Nuncius Luigi Pezzuto řekl v rádiu Mir Medjugorje:

„Přemýšlíme o tom, jak zapojit biskupy v rámci všeobecné Církve, aby nejen přijeli do Medjugorje, ale také aby se sami angažovali v organizaci ve svých diecézích na příchodu  mladých na Festival mládeže do Medjugorje, aby se tím nezabývali pouze laici a kněží. A to platí o všech poutích. Potřebujeme dojít k tomu, aby biskupové byli těmi, kteří budou organizovat poutě svých věřících do Medjugorje, aby se tak dosáhlo pravé mariánské úcty, která má být ‚kristocentrická‘ –  prohlásil apoštolský nuncius v BiH, arcibiskup Luigi Pezzuto, který vystoupil v programu rádia Mir Medjugorje hned po zakončení 30. festivalu mládeže. Při této příležitosti pronesl v rádiu Mir Medjugorje i následující zamyšlení nad Mladifestem.

Modlitba je srdce všeho

“Letošní festival mládeže vidím velmi pozitivně, co se týká přednášejících i těch, kteří je pozvali, aby přišli. Spokojený jsem i s obsahem, který je mladým nabízen. Musím říci i to, že jsem optimistický a vidím velmi pozitivně to, co je odpovědí mladých na obsah programu a katecheze. Například,  festival oficiálně skončil v pondělí, ale tisíce mladých byly i v úterý na Križevaci a také kostel byl při ranní mši přeplněný.   

Já jsem v Bosně a Hercegovině již šest let a byl jsem seznámen s Festivalem mládeže, věděl jsem o něm, i když jsem se ho neúčastnil. Jsem zde teprve podruhé, ale z kontaktů, které mám s řeholníky, kteří tady působí, jsem Festival mládeže znal. S příchodem apoštolského vizitátora je potřeba vstoupit na jinou úroveň v pastoračním smyslu. Nejedná se o nějakou izolovanou záležitost, ale je to událost, kterou je třeba začlenit do celé pastorace farnosti Medjugorje.

Obsahem Festivalu jsou katecheze, modlitby… Modlitba je srdcem všeho. Všechno to probouzí srdce  mladých, dětí i dospělých. A to je pastorace, je to ono, co tento rok bylo velmi důležité a to je otevírání se Církve. Dříve to byla téměř soukromá záležitost omezená na tuto oblast. Teď tomu opravdu tak už není a nemůže tomu tak nadále být, řekl mons. Pezzuto.

S ním byl i apoštolský vizitátor se zvláštní úlohou pro farnost Medžugorje, arcibiskup Henryk Hoser, který řekl, že všichni, kteří s ním byli přítomní na Festivalu mládeže “pocítili, jak všeobecná Církev dýchá“.

“A nejedná se jenom o obecné dýchání Církve na všeobecné úrovni, ale zvláště o mladé, kteří sem přijeli, plní naděje, nadšení a radosti. I tento Festival mládeže potvrdil svoji kvalitu, jak dynamikou, tak obsahem. To bylo něco, co neustále rostlo. Nemyslím jen organizačně, ale i obsahově. Program Festivalu mladých je duchovní. Viděli jsme ty tisícovky mladých, kteří hodiny stáli na dlažbě za kostelem.

Představitelé Církve na Mladifestu

Poslouchali svědectví, zkušenosti, modlitby, pak následoval růženec, potom mše svatá – jako ústřední bod celého programu. Dlouhé hodiny seděli a někdy i tančili, aby se rozhýbali a  mohli být dál přítomní při modlitbách. Mohlo se u nich zahlédnout to hluboké nadšení a spokojenost. Nejedná se přitom jen o mladé a všechny ty, kteří jsou zde fyzicky přítomní, ale díky médiím se jednalo téměř o tři miliony osob, které sledovaly  Festival mládeže prostřednictvím live streamingu a televize.

„A chci zdůraznit ještě jednu věc – přítomnost církevních pastýřů mezi věřícími, kteří byli zde. V průběhu Festivalu mladých v Medjugorji bylo přítomno 14 pastýřů, představitelů Církve, kardinálů, arcibiskupů a biskupů, a mezi nimi byli tři, kteří jsou představitelé Svatého Stolce. A v krátkosti mohu jenom říci, že jsme všichni opravdu šťastní, protože  Festival mládeže má světovou dimenzi“, řekl ardibiskup Hoser, který nám sdělil i názory církevních představitelů, kteří byli na Festivalu mládeže v Medjugorji.

“První reakce a první co musím říci, že biskupové, arcibiskupové a kardinálové, kteří přijeli z Říma a  dalších míst, byli na prvním místě překvapení. Objevili jednu neznámou skutečnost, která byla často skrývána. Byli velmi pohnuti atmosférou, která byla na Festivalu mladých, nadšením a radostí, které mladí projevovali. Byli fascinováni schopností mladých, a to mi řekli, že si všímali, že dokážou setrvat v úplném tichu, a to se jedná o mladé, kteří neustále žijí v hluku, se sluchátky na uších. To, co kardinály a biskupy dojalo, byl ten způsob, kterým mladí reagovali na katecheze. Měli jsme dojem, že sedí, mlčí, že se nudí, protože je absolutní ticho, a potom,  když katecheze skončí propukne aplaus, což znamená, že dávali pozor.

Všichni si povšimli dvou specifičností Medjugorje. První, o které jsme už mluvili, jsou zpovědi. 700 kněží, kteří byli přítomní, jsou zapálení pro zpověď. Během těch dnů, dlouhé hodiny zpovídali. Druhý aspekt, velmi důležitý, jsou adorace. Klanění Nejsvětější Svátosti oltářní a uctívání Kříže, protože to jsou liturgické úkony, které ve světě spolu se zpovědí, téměř vymizely. A třetí aspekt, kterého si povšimli, je modlitba růžence. Tady, na tomto místě se modlí Růženec. Růženec je v mnoha zemích považován za modlitbu babiček, a tady vidíme mladé s růžencem v ruce“, řekl mons. Hoser.

A svědectví víry v Medjugorji oslovilo i arcibiskupa Pezzuta.

“Jeden aspekt, který je dnes v Církvi potřeba zdůrazňovat  je aspekt svědectví. Mladifest prožívám jako formaci, přípravu na podávání svědectví, ale stejně tak jako i určité praktické svědectví. Tady se nejedná jen o to, aby se někdo učil, jak se stát svědkem, ale je dovolována i možnost jak to svědectví prožívat v praxi. Jedná se o formaci, která probíhá na mentální úrovni i na úrovni modlitby.

Celé Medjugorje je kostelem

Tady, na tomto místě se tedy člověk i učí, připravuje na vydávání svědectví, ale je mu dávána i možnost, aby už i tady svědčil. Je jasné, že výsledku je možné dosáhnout jenom, když se koná společně. Když jsou oba dva póly aktivní. Co jsou ty dva póly? Z jedné strany jsou to kněží, ti, kteří zpovídají, ti, kteří kážou, hovoří s lidmi. Druhý pól jsou všeobecně věřící, v tomto případě mladí. Mluvíme-li o knězi určitým abstraktním způsobem, je to jedna věc, a úplně jinou věcí je, když mluvíme o knězi, který je v činnosti, je aktivní v kontaktu s věřícími. Zatímco kněz prožívá formaci v semináři a na bohoslovecké fakultě, v tom období se snaží pochopit, co znamená být knězem, ale když nastoupí do pastorační činnosti, prožívá tu svoji skutečnost – být knězem. Ty dva póly, o kterých jsme mluvili, jsem viděl na tomto Festivalu mládeže. Všimli jste si, poslední večer, když bylo poslání, kněží sestoupili a šli mezi mladé, modlili se nad nimi, a na druhé straně jsme viděli tu masu lidu, která jakoby se otevírala, aby přijala ty jejich vztažené ruce, které se nad nimi modlily o požehnání? Proč to všechno? Proč jsme to takhle připravili? Ten úkon byl důležitý jak pro kněze tak pro věřící. To gesto jak věřícím, tak kněžím říkalo, teď máte jít a vydávat svědectví. To svědectví, které bylo cítit a bylo podáváno v těchto dnech, nebylo poskytováno jenom v prostorách kostela, na vnějším oltáři, ale v celé farnosti Medjugorje.

Někdo mi řekl, že celá farnost Medjugorje, celé místo se stalo jedním kostelem, když říkám kostel, pak  myslím, že vzhledem k tomu všemu, co se tam dělo, tu byl jeden velký, svatý prostor, kde se lidé modlí a  setkávají s Bohem. Ulice v těchto dnech byly kostelem, protože jsme vídali lidi, kteří chodili ulicemi s růžencem v ruce“, zakončil své zamyšlení apoštolský nuncius v BiH, arcibiskup Luigi Pezzuto, a arcibiskup Henryk Hoser potvrdil, že “Mladifest vysílá poselství celému lidstvu“.

Krása liturgie na Festivalu

Toto je čas intenzivní formace. Formace inteligence srdce a ta podoba formace, která se tady nabízí, výuky, katecheze, které jsou poskytovány při bohoslužbě slova, nebyly určeny jenom těm, kteří tady byli přítomní, ale celému světu a všichni účastníci zdůrazňovali kvalitu katechezí, které tady, v Medjugorji,   slyšeli. Festival, také ukazuje krásu liturgie. Do liturgie jsou vkládány elementy, které tě oslovují, dojímají… Například plátno, které  je sto metrů dlouhé a mladí ho popsali svými prosbami a potom na počátku mešní slavnosti (poslední večer) bylo přeneseno před oltář. Krása liturgie je zdůrazněna hudbou a zpěvem. A chci říci, že hudba mezinárodního sboru a orchestru je vysoce kvalitní. Sbor a orchestr společně vytvářejí celek, doprovázející modlitbu. A aby se trochu rozhýbali, mladí, kteří hodiny nehybně sedí, využívají hudební animace. Pohyby a gesta v doprovodu písní a sboru, a přitom se nejedná o žádnou sportovní gymnastiku.

To ukazuje hodnotu festivalu i to, co je  třeba zdůraznit, že bylo velikým vkladem také angažovanost lidí, kteří všechno organizovali. Například volontéři, to jsou mladí,  kteří patří k Františkánské mládeži farnosti  Medjugorje, kteří vykonali opravdu ohromnou práci, aby pomohli v organizaci všeho toho, co tu je. Mimořádný je přínos médií. A co  je velmi důležité je technická služba. Služba, kterou zvenku není vidět, ale je velmi důležitá.

To, co je dále potřeba zdůraznit, je příspěvek farníků, kteří s láskou pečují o to, aby lidé, kteří sem přicházejí do jejich domovů, byli přijímáni s velkorysostí. A naši farníci v Medjugorji jsou si vědomi, že jsou i oni zodpovědní za průběh plodů poutí a za poutníky po celý rok. Festival mládeže je projevem jednoty. Lidé přijíždějí z celého světa, z mnohých národů, kultur a jazyků, a všichni se tady cítí, jako jedna rodina. Festival sjednocuje i farníky a farnost.

Děkujme za všechno, co bylo, co se děje, protože mnozí poutníci říkají, že je tady cítit přítomnost Někoho kdo je přítomen, ale není vidět. Tato přítomnost je poutníky silně prožívána“, řekl apoštolský vizitátor se zvláštní úlohou pro  farnost  Medjugorje, arcibiskup Henryk Hoser. 

                                                                (převzato z oficiálních stránek poutního místa medjugorje: www. medjugorje.hr)