Nejnovější příspěvky

Zemřel papež František

Zemřel papež František

Dnes, v pondělí 21. dubna 2025, ve věku 88 let odešel k Pánu papež František. O úmrtí Svatého otce informoval vatikánský komoří (camerlengo), kardinál Kevin Farrell. Věřící na všech kontinentech se nyní spojují v modlitbě za jeho duši a děkují za jeho službu církvi.

image:Image 71/source/orig/70113_cq5dam-thumbnail-cropped-1500-844-2025-04-21t103512-219.jpeg
Vatican Media

Jeho Eminence kardinál Farrell dnes se zármutkem oznámil úmrtí papeže Františka těmito slovy: „Drazí bratři a sestry, s hlubokým zármutkem musím oznámit úmrtí našeho Svatého otce Františka. Dnes ráno v 7.35 se římský biskup František vrátil do domu Otce. Celý svůj život zasvětil službě Pánu a jeho Církvi.

Učil nás žít hodnoty evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch těch nejchudších a nejodstrčenějších. S nesmírnou vděčností za jeho příklad odevzdáváme jeho duši do náruče Ježíše Krista a prosíme za papeže Františka nekonečné milosrdné lásce Trojjediného Boha.“

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires v Argentině. V roce 1958 vstoupil do jezuitského řádu a kněžské svěcení přijal v roce 1969. Biskupem se stal v roce 1992 a kardinálem v roce 2001. Po rezignaci Benedikta XVI. byl 13. března 2013 zvolen papežem.

Jeho pontifikát byl charakterizován důrazem na skromnost, sociální spravedlnost a reformu církve. Papež František se zasazoval o větší roli žen v církvi a otevřený dialog s ostatními náboženstvími.

V posledních měsících trpěl vážnými zdravotními problémy. V pátek 14. února 2025 byl přijat do nemocnice na římské poliklinice Agostino Gemelli kvůli komplikacím po zánětu průdušek. Jeho stav se následně zhoršil a 18. února mu lékaři diagnostikovali oboustranný zápal plic. Po 38 dnech hospitalizace se vrátil do své vatikánské rezidence, kde pokračoval v rekonvalescenci.

V roce 1957, ve svých 21 letech, podstoupil operaci, při níž mu byla kvůli vážné infekci odstraněna část plic. V pokročilém věku často čelil respiračním obtížím; například v listopadu 2023 musel kvůli chřipce a zápalu plic zrušit plánovanou cestu do Spojených arabských emirátů.

V neděli 20. dubna ještě krátce pozdravil věřící při požehnání Urbi et Orbi.

V dubnu 2024 papež František osobně schválil druhé vydání Ordo Exsequiarum Romani Pontificis – liturgické knihy, která stanovuje podobu pohřebních obřadů papeže. Podle této aktualizované verze se bude řídit i jeho vlastní pohřeb. Nové vydání zavádí několik změn, mimo jiné to, že tělo papeže má být uloženo do rakve ihned v kapli, nikoli v místnosti úmrtí.

Podle arcibiskupa Diega Ravelliho, papežského ceremonáře, si papež František přál jednoduché pohřební obřady, které mají především vyjadřovat víru církve ve vzkříšení a věčný život. „Obnovený obřad,“ řekl arcibiskup Ravelli, „se snaží ještě více zdůraznit, že pohřeb papeže je pohřbem pastýře a Kristova učedníka, a ne mocné osoby tohoto světa.“

Podrobnosti o pohřebních obřadech a dalším postupu vatikánské kurie budou oznámeny v nejbližší době.

Zdroj: Vatican News, italská sekce

(www.cirkev.cz)

Květná neděle a její význam

Květná neděle a její význam

 

Poslední neděle doby postní uvádí církev do Svatého týdne. Květná neděle propojuje dvě starobylé liturgické tradice: slavnostní průvod s ratolestmi na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma a čtení pašijí, tedy vyprávění o jeho utrpení a smrti.

image:Image 70/source/orig/69659_kvetna-nedele-09-dubna-02-2023-stkn-stk3244.jpg
 
foto Stanislav Knotek / Člověk a Víra

 

V českém prostředí se běžně mluví o Květné neděli, i když původně šlo o Pašijovou neděli (de passione Domini), jak ji znali křesťané ve 3. a 4. století. Až později – v 8. století – se objevuje označení Palmová neděle (Dominica in palmis), převzaté z východní tradice.

Dnešní oficiální název – Dominica in palmis de passione Domini – tedy Palmová neděle utrpení Páně, zachycuje obě dimenze tohoto významného dne.

Průvod s ratolestmi má původ ve 4. století v Jeruzalémě, kde poutníci procházeli z Olivové hory do chrámu. Postupně se tento zvyk rozšířil do celého křesťanského světa, na Západě pak nabyl bohaté symboliky: evangeliář představoval Krista, jáhni apoštoly, uzavřené dveře kostela pak bránu Božího království.

Ve středověku se obřady dramatizovaly – včetně průvodu s dřevěnou sochou Krista na oslu. Liturgická reforma v roce 1955 tyto obřady zjednodušila, aby vynikla hlavní bohoslužba.

Liturgie mše svaté jednoznačně směřuje k tématu utrpení Krista. Pašije, modlitby i eucharistie otevírají panoramatický pohled na celý Svatý týden. Četba pašijí se kdysi rozprostírala do více dní, dnes se na Květnou neděli čtou zpravidla z jednoho ze synoptických evangelií.

Symbolika tohoto dne je mimořádně bohatá: Kristus jako král pokoje, ratolesti jako znamení naděje, kříž jako brána k životu. Květná neděle není jen připomínkou minulosti, ale výzvou k následování Krista v jeho cestě ke kříži – a ke vzkříšení.

(www.cirkev.cz)

Biskup Stanislav Přibyl v „Domě ze skla“ na TV Noe

Biskup Stanislav Přibyl v „Domě ze skla“ na TV Noe

Biskup Stanislav Přibyl byl hostem pořadu Dům ze skla, který odvysílala TV Noe v pondělí 7. dubna. Vysílalo se živě ze studia v Hostivici-Břvích. Biskupa tu přivítal dramaturg Lukáš Jirsa, moderátorka Irena Pulicarová a tým spolupracovníků a techniků, kteří zajišťují vysílání. 

Hlavním tématem bylo ohlédnutí a rokem a jedním měsícem biskupské služby na severu Čech – v litoměřické diecézi, ale také za cestou poutníků naděje do Říma, kde je biskup pečlivě doprovázel. Dostalo se i na celou řadu společenských a osobních témat. Své místo měly i obvyklé dotazy diváků, kteří během vysílání psali své dotazy.  

Záznam můžete shlédnout v archivu TV Noe. 

Biskup Stanislav Přibyl v Domě ze skla TV Noe

(www.dltm.cz)