Konkrétní způsoby, jak pomoci, naleznete zde:

https://www.stojimezaukrajinou.cz/

https://www.pomahejukrajine.cz/

https://www.charita.cz/

Děkujeme Vám.

Na neděli 27. února vyhlásila Česká biskupská konference sbírku na Ukrajinu.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a vyhlášení válečného stavu dramaticky prohlubuje bezpečnostní i humanitární situaci v zemi. Ta se v důsledku vleklého ozbrojeného konfliktu na východě země potýká s dlouhodobou humanitární krizí. Již nyní je v zemi na 1,5 milionu vnitřně vysídlených lidí a jejich počet prudce stoupá. Další stovky tisíc lidí budou nuceny uprchnout a stejně jako ti, kteří zatím ve svých domovech zůstávají, potřebují pomoc se zajištěním základních životních potřeb.Ve spolupráci s naším dlouhodobým partnerem, Charitou Ukrajina, se v rámci bezprostřední pomoci obyvatelům Ukrajiny zasaženým válkou soustředíme na zajištění základních potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické potřeby či přístřeší. Součástí intervence je i poskytnutí psychologické pomoci.

Děkujeme všem, kteří se obyvatelům Ukrajiny v téhle těžké době rozhodnou pomoci

Prohlášení České biskupské konference k aktuální situaci na Ukrajině

Čeští a moravští biskupové jednoznačně odsuzují ruskou agresi na Ukrajinu a vyjadřují svou plnou podporu Ukrajině.

Rozhodli, že tuto neděli použijeme při bohoslužbách mešní formulář „V době války nebo rozvratu“ spolu s II. eucharistickou modlitbou „O smíření“, obsažené v Českém misálu, a vyhlašují kostelní sbírku, která bude tuto neděli věnována na pomoc Ukrajině.

Ve spolupráci s Charitou ČR nabízejí humanitární pomoc potřebným a vnitřně vysídleným na Ukrajině i těm, kteří uprchnou do naší země. Zároveň prosí věřící, aby se zapojili do konkrétní pomoci případným uprchlíkům.

Připojují se k výzvě papeže Františka a prosí, aby v den Popeleční středy věřící nabídli své posty a modlitby za Ukrajinu.
 
Praha, 24. února 2022
 
Mons. Jan Graubner
předseda České biskupské konference

Sbírka na Ukrajinu: 3 miliony Ukrajinců potřebují humanitární pomoc

Přispějte na sbírku Charita pro Ukrajinu ZDE.

Ukrajina se potýká s dlouholetou humanitární krizí. Ozbrojený konflikt, který na Ukrajině probíhá od roku 2014, znamenal dramatické zhoršení životních podmínek v separatistických republikách a v oblastech v blízkosti bojové linie. V oblastech v blízkosti bojů nefungují dodávky vody, elektřiny ani základní inrastruktura, jako školy či zdravotnická zařízení. Na 1,5 milionu Ukrajinců muselo svoje domovy opustit, stejně jako paní Kovalčuk, která musela uprchnout z Debalceva na východě Ukrajiny.

„Neměli jsme na výběr. Přišli k nám a řekli, že se musíme sbalit během 20 minut, jen to nejdůležitější,“ vypráví Kovalčuk. „V té době jsme již žili ve sklepě dva týdny, měli jsme u sebe věci. Vzali jsme jenom tašky, plenky pro děti a jídlo. Hodně věcí jsme tam ale nechali,“ dodává smutně.

Řada lidí, kteří museli opustit svoje domovy, přitom odchází zcela bez prostředků a nemá možnost zajistit svoje základní potřeby. Již nyní potřebuje humanitární pomoc 2,9 milionu obyvatel Ukrajiny, především těch, kteří žijí v separatisty ovládaných oblastech. 1,1 milionu Ukrajinců je závislých na potravinové pomoci.

Očekávaná humanitární krize

Rozsáhlá invaze Ukrajiny, kterou dnes nad ránem zahájilo Rusko, povede k výraznému zvýšení počtu těch, kteří budou potřebovat pomoc se zajištěním základních životních potřeb. Mnoho z nich bude muset vyhledat psychologickou pomoc. 

Ve spolupráci se naším dlouholetým partnerem, Charitou Ukrajina, jsme připraveni poskytnout okamžitou podporu lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Tato pomoc se zaměří právě na zajištění základních potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické potřeby či přístřeší. Součástí intervence je i poskytnutí psychologické pomoci. Na bezprostřední pomoc uvolnila Charita Česká republika z krizového fondu částku 500 000 Kč.

Pomozte lidem na Ukrajině zajistit základní životní potřeby.

Děkujeme za vaši pomoc

_{Zdroj: Charita Česká republika}

Nejsme křesťané, když proti sobě válčíme

Možná budeme takoví blázni, že spolu začneme válčit. Začneme válku v Evropě s nepředstavitelnými následky. Ale neříkejme si pak křesťané.

Hrajeme si s ohněm. Možná nám nestačí neviditelné války, ty světové války, které každoročně způsobují miliony úmrtí v důsledku hladu a chudoby, nemocí, kterým se dá vyhnout, násilí v tolika zapomenutých konfliktech, každodenní kriminality, pracovních úrazů nebo té skryté války, které se říká samota, vyloučení, vykořisťování, lhostejnost.

Pak je tu válka, o které už nevíme: válka proti našim dětem zabitým v lůně matek. Možná je to ta nejneviditelnější válka. Kdo ví, jestli nás jednou potomci za toto tiché zabíjení neodsoudí. Ti, kdo tyto velké války nevidí, považují svůj malý mír za samozřejmost. Nechceme se odsoudit k opakování chyb minulosti.

Možná nám nestačí pandemie, která již zachvátila celé lidstvo, zabíjí kohokoli a ožebračuje ty nejchudší a ještě více obohacuje některé bohaté. A dnes už jen hrozba války zvyšuje chudobu mnoha lidí a bohatství několika jedinců.

Znepokojují nás běsy a nenávist, které obcházejí světem: výbuchy násilí, slova opovržení, výbuchy zuřivosti. Znepokojující jsou urážky a napadání mezi samotnými křesťany. Ježíš řekl, že nás poznají podle lásky, kterou máme jeden k druhému. Stačí se podívat na sociální sítě a blogy: často jsme svědky střetů a bezuzdné vzájemné agrese, třeba ve jménu pravdy a spravedlnosti. Svatý Pavel říká Galaťanům: „Když už se navzájem koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili úplně!“ (Gal 5,15). Pokud však mezi sebou válčíme my, kteří věříme v evangelium, jak můžeme žádat ostatní, aby neválčili?

Evangelium nás žádá, abychom milovali své nepřátele a přemáhali zlo dobrem. To zní jako utopie. Možná budeme tak šílení, že spolu budeme válčit. Ale alespoň se pak už nenazývejme křesťany.

(www.zpravy.cirkev.cz)