zástupech, aby se naposledy poklonili Josephu Ratzingerovi a prošli dvojí kontrolou umožňující vstup na Svatopetrské náměstí, které se nakonec zaplnilo do posledního místa k sezení i stání. Stejně tak se zcela zaplnila Vatikánská bazilika, odkud krátce před devátou hodinou ranní byla vynesena rakev s tělem emeritního papeže, zatímco svatopetrské zvony se rozezněly ve smuteční tónině a náměstím se rozlehl dlouhotrvající potlesk všech přítomných. Fotogalerie z pohřbu je v článku.

 

Již ve středu večer, po devatenácté hodině a uzavření baziliky k poctě věřících, kterých se během třídenního výstavu ostatků Benedikta XVI. dostavilo více než dvě stě tisíc, byla rakev z cypřišového dřeva uzavřena. V souladu s tradicí do ní byly vloženy medaile a mince ražené během pontifikátu, pallium arcibiskupa metropolity mnichovského a římského a poté rogitum, text stručně popisující pontifikát papeže Ratzingera, uzavřený v kovovém válci.

Dnes dopoledne byla rakev vystavena před oltářem na Svatopetrském náměstí již během modlitby růžence před zádušní mší svatou. Mons. Diego Ravelli, papežský ceremoniář, a mons. Georg Ganswein, sekretář emeritního papeže, nad rakví otevřeli evangelium, jak je zvykem při pohřbech papežů. Do paměti se tak vrátily stránky evangelia, s nimiž si pohrával vítr během pohřbu Jana Pavla II. v roce 2005. Dnes však bylo počasí vlhké a chladné, ráno zalévala Svatopetrské náměstí mlha.

Při zádušní mši svaté koncelebrovalo s papežem Františkem zhruba sto třicet kardinálů, včetně patriarchů východních církví (bagdádský Louis Raphael Sako a bejrútský Bechara Rai) a 3700 kněží z celého světa. Počet přítomných věřících se odhaduje na 45 až 50 tisíc, nechyběli mezi nimi rovněž poutníci z České republiky. 

Dostavily se rovněž ekumenické delegace: za konstantinopolský ekumenický patriarchát byl přítomen metropolita chalcedonský Emmanuel a metropolita italský Polykarp, za řecký pravoslavný patriarchát alexandrijský metropolita Gennadios. Moskevský patriarchát zastoupil metropolita Antonij Volokolamský, předseda Oddělení pro vnější církevní vztahy. Srbsko zastoupil Andrej, biskup z Beče, a rumunský patriarchát Siluan, biskup rumunské pravoslavné diecéze v Itálii, spolu s pomocným biskupem Atanasiem. Za bulharský patriarchát se zúčastnil Ivan Ivanov, správce bulharských komunit v Itálii, a za gruzínský patriarchát otec Ioane Khelaia, pastýř gruzínské komunity v Římě. Kyperskou církev zastoupil metropolita Basilios, zatímco řeckou církev metropolita Ignatios a archimandrita Amfilochios Miltos. Zástupcem pravoslavné církve Severní Makedonie byl Josif Tetovo-Gostivarský spolu s jáhnem Stefanem Gogovským, zatímco pravoslavnou církev v Americe reprezentoval její primas metropolita Tichon v doprovodu svého tajemníka Alexandra Margheritina. Tutéž církev zastoupil Barnabas El Soryany, biskup koptského pravoslavného patriarchátu pro Itálii. Arménská apoštolská církev vyslala početnou delegaci: za Ečmiadzin byl přítomen arcibiskup Khajag Barsamian a další dva zástupci, za Kilikii arcibiskup Nareg Alemezian. Malankarskou syrskou pravoslavnou církev zastoupil Abraham Mar Stephanos, metropolita pro Spojené království a Evropu, zatímco Asyrskou východní církev Jeho Milost Mar Odisho Oraham, biskup pro Skandinávii a Německo. Přítomny byly také starokatolické církve Utrechtské unie zastoupené rakouským biskupem Heinrichem Lederleitnerem. Přítomni byly rovněž tři anglikánští zástupci: arcibiskup Ian Ernest, zástupce arcibiskupa z Canterbury u Svatého stolce a ředitel Anglikánského centra v Římě, biskup Christopher Hill, zástupce generálního tajemníka Anglikánského společenství, a biskup David Hamid, sufragánní biskup diecéze v Evropě. Světovou metodistickou radu zastoupil Matthew Laferty, ředitel metodistické ekumenické kanceláře v Římě, za luteránskou farnost v Římě byl přítomen pastor Michael Jonas. Ekumenickou radu církví zastoupil její moderátor, biskup Heinrich Bedford-Strohm, zatímco Světovou evangelikální alianci zástupce jejího generálního tajemníka Samuel Chiang. Seznam doplňují zástupci Křesťanského sdružení mladých mužů (YMCA) za Itálii.

Na pohřbu byly přítomny i delegace jiných náboženství, včetně delegace římské židovské obce a imáma Yahya Pallaviciniho, předsedy organizace Coreis. Pohřbu se zúčastnil také Svaz italských muslimů (Ucoii) prostřednictvím svého předsedy Yassina Laframa, zatímco Svaz italských buddhistů uvedl, že bude na Svatopetrském náměstí „duchovně přítomen“.

Oficiální německou a italskou delegaci vedli prezidentové těchto zemí, Frank-Walter Steinmeier a Sergio Mattarella. Také další státy (Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Portugalsko a jiné) zastoupily hlavy států, Belgii a Španělsko příslušné královské delegace, Českou a Slovenskou republiku premiérové obou zemí s doprovodem.

Pohřební obřady probíhaly ve slavnostním, leč střídmém duchu, jak si to přál sám zesnulý emeritní papež. Řídily se podle vzoru pohřebních obřadů u úřadujícího papeže, přičemž některé prvky byly doplněny, jiné upraveny a další chyběly. Kupříkladu v přímluvách a eucharistické modlitbě se zmiňoval již úřadující papež František. Po bohoslužbě slova pokračoval ve slavení eucharistie u oltáře děkan kardinálského sboru, kardinál Giovanni Battista Re, jak je to již nějaký čas běžné při papežských bohoslužbách vzhledem ke zdravotnímu stavu papeže Františka.

(www.zpravy.cirkev.cz)