Archiv článků za měsíc: Duben 2019
Svátek Božího Milosrdenství
Neděle po Velikonocích je Svátkem Božího Milosrdenství. O tomto svátku podle svého příslibu Ježíš rozlévá na lidstvo své nekonečné Milosrdenství. Žádný člověk se nemusí bát Bohu přiblížit navzdory jakýmkoli hříchům, pokud se na Boha obrací s důvěrou a odvolává se na Ježíšovo Milosrdenství. Je to veliká naděje nejen, ale zvláště pro všechny ubohé hříšníky…
Svátek Božího Milosrdenství
Svátek Božího milosrdenství zaujímá nejdůležitější místo mezi všemi formami pobožnosti k Božímu milosrdenství, které byly sestře Faustyně zjeveny. Poprvé o zavedení tohoto svátku požádal Pán Ježíš ve zjevení, které měla sestra Faustyna v roce 1931. „Toužím, aby milosrdenství mělo svátek. Chci, aby ten obraz, který namaluješ štětcem, byl slavnostně posvěcen o první neděli po Velikonocích; tato neděle má být svátkem milosrdenství.“ /Den. 49/ Volba zrovna této neděle není náhodou. Je to první neděle po Velikonocích.
O Velikonocích si celá Církev připomíná dílo Božího vykoupení, které je úzce spjaté s Božím milosrdenstvím, vzpomínaným a slaveným na svátek Božího milosrdenství. Toto vykoupení je přece projevem Božího milosrdenství pro celý svět. Zároveň je třeba si uvědomit a pamatovat, že svátek Božího milosrdenství není jen dnem, kdy si zvláštním způsobem připomínáme Boží milosrdenství a je uctíváme, ale je to den mimořádných milostí pro celý svět slíbených Pánem Ježíšem, který řekl sestře Faustyně: „Toužím, aby svátek milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky.“ /Den. 699/ Pán Ježíš spojil s tímto svátkem veliké přísliby: „Kdo toho dne přistoupí k Prameni života, ten dosáhne úplného odpuštění vin a trestů.“ /Den. 300/ Pramenem života je přitom svátost smíření a Eucharistie. „V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milosti vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží.“ /Den. 699/ Pro ty, kteří se pokládají za veliké hříšníky, pro které už není Božího odpuštění, Pán Ježíš zároveň vzkazuje: „Ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ /Den. 699/ Svátek Božího milosrdenství, který oficiálně zavedl 30. dubna roku 2000, v den svatořečení sestry Faustyny, papež Jan Pavel II., se tak jeví jako neobvyklá příležitost setkání s bezmeznou hloubkou Božího milosrdenství tento den otevřeného dokořán. Dá se říct, že tento den Bůh před každým stojí jako „slabý“ a starostlivý Otec, a ne jako Soudce. „Žádná duše nenalezne ospravedlnění, dokud se s důvěrou neobrátí k mému milosrdenství, a proto má být první neděle po Velikonocích svátkem milosrdenství a kněží mají v ten den duším říkat o tom mém velkém a bezedném milosrdenství.“ /Den. 570/ – říkal ve zjevení Pán Ježíš sestře Faustyně. Svátek Božího milosrdenství se tedy stává Bohem stanovenou chvílí setkání člověka s jeho milosrdenstvím. K tomuto setkání mají připravovat a vést člověka všechny ostatní formy úcty k Božímu milosrdenství. Ovšem, tak jako v případě obrazu Božího milosrdenství, nemůžeme zapomenout na to, co je nejdůležitější, a co také zdůrazňoval sestře Faustyně Pán Ježíš: na důvěru. Dokud se s důvěrou neobrátíme k jeho milosrdenství, nenajdeme ospravedlnění a vnitřní pokoj. Pokud tedy chceme dosáhnout a získat milosti slíbené Pánem Ježíšem, musíme více důvěřovat jemu, než sami sobě. Více poslouchat jeho slova, než hlas našeho srdce, které nám někdy hodně věcí vyčítá a my si s tím nedokážeme poradit. Stojí za to vzpomenout si zde na slova sv. Pavla, který říká, že Bůh je větší než naše srdce a výčitky svědomí, které máme a které pramení z naší minulosti.
Sbírka pro pařížské arcibiskupství na obnovu katedrály Notre-Dame
Foto: Wikipedie
„Arcidiecéze pařížská přišla ve Svatém týdnu o svůj biskupský kostel, kde se měl arcibiskup Michel Aupetit setkat na Zelený čtvrtek se svými kněžími, vést Velkopáteční obřady a slavit Kristovo Zmrtvýchvstání. Církev v České republice soucítí s pařížskou arcidiecézí a chce vyjádřit svoji podporu nejen modlitbou, ale i finanční pomocí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK a dodává: „Přestože je tato katedrála vlastnictvím francouzského státu, arcibiskupství se podílí svými sbírkami na její obnově a nyní i na záchraně, a proto je na místě směřovat výtěžek této sbírky pařížské místní církvi.“
Katedrála Notre-Dame je po staletí viditelným symbolem křesťanské víry. Před požárem se díky Bohu včera podařilo zachránit vzácnou relikvii Kristovy trnové koruny, která byla v chrámu Matky Boží uchovávána. Stejně tak se zachovala socha Panny Marie na sloupu u oltáře, před kterou uvěřil v Boha básník Paul Claudel. Zkázu ohně překonal i kříž nad oltářem, který je symbolem Boží lásky, kterou nic nezlomí.
„Paříž má ve svém znaku loď a heslo Fluctulat nec mergitur (Zmítá se, ale nepotopí se). Symbolicky může nyní znak města odkazovat na loď katedrály Notre-Dame, která včera bojovala o svou existenci a tento boj ustála, a totéž můžeme vztáhnout na loďku církve, která se nachází v současnosti na rozbouřeném moři, ale ani přes hříchy a nepravosti jejích členů se nepotopí. To je pro mě obrovské znamení naděje,“ dodává předseda České biskupské konference a pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Číslo konta sbírky na opravu katedrály Notre-Dame v Paříži: 5304779730/2700
Variabilní symbol: 910770
Dary jsou odečitatelné od základu daně z příjmu a dárcům bude na vyžádání vystaveno potvrzení (ekonomicke@cirkev.cz)
(www.cirkev.cz)
Zemřel prof. ThDr. Václav Wolf
Ve věku 82 let zemřel římskokatolický kněz a teolog Václav Wolf. V letech 1990–1997 byl děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Václav Wolf se narodil v roce 1937 v Praze, po střední škole nastoupil v roce 1955 na tehdejší teologickou fakultu v Litoměřicích. Po dokončení studia a kněžském svěcení (1960) absolvoval dvouletou vojenskou službu a nastoupil do duchovní správy. V letech 1962–1966 byl kaplanem v několika pražských farnostech. V červnu 1966 byl promován doktorem teologie. V letech 1971–1977 působil jako docent filosofie a dogmatiky na teologické fakultě v Litoměřicích. V roce 1990 byl jmenován do funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1987–2010 byl děkanem kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském. 15. ledna 2012 ho kardinál Dominik Duka jmenoval čestným kanovníkem Kolegiátní kapituly Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně.
Poslendí rozloučení se bude konat při mši svaté ve čtvrtek 2. května 2019 v 11.30 hodin v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. V 13.40 hodin bude jeho tělo uloženo do hrobu na Olšanských hřbitovech
www.cirkev.cz
Soubory ke stažení
| Wolf Václav – parte.pdf | velikost: 659,5 KB | Stáhnout |
Velikonoční koncert Poutníčkova sboru
Srdečně Vás zveme o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně na velikonoční koncert našeho mladého Poutníčkova sboru v liběšickém poutním kostele. Přijďte s námi oslavit radost z Kristova vzkříšení.
Požehnané a milostiplné svátky velikonoční
Ať radost z Kristova vzkříšení, naši tmu ve světlo promění! Požehnané a milostiplné svátky všem! 🙂
Novéna k Božímu Milosrdenství
Na Velký Pátek začíná Novéna k Božímu Milosrdenství. Je duchovní přípravou na Svátek Božího Milosrdenství, který je v neděli po Velikonocích. K tomuto svátku se váží veliké přísliby – odpuštění všech vin a trestů. Novéna spočívá v denní modlitbě korunky k Božímu Milosrdenství.
korunka k Božímu Milosrdenství