„Chceme ukázat společenství, solidaritu a jednotu církve.“ Tak představila svůj nový projekt s názvem Sanctuary streaming Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE), která sdružuje katolické biskupské konference všech unijních zemí.
Sledovat přímý přenos bohoslužby z míst jako francouzské Lurdy či portugalská Fatima – to je od Zeleného čtvrtka možné díky nové online platformě, kterou 9. dubna 2020 COMECE zřídila. Do projektu se prostřednictvím webové stránky SanctuaryStreaming.eu zapojilo 28 katolických chrámů z 18 evropských zemí včetně Vatikánu. V České republice jsou to kostel svatého Tomáše v Brně a bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Myšlenka vznikla z iniciativy předsedy Komise, jímž je lucemburský arcibiskup, kardinál Jean-Claude Hollerich, jako reakce na vzrůstající opatření proti koronavirové infekci ze strany jednotlivých evropských zemí. Přenosy mší s koronavirovou krizí neskončí. Smyslem projektu je podle Komise podpora vzájemné solidarity, společenství a jednoty církve napříč Evropou. Do budoucna se počítá se zapojením dalších míst a dostupností projektu v nových jazycích.
Litoměřický biskup Jan Baxant, s kterým jsme se v ranním vysílání telefonicky spojil Ondřej Havlíček, prozradil, jak prožívá letošní Velký pátek, co mu bude chybět a ze své zkušenosti poradil, jak tyto dny prožívat v rodině. Přání a požehnání biskupa Baxanta nabízíme i ve zvukovém záznamu.
I když bohoslužby jsou nyní nedostupné a veškerá oslava Boha v současné situaci bude jiná, skromnější, otec biskup Baxant se domnívá, že podstata Velkého pátku zůstává působivá. „Kristus zemřel i za mne, za nás, za všechny. Je něco úžasného a na to musíme myslet nejen o Velkém Pátku, ale neustále, denně,“ upozornil Mons. Baxant, který dnešní obřady vykoná v soukromí v biskupské kapli. V dnešní den, i když na dálku, ale o to více duchovně, chce být spojen se všemi, které mu Bůh svěřil do péče: „Chci být v duchu se svými kněžími, jáhny, všemi pastoračními pomocníky ve farnostech, řeholními splečenstvími a komunitami.“ Jak sdělil kolegovi Ondrovi Havlíčkovi, který s ním vedl rozhovor, nejvíce mu bude chybět setkání s dětmi a jejich rodiči při tradiční křížové cestě. „Uvědomuji si náročnost karanténní doby. I křesťanské rodiny si odvykly prožívat čas spolu a nyní to působí mnohé těžkosti,“ poznamenal biskup a dodal: „Vzpomínám na dobu s rodiči doma, kdy jsme prožívali domácí pobožnosti. Četli jsme biblické příběhy a povídali o nich. Při modlitbě růžence a křížové cesty jsme se střídali. Nebylo to nic nepřirozeného, ani nudného, nás, děti, to bavilo!“ Vyzval také, aby věřící letošní půst spojili s prosbou k dobrému Bohu za všechny zasažené tímto virem a bezejmenné, kteří se o nemocné starají. „Říkám jim bezejmenní, ale oni samozřejmě mají svá jména. Jsou to ti lékaři a ošetřovatelé těžce nemocných. Velmi děkuji, že u těch bezmocných, těžce trpících zůstávají, neutíkají, i když by se mohli nakazit. Dávají nám příklad odvahy a skutečné solidarity. Je potřeba je duchovně podpírat a modlit se za ně,“ uzavřel biskup Baxant a na závěr všem popřál milostiplné svátky a udělil své požehnání.
Farnosti a sbory mohou nově prezentovat své velikonoční programy na stránkách www.velikonoce.cz. Návštěvníci webu mohou vyhledávat v nabídce programů podle jednotlivých dnů, podle věkového zaměření (pro děti, mládež, rodiny, seniory). Je uveden přehled nejen online přenosů, ale také kostelů otevřených k soukromé modlitbě, inspirace k prožití velikonočního smíření s Bohem, k vedení domácí bohoslužby či tvoření nebo netradiční aktivity o Velikonocích…
Publikováno: 9. 4. 2020 17:15
Internetové stránky Velikonoce.cz přibližují veřejnosti duchovní poselství Velikonoc a nabízejí nejširší veřejnosti možnost sledovat duchovní programy probíhající tradičně ve farnostech a sborech během Svatého týdne, Velikonočního třídenní a nadcházející velikonoční doby.
Programy je možné vyhledávat podle místa, kostela, data, věkového zařazení či kategorií, které zahrnují celou řadu možností jak prožít čas Velikonoc.
Web pamatuje také na mimořádnost současné situace, a tak zde návštěvníci najdou nejen přehled velikonočních bohoslužeb a obřadů přenášených online, ale také např. podklady a návod pro vykonání kající bohoslužby pro situaci, kdy není možné přistoupit ke svátosti smíření, materiály pro vedení domácí liturgie Velikonočního třídenní v době mimořádného slavení Velikonoc 2020 či videoprůvodce portálu Liturgie.cz o tom, jak při rodinné modlitbě využít prvky, které známe z velikonočních obřadů. Rodiny s dětmi ocení také pracovní sešit pro děti s tématikou Svatého týdne.
V nadcházejícím velikonočním čase zde návštěvníci najdou mnoho možností jak prožít atmosféru křesťanských Velikonoc a vnímat jejich duchovní poselství.
Pozvání k zapojení do nabídky duchovních programů na Velikonoce.cz
Pomozte nám přinést duchovní atmosféru a radost velikonočního času ke všem, kteří v současné době touží po naději a povzbuzení a připojte se do nabídky duchovních programů na Velikonoce.cz.
Pokud již byly vaše farnosti či sbory zapojeny do některého z projektů Noc kostelů, Křesťanské Vánoce či Církevní turistika, můžete využít přihlašovací údaje a přímo se přihlásit pro vložení velikonočního programu.
V současné chvíli je zapojeno více než 26 farností a sborů z různých míst České republiky.
Obnova svěření a zasvěcení Bohu skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie
Česká republika se připojuje k obnově svěření a zasvěcení Bohu skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie, a to modlitbou, kterou kardinál Dominik Duka, předseda ČBK, přednese před sochou Panny Marie Fatimské v arcibiskupské kapli ve středu 8. dubna 2020 v 7.15 hodin.
Publikováno: 6. 4. 2020 21:45
Česká republika se připojuje k obnově svěření a zasvěcení Bohu skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie, které za Portugalsko a Španělsko přednesl kardinál António Augusto dos Santos Marto v bazilice Růžencové Panny Marie ve Fatimě 25. března 2020.
K tomuto zasvěcení se bezprostředně připojilo 22 zemí, a to Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Východní Timor, Albánie, Bolívie, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Guatemala, Indie, Mexiko, Moldávie, Nikaragua, Panama, Paraguay, Keňa, Dominikánská republika a Peru. Postupně během několika uplynulých dnů se postupně připojily další země, jako např. Anglie, Slovinsko a další, které předaly rozhodnutí jednotlivých biskupských konferencí a vykonání obnovy svěření a zasvěcení do Fatimy. Po vyslovení souhlasu českých a moravských biskupů sdružených v České biskupské konferenci se Česká republika připojí k obnově svěření a zasvěcení Bohu modlitbou vyslovenou předsedou ČBK, arcibiskupem pražským a primasem českým, kardinálem Dominikem Dukou OP před sochou Panny Marie Fatimské v arcibiskupské kapli ve středu 8. dubna 2020 v 7.15 hodin. Akt obnovy zasvěcení bude vykonán bez přímé účasti věřících a bude přenášen na facebookovém profilu kardinála Dominika Duky. Předání sochy Panny Marie Fatimské, která se nachází v kapli v Arcibiskupském paláci zprostředkoval z exilu kardinál Josef Beran v roce 1967, v roce 50. výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě. Sochu určenou pro Československo předala delegace „Blue Army“, tedy členové Fatimského apoštolátu z USA tehdejšímu ordináři Františku Tomáškovi v říjnu 1967.
Svatý týden nás branou Květné neděle uvádí k jádru velikonočního tajemství, které nám připomíná umučení, smrt a vzkříšení Pána Ježíše Krista. Jak prožívat toto velikonoční období v čase pandemie, jež nás nutí zůstat zavřené v našich domovech?
Publikováno: 4. 4. 2020 13:00
Nabízíme model rodinné bohoslužby na Květnou neděli, který nám pomůže vytvořit z našeho domova místo modlitby a slavení velikonočních událostí.
Svatý týden: Od Květné neděle až po Zmrtvýchvstání Páně
Velikonoce jsou pro křesťany vrcholem celého církevního roku. Letošní velikonoční svátky budou jiné, bez účasti věřících v chrámech na bohoslužbách. Ale i tak představujeme jednotlivé dny Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí a končí nedělí Zmrtvýchvstání Páně, jejich symboliku a slavení.
Publikováno: 4. 4. 2020 13:15
Fota z farnosti Vysoké Mýto
Květná neděle (5. dubna)
Na Květnou neděli, nazývanou In Palmis, si církev připomíná slavný vjezd Krista Pána do Jeruzaléma.
Přede mší svatou se věřící shromáždí většinou v jiném kostele nebo na jiném vhodném místě mimo kostel, k němuž má průvod směřovat. V rukou drží ratolesti (v našich krajích většinou větvičky kočiček), které kněz na začátku obřadu pokropí svěcenou vodou a přečte jedno ze čtyř evangelií o vjezdu Páně do Jeruzaléma. Poté je zahájen průvod, který může být doprovázený oslíkem a který směřuje do kostela, kde bude slavena mše svatá. Při průvodu se zpívají antifony: „Z Jeruzaléma vyšly zástupy naproti Pánu; děti mávaly olivovými ratolestmi a všichni volali: Hosana na výsostech… Lidé prostírali Pánu na cestu své pláště a volali: Hosana synu Davidovu! Požehnaný ten, který přichází ve jménu Hospodinově!“ Pokud se nemůže konat průvod mimo kostel, oslaví se vjezd Páně uvnitř kostela slavnostním vstupem před hlavní mší nebo se alespoň koná na začátku mše svaté krátká připomínka na vjezd Páně do Jeruzaléma.
Při mši svaté se čtou nebo zpívají (vícehlasně) pašije, tj. úryvky z evangelií o utrpení a smrti Ježíše Krista. V římském ritu se s pašijemi můžeme setkat jen dva dny v roce: na Květnou neděli (v jednom ze synoptických evangelií dle ročního cyklu) a na Velký pátek (Janovy pašije).
Zelený čtvrtek (9. dubna)
Tento den si připomínáme poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství i eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve).
Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem v diecézní katedrále. Tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis a má zdůraznit společenství kněží s biskupem. Kněží, kteří s biskupem koncelebrují, mají být z různých částí diecéze, aby se tak naznačila jednota diecézního kněžstva. Při této bohoslužbě se světíposvátné oleje, jež se budou po celý rok používat ve všech farnostech diecéze k udílení svátostí. Jedná se o oleum infirmorum (olej nemocných), oleum catechumenorum (olej katechumenů) a oleum chrismatis (křižmo). Dále se při této bohoslužbě obnovují kněžské a jáhenské sliby.
Ve večerních hodinách se pak slaví mše svatá na památku poslední večeře Páně. Svatostánek je před slavením mše svaté prázdný a musí se pro přijímání na Zelený čtvrtek a Velký pátek připravit dostatečný počet hostií, které budou při této mši konsekrovány. Po postní době (s vyjimkou slavností) se poprvé rozezní chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a rozezvučí se zvony, které poté utichnou až do velikonoční vigilie.
Po homilii, která má připomenout ustanovení svátosti oltářní a kněžství, jakož i přikázání Páně o bratrské lásce, následuje v mnoha farnostech symbolické mytí nohou dvanácti účastníkům bohoslužby, kteří představují dvanáct učedníků. Jedná se o připomínku Ježíšovy pokory, který nám tak dal příklad: „Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“
Svaté přijímání je pod obojí způsobou (chleba a vína) a po přijímání se přenáší nádoba s konsekrovanými hostiemi průvodem, v jehož čele se nese kříž, na předem připravené a vhodně vyzdobené místo v kostele, kde bude uchována až do přijímání během Velkopátečních obřadů. Na tomto místě se chvílí tiché adorace připomíná Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě.
Po skončení mše svaté se obnaží oltář, na němž se celebrovalo. Také je vhodné zahalit v kostele kříže červenou nebo fialovou rouškou, nestalo-li se tak již v sobotu před pátou nedělí postní. Před obrazy svatých se nemají rozžíhat světla.
Tímto dnem, resp. přesněji večerem, začíná velikonoční triduum, které končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli.
Velký pátek (10. dubna)
Podle prastaré tradice je tento den spolu s Bílou sobotou (do západu slunce) jediným dnem v roce, kdy je zakázáno slavení svátostí, vyjma svátosti pokání a pomazání nemocných. Pohřeb se má v tento den konat beze zpěvu, bez varhan a bez zvonění. Je to den přísného postu, neboť se připomíná Ježíšova křížová cesta a ukřižování.
Místo mše svaté se konají, nejlépe kolem třetí hodiny odpoledne, Velkopáteční obřady, které mají tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a svaté přijímání.
Obřady začínají za úplného ticha, kdy kněz a jáhen po příchodu k oltáři pozdraví oltář hlubokou úklonou a vrhnou se tvář nebo pokleknou. Tato prostrace naznačuje jak ponížení člověka „pocházejícího ze země“, tak zármutek a bolest církve.
Podobně jako na Květnou neděli se zpívají (případně čtou) pašije, zpráva o Ježíšově smrti, tentokrát podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše – beránka a ztotožňují Jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo „dokonáno jest“ na kříži je Jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI – Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky – v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů.
Bohoslužbu slova uzavírá 10 starobylých přímluv, které pocházejí z prvních dob křesťanství. Společně v nich prosíme za církev; za papeže; za služebníky církve a za všechny věřící; za katechumeny; za jednotu křesťanů; za židy; za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista; za ty, kdo nevěří v Boha; za ty, kdo mají odpovědnost za společnost a stát a za ty, kdo trpí. Vyjadřuje se tím, že Kristus zemřel za všechny lidi, i za ty, kdo Ho neznají.
Poté následuje obřad uctívání kříže, který se přenese za trojité výzvy: „Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa“ a odpovědi lidu „Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste“ k oltáři. Kříž se uctívá pokleknutím, případně políbením.
Poté se oltář pokryje plátnem, připraví se na něm korporál a kniha a přenese se Svátost oltářní a věřící přistupují ke svatému přijímání. Obřady končí za úplného ticha.
Bílá sobota (11. dubna)
V tento den setrvává církev v modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o Jeho umučení a smrti a také o Jeho sestoupení mezi mrtvé. Očekává v modlitbě a postu Jeho vzkříšení.
Večer po setmění se slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu, aby podle napomenutí evangelia byli věřící s hořícími lampami v rukou podobni těm, kteří očekávají Pána, až znovu přijde, aby je nalezl, jak bdí, a přivedl ke svému stolu. Velikonoční vigilie, kterou židé každoročně slavili jako památku na velikou noc, kdy přenocovali v očekávání přechodu Pána, který je měl vysvobodit z faraónova otroctví, byla předobrazem pravého příchodu Kristova, tj. noci opravdového osvobození, v níž Kristus rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu.
Obřady začínají většinou venku před kostelem slavností velikonoční svíce. Lid se shromáždí u zapáleného ohně, který kněz požehná a do připravené velikonoční svíce – paškálu rydlem vyryje kříž a řecká písmena alfa a omega se slovy: „Kristus včera i dnes, začátek i konec, alfa i omega, Kristus je Pán všech věků, on vládne dějinám, jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků. Amen.“ Poté může do paškálu zasadit pět kadidlových zrn na způsob kříže: „Pro své slavné svaté rány, kéž nás chrání a zachrání Kristus Pán ukřižovaný.“ Paškál je zapálen od nového ohně a se slovy „Světlo Kristovo“ je přenesen před kostel, kde si od něho zapalují své svíce i ostatní věřící, kteří poté jen za svitu svící přichází do ztemnělého kostela.
Po velikonočním chvalozpěvu – Exultet – začíná bohoslužba slova. Sedm čtení ze Starého zákona (případně alespoň tři) připomínají podivuhodné skutky, které činil Bůh svému lidu od počátku, tj. od stvoření světa. Po každém čtení následuje responsoriální žalm s chvílí tichého usebrání. Po posledním čtení ze Starého zákona se rozsvítí světla, rozeznívají se zvony i hudba a kněz začne zpívat chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje čtení epištoly, slavnostní zpěv Aleluja a evangelium.
Další částí Velikonoční vigilie je křestní bohoslužba. Zpívají se litanie, poté kněz posvětí vodu v křtitelnici a ponoří do ní paškál. Jsou-li ve farnosti katechumeni, je jim v tomto okamžiku udělena svátost křtu, tj. po zřeknutí se ducha zla a trojím vyznání víry. Ostatní věřící v tuto chvíli obnovují s rozsvícenými svíčkami své křestní vyznání a na připomínku křtu jsou pokropeni svěcenou vodou (asperges).
Dále mše svatá pokračuje slavením eucharistie, k dosažení plnosti se doporučuje přijímat pod způsobou chleba i vína.
Neděle Zmrtvýchvstání Páně (12. dubna)
Na Boží hod velikonoční se slaví mše svaté už v plně radostném duchu. Připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt.
Tato událost je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Doba velikonoční pokračuje po celých padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání až do neděle Seslání Ducha Svatého.
(Zdroj: Český misál, Litterae circulares de festis paschalibus praeparandis et celebrandis)
