Milosrdní bratři vyhlásili sbírku na pomoc jejich řádovým nemocnicím v Itálii. Na severu, ale i v Římě jich řád provozuje několik a všechny jsou dnes v první linii boje s nákazou COVID-19.
Publikováno: 27. 3. 2020 11:00
V České republice v těchto dnech sami vedeme těžký boj, aby se šíření koronaviru co nejvíce zpomalilo a ideálně zastavilo, ale nezapomínejme na to, že jsou země, kde je situace mnohem horší. V Itálii nemocnice nezvládají nápor nemocných, zdravotníci jsou na hranici úplného vyčerpání a mnozí z nich jsou sami nakažení, trpí nedostatkem zdravotnického materiálu a přístrojů potřebných pro ošetřování nakažených, chybí plicní ventilátory a další.
Tamní milosrdní bratři proto prosí o pomoc ze světa: Prosíme, pokud je to ve vašich možnostech, pomozte i Vy! Své dary můžete posílat na číslo konta 1341663309/0800 s variabilním symbolem 2020.
Veškerý výtěžek ze sbírky bude použit v řádových nemocnicích milosrdných bratří v Itálii, kde milosrdní bratři a jejich spolupracovníci ošetřují nakažené koronavirem.
Aktuální informace o situace v těchto nemocnicích naleznete na stránkách www.milosrdni.cz. Za všechny dary a modlitby velké Díky!
Pastýřský list biskupa Jana Vokála: „Letošní postní doba před nás sama postavila reálné kříže. Snažme se je nejen nést, ale i proměňovat v nástroje lásky.“ Před 5. neděli postní vydává diecézní biskup pastýřský list. Obrací se na věřící v době, kdy zůstávají zavřené chrámy a Velikonoce budou jiné než všechny předchozí…
Publikováno: 27. 3. 2020 16:45
Milovaní bratři a sestry v Kristu,
křesťan se pozná nikoliv podle toho, že nese svůj kříž, ale podle toho, jak jej nese: miluje jej a objímá, čímž se podobá Pánu. Přijímá svůj kříž s láskou stejně jako On, když Ho vedli na popraviště, kde jej proměnil v nástroj spásy.
Už léta žijeme v klidné a hojné době, která nás svou mírností ukolébala a snad i přivedla k duchovní pohodlnosti či lhostejnosti. Zvykli jsme si křížem se žehnat, o kříži často mluvit, ale málokdy ho musíme v každodenním životě skutečně nést, natož abychom si trpělivě osvojovali dovednost objímat ho a milovat. A ona je to skutečně dovednost, nejenom rozhodnutí nebo postoj. Snažíme se být jako náš Pán, ale nedaří se nám to. Jsme hříšní a slabí, někdy i lhostejní, a proto neustále potřebujeme trpělivě se učit lásce k Bohu a ke svým křížům.
Každoroční školou lásky ke kříži je zejména postní doba. V posledních desítkách let jsme si v ní museli někdy i složitě vymýšlet, čeho se vzdáme, co uděláme pro druhé a jak prohloubíme svou modlitbu. Letošní postní doba je jiná. Sama před nás postavila reálné kříže. Nemusíme už hloubat, čeho se zřekneme, protože skončila veškerá zábava mimo naše domovy. Nemusíme se ptát, komu pomoci, protože kolem nás a s námi žije ohromné množství potřebných, pro které je najednou životním ohrožením jít si nakoupit potraviny. Nemusíme se ptát, jak oživit jednotvárnost své modlitby, když i účast na nedělní bohoslužbě je náhle nemyslitelná a přístup ke svátosti smíření velmi obtížný. Milovaní bratři a sestry v Kristu,
modleme se za překonání současných obtíží, zasazujme se podle svých možností o jejich zmírnění, ale pokoušejme se je přijímat také jako dar. Jako nový dar, který je pro nás velikou příležitostí a výzvou obejmout reálný kříž. Pokorně se obrátit k Bohu, litovat svých hříchů, s vděčností Pánu pokleknout, vzít do ruky Růženec, breviář, Písmo svaté a zcela konkrétně pomoci potřebným. Je to příležitost učit se své kříže nejenom nést, ale i objímat a milovat.
Veškeré postní odříkání i modlitby se musí vždycky projevit ve skutcích lásky. Křesťané, tedy Kristovi učedníci, se poznají podle lásky (viz Jan 13,35), nikoliv podle vnitřního hnutí mysli. Křesťanská láska není souborem pocitů, ale skutků. Dnes vidíme skutky lásky všude kolem sebe, a to velice spontánní. Kolik z Vás chodí někomu jinému nakoupit, šije roušky, hlídá děti, či jinak pomáhá! Chtěl bych Vám za to vyjádřit převeliký dík, stejně jako lékařům, ošetřovatelům, zdravotníkům, pracovníkům charity a dalších podobných služeb, záchranářům, ale i prodavačům, řidičům dopravních prostředků, policistům a všem, kdo nezůstávají doma, protože musí sloužit i přes velké riziko, které z toho pro ně plyne.
Srdečně rovněž děkuji duchovním, kněžím a jáhnům, řeholnicím a řeholníkům, kteří ani přes zavřené kostely nepřestali plnit svou službu obětovat se Bohu za svěřený lid, slavit Eucharistii, nabízet konkrétní pomoc duchovní i praktickou. Má zvláštní podpora patří kněžím, kteří udělují svátost smíření v jakékoliv situaci, zejména nemocným. Zavřené chrámy nemohou zavřít naše srdce. Čím vzácnější je nám účast na bohoslužbě, tím hlouběji jsme zváni hovořit se svým Pánem v dialogu vlastního srdce i v rodinném společenství. Využijme tohoto období k obnově rodinné modlitby. Dopřejme dětem, aby znovu zakusily společnou modlitbu s rodiči, neboť ta je bude formovat a posvěcovat.
Zvlášť mysleme také na seniory, kteří zakoušejí veliké období samoty. Jejich vnoučata nechodí do školy, přesto se s nimi prarodiče nemohou potěšit. Blízcí jim často mohou jen přinést nákup a nechat ho přede dveřmi. Kéž je Vám, starým či nemocným, povzbuzením naše společná modlitba, ale i aktivita. Pišme seniorům dopisy, volejme jim, pomáhejme jim na dálku a modlitbou doprovázejme i všechny, kdo se o ně a o nemocné starají. Nezapomínejme, jak krásné pro ně je, když jim děti či vnoučata přijdou alespoň zamávat pod okno. Staří a nemocní lidé teď více než kdy jindy zakoušejí chvíle, kdy Ježíš z kříže volal na svého Otce, proč Ho opustil. I jejich kříž však vede k lásce. Můžeme říci, že je to láska o to větší, vznešenější a účinnější.
Milovaní bratři a sestry v Kristu,
už teď je jasné, že letošní období postního sebezáporu neskončí ani Velikonocemi. Budeme je patrně slavit ve svých domovech, podrobnější pokyny obdržíte v blízké době. Chtěl bych Vás poprosit, abyste i takové Velikonoce v rodinách pojali skutečně svátečně a zbožně. Věřím, že během nich pocítíte, že kříž, který se po celý život společně učíme milovat a objímat, nás neubíjí, ale je nástrojem Boží spásy a věčnosti, která daleko přesahuje dny a roky, jež jsou nám vyměřeny na tomto světě. Až soudobé těžkosti pominou, kéž z nich vyjdeme pokornější a moudřejší, hlouběji zamilováni do Krista a jeho kříže.
Píši tento dopis o slavnosti Zvěstování Páně, jež je skrze naši nebeskou Matku Pannu Marii hmatatelným příslibem naší záchrany, vykoupení. Je svátkem naděje, ujištěním, že po noci se znovu rozední. S touto nadějí proto zdvihněme své kříže a vykročme ve šlépějích Toho, který svůj kříž objímá a ten můj pozvedá, abych s Ním měl podíl v Božím království. On a Jeho láska vítězí, proto zvítězí i ten, kdo obejme svůj kříž.
Všechny Vás v této těžké době svěřuji pod mateřskou ochranu Panny Marie, vyprošuji Vám hojnost darů Ducha Svatého, pevné zdraví, odvahu a ze srdce Vám žehnám!
Váš
biskup + Jan
V Hradci Králové, o slavnosti Zvěstování Páně, 25.3.2020
Křesťané na celém světě vyprošují lidstvu milosrdenství
Včera v poledne se v knihovně Apoštolského paláce papež František pomodlil Otčenáš, jak k tomu vyzval tuto neděli křesťany všech vyznání na celém světě.
Publikováno: 26. 3. 2020 10:45
Foto: Petrův nástupce se modlí Otče náš, 25. března 2020. (Vatican Media)
Modlitbu Páně ve streamingovém přenosu uvedl slovy:
„Drazí bratři a sestry,
Dnes jsme se – všichni křesťané na světě – sešli ke společné modlitbě Otče náš, modlitbě, kterou nás naučil Ježíš.
Jako děti se s důvěrou obracíme k Otci. Činíme tak každý den i několikrát denně, ale v této chvilí chceme úpěnlivě prosit o milosrdenství pro lidstvo těžce zkoušené pandemií koronaviru. A činíme tak společně, křesťané všech církví a společenství, každé tradice, každého věku, jazyka a národnosti.
Modleme se za nemocné a jejich rodiny, za zdravotníky a jejich pomocníky, za státní představitele, pořádkové síly a dobrovolníky, za duchovenstvo našich komunit.
Dnes mnozí z nás slaví Vtělení Slova v lůně Panny Marie, jejíž skromná a naprostá odevzdanost zrcadlí odvezdanost Božího Syna. Také my se svěřujeme s plnou důvěrou do rukou Božích a s jedním srdcem a jednou duší se modlíme:“
Následovala modlitba Otčenáš, kterou papež František pronesl latinsky.
Na přenos z knihovny Apoštolského paláce navázala modlitba Anděl Páně, kterou ve Svatopetrské bazilice každodenně vede generální vikář městského státu Vatikán, kardinál Angelo Comastri, za účasti stálých obyvatel Vatikánu.
Každý lidský život je jedinečný a neopakovatelný připomněl papež František
Středeční katecheze letos připadla na slavnost Zvěstování Páně a papež ji pronesl ve streamingovém přenosu z knihovny Apoštolského paláce za obvyklé účasti deseti svých spolupracovníků a štábu Vatikánského televizního centra. Svatý otec připomněl 25. výročí vydání encykliky sv. Jana Pavla II. Evangelium vitae. Podporu a ochranu života označil také pro dnešní dobu za vysoce aktuální.
Publikováno: 26. 3. 2020 10:45
Internetová generální audience byla uvedena čtením z Lukášova evangelia, které podává andělské zvěstování Panně Marii (Lk 1,30-31.34-35.38). Papež František ve své promluvě připomněl čtvrtstoletí, jež právě dnes uplynulo od vydání encykliky, kterou sv. Jan Pavel II. věnoval ochraně lidského života, Evangelium vitae.
„Drazí bratři a sestry, každý lidský život je sám o sobě jedinečný, neopakovatelný a má nesmírnou hodnotu. To je třeba vždy znovu hlásat odvahou slova a odvahou činů. To přivádí k solidaritě a bratrské lásce k velké lidské rodině i každému z jejích členů.
Proto spolu se svatým Janem Pavlem II., který napsal tuto encykliku, opakuji s obnoveným přesvědčením a spolu s ním výzvu, kterou se před pětadvaceti lety obrátil ke všem: „Respektuj, braň, miluj a opatruj život, každý život, každý lidský život! Pouze na této cestě nalezneš spravedlnost, pokrok, svobodu, pokoj a štěstí!“(Evangelium vitae, 5).
Evangelium života se nachází v samém srdci poselství Ježíše Krista, zdůraznil Petrův nástupce. Všichni jsme povoláni, abychom to dosvědčovali v každodenním životě podporováním a chráněním života, tedy konkrétních osob, nejvíce těch nejkřehčích.
Poselství encykliky Evangelium vitae je „nyní více než aktuální. Nehledě na krizové situace, jako ta, kterou prožíváme, jde o to, aby se na poli kultury a vzdělávání předávala budoucím pokolením schopnost solidarity, starostlivosti a přívětivosti, a to s plným vědomím, že kultura života není výsadní odkaz křesťanů, nýbrž patří všem, kteří usilují o vytváření bratrských vztahů a uznávají hodnotu každého člověka, také křehkého a trpícího.
Každý lidský život je sám o sobě jedinečný, neopakovatelný a má nesmírnou hodnotu. To je třeba vždy znovu hlásat odvahou slova a odvahou činů. To přivádí k solidaritě a bratrské lásce k velké lidské rodině i každému z jejích členů.
Na závěr své promluvy opětovně pozval Svatý Otec křesťany z celého světa k modlitbě za zastavení pandemie. Nejbližší se uskuteční 27. března v 18.00 hodin formou eucharistické adorace spojené s požehnáním Urbi et orbi, tj. městu a světu.
„Znovu se obracím ke všem a zvu k duchovní účasti na modlitbě, které budu za pomoci komunikačních prostředků předsedat pozítří, v pátek v 18.00 hodin na nádvoří Baziliky sv. Petra. Po vyslechnutí Božího slova a adoraci Nejsvětější svátosti bude následovat požehnání Urbi et Orbi spojené s udělením plnomocných odpustků.
Papež František vyzval křesťany všech vyznání, aby dnes v poledne svěřili všechny těžkosti současné situace Bohu a spojili se v modlitbě Otče náš. K této výzvě se připojila i Ekumenická rada církví v České republice. Polední modlitbu můžete prožít ve společenství Proglasu.
Za tímto účelem papež František včera také vidal mimořádné videoposelství.
Někteří nekatoličtí křesťané již oznámili, že se k výzvě papeže Františka, aby se dnes v poledne věřící lidé sjednotili v modlitbě Otče náš, připojí. Přidala se například Ekumenická rada církví v České republice. Členská společenství požádala, aby společnou modlitbou „vyjádřila jednotu a společenství, které jsou v dnešním čase tolik zapotřebí,“ napsali předseda Ekumenické rady, synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a tajemník rady Petr Jan Vinš ze Starokatolické církve. K úmyslu poledního modlitebního spojení a svěření současných starostí Hospodinu se můžete připojit i prostřednictvím vysílání radia Proglas v pravé poledne.
S obětí života, který za spoluvězně v nacistickém koncentračním táboře nabídl svatý Maxmilián Kolbe, srovnávají italská média nesobecké jednání kněze z oblasti Bergama. 72letý pater Giuseppe Berardelli skončil po nákaze koronavirem ve vážném stavu v nemocnici, kde přenechal vlastní plicní ventilátor mladšímu pacientovi, jehož neznal. Sám brzy poté zemřel.
Aparát mu předtím obstarala farnost. Nemocnice na severu Itálie jsou přetížené množstvím nakažených lidí a pro všechny nemají potřebné zařízení. V celé zemi dosud nákaze podlehlo nejméně 60 kněží, z toho třetina v diecézi Bergamo.
„Zemřel jako kněz,“ citují italská média zdravotní sestru, která u P. Berardelliho sloužila. „Tohle je to, co znamená být knězem,“ píší na sociálních sítích čeští salesiáni a připomínají Ježíšova slova „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za své přátele.“ (Jan 15,13).
Papež František vyzval všechny křesťany, aby se tuto středu 25. března v pravé poledne společně pomodlili modlitbu Otče náš.
Publikováno: 24. 3. 2020 16:15
Foto: ČaV, Vojtěch Hlávka
V současné době, kdy je svět tak prochází těžkou krizí způsobenou pandemií nemoci COVID-19, požádal papež František všechny křesťany bez rozdílu vyznání, aby se připojili ke společné modlitbě Otče náš ve středu 25. března v pravé poledne.
K této výzvě se připojila i Konference evropských církví a další ekumenická grémia. V České republice se k této iniciativě přidala Ekumenická rada církví v ČR a vyzvala všechny své členské církve, aby se v tento den ke společné Modlitbě Páně připojily, a vyjádřily tak jednotu a společenství, které jsou v dnešním čase tolik zapotřebí.
Připojme se tedy všichni k výzvě Svatého otce a pomodleme se společně s ním modlitbu, kterou nás naučil sám Kristus.
Minimálně 60 kněží zemřelo v Itálii na následky onemocnění koronavirem
Jen v minulém týdnu zemřelo v Itálii více než 3 000 osob na následky COVID-19. Podle zpráv je mezi mrtvými tento měsíc nejméně 60 kněží.
Publikováno: 24. 3. 2020 11:45
„Modlím se k Duchu svatému, aby nám dal dar světla a síly. Každý den se modlím křížovou cestu a prosím Pána … aby tento kříž nesl s námi,“ řekl biskup Gianni Ambrosio z Piacenza-Bobbio v rozhovoru pro Avvenire.
Noviny Avvenire, které vlastní Italská biskupská konference, zveřejnily jména 51 diecézních kněží, kteří zemřeli po nakažení COVID-19, a doplnily, že italské řeholní komunity informovaly o dalších devíti úmrtích souvisejících s koronavirem.
Většina zemřelých byla starší 70 let a někteří z nich měli běžné zdravotní problémy. Dosud nejmladším knězem, který zemřel na COVID-19 v Itálii, byl P. Paolo Camminati, který zesnul v nemocnici 21. března ve věku 53 let. P. Camminati byl známý svou prací s mládeží, službou chudým, prací s Katolickou akcí a vášní pro hory. Byl farářem v kostele Panny Marie Lurdské v diecézi Piacenza, kde na následky stejného onemocnění zahynulo dalších pět kněží. Mezi mrtvými v Piacenze je také P. Kidane Berhane, cisterciácký mnich původem z Eritrey, který působil v historickém opatství Chiaravalle v Lombardii. V rozestupu jednoho dne pak zemřeli dva 87letí bratři – dvojčata, P. Mario Boselli a P. Giovanni Boselli.
„Je to těžká zkouška. Jsme zděšení. Cítíme velké utrpení. Musíme čelit temnotě ale s nadějí, že nás Bůh nikdy neopustí, že on sám prošel celým utrpením, aby ji překonal,“ uvedl dále biskup Ambrosio.
V reakci na tuto situaci zřídila diecéze Bergamo telefonní linku, která nabízí bezplatné psychologické a duchovní poradenství a podporu.
K dalším italským diecézím, které ztratily kněze na nákazu koronavirem, patří Parma, Cremona, Milán, Lodi, Brescia, Casale Monferrato, Tortona, Trento, Bolzano, Salerno, Ariano Irpino, Nuoro a Pesaro.
Mezi nemocnými je momentálně také padesátidevítiletý biskup Derio Olivero z Pineroly, který byl pozitivně testován na COVID-19 a dne 19. března hospitalizován s dýchacími komplikacemi.
Mezi kněžími a biskupy jsou naštěstí také uzdravení. Jedním z nich je biskup Antonio Napolioni z Cremony, který se zotavil po desetidenní hospitalizaci. V pondělí 16. března se vrátil do svého domova. O svém pobytu v nemocnici řekl: „Zažil jsem minutu po minutě dramatické stupňování problémů a pracovní zátěž lékařů, zdravotních sester a veškerého personálu…Je to absurdní postní doba, ale v jistém smyslu skvělá. Ježíš byl v poušti čtyřicet dní a bojoval s ďáblem. Půst není o kráse zvyku, ale o hlubokém tajemství zla, smrti a zoufalství, které existují. Ale také o Pánu, který je zde. Musíme si uvědomit Jeho přítomnost.“
Armáda řeholnic reaguje na pandemii koronaviru a pomáhá nemocným i přes to, že mnohdy ohrožuje své vlastní životy.
Publikováno: 24. 3. 2020 11:00
Neviditelná armáda řeholnic bojuje proti pandemii koronaviru. Je jedno, zda jsou to kvalifikované zdravotní sestry nebo řeholnice žijící v klauzuře, jestli je jejich charismatem pomoc chudým nebo útěcha rodinám postižených nemocí, tyto ženy jsou vyzbrojeny dvěma mocnými zbraněmi: modlitbou a láskou.
Připravené položit život za druhé
Stovky ženských kongregací po celém světě reagují na tuto krizi. Jejich členky se dobrovolně hlásí na dlouhé směny do nemocnic, pomáhají postiženým pacientům, jsou s těmi, kteří to nejvíce potřebují, zajišťují základní služby, sdílejí modlitby a poskytují potřebné informace.
V Itálii se od začátku pandemie Covid-19 „v zákopech“ objevují Dcery sv. Kamila, jejichž posláním je ošetřování nemocných a starších lidí. Tyto sestry provozují pět důležitých italských nemocnic: v Římě, Trentu, Trevisu, Brescii a Cremoně, poslední tři nemocnice se nacházejí v epicentru pandemie na severu země.
„Ve všech našich strukturách sestry nezištně riskují své životy,“ uvedla v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas sr. Lancy Ezhupara, ředitelka Nemocnice sv. Kamila v Trevisu a generální sekretářka řádu: „Ale sestry se nebojí… naopak! My dcery svatého Kamila skládáme i čtvrtý slib, kromě tří klasických slibů chudoby, poslušnosti a čistoty, a to sloužit nemocným i za cenu našich životů.“ Tento slib dává ještě větší smysl zvláště v dnešní době, kdy sestry pracují na izolovaných nemocničních odděleních, kde se potýkají s nemocí Covid-19.
Podle sestry Lancy je v nemocnici v Trevisu k dispozici více než sto lůžek pro infikované pacienty „ale potíže jsou nespočetné, protože nemáme dostatek vybavení.“ Jako řeholnice, jejichž posláním je – jako léčitelky – pokračovat v Ježíšově službě, nacházejí Dcery sv. Kamila útěchu ve své společné odvaze a připravenosti udělat cokoliv, aby byly nablízku trpícím. „Jsou si vědomé toho, že by také mohly zemřít, ale modlitba a přímluva sv. Kamila nám dodávají sílu,“ řekla sestra Lancy.
Modlitba: mocná zbraň
Stejně jako sestry pečující o nemocné na nemocničních odděleních používají tisíce řeholnic po celém italském poloostrově další mocnou zbraň v boji proti koronaviru – modlitbu. Některé se modlí růženec pomocí megafonů umístěných na balkonech svých klášterů; jiné používají sociální média, aby mohly sdílet novinky a modlitby online; další jsou v samotě svých klášterů více než kdy jindy oddány obětování a modlitbě.
Podle sestry Marie Teresy, představené benediktinského kláštera Santa Grata, právě v této mimořádné době zesílily sestry v klauzuře své modlitby: „Skutečně se jedná o maraton modliteb,“ uvedla. Její sestry přijímají žádosti o modlitby z celého světa „a my jsme se rády vyzbrojily růženci, novény a starobylou modlitbou, která je tradicí kláštera, a naši předkové ji používali v dobách pohromy. “
Stejně jako modlitba je důležitá i blízkost a sdílení bolesti. „Všechny sestry jsou v telefonním kontaktu se zdravotnickým personálem městské nemocnice, z nichž jsou mnozí na pokraji sil a vyprávějí nám o tragédii, kterou zažívají. Nezapomínáme, že tělo má také duši, kterou musíme chránit a zachránit,“ dodává sestra Maria Tereza s jistotou, že je to jeden ze způsobů jak vyhrát bitvu proti koronaviru.
Podle italské zpravodajské agentury ANSA je 59 řeholnic v Itálii nakaženo koronavirem a jsou izolovány v rámci svých klášterů. V Grottaferratě, městě na okraji Říma, kde působí právě komunita Dcer sv. Kamila, je 40 sester nakažených nemocí COVID-19, jedna sestra byla hospitalizována. Dalších 19 řeholnic je z komunity Andělských sester svatého Pavla, který má klášter v Římě.
Přímé přenosy bohoslužeb od 23. do 29. března 2020
Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a ČT2.
Publikováno: 23. 3. 2020 8:00
Vedle těchto sdělovacích prostředků lze využít také internetové přenosy bohoslužeb z farností, poutních míst a dalších kostelů. Jejich přehled lze najít na webu MseOnline.cz.
Televize Noe nabízí od pondělí do pátku v 7.00 bohoslužbu, kterou slaví papež František v kapli Domu sv. Marty, dále vždy v poledne mši svatou z kaple ostravského studia Telepace a v pondělí, středu a pátek ještě od 18.00 bohoslužbu opět z kaple Telepace. Ze stejného místa pak stanice odvysílá také víkendové mše svaté – v sobotu od 18.00 (s texty nedělní liturgie) a v neděli od 10.30 a od 18.00.
V nabídce Radia Proglas jsou mše svaté řazeny každý den kromě neděle od 18.00, v neděli pak stanice nabízí hned dvě bohoslužby: v 9.00 a v 19.30. Přenášeny jsou z různých míst, podle aktuální situace. Během týdne také Proglas zve každý všední den od 20.00 (v sobotu od 22.30) k modlitbě růžence a ve středu a pátek od 15.10 i k modlitbě křížové cesty.
Česká televize zařadila do svého vysílání pravidelné bohoslužby v neděli v 10.00 na kanále ČT2.
