^{Foto: Vojta Pospíšil / ČaV}

„S Pannou Marií říkejte ´ano´snu, kterým vás Bůh obdařil,“ řekl Svatý otec ve své homilii. Papežovo závěrečné poselství stovkám tisíc účastníků Světového dne mládeže a poutníkům z celého světa lze shrnout jedním slovem: „Nyní“.

„Ježíš odhaluje Boží přítomnost. Ježíš je časem Boha, který každou situaci a každý prostor ospravedlňuje a činí příhodným. V Ježíši začíná a ožívá přislíbená budoucnost. Bohužel my ne vždycky věříme, že Bůh může být tak konkrétní a všední, tak blízký a skutečný.“

Protože „blízký a každodenní Bůh, přítel a bratr vyžadují, abychom se zajímali o naše okolí“. „Bůh je skutečný, protože láska je skutečná,“ zdůraznil papež František.

Papež popsal nebezpečí života, kdy člověk žije v „jakési čekárně, kde posedává, dokud není povolán“. Jak dospělí, tak i mladí lidé pak riskují, že „vaše Nyní nepřijde„, řekl Svatý otec. „Ne zítra, ale nyní. Uvědomte si, že máte misi a buďte naplnění láskou. Můžeme mít všechno, ale jestliže postrádáme vášeň lásky, nemáme nic,“ dodal Svatý otec.

Papež poté vyzval všechny mladé lidi, aby nebyli „paralyzováni strachem a vyloučením, spekulacemi a manipulacemi“. Důležité je, aby rozpoznali „konkrétní, blízkou a skutečnou lásku“ Ježíše. Pán a jeho poslání nejsou „něco dočasného“, řekl papež František, „jsou náš život“.

Poté papež navštívil Dům dobrého Samaritána, kde se setkal s lidmi, kteří se nacházejí v obtížných životních situacích. Tam se pomodlil mariánskou modlitbu Anděl Páně a promluvil k účastníkům setkání.

„Během přípravy na toto setkání jsem si mohl přečíst svědectví jednoho z obyvatel zdejšího domu, které mne velice oslovilo, protože říká: ´Tady jsem se znovu narodil´. Tady se neobrozují jenom ti, které bychom mohli nazvat ´primárními dobrodinci´ vašich domů; tady se prostřednictvím milosrdné lásky rodí a obnovuje církev a víra,“ řekl papež František.

Všech 18 klientů tohoto domu žije s HIV/AIDS a jsou oběťmi nejen této nemoci, ale i předsudků, nevědomosti a strachu, které ji doprovázejí. Tito lidé ve věku od 16 do 60 let byli odmítnuti a opuštěni svými rodinami. Avšak slogan charitního domu říká: „Sem nikdo nepřichází zemřít„. Naopak tam přicházejí zotavit se a znovu objevit plnější rozměr svého života.

Svoje poslední setkání před odletem do Říma pak papež František věnoval dobrovolníkům, kteří zajišťovali hladký průběh SDM 2019. Jako výraz své vděčnosti pro ně uspořádal setkání na stadionu Rommela Fernandeze, kam přišlo zhruba 15 tisíc těchto dobrovolníků.

Papež František ocenil, že věnovali svůj čas, energii a prostředky organizaci SDM. „Mohli jste jednoduše dělat něco jiného, ale rozhodli jste se být součástí této události,“ řekl a připodobnil jejich úsilí k Ježíšovu zázraku rozmnožení „nejen chlebů, ale i naděje“.

Ve večerních hodinách se pak vydal papež František na zpáteční cestu do Říma, kam dorazil dnes kolem poledne.

^{(Zdroj: Vatican News)}

^{Foto: Vatican Media}

V sobotu v devět hodin ráno panamského času se papež vydal do čtvrti Casco Viejo, do nedávno zrekonstruované katedrály Panny Marie La Antigua, která patří ke klenotům latinskoamerické architektury. Zde se papež setkal s duchovenstvem Panamy – kněžími, řeholnicemi a členy církevních sdružení a hnutí. Katolíci tvoří v této zemi 89 % ze čtyř milionů (4 098 000) jejích obyvatel.

Během slavnostní liturgie, při níž papež František posvětil nový oltář, kázal Svatý otec na úryvek z Janova evangelia (4, 19-24), popisující Ježíšovu rozmluvu se Samaritánkou. Hlavním námětem jeho reflexe byla evangelní zmínka o „únavě“, která přiměla Ježíše, aby se posadil u studny a požádal přicházející samařskou ženu o vodu. „Ve svojí představivosti, křečovitě lpící na výkonnosti, poměrně snadno nazíráme a máme účast na Pánových činech, avšak ne vždy dokážeme nebo můžeme nahlédnout a sledovat ´Pánovu únavu´, jako by to bylo něco, co nepatří k Bohu. Pán se unavil, a v této únavě má místo veškerá únava našich národů a našeho lidu, našich komunit a všech, kteří se lopotí a jsou obtíženi (srov. Mt 11,28).“

Papež pak zmínil příčiny a motivy specifické únavy duchovenstva, poukázal na „celou škálu břemen, která je třeba nést“ a obrátil pozornost k jinému typu únavy, která je spíše záludným pokušením, jež nazval únava z naděje.„Je to ochromující únava. Rodí se z pohledu vpřed a z bezradnosti nad tím, jak reagovat na intenzitu a neurčitost změn, jimiž jako společnost procházíme. Zdálo by se, že tyto změny nejenom znejisťují způsoby našeho vyjadřování a nasazení, naše zvyky a postoje ke skutečnosti, ale v mnoha případech zpochybňují samu uskutečnitelnost řeholního života v dnešním světě. Rychlost těchto změn může navozovat také nepohyblivost v přijímání různých rozhodnutí a mínění; zdá se, že to, co bylo kdysi významné a důležité, není již namístě.“

Potom se Svatý otec odebral do kněžského semináře, který je jedním z nejstarších v Latinské Americe (založen v roce 1612). V dnešní moderní budově studuje padesát kandidátů kněžské služby. Tady se konal tradiční, společný oběd papeže s deseti účastníky Světového setkání mládeže, jejichž jména určuje los.

Posledním bodem sobotního programu papežovy návštěvy byla vigilie Světového dne mládeže, které se zúčastnilo 600 tisíc lidí.

Tři životy. Tři příběhy. Tři svědectví o víře, naději a lásce. To byly inspirace za úvahami papeže Františka k zástupům mladých, kteří se shromáždili v rámci Světového dne mládeže v Metro Parku (parku Jana Pavla II.) poblíž města Panamy. „Pán je první, kdo říká ano“, řekl papež. „On chce, abychom ano říkali společní s Ním, vyzývá nás, abychom byli součástí jeho příběhu lásky.“ František dále nazvali Pannu Marii jako „influencerku“ Boží. Právě z Matky Boží bychom si měli vzít příklad, jak důvěřovat v Boží lásku a sliby. Jen tak se i my můžeme stát skutečnými „influencery Boha“.

„Přijměte svůj život s jeho křehkostí a protiklady, protože jen tak to, co milujete, může být zachráněno a jen tak to, co přijmete, může být přeměněno,“ řekl mimo jiné papež František na sobotní vigilii.

Video z vigilie zde v krátkém videu:

_{(Zdroj: Vatican News)}

^{Foto koledování na Erlebachově boudě v Krkonoších: Resort sv. František.}

Oproti loňsku (112 375 686 Kč) se do pokladniček vybralo téměř o sedm milionů korun víc. „Výsledky sbírky opět ukazují, že lidé v Česku mají štědré srdce, důvěřují sbírce a rádi přispějí pro dobro těch, kteří se bez pomoci druhých neobejdou. Díky těmto finančním darům můžeme lépe a ve větším rozsahu pomáhat seniorům, matkám s dětmi v tísni, lidem s postižením, rodinám v tíživé situaci, sociálně vyloučeným a lidem bez domova. Menší část výnosu putuje na charitní projekty pro chudé v zahraničí, zejména v Africe a v Asii,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo. „Děkuji všem dárcům, dobrovolníkům i zaměstnancům, kteří se na Tříkrálové sbírce podíleli! A zejména koledníkům, neboť ti jsou pro sbírku nenahraditelní,“ dodává ředitel Lukáš Curylo.

Obětavost desítek tisíc koledníků je také hlavní příčinou úspěchu letošní sbírky. „Ti vyšli do ulic i přes často nepříznivé počasí, hráli, zpívali, rozdávali lidem dárky. Lidé ocenili jejich obětavost a to, že se nevzdali ani v nepříznivém počasí, i za sněhu a velkého větru,“ říká celostátní koordinátorka sbírky Gabriela Víšová.

Celkový výnos Tříkrálové sbírky 2019 bude znám v jarních měsících. Kromě peněz z pokladniček, kompletně sečtených 31. ledna, výsledek zahrne také dárcovské SMS a přímé dary na sbírkový účet. Například více než jeden a čtvrt milionu poslali prostřednictvím dárcovských SMS diváci během Tříkrálového koncertu vysílaného živě na programu ČT1.

Peníze z Tříkrálové sbírky mají pevně stanovené rozdělení, přičemž nejvíc pomáhají přímo v místě, kde se vybraly. Získávají je projekty jednotlivých charit. V mnoha regionech půjde výtěžek letošní sbírky cíleně na přímou pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci – sociálně slabým rodinám (např. v Kyjově) a osamělým matkám (Prostějovsko). V Týdenním stacionáři pro postižené Alzheimerovou nemocí v Karlových Varech pomohou prostředky s financování provozu. Do lůžkového oddělení Hospice sv. Josefa v Rajhradě u Brna bude pořízena klimatizace. Prostředky pomohou Farní charitě Vlašim s vybudováním centra sociálních služeb. V Hlučíně podpoří provoz charitní ošetřovatelské péče o nemocné a umírající. V Litvínově a Horním Jiřetíně na Mostecku půjdou peníze na stravování a nákup školních pomůcek pro děti ze sociálně slabých rodin. Peníze pomohou i ve světě – např. při rozvojových projektech v africké Zambii a provozu České nemocnice v Ugandě.

Tříkrálová sbírka v roce 2019 se konala v celostátním měřítku již podevatenácté. Její výtěžek každoročně stoupá. V roce 2018 se do pokladniček vybralo celkem 114 199 517 Kč, spolu s ostatními dary pomocí dárcovských SMS a přímých darů na účet (2 105 885 Kč) sbírka vynesla celkem 116 305 402 Kč.

Plány na využití letošní sbírky najdete na www.trikralovasbirka.cz/vyuziti-sbirky-2019.

Více o sbírce na: http://www.trikralovasbirka.cz.

www.facebook.com/trikralovasbirka

^{(Zdroj: Jan Oulík, tiskový mluvčí Charity ČR)}

Na protest proti nastupující totalitě, kapitulantské politice československého vedení i rezignaci obyvatel Československa se ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 13.30 hodin na Václavském náměstí v Praze veřejně upálil dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Po třech dnech v nemocnici na následky popálení zemřel.

Vatikánský list L’Osservatore Romano informoval o Palachově činu 22. ledna 1969 v článku „Hranice, kterou nelze překročit“ a o den později v textu „Svoboda zemřít“. Posledně zmíněný článek sice uznal jeho gesto za obdivuhodné, upřímné a ryzí, neboť naznačilo jeho připravenost zemřít za svobodu a osvobození i odhodlání přinést nejvyšší oběť, nicméně zdůraznil, že „život je nám dán od Boha, že je to statek, jehož absolutním pánem není člověk sám, a s nímž nemůže nakládat podle vlastního uvážení“, napsal deník a pokračoval: „Všichni, kdo věří, vědí, že bývá mnohdy větším hrdinstvím umět žít a pracovat v těžkých okolnostech, umět trpělivě vytrvat v důvěře, že Bůh, který dopouští zlé, nikdy neopouští těch, kdo v něho důvěřují.“ Dne 22. ledna o Palachově činu hovořil rovněž papež Pavel VI., který během pravidelné středeční generální audience vyjádřil své sympatie Československu.

Zazněl hlas kardinála Berana i biskupa Trochty

Palachův pohřeb 25. ledna – za účasti více než sto tisíc osob – se stal významnou a tichou demonstrací odporu proti okupantům. Téhož dne vystoupil ve vatikánském rádiu již těžce nemocný pražský arcibiskup kardinál Josef Beran, žijící od roku 1965 v Římě, který prohlásil: „Skláním se před jeho hrdinstvím, i když nemohu schválit jeho zoufalý čin. Zabít se není nikdy lidské. To ať nikdo neopakuje. Zato ale ať mají všichni před očima velký ideál, pro který on obětoval svůj mladý život. Tento jeho ideál je v jádru dobrý a šlechetný: dát život jednoho za blaho všech. Byla to láska k naší vlasti, touha po její svobodě, byl to úmysl vyburcovat její mravní síly, byla to věrnost k dějinám našeho ušlechtilého a statečného národa, byla to snaha zajistit mu pokoj a mír.“

Během tradiční modlitby Anděl Páně téhož sobotního dne, 25. ledna, vyjádřil papež Pavel VI. opět sympatie Československu a vyslovil svoji soustrast. Třebaže zdůraznil „vědomí solidarity světového mínění s utrpením národa, jehož svoboda je umlčována“, podobně jako kardinál Beran odmítal schválit „tragickou formu tohoto svědectví“. Prohlásil, že „můžeme podržet jeho hodnotu, která staví na nejvyšší místo oběť vlastního života a lásku k druhým“, a požádal věřící celého světa o modlitbu za Československo.

Jiný církevní hodnostář, litoměřický biskup Štěpán Trochta, souzněl s ostatními českými biskupy, kteří byli ve shodě s vyjádřením Josefa Berana i Pavla VI. „Vy, kdož jste se snad rozhodli jít za ním na smrt,“ pronesl Trochta, „pro velké lidské ideály, jděte s nimi, s těmito ideály, do života a neste Janovu pochodeň života!“

Ačkoliv církevní představitelé včetně papeže odmítli tragickou formu jeho oběti, ocenili význam jeho činu pro pravdu, svobodu a demokracii i jeho odhodlání pracovat a obětovat se pro společné dobro lidu. Vatikánské rádio během dalšího vysílání neváhalo zdůraznit, že odkaz Jana Palacha a jeho oběť vyburcovaly mravní síly národa k naději, že „pravda zvítězí a lidé budou moci žít svobodně podle svého přesvědčení“.

^{(Autor této části anonce: Marek Šmíd, historik)}

(www.cirkev.cz)