Budapešť a Slovensko: apoštolská cesta v jedné minutě

Mše svatá ke cti sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří

_{Foto: Lucie Horníková, Člověk a Víra}

^{(www.cirkev.cz)}

Vědci rekonstruovali obličej sv. Ludmily

Na tiskové konferenci v Arcibiskupském paláci byla veřejnost seznámena se zajímavými výsledky celého vědeckého bádání, které představuje nejen podobu svaté Ludmily, ale díky spojení antropologů, archeologů, lékařů, geodetů a 3D designérů se dozvíme celou řadu detailů o osobě první české světice. Ty nám Ludmilu přibližují mnohem více, než jen jako pouhé jméno z učebnice dějepisu. Při práci vycházel realizační tým z nových digitálních modelů, pořízených kombinací laserového skenování a různých metod digitálních metrických analýz obrazu. Metod, díky kterým vznikly v minulých letech přesné digitální kopie ostatků přemyslovských knížat, české královny Judity, několika světců, ale třeba i Českých korunovačních klenotů, Závišova kříže a relikviáře sv. Maura. Jedná se o způsoby dokumentace, jež jsou v současnosti považovány za nejpřesnější a také za nejbezpečnější. Jsou totiž absolutně bezkontaktní a proto nachází své uplatnění při dokumentaci těch nejvzácnějších historických artefaktů.

Pro potřebu náročného propojení odborníků ze dvou různých světadílů v době omezení, způsobených celosvětovou pandemií, bylo plně využito moderních metod virtuální a rozšířené reality. Díky tomu si mohl každý člen pracovní skupiny na stůl ve své kanceláři postavit naprosto věrnou kopii části Svatovítského pokladu a pracovat s tímto materiálem jako by měl před sebou originál. 

Vedle nových digitálních modelů bylo plně využito vynikajících studií a analýz, provedených profesorem Emanuelem Vlčkem, jehož pozůstalost poskytl jeden z partnerů projektu – Antropologické oddělení Národního muzea. Díky analýzám profesora Vlčka byl k dispozici velmi kvalitní antropologický posudek, rengenologické vyšetření a poměrně dobrá představa o zdravotním stavu kněžny. Dalším velmi přínosným zdrojem informací jsou potom výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných.

Rekonstrukce obličeje kněžny Ludmily není prvním projektem tohoto druhu v České republice. Stejný realizační tým již v minulých letech tímto způsobem navrátil tvář české královně Juditě Durynské, nejstarším přemyslovským knížatům z Pražského hradu a svaté Zdislavě z Lemberka. Všechny tyto projekty vznikaly z iniciativy dr. Augustina Anderleho, velitele východočeské komendy sv. Zdislavy, Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, který na jaře letošního roku podlehl dlouhé nemoci a výsledku posledního společného projektu se již nedočkal.

Postup při rekonstrukci obličeje svaté Ludmily

Každý takový projekt, každá rekonstrukce tváře dávno zemřelé osobnosti, přináší různá úskalí. V případě Ludmily poměrně dlouho panovala nejistota úspěšného dokončení prací z důvodu nekompletnosti lebky. Nejprve tedy bylo zapotřebí znovu anatomicky sestavit celou obličejovou část. Teprve potom začala samotná rekonstrukce obličeje. K řešení této úlohy využil Cicero Moraes kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce obličeje. Metody anatomické a metody hloubky měkkých tkání. Metoda anatomická využívá skutečnosti, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů. Metoda měkkých tkání využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných markrech (tedy konkrétních místech na lebce).

Vzhledem k tomu, že se tyto dvě různé metody postupu nevylučují a nejsou protikladné, využil Cicero při rekonstrukci obličeje výhod a nejlepších aspektů obou, jejich vzájemnou kombinací. Nejprve byla zkoumána úponová místa na lebce a  na základě jejich robusnosti vytvořena svalová hmota obličeje. Svalovou vrstvu pak pokryla simulovaná hmota podkožního tuku a kůže (dle metody měkkých tkání). Vznikl tak základní rekonstrukční model. Finální úpravu představuje nanášení textur, vlasů, obočí apod. Tato poslední etapa rekonstrukce je již z velké části uměleckým vkladem. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, přesném odstínu pleti apod.

_{Zdroj: TZ, AP}

Návštěva papeže Františka na Slovensku v programu televize Noe

Neděle 12. září

15:00 – 15:30  STUDIO FRANTIŠEK (L) Papež František na Slovensku – speciální studio nabídne reportáže a rozhovory s pozvanými hosty.

15:30 – 16:00  Přílet a oficiální přivítání na mezinárodním letišti v Bratislavě (L)

16:00 – 16:30  STUDIO FRANTIŠEK (L)

16:30 – 17:35  Ekumenické setkání na Apoštolské nunciatuře v Bratislavě (L)
 

Pondělí 13. září

9:00 – 9:15  STUDIO FRANTIŠEK (L)

9:15 – 9:30  Uvítací ceremoniál v Prezidentském paláci v Bratislavě (L)
9:30 – 10:00  Zdvořilostní návštěva u prezidentky republiky (L)
10:00 – 10:45  Setkání s představiteli státu, občanské společnosti a diplomatického sboru v zahradě Prezidentského paláce v Bratislavě (L)
10:45 – 11:35  Setkání s biskupy, kněžími, zasvěcenými osobami, seminaristy a katechety v katedrále sv. Martina v Bratislavě (L)
16:00 – 16:45  STUDIO FRANTIŠEK (L)

16:45 – 17:30  Setkání s židovskou obcí na Rybném náměstí v Bratislavě (L)
17:30 – 18:00  STUDIO FRANTIŠEK (L)
21:10 – 22:10  Sestřih pondělního programu návštěvy Slovenska (P)
 

Úterý 14. září

9:00 – 10:30  STUDIO FRANTIŠEK (L)

10:30 – 12:30  Liturgie svatého Jana Zlatoústého, které předsedá Svatý otec, před Městskou sportovní halou v Prešově (L)
15:30 – 16:00  STUDIO FRANTIŠEK (L)

16:00 – 16:30  Setkání s romskou komunitou na Luniku IX. v Košicích (L)
16:30 – 16:45  STUDIO FRANTIŠEK (L)

16:45 – 18:00  Setkání s mladými na stadionu Lokomotiva v Košicích
18:00 – 19:00  STUDIO FRANTIŠEK (L)

21:05 – 22:05  Sestřih úterního programu návštěvy Slovenska (P)
 

Středa 15. září

9:00 – 9:10  STUDIO FRANTIŠEK (L)

9:10 – 10:00  Modlitební setkání s biskupy v národní svatyni v Šaštíně (L), STUDIO FRANTIŠEK
10:00 – 12:00  Mše svatá na otevřeném prostranství u národní svatyně v Šaštíně (L)
12:00 – 13:30  STUDIO FRANTIŠEK (L)

13:30 – 14:00  Závěrečný ceremoniál na mezinárodním letišti v Bratislavě (L)
21:10 – 22:10  Sestřih středečního programu návštěvy Slovenska (P)

_{Zdroj: TV Noe}

Kardinál Wyszyńsky a matka Elżbieta Róża Czacká byli blahořečeni

„Ať jsou noví blahoslavení mocnými přímluvci tohoto záslužného národa, ať jsou světlem pro státní a místní úřady a ať podporují polskou církev v neustálé věrnosti Kristovu evangeliu,“ řekl kardinál Marcello Semeraro, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení, v homilii beatifikační mše svaté v chrámu Boží Prozřetelnosti ve Varšavě.

Blahořečení kardinála Wyszyńského se mělo uskutečnit již v květnu loňského roku. Pandemie koronaviru však způsobila zrušení této události, a od té doby se tak čekalo na stanovení náhradního termínu. 

Proces beatifikace kardinála Wyszyńského začal již v roce 1989. V říjnu 2019 papež František pověřil Kongregaci pro kauzy svatých, aby vydala dekret o zázraku. Jednalo se o o nevysvětlitelné uzdravení mladé ženy ze Štětína, která koncem 80. let onemocněla rakovinou štítné žlázy a podle lékařů neměla šanci přežít. Skupina řádových sester a dalších věřících tehdy ve svých modlitbách prosila kardinála Wyszyńského o přímluvu za uzdravení této nemocné ženy. Ta se pak opravdu náhle uzdravila a nemoci se nadobro zbavila.

Kardinál Stefan Wyszyński, který je považován za symbol odboje duchovních proti komunistickému režimu, byl vysvěcen na kněze v roce 1924 ve Włocławku. Poté pokračoval ve studiích na Katolické univerzitě v Lublinu a po skončení války se vrátil zpět do Włocławku, kde reorganizoval seminář a zastával funkci rektora. Roku 1946 ho papež Pius XII. jmenoval lubliňským biskupem a po smrti kardinála Augusta Hlonda roku 1948 byl Wyszyński jmenován arcibiskupem metropolitou hnězdněnským a varšavským, primasem Polska. Roku 1953 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.

Sr. Elżbieta Róża Czacká je zakladatelkou Kongregace sester františkánek Služebnic Kříže, jejíž charisma spočívá ve službě nevidomým. Sama sestra oslepla po vážné nehodě v dětství. Proces jejího blahořečení začal v prosinci 1987. 27. října 2020 papež František uznal zázrak na její přímluvu.

V předvečer blahořečení kardinála Stefana Wyszyńského, v sobotu 11. září, přednesl kardinál Dominik Duka na konferenci ve Varšavě o „polském primasovi tisíciletí“ přednášku, kterou naleznete zde. 

_{Foto: G. Gałązka, W. Łączyński}