Srdečně Vás zveme na Hlavní pouť do Liběšic u Žatce, která se slaví každý rok první neděli po 2. červenci, kdy se připomíná Zjevení Panny Marie a zázračné zachránění tonoucího sedláka a jeho syna při povodni v roce 1743. Tentokrát můžeme poutí k Panně Marii také poděkovat za milostiplnou ochranu během celé pandemie.
Slavnostní znovuotevření poutního areálu v Horní Polici
V sobotu 27. června byl po první etapě oprav znovuotevřen poutní areál kostela Navštívení Panny Marie ve farnosti Horní Police na Českolipsku. Při slavnostní mši svaté litoměřický biskup Jan Baxant požehnal rekonstruovanému kostelu a oltáři, papežský nuncius Charles Balvo požehnal varhanům a po mši svaté biskup Baxant požehnal novým zvonům. “Velmi si přeji, aby toto krásné místo bylo nejen památkou na minulost, ale živým místem s otevřenou náručí pro všechny příchozí,” řekl P. Stanislav Přibyl, administrátor farnosti.
Klášter v Nové Říši otevírá nové výstavní prostory
Premonstráti v Nové Říši otevřou na konci června nové výstavní prostory na prelatuře kláštera. „Prostory prelatury sloužily dříve jako opatské a reprezentační pokoje. Dnes už neplní tuto funkci, a proto jsme se rozhodli v těchto místnostech vytvořit prostor, kde bychom mohli návštěvníkům ukázat klenoty našeho kláštera“ říká opat P. Marian Rudolf Kosík.
Publikováno: 26. 6. 2020 15:30
Poslední dva roky měli návštěvníci kláštera možnost si ve dvou turistických okruzích prohlédnout kostel sv. Petra a Pavla, kapli svaté Anny a knihovnu. Třetí prohlídkový okruh (hudební sál a prelatura) byl v rekonstrukci více než rok. „Mysleli jsme si, že otevřeme již loni na jaře, ale bylo potřeba dobře vyřešit všechny technické záležitosti, které se postupně objevovaly“ popisuje opat Kosík.
Na prelatuře kláštera si mohou návštěvníci prohlédnout obrazy, které z velké části pořídili opaté Josef Bernard Pelikán (opatem 1756-1792) a Jan Nepomucký František Pelikán (1793-1819). Obrazy, které návštěvníci během prohlídky prelatury uvidí, tvoří pouze část poměrně velké sbírky obrazů novoříšského kláštera.
V největší místnosti prelatury, kde dříve bývala obrazárna, si mohou návštěvníci prohlédnout v prostorných vitrínách výběr z monstrancí, kalichů, relikviářů a dalších liturgických předmětů z majetku kláštera nebo premonstrátských farností.
„Jde o exponáty od gotiky až po moderní dobu. O některé vzácné předměty jsme v době totality přišli, ale velkou část se podařilo zmapovat a získat zpět. Velkým štěstím bylo, že když v roce 1950 zabrali klášter komunisté, byla většina předmětů převezena do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde je odborníci zaevidovali, a tím nedošlo k jejich rozptýlení. Obě expozice – klenotnice a obrazárna – jsou velmi cenné a odpovídá tomu i několikanásobné zabezpečení“ svěřuje se opat P. Marian Rudolf Kosík.
Společně s obrazárnou a klenotnicí se také otevře nová expozice, která bude věnována archeologickým a antropologickým průzkumům, které se v klášteře konaly při opravě křížové chodby. Díky těmto průzkumům odborníci např. objevili základy kostelíka na starém hřbitově ze 13. století, kde se nacházelo více než sto hrobů místních obyvatel.
Klášter byl založen podle tradice roku 1211. První písemná zmínka pochází z roku 1248. Nejdříve zde byl konvent sester premonstrátek. Klášter byl několika násobným cílem plenění husitů, pokaždé se komunita sester dokázala obnovit a také dokázaly obnovit budovy kláštera. Na konci 16. století sestry novoříšský klášter opustily a do kláštera přicházejí bratři ze Zábrdovic (dnes součást Brna). Po roce 1733, kdy je povýšen na opatství, nastává jeho umělecky nejhodnotnější období. Premonstráti v Nové Říši se za císaře Josefa II. sice ubránili zrušení, krutě ovšem na tuto komunitu dopadly totalitní režimy 20. století.
Dne 29. května 1942 bylo zatčeno 12 řeholníků a pět z nich včetně opata Pavla Součka bylo umučeno v koncentračním táboře Osvětim. Čtyři bratři byli z Osvětimi převezeni do Buchenwaldu a poté tři z nich do Dachau. Ti, kteří přežili, se po válce vrátili do kláštera, který do té doby sloužil jako ubytovací prostor pro německou chlapeckou školu, evakuovanou z bombardovaného Porúří.
Bratřím se podařilo obnovit přerušený řeholní život. Zvolili si nového opata Augustina Antonína Machalku. Dříve, než vůbec mohl začít spolu s bratřími pracovat na opravě škod, způsobené válečnými událostmi, bylo na obzoru ještě delší přerušení řeholního života v novoříšském klášteře. Opat byl zatčen 3. února 1950 a ve vykonstruovaném procesu s řeholními představenými, který nese jeho jméno, byl odsouzen k 25 letům vězení. Při tzv. Akci „K“ v noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli odvezeni i ostatní bratři z kláštera. Budovy kláštera od té doby využívala Vojenská nemocnice v Brně jako svůj sklad zdravotnických potřeb.
Řeholníci se mohli do svého domova v Nové Říši vrátit až v roce 1991 a od té doby pracují na obnově, která ještě zdaleka není hotová. Bylo třeba zajistit nové střechy, fasády, odvlhčení apod. „Náročný projekt rekonstrukčních a restaurátorských prací včetně generální opravy varhan v opatském chrámu sv. Petra a Pavla pokryla z vetší části dotace z evropských fondů z programu IROP. Projekt bude probíhat až do roku 2022, kdy se budou ještě restaurovat vybrané obrazy a obnovovat klášterní zahrady. Jsme za tu dotaci velmi vděční.“ říká opat Kosík.
Od 1. července se návštěvníkům otevře vše, co je zatím možné ukázat. Prohlídky jsou každý den, včetně pondělí, čtyřikrát denně, kromě neděle, kdy se provádí pouze odpoledne. „Těšíme se na všechny, kdo přijdou navštívit náš klášter. Prožíváme dobu plnou změn, a proto doporučuji, aby se zájemci podívali na naše webové stránky, kde naleznou vždy aktuální informace.“ radí všem návštěvníkům opat P. Marian Rudolf Kosík.
Na slavnost Jana Křtitele 24. června 2020 to bude naplněných 39 let od prvního zjevení na kopci Podbrdo. Tímto dnem zároveň vstoupíme do začátku – naplňování – čtyřicátého roku trvání těchto zjevení a přítomnosti Panny Marie v Medžugorji. V tyto dny si můžeme každý vybrat nějakou modlitbu, kterou Panně Marii za její duchovní doprovázení poděkujeme. 🙂