V závěru modlitby Anděl Páně František, znepokojený závanem válečného větru, který rozbouřil hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, a tím i celý evropský kontinent, navrhuje den rozjímání: „Každé jednání a politická iniciativa by měly sloužit lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům.“

Silou modlitby lze překonat nenávist, válku a smrt. Stejně jako v předchozích letech v případě Libanonu (2021), Konga a Jižního Súdánu (2018) a Sýrie (2013) papež František opět mobilizuje křesťanstvo, aby s vírou čelilo naléhavé hrozbě, která visí nad lidstvem. Na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou se již několik týdnů vznáší přízrak nové války a diplomacie se snaží najít dohodu. Tato situace znepokojuje papeže, který proto na 26. ledna vyhlásil den modliteb za mír.  Oznámení zaznělo na konci modlitby Anděl Páně o třetí neděli Božího slova. František tak vyjádřil své obavy:

„Se znepokojením sleduji nárůst napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost na evropském kontinentu, což by mělo ještě širší dopady.“

Proto jeho „srdečná výzva“, abychom se modlili a jednali, ale ne v osobním zájmu, nýbrž ve společném zájmu:

„Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby každá politická akce a iniciativa sloužila lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům. Kdo sleduje své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdá svým vlastním lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři.“

Proto papež navrhuje :

„Z tohoto důvodu a s ohledem na současné napětí navrhuji, aby příští středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“

Situace na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou

Rostoucí napětí na rusko-ukrajinské hranici ve skutečnosti znepokojuje celé mezinárodní společenství. Diplomacie pořádá četná setkání a videokonference, aby zabránila ruské vojenské agresi. Spojené království se domnívá, že Moskva dokonce uvažuje o dosazení proruského vůdce do vlády. Reakce byla ostrá: „Londýnské ministerstvo zahraničí by mělo přestat šířit nesmysly“, tvrdí Kreml, který nadále popírá jakoukoli možnost skutečného vojenského kroku.

Přesto je na ukrajinských hranicích a na území Donbasu rozmístěno již více než 120 000 ruských vojáků, přičemž stejně jako v Kyjevě jsou zde na denním pořádku cvičení. V pondělí by americká a možná i německá ambasáda v Kyjevě mohly začít evakuovat rodiny svých zaměstnanců, zatímco příliv munice a vojenských instruktorů ze zemí NATO pokračuje. Na příkaz amerického prezidenta Bidena již dorazila první zásilka zbraní o hmotnosti asi 90 tun. Příští týden od pondělí se ministři zahraničí 27 zemí EU setkají prostřednictvím videokonference s americkým ministrem zahraničí Blinkenem po jeho návratu z jednání s Moskvou v Ženevě. Zvažují se možné sankce v případě invaze. Plánují se rovněž dvoustranná jednání mezi Spojeným královstvím a Ruskem.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Jubilejní rok premonstrátského řádu se završil. O Vánocích si řeholníci připomněli 900 let od jeho založení sv. Norbertem. Jeho ostatky byly v neděli 9. ledna slavnostně uloženy do hrobu v kapli baziliky Strahovského kláštera v Praze.

„Jsem za jubilejní rok navzdory pandemii a z ní vyplývajícím restrikcím velice vděčný. Paradoxně se nakonec uskutečnilo více akcí, než jsme čekali. A za sv. Norbertem během roku přijelo hodně poutníků,“ shrnuje strahovský opat Daniel Peter Janáček OPraem. Právě na Boží hod vánoční roku 1121 zakladatel premonstrátů spolu se 13 druhy složil řeholní sliby ve francouzském Prémontré. Na připomínku byly Norbertovy ostatky po celý rok vystaveny v chóru strahovské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde byl nakonec pohřben.V neděli o svátku Křtu Páně „norbertini“ jubileum slavnostně uzavřeli právě na Strahově, který se od 17. století stal evropským centrem řádu. Slavnostní mši sv. celebroval P. Albert Dölken O. Praem. z německého opatství Hamborn namísto magdeburského arcibiskupa, kterému cestu zkomplikovala covidová opatření. „Právě v Magdeburgu byl sv. Norbert v letech 1126–1134 arcibiskupem a do roku 1627 tam spočívaly i jeho ostatky (než byly přeneseny na Strahov – pozn. red.),“ vysvětluje P. Janáček. Slavnosti se účastnili zástupci premonstrátských klášterů v Česku, na Slovensku, v Německu či Rakousku, ale také kardinál Dominik Duka. Den uzavřely nešpory za účasti apoštolského nuncia. „V jejich závěru jsme přenesli ostatky sv. Norberta zpět do kaple,“ doplňuje strahovský opat. Na závěr slavnosti ocenil vybrané podporovatele řádu pamětní medailí.

Ještě do konce ledna ve Strahovském klášteře trvá výstava „900 let řádu“. Chrám loni získal také čtyři nové zvony z pasovské dílny Rudolfa Pernera. „Povedlo se nám je zavěsit do věží a ještě předtím se z nich v kostele i dlouho radovat,“ vzpomíná P. Janáček na to, jak si na zvony lidé mohli zkusit zazvonit.

Každý premonstrátský klášter uspořádal loni „svůj“ den, celosvětově si výročí připomínalo přes 40 domů řádu. Ten dnes v ČR zastupují čtyři mužské kanonie – také kláštery Teplá, Želiv a Nová Říše – a jedna kanonie sester v Doksanech, přičemž premonstrátky působí i na Svatém Kopečku u Olomouce. Celkem je u nás přes 100 těchto řeholníků.

„Zvláště si cením možnosti i během různých omezení zakusit hlouběji společenství kláštera, zejména při liturgii, ale také navázat spolupráci s kláštery v zahraničí – hlavně v Německu a Rakousku, kde jsme dvakrát vystoupili s hudebním programem,“ uzavírá strahovský opat Daniel Janáček s tím, že se jim podařilo mj. nahrát dvě hudební CD a vydat několik knih.

(www.cirkev.cz)