Oslava 45. výročí zjevení Panny Marie v Medžugorji – Místo odpuštění a nových začátků

Po večerní mši svaté v předvečer 45. výročí zjevení Panny Marie, které se zúčastnily desítky tisíc poutníků a 260 kněží, proběhla hodinová společná adorace Ježíše v Nejsvětější svátosti, která v tichosti pokračovala až do 6 hodin ranní. Během této doby mnoho poutníků dorazilo do Medžugorje pěšky a připojilo se k adoraci, čekajíc na první mši svatou, která se konala v 18 hodin, a mše v chorvatském jazyce se konaly také v 7, 8, 9 a 11 hodin ráno.

Dalších 15 mší bylo slouženo v jazycích zahraničních poutníků, kteří do Medžugorje přijeli z Maďarska, Polska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Irska, Anglie, Kanady, USA, Francie, Ukrajiny, Skotska, Portugalska, Belgie, Nizozemska, Koreje, Číny, Indie, České republiky, Slovenska, Španělska, Mexika, Kolumbie, Argentiny, Ekvádoru, Slovinska, Itálie, Dánska, Spojených arabských emirátů. Emiráty, Vietnam, Mauricius, Brazílie, Rumunsko, Trinidad a Tobago, Hongkong, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina.

Poutníci, i když byli unavení z cesty, měli stále sílu pokleknout před Nejsvětější svátostí, před Pannou Marií a v této zpovědnici světa se postavit do fronty ke zpovědi, vyznat své hříchy a znovu se vydat na cestu nového života. Provinciál hercegovské františkánské provincie, P. Jozo Grbeš, ve svém kázání řekl, že Medžugorje je místem odpuštění a nových začátků a že to ho činí výjimečným.

„Toto je místo v církvi, kde biskup i kněz, nevěřící i bosý trpící jsou na cestě hledání, všichni na cestě pravdy a smyslu. Všichni jsou hledači,“ řekl P. Jozo, který předsedal večerní mši svaté na vnějším oltáři kostela sv. Jakuba v Medžugorji u příležitosti 45. výročí zjevení Panny Marie a koncelebrovalo jí 397 kněží, zatímco desítky kněží vyslechly zpovědi věřících, kteří přijeli z celého světa.

Ve své homilii řekl, že pro věřící je to místo obrácení, zpovědi, modlitby a hlubokých osobních prožitků Boha. Pro nevěřící je to podle něj místo nemožného, ​​podivného, ​​místo otázek, kam lidé nepřicházejí jen s vírou, ale i s pochybnostmi, zvědavostí a téměř všichni s ranami a krizemi.

„Pro svědky lze Medžugorje chápat především jako místo svědectví těch, kteří svým životem dokazují, jak se ztracení vzpamatovali, jak se manželství obnovila v lásce, jak závislí změnili své životy, jak neodpuštění odpustili hluboké rány, jak se kněží a řeholníci vymanili z krizí a mnozí zde přestali být ateisty,“ řekl P. Jozo Grbeš a dodal, že všichni mají společný návrat k pramenům.

„Hledáme jednu věc a dostáváme, co potřebujeme: hledáme zdraví a dostáváme smysl. Ach, jak důležité je udělat ten první krok, nejdůležitější krok v životě, a to je krok, který se vydává na cestu hledání. Toto je místo setkání s Kristem. Zde Ho poznáváme a setkáváme se s Ním. Pokud se s Ním nesetkáme, vše ostatní je zbytečné! On je setkáním všech setkání,“ řekl P. Jozo a dodal, že i poznámka Královny míru o duchovní zkušenosti související s Medžugorjem uznává důležitost zkušenosti, jejíž plody nikdo nemůže popřít.

„Máte-li Krista, máte všechno. Nemáte-li Ho, máte všechno, nemáte nic! On je smysl, moudrost, pravda, láska… Ten, kdo říká, že člověk je důležitější než zákon, že láska je důležitější než hrubost, že odpuštění je důležitější než nenávist, závist, pomsta… Proto je v Medžugorji Križevac, kopec kříže, největším kopcem, nejvznešenějším. On je na nejvyšším místě!“ Je zároveň nejtěžší i nejsnadnější dosáhnout Něho, a zároveň nejkrásnější a nejvýznamnější. Takový je kříž. Takový je Pán. Náročný, ale dává všechno. Taková je láska,“ řekl P. Jozo Grbeš a vyzval nás, abychom se znovu chopili evangelia a pochopili život.

„V něm se dozvídáme, jaké je skutečné poslání Panny Marie, naše Paní, poslání tak viditelné v Káni Galilejské v době soužení, když tiše říká, jako by jemně přikazovala to, co po staletí zní ve všech duších: „Dělejte, co vám řekne!“ To je ona! „Vždycky to ukazuje na Něho,“ řekl P. Jozo Grbeš a poté představil některé evangelijní úryvky, které nám říkají, co bychom měli dělat: „Miluj svého Boha… a svého bližního jako sebe sama.“ (Mt 22,37-39); „Jdi a už nehřeš.“ (Jan 8,11); „Vezmi a jez… toto je mé tělo.“ (Mt 26,26); „Odpusť.“; „Jděte do celého světa.“ (Mt 28,19); „Vezmi svůj kříž a následuj mě.“ (Mt 16,24); „Neboj se.“ (Mt 10,26/28,10)…

Nakonec řekl, že bychom si její volání a její lásku měli vzít domů, aby život měl více lásky a skrze lásku nacházel veškerý smysl.

„Nechávám vás s jednoduchou otázkou, pro mě osobně tou nejdůležitější: Jaký je stav vaší lásky? Tento stav vaší lásky je stavem vaší duše! Nechť je toto výročí naším odjezdem na cestu k ní a nakonec k Němu. Teprve pak pochopíme plnost míru a velikost nekonečna a velikost smyslu,“ uzavřel P. Jozo Grbeš.

Před mší se P. Ivan Hrkać pomodlil růženec. Výročí zjevení Panny Marie předcházela novéna. Růženec se modlil denně po devět dní na Pahorku zjevení a na vnějším oltáři kostela sv. Jakuba, kde byl prezentován mnoha lidem.

(www.medjugorje.hr)