V den liturgické památky sv. Pia z Pietrelciny, na který připadá rovněž 20. výročí jeho kanonizace, papež František vzpomíná na tohoto italského kapucína slovy: „Nabídl svou bolest z lásky“. Ve svatyni v San Giovanni Rotondo předsedal mši svaté kardinál Sean Patrick O’Malley, který prohlásil: „Sv. Pius není světec odvedle, ačkoli by byl rád vedl skrytý život a byl neznámý. Naučil svět, že největším úspěchem je svatost“.

Pokora, poslušnost, láska, bolest snášená z lásky. Papež František na Twitteru poukazuje na svatého Pia z Pietrelciny v den, kdy si církev připomíná jeho liturgickou památku, a v roce, kdy slaví dvacáté výročí jeho kanonizace, které 16. června 2002 předsedal Jan Pavel II. Z účtu @Pontifex v deseti jazycích papež František načrtl stručný, ale významný portrét tohoto kapucínského mnicha: „Láska oživená vírou má moc odzbrojit síly zla. Svatý #PiuszPietrelciny celý život bojoval se zlem: pokorou, poslušností, křížem, a svou bolest obětoval z lásky“.

Papež, který 17. března 2018 vykonal pastorační návštěvu Beneventa, rodiště svatého Pia, a dále obcí Pietrelciny a San Giovanni Rotondo, u příležitosti stého výročí Piovy stigmatizace, připomíná zejména jednu ze stálic řeholníkova života: boj proti zlu. Rozumí se jím boj s ďáblem, který, jak píší mnozí životopisci, nenáviděl schopnost otce Pia číst v srdci a mít vidění. Bitvy se zlem, které ho trápily až do konce jeho života, ale v kterých, jak dnes papež poznamenává, vyhrál svou láskou a vírou.

Všeobecná úcta

Úcta k tomuto italskému kapucínovi začala ještě před jeho smrtí. Postupem času přesáhla místa, kde žil a pracoval, a dostala se až do Jižní Ameriky nebo Afriky, kde dnes existuje řada charitativních a solidárních děl nesoucích jeho jméno. V den kanonizační mše, které předsedal Jan Pavel II., jenž si s otcem Piem dopisoval, se na Svatopetrském náměstí tísnilo více než 300 tisíc lidí.

Kardinál O’Malley v San Giovanni Rotondo

Velký zástup věřících se dnes dopoledne sešel také v San Giovanni Rotondo v novém kostele pojmenovaném po tomto světci, který navrhl známý italský architekt Renzo Piano, na mši, kterou sloužil bostonský arcibiskup a Piův kapucínský spolubratr, kardinál Sean Patrick O’Malley. Tento kuriální kardinál, který je zároveň předsedou Papežské komise pro ochranu nezletilých, již v minulosti navštívil lokalitu v jihoitalské Apulii, kde již týden probíhají oslavy liturgické památky svatého Pia, mše svaté, novény a procesí s jeho sochou v ulicích města.

V dnešní homilii kard. O’Malley na úvod připomněl, že otec Pio byl „darem Itálie celému světu“ a pomohl „všem kapucínským spolubratrům nahlédnout krásu jejich povolání a podnítit je k větší věrnosti“. Všichni se máme „co učit od otce Pia“, který ukázal, že „jediným skutečným úspěchem v životě je svatost“. Jeho postava ovšem není postavou „světce odvedle“, pokračoval bostonský arcibiskup: „Jsem si jist, že otec Pio by byl velmi šťastný, kdyby mohl vést skrytý život a být jedním z těch anonymních světců, kteří zůstávají nepovšimnuti a neznámí. Někdy však Pán posvítí na jednotlivce, takže jeho život a svědectví se stanou výkladní skříní. V Božím plánu byl tento chudý a prostý rolník předurčen k tomu, aby se stal nástrojem zjevujícím celému světu láskyplnou Boží přítomnost a milosrdenství“, řekl kard. O’Malley a dále připomněl Wojtylovo spojení s tímto světcem, zejména známý, latinsky psaný dopis, který mu poslal v roce 1962 jako krakovský arcibiskup a v němž ho žádal, aby se modlil za jeho polskou přítelkyni, doktorku Wandu Półtawskou, která trpěla vážnou formou rakoviny: „Víme“, dodal O’Malley, „že tato žena byla později podivuhodným způsobem uzdravena. Jsem si jist, že Jana Pavla II. nemusel nikdo přesvědčovat o svatosti, hrdinských ctnostech a mimořádném vlivu otce Pia“.

Bostonský arcibiskup také poukázal na tíži stigmat, která svatý Pius nesl po pět desetiletí „s láskou a trpělivostí“. „Ve světě, kde je bolest považována za největší zlo, nám otec Pio ukazuje, že největším zlem není bolest, ale hřích a sobectví. Bolest může být dvousečnou zbraní, která může vést k sebelítosti, hněvu nebo zoufalství. Když se ovšem kříž rodí z lásky a ve spojení s Ježíšem, je životodárný a vede ke vzkříšení“.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Chvíli před polednem byla rakev s královninými ostatky převezena do Westminsterského opatství, kde se koná státní akt a smuteční obřad. Účastní se ho všechny čtyři královniny děti včetně nového krále Karla III., přítomní jsou také jeho synové, princové William a Harry.

Pohřební obřad vede děkan Westminsterského opatství David Hoyle. Během bohoslužby přednesou své projevy premiérka Liz Trussová a generální tajemnice britského Commenwealthu Patricia Scotlandová. Vedle zástupců anglikánské církve jsou přítomni také čelní britští představitelé dalších církví včetně katolického arcibiskupa z Westminsteru kardinála Vincenta Nicholse.

Kázání pronese arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je anglikánským primasem. Bývalý arcibiskup z Yorku John Sentamu předem prohlásil, že si královna nepřeje „nudný pohřeb“. To mu řekla osobně, uvedl Sentamu pro BBC. Slíbil bohoslužbu s dojemnou hudbou a sborovým zpěvem.

Ve 12:55 se ve Westminsteru a v celé zemi bude držet dvouminutové ticho, poté zazní státní hymna a rakev bude vynesena z kostela. V následujícím průvodu ji opět doprovodí královská rodina. Průvod skončí ve 14.00 hodin vojenskou salvou a rakev bude poté převezena na hrad Windsor, kde Alžběta spočine v místní kapli sv. Jiří vedle svého manžela prince Philipa, který zemřel loni v dubnu. Zde proběhne večer samotný pohřeb v úzkém rodinném kruhu.

Na smuteční obřad přijely hlavy států a vlád z celého světa, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Vatikán zastupuje arcibiskup Paul Gallagher, který pochází z Velké Británie. Na místě je také český premiér Petr Fiala. Pozváni naopak nebyli zástupci Ruska a Běloruska, Sýrie, Barmy, Afghánistánu, Venezuely a Severní Koreje.

Zdroj: Kathpress

(www.zpravy.cirkev.cz)

V obsáhlém rozhovoru pro neapolské noviny Il Mattino papež František znovu zdůrazňuje potřebu řešit přetrvávající problémy války, pandemie a chudoby společnou prací pro společné dobro. „Pouze objevením toho, co nás, bratry a sestry, spojuje, najdeme cestu z krize, kterou procházíme a která nezačala dnes…“.

Ačkoli se rozhovor zaměřil zejména na problémy Neapole a jižní Itálie, papež František dal jasně najevo, že problémy, kterým čelí, „jsou globálními otázkami“, otázkami, které se „týkají budoucnosti celého světa“.

„Ještě jsme se ani válkami ani planetární nespravedlností neprobudili, ještě jsme nevyslyšeli volání chudých a naší těžce nemocné planety.“

Čas na změnu kurzu

Papež František trval na potřebě „změnit kurz“ a řekl, že jsme k tomu všichni vyzváni. Dnešní doba, řekl, „je dobou zkoušky, dobou volby… Je čas změnit kurz“. Poukázal zejména na potřebu udržitelného a integrálního rozvoje a nových způsobů chápání ekonomiky a pokroku, na oddlužení rozvojových zemí a na nutnost ukončit vykořisťování Země, závody ve zbrojení a vykořisťování lidí, zejména dětí.

V reakci na tyto krize je podle papeže nutná tvořivost zaměřená na společné dobro, přičemž znovu zopakoval, že je důležité, jaký směr si zvolíme.

Spravedlnost a odpuštění, pilíře skutečného míru

K otázce války papež František uvedl, že dnes jsme hodnoceni válkou na Ukrajině, ale také mnoha dalšími válkami. Citoval svatého Jana Pavla II, který v souvislosti s teroristickým útokem z 11. září 2001 napsal, že „rozvrácený řád nelze plně obnovit, dokud se nespojí spravedlnost a odpuštění“. „Pilíři skutečného míru jsou spravedlnost a odpuštění, které je zvláštní formou lásky,“ řekl a dodal: „Na všechno je svůj čas. Před odpuštěním přichází odsouzení zla. Podstatné však je nepěstovat válku, ale připravovat mír, zasévat mír.“

Ekologická angažovanost musí být prioritou

Papež se věnoval také otázce péče o životní prostředí, zejména v souvislosti s Terra dei Fuochi („Ohňovou zemí“) u Neapole a nedávnými ničivými povodněmi v italském regionu Marche. Znovu zopakoval, že „všechno souvisí se vším“, a řekl, že od tohoto vědomí musíme „začít znovu“. „Dnes je nezbytné,“ řekl, „aby každý jednotlivec i celé mezinárodní společenství přijali jako prioritu ekologický závazek ke kolegiálním, solidárním a prozíravým akcím.“

Politika jako nejvyšší forma dobročinnosti

Rozhovor se Svatým otcem se dotkl řady dalších témat, včetně role církve v politice, kterou papež označil za „umění setkávání“ a „nejvyšší formu dobročinnosti“; „metly“ organizovaného zločinu a toho, co se svět může naučit od zemí globálního Jihu v oblasti solidarity a vztahu k času, historii a zemi.

Celý text rozhovoru s papežem Františkem v italském originále naleznete na naší italské stránce:

https://www.vaticannews.va/it/papa/news/2022-09/papa-francesco-intervista-scelzo-il-mattino-napoli.html.

(www.zpravy.cirkev.cz)